Anotace

Cílem kursu je seznámit s fenoménem ruské filosofie 19. a 20. století a představit její nejvýznamější postavy a problémy. Ruské myšlení nejen dotváří celkovou podobu evropské filosofie, ale přináší nové podněty a koncepce. Jeho nejvýznamnější projevy se často vyskytují nikoli v oblasti čisté filosofie, nýbrž na stycích různých sfér vědění – filosofie literatury, společenských věd, historie, teologie, přírodních věd. Přestože vliv ruského myšlení v průběhu 19. a 20. století rostl a řada textů se stala paradigmatickými, jeho nazírání je díky stále se měnícím horizontům evropské vzdělanosti nevyvážené.

Tematické okruhy

·        dějiny ruské filosofie – jablko sváru protichůdných interpretací

·        počátek ruské filosofie: Čaadajevův výstřel do tmy a vznik slavjanofilství a západnictví

·        apokalyptikové a nihilisté

·        filosofující spisovatelé jako výkladní skříň ruského myšlení

·        panslavismus a teorie kulturně-historických typů

·        mezi selskou utopií a terorem (nihilisté, anarchisté, narodnici)

·        absolutní utopie ruského kosmismu 

·        ruští marxisté: atestický chiliasmus versus politická ekonomie

·        uskutečnila se ruská renesance?

·        oceán a souostroví ruské meziválečné emigrace

·        nebyli všichni stejní (kapitoly ze sovětské nemarxistické filosofie)

Požadavky k atestacím

zápočet – účast na přednáškách + napsání eseje (min. 4 NS) o vybraném díle ruského myšlení (po domluvě s přednášejícím)

zkouška – četba (5 prací ze seznamu primární literatury a 2 ze seznamu sekundární) + 2 otázky (jedna na určitý směr či postavu, druhá na dílo ze seznamu četby)

Doporučená primární literatura v češtině a slovenštině

BAKUNIN, N. Zpověď caru Mikuláši I. Praha 1996.

            Výbor ze spisů. Praha 1903.

BĚLINSKIJ, V.: Vybrané stati. Praha 1950 (a jiná vydání).

ČAADAJEV, P.: Filozofické listy. Praha 1987.

ČERNYŠEVSKIJ, N. Co dělat? Z příběhů o nových lidech. Praha 1975.

Vybrané filosofické spisy. Praha 1953.

            Antropologický princíp vo filozofii. Bratislava 1988.

DOSTOJEVSKIJ, F.: Deník spisovatele. Praha 1977.

GERCEN, A.: O tom, co bylo. Praha 1953.

Diletantismus ve vědě. Praha 1960.

            Dopisy budoucímu příteli. Praha 1971.

KROPOTKIN, P. Paměti revolucionářovy. Praha 1906.

                        Anarchistická etika. Olomouc 2000.

LENIN, V.: Stát a revoluce. Praha 1971 (a další vydání).

Materialismus a empiriokriticismus. Praha 1986 (a další vydání).

Imperialismus jako nejvyšší stádium kapitalismu. Praha 1986 (a další vydání).

LUNAČARSKIJ, A. V. Spomienky a dojmy. Bratislava 1980.

PLECHANOV, G. V. K úloze osobnosti v dějinách. Praha 1949.

SAVICKIJ, P.: Šestina světa (Rusko jako zeměpisný a historický celek). Praha 1933.

Současná ruská filosofie. Sborník statí. Praha 1929. Přel. F. Pelikán. 

TOLSTOJ, L. Zpověď, V čem je má víra, Deníky atd. (nebeletristická tvorba, různá vydání)

VĚCHI. Sborník článků o ruské inteligenci. Červený Kostelec 2003

Doporučená sekundární literatura – česky a slovensky

BERĎAJEV, N. A. Ruská idea. Praha 2003.

DOUBEK, V. Česká politika a Rusko (1848-1914). Praha, Academia, 2004.

CHAMBERLAIN, L. Parník filozofů. Lenin a vyhnání inteligence. Praha, MF, 2009.

JAKOVENKO, B. Dějiny ruské filosofie. Praha 1938.

LOSSKIJ, N.: Dějiny ruské filosofie. Velehrad 2004.

MASARYK, T.: Rusko a Evropa. Praha 1996.

MEŇ, A. Ruská náboženská filozofia. Bratislava, 2005

NEUMANN, B. Hledači naděje (svědectví o epoše narodnictví). Praha, Lidové nakladatelství, 1974.

Neznámé Rusko (ruský idealismus 20. století) (sest. I. Mesnjankina). Praha 1995.

NYKL, H. A. S. Chomjakov. Zakladatel slavjanofilského paradigmatu. In: Kulturní duchovní a etnické kořeny Ruska: portréty. Praha, Pavel Mervart, 2009, s. 175- 229.

NYKL, H. Teorie kulturně historických typů v ruské filosofii dějin 2. poloviny XIX. století (Danilevskij, Strachov, Leonťjev). - In: Theologická revue. - Roč. 75, č. 3-4 (2004), s. 296-313.

PELIKÁN, F. O filosofii ruské. In: Současná filosofie u Slovanů. Praha 1932.

PUTNA, M. – ZADRAŽILOVÁ, M. Rusko mimo Rusko. Dějiny a kultura ruské emigrace 1917-1991. 2 díly. Brno, Petrov, 1993-1994.

VLČEK, R. Ruský panslavismus. Realita a fikce. Praha, HÚ, 2002.

VORÁČEK, E.: Eurasijství v ruském politickém myšlení. Praha 2004.

Vybraná literatura v ostatních jazycích

Istorija russkoj filosofii: učeb. dlja vuzov. Moskva 2001.

LEONŤJEVA, O. Marksizm v Rossii na rubeže XIX-XX vv.: Problemy metodologii istorii i teorii istoričeskogo processa. Samara 2004.

LEVICKIJ, S. A. Očerki po istorii russkoj filosofii. ?oskva 1996.

PAPERNO, I. Semiotika povedenija: Nikolaj Černyševskij – čelovek epochi realizma. Moskva, NLO, 1996.

Russische Philosophie im 20. Jahrhundert (Hrsg.: K. Eichler, U. Schneider). Leipzig 1996.

Russkaja filosofija. Malyj enciklopedičeskij slovar´. Moskva 1995.

ŠČUKIN, V. Russkoje zapadničestvo: genezis – suščnosť – istoričeskaja rol´. Łódź 2001.

Slavjanofil´stvo: Pro et contra. Sankt-Peterburg 2006.

ZEŇKOVSKIJ, V. V. Istorija russkoj filosofii. Leningrad 1991.

L. N. Tolstoj. Pro et contra. Sankt-Peterburg 2000.

WALICKI, A. Zarys myśli rosyjskiej od oświecenia do renesansu religijno-filozoficznego. Kraków 2005.