Náboženství starověké Sýrie I-II
Anotace:
Cílem kursu je zprostředkovat základní informace o severozápadosemitské vrstvě náboženských kultur starověké Sýrie před nástupem helénismu v této oblasti. U nesemitských (především mezopotámských, anatolských, egyptských) prvků se výklad zastavuje pouze z kontextuálních důvodů a okrajově. V zimním semestru (= N.s.S. I) poslouží k uvedení do problematiky stručné shrnutí výsledků dosavadního archeologického výzkumu, dějinný nástin (od prehistorického do helénistického období), charakteristika jazyků a písem (sylabický a alfabetický klínopis, lineární hlásková písma), přehled pramenů ke studiu a bibliografická orientace. Po prolegomenální části je pozornost věnována syrskému panteonu, charakterizování jeho nejdůležitějších představitelů a problému jejich příležitostného identifikování s mezopotámskými a chetito-churritskými, egyptskými, případně pozdějšími řecko-římskými božstvy. V letním semestru (= N.s.S. II) se výklad postupně soustřeďuje na dílčí aspekty severozápadosemitské teologie (systemizace panteonu, koncepce božství, antropomorfní a zoomorfní symbolizace posvátna, monolatrické tendence), kosmologie (vznik a zánik světa, pojetí osudu a kosmického řádu, světoobraz) a antropologie (původ a úděl člověka, etické ideály, vztah lidí a bohů, thanatologie). Celý kurs je zakončen přehledem kultu: bohoslužebné prostory (svatyně a posvátné okrsky), kněžské stavy a jejich kompetence, bohoslužebné symboly, obětní praxe, nejdůležitější svátky, divinace, magické obřady, přechodové rituály a kult předků.
Sylabus:
1. Kulturně-historický přehled I: etnická situace, vymezení pojmu «Semité», přehled dějin, mezopotámské, anatolské a egyptské vlivy, aktuální stav archeologického výzkumu
2. Kulturně-historický přehled II: přehled severozápadní větve semitských jazyků a užívání akkadštiny (tzv. Western Peripheral Akkadian), druhy písem (sylabický a alfabetický klínopis, lineární hlásková písma), transliterace a transkripce
3. Povaha pramenů ke studiu: archeologické nálezy materiální kultury (sakrální objekty, chrámové vybavení, kultovní instalace, amulety, divinační modely atd.), piktografické dokumenty (reliéfy, nástěnné malby, stély, drobné plastiky, válečková a razítková pečetítka atd.), písemné prameny neliterární (výčty teonym, administrativní záznamy, dvorská korespondence, královské epigrafy, právní ujednání atd.) a literární (mýty, eposy, rituální, adorační a divinační texty, mudrosloví, magické dokumenty atd.), onomastika
4. Panteon I: generické pojmy, problém interpretatio akkadica, organizace panteonu podle kosmických sfér
5. Panteon II: hlavní božstva pozemské sféry kosmu (chtónický „Otec bohů“ Dagan/Il a mateřská ochránkyně domova Aširat)
6. Panteon III: vedlejší božstva pozemské sféry kosmu (Šaki-mán-wa-Šanám, Ahla, Agúm, Kullatu, Malik, Ilib, Kataráty)
7. Panteon IV: hlavní božstva nadpozemské sféry kosmu (atmosférický patron fyzické síly Hadda/Baal a venušovská bohyně vášně Aštarta/Anat)
8. Panteon V: vedlejší božstva nadpozemské sféry kosmu (Pidraj, Talaj, Arsaj, Kabkab/Aštar, Išcharaj, Šachr, Šalim, Jóm, Lejl/Mušít, Kamiš, Chawrán)
9. Panteon VI: hlavní božstva podpozemské sféry kosmu (podsvětní Rašap/Mót a Adamma)
10. Panteon VII: vedlejší božstva podpozemské sféry kosmu (Dabír, Šámin/Ešmun)
11. Panteon VIII: hlavní božstva okolopozemské sféry kosmu (akvatický Jamm/Nahr a ohňová Išát/Dhabab)
12. Panteon IX: vedlejší božstva okolopozemské sféry kosmu (Šapš a Šamš, Sujínu/Jerach a Níkkal, Hejja/Kóšar, Siráš)
13. Teologie: tradice předků a zjevení jako legitimace náboženství, pojetí posvátna, antropomorfní a zoomorfní reprezentace božství, sociomorfní reprezentace panteonu (představa božského sněmu), ot. božské přítomnosti
14. Kosmologie: kosmogonie (indicie v archaických textech, explicitní zprávy pozdních autorů helénistických), kosmografie, pojetí osudu (ašrijatu), kosmický řád, jeho božská a pozemská garance (panovník), kolektivní eschatologie (destrukce světového řádu podle tzv. Balaámova proroctví)
15. Antropologie: fragmenty antropogonie, hmotná a nehmotná složka lidské osobnosti, úděl člověka, hamartologie, základní etické principy, vztah lidství – božství
16. Thanatologie: smrtelnost jako základní charakteristika lidství, „duchové zemřelých“ (rapiuma, refáim) a jejich posmrtný úděl, obraz podsvětí
17. Bohoslužebné symboly: výtvarné a nevýtvarné idoly, standarty, absence archeologické evidence a její možné příčiny, ontologický statut bohoslužebných symbolů
18. Bohoslužebné prostory: chrámy, kultovní terasy, posvátné okrsky, zahrady a háje při chrámech (základní funkce, stavební materiál, prostorové dispozice, výbava), loci consecrati ve volné přírodě
19. Bohoslužební aktéři: společenský statut, ot. dědičného kněžství, intronizace, hierarchie chrámového kléru, «daganovský» typ kněžství a jeho správní kompetence, «haddovský» typ kněžství a jeho exekutivní kompetence, přehled nejdůležitějších sacerdotálních stavů
20. Bohoslužebné úkony: intronizace idolů (tzv. pít-pí-rituály), jejich purifikace a zdobení, revokace hierogamie, obětní praxe (základní modality a intence), adorace (liturgická recitace hymnů, zpěv, hudba a tanec, adorační gesta)
21. Bohoslužebné slavnosti: lokální platnost liturgických kalendářů a problémy jejich rekonstrukce, společné rysy (přinášení obětí, obecenstevní hodokvas, procesní praxe), nejdůležitější měsíční svátky (novoluní, úplněk), nejdůležitější výroční svátky (jarní a podzimní rovnodennost)
22. Divinace: úřad věštce a proroka, resp. věštkyně a prorokyně, jejich společenský statut, božští garanti divinace, věštné techniky (astromancie, chronomancie, teratomancie, iatromancie, oiónomancie, thyomancie, splanchnomancie, kléromancie, oniromancie), intuitivní divinace (marijská a aramejská proroctví), ordál
23. Magie: verbální (zaříkávání, zlořečení a dobrořečení) a gestická složka magického počínání, ot. recepce mezopotámské inkantační tradice, gesta a formule při skládání přísah a uzavírání smluv (Alalach, Terqa, Emar)
24. Přechodové rituály: narození, adopce a její anulování, intronizace do kněžského a královského úřadu, ot. iniciace do dospělosti, sňatek a jeho anulování (rozluka), pohřeb
25. Kult předků: deifikace panovníků post mortem (Ebla, Mari, Ugarit), zádušní svatyně (Ebla), posvátné symboly zesnulých, zádušní obřady, jejich ústrojné prvky a ot. jejich periodicity
Povinná literatura:
Simon B. Parker (ed.), Ugaritic Narrative Poetry. Přel. Mark S. Smith – Simon B. Parker – Edward L. Greenstein – Theodore J. Lewis – David Marcus. Writings from the Ancient World: Society of Biblical Literature 9; Atlanta: Scholars Press, 1997.
Dennis Pardee, Ritual and Cult at Ugarit. Writings from the Ancient World: Society of Biblical Literature 10; Leiden – Boston – Köln: E. J. Brill, 2002.
Doporučená literatura:
José María Blázquez, Dioses, mitos y rituales de los Semitas occidentales en la Antigüedad. Madrid: Ediciones Cristiandad, 2001.
Jan Heller, Starověká náboženství: Náboženské systémy starého Egypta, Mezopotámie a Kenaanu. Praha: Kalich, 1978; 21988: s.235-360.
Herbert Niehr, Religionen in Israels Umwelt: Einführung in die nordwestsemitischen Religionen Syrien-Palästinas. Die neue Echter-Bibel, Ergänzungsband 5, zum Alten Testament; Würzburg: Echter-Verlag, 1998.
Gregorio del Olmo Lete (ed.), Mitología y Religión del Oriente Antiguo II: Semitas occiden-tales. Sv. 1: Ebla, Mari. Sv. 2: Emar, Ugarit, Fenicios, Arameos, Hebreos, Árabes preislámicos. Aula Orientalis Supplementa: Estudios Orientales 8-9; Sabadell (Barcelona): AUSA, 1995. [Franc. adaptace: Mythologie et religion des Sémites occidentaux. Sv. 1: Ébla, Mari. Sv. 2: Émar, Ougarit, Israël, Phénicie, Aram, Arabie). Orientalia Lovaniensia Analecta 162; Louvain: Peeters, 2008.]
Jiří Prosecký – Blahoslav Hruška – Jana Součková – Klára Břeňová, Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu. Praha: Libri, 2003.
Ondřej Stehlík, Ugaritské náboženské texty: Kanaanské mýty, legendy, žalmy, liturgie, věštby a zaříkávání pozdní doby bronzové. Praha: Vyšehrad, 2003.
Paolo Xella, Religione e religioni in Siria-Palestina: Dall’Antico Bronzo all’epoca ellenistica. Roma: Carocci Editore, 2007.