Účel a prostředek
pravidelně aktualizované informace ke kurzu: http://www.cfb.cuni.cz/capek/teleologie
Anotace kurzu
Účel a prostředek vymezují jeden ze základních vztahů, jimiž filosofie od starověku popisuje nejen lidskou aktivitu, nýbrž i strukturu světa vůbec. Jakkoli se formálně jedná o stále stejný pojmový pár, nabízejí dějiny filosofie řadu různých interpretací. V přednášce a četbě ke kurzu “Účel a prostředek” se budeme zabývat významnými výklady tohoto vztahu ve filosofii 19. a počátku 20. století. Na základě představy, jež je ve filosofii 20. století poměrně rozšířená, netvoří účely ani prostředky součást světa, v němž žijeme, nýbrž účel je do světa vnášen jednající bytostí a je v něm udržován jen díky tomu, že jej někdo sleduje (Th. Ebert). Teprve pro bytost, která si klade cíle, vyvstávají v okolním světě určitá jsoucna a procesy jako více či méně vhodné prostředky. Nelze však hájit starší tvrzení, že účely jsou v přírodě? Chceme-li popsat jakékoli přírodní jsoucno, musíme podle Aristotela odkázat k tomu, kvůli čemu je takové, jaké je: kachny mají plovací blány, aby mohly plavat, vždyť příroda, jak praví aristotelské dictum, nevytváří nic nadarmo. A nejen příroda obsahuje na konkrétní lidské aktivitě nezávislé účely (a prostředky), nýbrž i dějiny. Takové je alespoň přesvědčení Hegelovo a Marxovo.
V úvodní části kurzu se pokusíme o pojmové vymezení účelu a prostředku a zároveň s tím i o orientaci v kontextech, do nichž s těmito pojmy vstupujeme (vyvstávání prostředků z hlediska účelu, legitimizace prostředků účely, proměna účelů v prostředky). Systematické pojednání tématu postupně přejde v pojednání historické. Patrně posledním myslitelem, který zastával jak aristotelskou nauku o “vnitřní účelnosti” přirozených jsoucen tak i vizi o účelu (rozumu) v dějinách a který se pokusil je spojit do velké metafyzické koncepce, je Hegel. Na jeho určení vztahu účel – prostředek navázal Karl Marx. Tuto linii budeme sledovat nejen v primárních textech (např. v pojednání o teleologii v Hegelově Malé logice), nýbrž i v dobových debatách (Lev Trockij – John Dewey) o ospravedlnění prostředků (revoluce) účelem (osvobození člověka). Cílem přednášky je položit otázku po dnes platné ontologii účelu a prostředku.
Literatura:
a) primární literatura – texty k četbě
Jonas, Hans, O účelech a jejich postavení v bytí, in: Princip odpovědnosti, přel. B. Horyna, Z. Bígl, Praha 1997, kap. III.
Spaemannn, R., Löw, R., Účelnost jako filosofický problém. Dějiny a znovuobjevení teleologického myšlení, Úvod a kap. IX. a X.
Trotzki, Leo, Die dialektische Wechselbeziehung zwischen
Ziel und Mittel, in: Ihre Moral und unsere (1938), vyd. U. Kohlmann,
Politik und Moral. Die Zweck-Mittel Debatte in der neueren Philosophie und
Politik, Lüneburg 2001,
http://www.mlwerke.de/tr/1938/380216a.htm
Dewey, John, Means and Ends. On Trotskys “Their Morals
and Ours”, in: New International,August 1938, http://www.marxists.org/history/etol/document/comments/dewey01.htm
Hegel, G. W. F., Teleologie, in: Malá logika, přel. J. Loužil, Praha 1992, §§ 204 – 212
Marx, K., Ekonomicko-filozofické rukopisy z roku 1844, přel. J. Pešková, J. Pešek, Praha 1978.
b) sekundární literatura – uvádím jen přehledy a dobře zpracovaná slovníková hesla. Údaje na specializovanou literaturu (komentáře a články) doplním v průběhu kurzu.
Spaemannn, R., Löw, R., Účelnost jako filosofický problém. Dějiny a znovuobjevení teleologického myšlení, přel. K. Šprunk, Praha 2004
U. Kohlmann, Politik und Moral. Die Zweck-Mittel Debatte
in der neueren Philosophie und Politik, Lüneburg 2001
Brockard, Hans, Zweck, in: Handbuch philosophischer Grundbegriffe, ed. H. Krings, M. Baumgartner a Ch. Wild, Studienausgabe, sv. 9, 1974, str. 1817 – 1828
Ebert, Theodor, Zweck und Mittel. Zur Klärung einiger Grundbegriffe der Handlungstheorie, in: Allgemeine Zeitschrift für Philosophie 2, 1977, str. 21 – 39
Flew, Anthony, Ends and Means, Encycl. of Phil. II (1967), str. 508 – 511.