Středověká filosofie 2009/10

 

Část I: Středověká recepce platonismu

 

(Václav Němec, Ph. D.)

 

ZS i LS úterý 14.10-15.45 (225V) 

Kurs je věnován několika významným představitelům latinské i řecké patristiky a západní středověké filosofie, kteří byli ve větší či menší míře ovlivněni platónskou, resp. novoplatónskou filosofií. Cílem je především ukázat, jakým způsobem si myslitelé období patristiky a středověku osvojovali, rozvíjeli a transformovali tradici (novo)platónské filosofie, kterou vzali do služeb své reflexe a artikulace křesťanské víry. Účastníci kursu se mohou nejenom seznámit s podstatnou částí témat, jež jsou obsahem zkoušky ze středověké filosofie, ale také získat vhled do některých důležitých problémových okruhů západní filosofie a povědomí o kontinuitě filosofických tradic napříč staletími. Kurs je kombinací přednášky a četby vybraných pasáží z textů dotyčných autorů.   

Přehled témat

 

1. Úvod: filosofické zdroje raně křesťanského myšlení; syntéza křesťanství a filosofie

 

2. Marius Victorinus (trojiční nauka)

 

3. Augustin (vztah křesťanství a platonismu; čas a věčnost)

 

4. Dionysios Areopagita (theologie božských jmen)

 

5. Boethius (jsoucno a bytí)

 

6. Jan Scotus Eriugena (rozdělení přírody)

 

7. Anselm z Canterbury (důkaz boží existence)

 

8. Tomáš Akvinský (metafysika bytí)

 

9. Mikuláš Kusánský (bůh a universum)

 

Základní literatura

E. von Ivánka, Plato christianus, Praha 2003.

Křesťanství a filosofie (postavy latinské tradice), vyd. F. Karfík, V. Němec, F. Vilím, Praha 1994.

Marius Victorinus, O soupodstatnosti Trojice (Proti Ariovi Ib), úvodní studie, překlad a komentář V. Němec, Praha 2006.

V. Němec, „Novoplatónská reditio in se ipsum a konverze vůle podle Augustina“, in: Reflexe 27/2005, str. 25-49.

P. Ricoeur, Čas a vyprávění, Praha 2000, str. 19-55.

L. Karfíková, Čas a řeč. Studie o Augustinovi, Řehořovi z Nyssy a Bernardovi Silvestris, Praha 2007.

R. Hošek (úvodní studie a překlad), Aurelius Augustinus. Říman - člověk – světec, Praha 2000.

Dionysios Areopagita, Listy, O mystické theologii, úvodní studie a překlad M. Koudelka a V. Hladký, Praha 2006.

Y. de Andia, „Trojiční theologie Dionysia Areopagity“, in: Orthodox revue 4-5 (2001), str. 38-64.

 

F. Karfík, „Dionysios Areopagités: Křesťanské přetvoření antického novoplatonismu“, in: Orthodox revue 4-5 (2001), str. 22-37.

A. Vidmanová (úvodní studie a překlad), Boethius - poslední Říman, Praha 1981.

Anselm z Canterbury, Proslogion, Fides quaerens intellectum, úvodní studie a překlad L. Karfíková, Praha 1990.

S. Sousedík, Jsoucno a bytí, Praha 1992.

P. Floss, Mikuláš Kusánský. Život a dílo renesančního filosofa, matematika a politika, Praha 2001.

Část II: Scholastika

(Lukáš Novák, Ph. D.)

ZS i LS čtvrtek 12.30-14.05 (131)

Náplní kursu bude výklad nejdůležitějších témat scholastické filosofie prokládaný četbou relevantních pramenných textů v českém překladu. Důraz bude kladen na pochopení myšlení dvou vrcholných postav scholastické tradice – Tomáše Akvinského a Jana Dunse Scota.

 

Přehled témat

 

·        Scholastika, její podstata a proměny v dějinách

·        Věda a víra, filosofie a teologie – recepce aristotelismu ve 13. století

·        Základy filosofie Tomáše Akvinského. Potence-akt, látka-forma, esence-existence.

·        Tomášova teorie poznání; obecné a individuální.

·        Tomášova koncepce metafyziky

·        Analogie jsoucna

·        Tomášova přirozená teologie

·        Tomášovo pojetí člověka

·        Tomášova etika, přirozený zákon

·        Scotova teorie poznání

·        Scotovo pojetí metafyziky

·        Scotův pojem jsoucna

·        Scotův důkaz Boží existence

·        Scotova teorie modalit

·        Scotovo pojetí svobody vůle

·        Ockhamův nominalismus

·        Teorie supozice

·        Ockhamovo pojetí vědy

 

Základní literatura

 

Stanislav Sousedík: Jsoucno a bytí, Křesťanská akademie, Praha 1992.

Stanislav Sousedík: Jan Duns Scotus. Doctor Subtilis a jeho čeští žáci. Praha: Vyšehrad 1989.

Michal Chabada: Ján Duns Scotus. Vybrané kapitoly z jeho epistemológie a metafyziky, Univerzita Komenského Bratislava 2007.

Josef Pieper: Scholastika, Praha 1993.

J. Pieper, Tomáš Akvinský, Praha 1997.

A. Kenny, Tomáš Akvinský, Praha 1994.

Josef de Vries: Základní pojmy scholasatiky. Praha: Rezek 1998.

F. van Steenberghen: Dějiny středověké filosofie, Praha, TRS 1990

Ferederick Copleston: Geschichte der Philosophie im Mittelalter, München: Beck 1976

Alain De Libera: Středověká filosofie, Praha: Oikoumené 2001

Williams, Thomas (ed.): The Cambridge Companion to Duns Scotus, Cambridge: Cambridge University Press 2003

Spade, Paul V (ed.): The Cambridge Companion to Ockham, Cambridge: Cambridge University Press 1999.

Transcendentals and their Function in the Metaphysics of Duns Scotus, Washington D.C.: The Catholic University of America Press 1946

Lukáš Novák, Petr Dvořák: Úvod do logiky aristotelské tradice, České Budějovice: Teologická fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích 2007

Tomáš Akvinský: Rozdělení a metody vědy, Praha: Krystal 2005

Tomáš Akvinský o zákonech v Teologické sumě, Praha: Krystal 2003

Tomáš Akvinský, O lásce. Výběr otázek z Teologické sumy, Praha: Krystal 2005

Tomáš Akvinský, O stvoření. Výběr otázek z Teologické sumy, Praha: Krystal 2008

Anselm z Canterbury: Fides quaerens intellectum, Praha: Kalich 1990.

Zápočty ze všech částí kursu

Posluchač/ka získá z těchto kursů dva zápočty na základě sepsání dvou esejů, tj. domácích prací v rozsahu 8-10 str. na zvolené téma z oblasti středověké filosofie (obvykle pojednání o vybraném filosofickém tématu u některého autora, příp. srovnání dvou autorů). Práce by měla mít výstižný název, v úvodu je třeba vyložit zvolené téma a metodu, jíž zkoumání postupuje, vlastní stať by měla být rozdělena na podkapitoly s příhodnými názvy, závěr přináší shrnutí výsledků a vlastní stanovisko, nesmí chybět seznam literatury. Tvrzení týkající se zpracovávaných textů je třeba vždy doložit odkazy na prameny či sekundární literaturu, v případě klíčových zjištění také citacemi a termíny v původním jazyce zpracovávaného díla. Středověké texty je třeba citovat podle struktury díla, nikoli podle stran českého vydání (kupř. Augustin, Vyznání, XI,1, nikoli jen str. 111). Téma a zvolenou literaturu je třeba předem konzultovat s vedoucími kursů.

Zkouška 

Předpokladem přistoupení ke zkoušce ze středověké filosofie je získání uvedených dvou zápočtů, obvykle ze dvou různých částí kursu. Oba eseje je třeba odevzdat nejpozději deset dnů před plánovanou zkouškou. Tento požadavek se netýká posluchačů navazujícího magisterského studia, kteří eseje nepíší.