Anotace 2005-2006
Cílem semináře je podrobná interpretace vybraných textů,
které ilustrují tři různé fáze diskusí o původu vědění v lidské mysli či duši:
(1) spor o vědění, jehož duše nabyla během své lidsky vzato prenatální
existence (Platón a kritika jeho pozice z pera Aristotelova); (2) dvojznačný až
rozporný postoj ke „vrozeným idejím“ v rámci antického stoicismu a problém
empirického myšlení v helénistickém i mladším období; (3) moderní spor o
vrozené ideje, s důrazem na stanovisko jejich obránců (Descartes,
Leibniz). Tyto tři stránky staletého sporu mezi „racionalisty“ a „empiriky“
mají přes všechnu různost určité společné rysy. Seminář by měl vést k jejich shrnutí, a tím k otázce relevance
této problematiky pro současné filosofické spory na dané téma.
Zimní
semestr se bude přirozeně věnovat Platónovým dialogům Menón, Faidón a Faidros, a poté Aristotelově kritice anamnésis v Prvních i Druhých analytikách. Následovat bude
rekonstrukce tzv. zárodků rozumu podle některých stoicků a připomínka opačné
čili empirické tendence. Následný obrat k moderním textům se bude opírat
též o způsob, jímž se moderní filosofie dovolává právě platónské anamnésis (Leibniz) nebo motivů
stoických (Kant, částečně opět Leibniz). Podrobněji bude zkoumána Leibnizova
obhajoba vrozených idejí a její blízkost/vzdálenost stanovisku platónskému.
Konkrétní
textové pasáže budou (bez velkého překvapení) upřesněny v úvodním
semináři. Atesty budou udělovány za referát v semináři, případně písemnou práci
na dohodnuté téma.