Filosofie po vynalezení fotografie II.

FF UK

Fenomenologie otevřela problém ukazování. Co je na hranici ukazování? Je ukazování mizením také způsob ukazování? Konkrétním polem pro řešení této a příbuzných otázek bude fenomén fotografie jako zvláštního druhu obrazu, který je zjevně ve vztahu k času, avšak fotografie je také (jakožto znak) stopou reality resp. reálna (rezistence). Reflexe na fotografii dává možnost zkoumat současné myšlení z jiného, méně obvyklého úhlu pohledu, z  něhož se například ukazuje význam Peirceovy evoluční sémiologie, jež předznamenává jak myšlení non-identického u Adorna (a jeho benjaminovský podklad), tak například myšlení diference u Derridy (restance non-présente) či Deleuze (diference a opakování). Fotografie (a případně i film - Zvětšenina, Loni v Marienbadu aj.) vedle toho odkazuje k takovému pojetí interpretace, které není jednoznačně či výlučně spjato s textem, ukazuje její "mimetický moment".

Metoda: Filosofické otázky jsou cosi jako expresivní symboly: je nesmyslné snažit se na ně odpovídat, avšak je třeba interpretovat je tak, že odhalují to, co podmiňuje jejich vytvoření.

Kurs sice navazuje na přednášky v minulém školním roce, avšak je určen všem a první hodiny budou věnovány shrnutí všeho podstatného z kurzu minulého.