Cílem semestrové přednášky je uvést do problému dějin filosofického myšlení v českých zemích od starších dob, s těžištěm v 19. a 20. století. Obecně se nejprve jedná o téma vztahu filosofie a společnosti ve dvou základních rovinách: 1. Ukázat české země jako specifický evropský region, který byl opakovaně křižovatkou evropských duchovních a vědeckých proudů (Kepler v Praze atd.). 2. Zároveň přiblížit formování moderní české občanské společnosti, jak se utvářela na pozadí dvou starších tradic (reformační a katolicko-reformní) a jak osvícenská a romantická filosofie od 19. století prohlubovala a modifikovala obě linie (Bolzano, Palacký, Purkyně). Dvacáté století otevírá problematiku české společnosti a Evropy ve věku ideologií a totalitarismů. Východiskem je filosofické dílo a politický projekt T. G. Masaryka, politickým symbolem fenomén „Československa“. Z hlediska dějin filosofie jde o dvě témata: 1. Československa do druhé světové války opět jako multinacionálního a multikulturního prostoru s významnými mezinárodními filosofickými směry (brentanovská škola, ruská filosofie, Vídeňský kroužek, fenomenologie, strukturalismus). 2. V české filosofické tradici v tomto kontextu přiblížení díla E. Rádla a J. Patočky: jak filosofický projekt stále silněji srůstá s angažovaností v souvislosti s kataklyzmaty 20. století. Přitom se ukáží dva problémy: jednak na vztahu filosofie a společnosti přesahující problematika „lidských práv“, a dále vnitřně problematické postavení filosofie mezi systematickým záměrem a myslitelským torzem.

Obecně chce přednáška na příkladu „českého“ myšlení ukázat vnitřní a hluboce historicky zakotvený vztah evropské filosofie, politiky, náboženství a vědy. Semestrová přednáška sice musí postupovat selektivně a nemůže přinést vyčerpávající přehled dějin české filosofie, přesto má i určitou syntetickou ambici: na konkrétních osobách či jevech otevírat širší perspektivy a historické souvislosti. Z toho je zřejmý její interdisciplinární záměr s přesahy a exkursy do historiografie či dějin dalších humanitních i přírodních věd.

1. Pojem a problém „dějin české filosofie“

2. Východiska: Hus, husitství a jeho dědictví

3. „Kepler v Praze“. Čechy rudolfinské a barokní

4. Předmoderní reflexe historického češství (Komenský v. Balbín)

5. 19. století I.: Osvícenství a jeho proměny (Bolzano a Smetana)

6. 19. století II.: Filosofie a věda jako tvůrce „národního obrození“ (Palacký a Purkyně)

7. T. G. Masaryk (1850-1937) a tři velké spory – o smysl českých dějin, o principie přírodovědeckého poznání a o Kanta.

8. Emanuel Rádl (1873-1942) a rozpad multikulturní společnosti

9. Jan Patočka (1907-1977), projekt asubjektivní fenomenologie a lidská práva

10. Příliš česká filosofie mezi ideologií a disentem (činnost Nadace Jana Husa)

Antologie z dějin českého a slovenského filozofického myšlení (1848-1948), Praha 1989.

Antologie z dějin českého a slovenského filozofického myšlení (do roku 1848), Praha 1981.

Antologie z dějin československé filosofie, Praha 1963.

Blecha, I.: Edmund Husserl a česká filosofie, Olomouc 2003.

Blecha, I.: Jan Patočka, Praha 1997.

Císařovská, B. a Prečan, V. (eds.): Charta 77: Dokumenty 1977-1989, ÚSD AV ČR, Praha 2007.

Čapková, K.: Češi, Němci, Židé? Národní identita Židů v Čechách, Praha 2005.

Dayová, B.: Sametoví filozofové, Brno 1999.

Gabriel, J. a kol.: Česká filozofie ve 20. století. Směry, osobnosti, problémy, Brno 1995.

Gabriel, J. a kol.: Slovník českých filosofů, Brno 1998.

Havelka, M. (ed.): Spor o smysl českých dějin (1895-1938), Praha 1995.

Hermann, T.: Emanuel Rádl a české dějepisectví. Kritika českého dějepisectví ve sporu o české dějiny, FF UK, Praha 2002.

Janko, J.: Vědy o životě v českých zemích 1750-1950, Praha 1997.

Kampits, P: Malé dějiny rakouské filosofie, Praha 1995.

Kohák, E.: Domov a dálava. Kulturní totožnost a obecné lidství v českém myšlení, Praha 2009.

Kohák, E.: Jan Patočka, Praha 1993.

Komárková, B.: Původ a význam lidských práv, Praha 1990.

Král, J.: Československá filosofie, Praha 1937.

Kučera, J. P. a Rak, J.: B. Balbín a jeho místo v české kultuře, Praha 1983.

Lavička, J.: Stručný nástin filosofie československé ve stol. XIX., Praha 1925.

Patočka, J.: Češi I-II. Sebrané spisy, sv. 12 a 13, Praha 2006.

Purkyně, J. E.: Útržky ze zápisníku zemřelého přírodovědce – Hermann, T. a Cílek, V. (ed.): O duši země a romantické vědě, Praha 2010 (v tisku).

Sadek, V.: Židovská mystika, Praha 2009.

Sousedík, S.: Filosofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím, Praha 1997.

Sousedík, S.: Valerián Magni. Kapitola z kulturních dějin Čech 17. století, Praha 1983.

Tretera, I.: J. F. Herbart a jeho stoupenci na pražské univerzitě, Praha 1989.

Zouhar, J. a kol.: Česká filosofie v letech protektorátu, Brno 2007.

Zouhar, J. a kol.: Demokracie je diskuse… Česká filosofie 1918-1938, Olomouc 2005.