Prof. PhDr. Tomáš Halík Th.D.

 

SOCIOLOGIE  NÁBOŽENSTVÍ

 

Cílem kursu, který je určen především pro religionisty a sociology, je podat v prvém semestru   přehled dějin oboru od osvíceneckých prvopočátků až do 60tých let 20. století s důrazem na díla hlavních představitelů a na nejzávažnější témata, přičemž největší pozornost bude věnována zakladatelům oboru (Comte, Durkheim, Weber). Značný důraz je kladen na filozofické předpoklady vzniku sociologie náboženství a  filozofický i společensko-dějinný   kontext  jednotlivých sociologických teorií náboženství.

 

Druhý semestr je zaměřen na autory, píšící od druhé poloviny dvacátého století do současnosti. Jejich teorie  budou představeny jako hlasy  do diskuse o nejzávažnějších tématických okruzích a stěžejních problémech moderní sociologie náboženství - debaty o sekularizaci, o měnící se roli náboženství v procesu globalizace, o náhražkách a proměnách  tradičních náboženství (jako je „civil religion“ či nová náboženská hnutí), o vztahu náboženství a politiky a o budoucnosti náboženství v  postmoderní společnosti.

 

         I. SEMESTR

1. Úvod do sociologie  náboženství

 „Encyklopedické heslo „sociologie náboženství“: cíl, metody, vztah k příbuzným oborům..

 Filozofické předpolí sociologie náboženství

 Jak vzniklo pojetí náboženství, které je předmětem sociologické reflexe?

 

2. Počátky sociologie náboženství

 Comte, Tocquville

  

3. Klasikové sociologie náboženství

  Durkheim

  Marx

  Weber

  Troeltsch a Simmel

        

5. Úvod do soudobé sociologie náboženství

- hlavní autoři, hlavní školy, hlavní tématické oblasti 

 Parsons a funkcionalisté       

 Parsonsovi pokračovatelé: Yinger, O´Dea

 Berger a Luckmann

Luhmann

 

II. SEMESTR ( Tématické okruhy  soudobé sociologie náboženství)

 

Debata o sekularizaci – interpretace sekularizace

Kritika a alternativy teorie sekularizace

Nová náboženská hnutí

Od náboženství k spiritualitě?

Funkcionální náhražky náboženství

Náboženství a média

Náboženství a politika

„Občanské  náboženství“

Náboženství a globalizace

Náboženská pluralita, dialog náboženství

Náboženství a násilí; terorismus

Náboženství v pohledu teorie racionální volby

Náboženství a kulturní paměť

Typologie a dimenze religiozity

Křesťanské sociální učení a sociologie

Religiozita české společnosti očima sociologie

Budoucnost náboženství?

 

Literatura:

 

Povinná:

 

Nešpor Z., Václavík D. a kol., Příručka sociologie náboženství

Nešpor Z., Lužný D., Sociologie náboženství

Berger P.L., Vzdálená sláva

Durkheim E.,  Elementární formy náboženského života

Lužný D., Nová náboženská hnutí

Kepel G., Boží pomsta

Weber M., Sociologie náboženství

 

 

Doporučená:

 

Berger P.L., The rummors of angels,

Berger P.L., The Heretical Imperative

Fenn R.K., Sociology of Religion,

Gauchet M., Odkouzlení světa

Hamilton M., The sociology of religion,

Juergensmayer M., Teror v mysli Boží

Luckmann T,  The Invisible Religion

Lužný D., Náboženství a moderní společnost

Lyon D., Ježíš v Disneylandu

 

ATESTY

 

-         Pokud posluchači mají složit z předmětu 2 zkoušky, první je třeba vykonat formou písemné práce (eseje – viz níže) a druhou formou souhrnné ústní zkoušky z látky obou semestrů.

-         esej je nutno odevzdat nejpozději týden před domluveným termínem elektronicky na adresu tomas.halik@gmail.com a přinést pak v písemné podobě ke zkoušce.  První zkoušku, sestávající z písemné práce a rozpravy, zaměřené především k tématu práce, je možné skládat na konci ZS anebo spojit se zkouškou z celého kursu na konci LS.

-         Při druhé (závěrečné ústní) zkoušce na konci kursu bude první otázka vycházet ze seznamu přečtené literatury, příp. může být tato první část zkoušky nahrazena esejem, pro nějž pak platí stejná pravidla jako pro esej za první semestr.

-          Esej musí mít rozsah 5 – 10 stran (tedy cca 2.500 až 3.500 slov)

-         musí obsahovat jméno studenta, obor, ročník a seznam použité literatury

-         nesmí být plagiátem (předložení opsané práce, příp. částí bez uvedení citace může být trestáno až vyloučením ze studia) ani být použita vícekrát pro různé atesty

-         nesmí obsahovat hrubé gramatické chyby (za podobné nedbalosti bude vrácena)

-         nesmí být pouhým „výtahem z četby“ ani být nastavován zbytečně dlouhým životopisem autora; má mít charakter kritického zamyšlení nad knihou, příp. tématem; z životopisu autora může být pouze stručně připomenuto tom, co je pro dané téma relevantní.

 

Témata esejů na výběr:  

- Zamyšlení nad Comtovým pojetím náboženství

- Zamyšlení nad Tocquevillovým pojetím náboženství

-  Zamyšlení nad Weberovým pojetím náboženství

-  Zamyšlení nad Marxovým pojetím náboženství

-  Zamyšlení nad Durkheimovým pojetím náboženství

-  Zamyšlení nad Troeltschovým pojetím náboženství

-  Zamyšlení nad Parsonsovým pojetím náboženství

-  Zamyšlení nad Bergerovým pojetím náboženství

-  Zamyšlení nad Luhmannovým pojetím náboženství

- Různá pojetí sekularizace

- Současná kritika teorií sekularizace

- Náboženství a politika

- Náboženství a násilí

- „Náboženský terorismus“

- Náboženství v pohledu teorie racionální volby

- „Občanské náboženství“

- Náboženství a média

- Současná evropská náboženská scéna

- Výzkumy a reflexe náboženství v Čechách

- „Nová náboženská hnutí“ v pohledu sociologie