Úvod do studia staroseverské literatury

Čt 17.30-19.05, místnost 319

-/2 -/2

Seminář se skládá ze dvou relativně samostatných částí, jež proběhnou v zimním a letním semestru a jež mohou studenti (jimž to umožňují studijní řády) absolvovat i jednotlivě.
Zimní semestr nabídne seznámení s hlavními žánry a proudy staroseverské literatury a jejich vývojem v období, jež lze zhruba vymezit lety 800-1397 (s možným přesahem v obou směrech). Pochopitelným doplněním tohoto záměru bude i stručná charakterizace podmínek, v nichž severská literatura vznikala, a které formovaly její dochovanou podobu. Po absolventech bude požadováno nastudování povinné primární a sekundární literatury ze seznamu a dalších děl, jež budou k dispozici v aparátu semináře.
Hlavním tématem letního semestru budou individuální  interpretační problémy, vztahující se k jednotlivým oblastem staroseverské literární kultury. Od studentů se očekává, že se budou průběžně připravovat četbou primární a (zejména) sekundární literatury, jež jim bude poskytnuta.
Samozřejmým předpokladem k absolvování obou částí je aktivní účast na diskuzi v průběhu semináře.

Předpoklady:

Znalost staré severštiny není u studentů předpokládána, nutné primární prameny jsou dostupné v českých a (výjimečně) anglických překladech. Pro absolvování semináře v letním semestru je nutná znalost jazyků potřebných ke studiu sekundární literatury, zejména angličtiny.

Požadavky pro udělení zápočtu a zkoušky:

Ze semináře lze v každém semestru získat buď zápočet (kód pro zápis ADE400267 v ZS, ADE400272 v LS) nebo zkoušku (ADE400268 v ZS, ADE400271 v LS).

Požadavkem k udělení  zápočtu bude přečtení požadované primární literatury, prostudování  žádané literatury sekundární a následné absolvování  pohovoru, který prověří vaše znalosti.
Požadavkem k udělení  zkoušky bude sepsání písemného rozboru jednoho z probíraných témat na základě primární a sekundární literatury v délce 5-10 stran.

Sylabus

ZS

1.10.  Úvod: vymezení staroseverské literatury

8.10. Runové nápisy I (historie runového písma, četba a interpretace vybraných nápisů)

15.10. Starší Edda a Eddica Minora I (Teorie vzniku eddických básní, jejich metrika a poetika)

22.10. Starší Edda a Eddica Minora II (Mytologické písně: četba a interpretace vybraných písní)

29.10.  Seminář odpadá

5.11. Seminář odpadá

12.10.  Starší Edda a Eddica Minora III (Hrdinské písně: četba a interpretace vybraných písní)

19.11. Skaldská poesie I (metrika a poetika skaldské poesie) - Skaldská poesie II (historie skaldské poesie)

3.12. Skaldská poesie II (četba a interpretace vybraných básní)

10.12. Ságy I (Rodové ságy a ságy o současnosti)

17.12. Ságy II (Ságy o dávnověku, Saxo Grammaticus a lživé ságy)

8.1. Ságy III (Královské ságy, Saxo Grammaticus, ságy o biskupech)

LS

22.2. Ságy IV (Rytířské ságy a překladová literatura)

4.3. Příběhy, právnická, lékařská a geografická literatura

11.3. Mýtus a literatura. Typologie staroseverské mytologické literatury.

18.3. 'Nerad bych vyl na bohy ... ' Humor ve staroseverském mýtu.

25.3. Hrdinský ideál v eddických písních

1.4. Staroseverská elegie v germánském kontextu

8.4. Jazyk a obraz. O jazyce staroseverské poesie

15.4. Inspirace ve skaldské poesii

22.4. Politický význam skaldské poesie a její ekonomické pozadí

29.4. Problém 'pravdy' ve staroseverské historiografii

6.5. Fantastično a realita v povídce a rodové sáze

13.5. Závěr: Ústní 'tradice', písemná 'tvorba', pojem 'autora' a 'autorství' ve staré Skandinávii
 

Povinná četba (primární literatura - k dispozici v seminárním aparátu):

I. Semestr

Runové nápisy
Edda. Přeložil Ladislav Heger, revidovala Helena Kadečková; Argo, Praha 2004
Bitevní píseň, in: Staroislandské ságy. Přeložil Ladislav Heger; SNKLU, Praha 1965, s. 554-6
Torbjorn Hornklofi: Havraní píseň
Píseň o Erikovi
Sága o Egilovi, synu Skallagrímově. Přeložil K. Vrátný, Kuncíř, Praha 1926
Sága o Volsunzích, přeložil Leopold Zatočil; SPN, Praha 1960
Sága o Tristramovi a Isondě (anglicky); in: Marianne E. Kalinke (ed.), Norse Romance I: The Tristan Legend; Boydell & Brewer, Woodbridge 1999
Snorri Sturluson: Sága o svatém Olavu. Přeložil Ladislav Heger; Lidová demokracie, Praha 1967
Snorri Sturluson: Gylfiho oblouzení, in: Edda a Sága o Ynglinzích. Přeložila Helena Kadečková; Argo, Praha 2003
Snorri Sturluson: Jazyk básnický, in: Edda a Sága o Ynglinzích. Přeložila Helena Kadečková; Argo, Praha 2003

II. Semestr:

Edda. Přeložil Ladislav Heger, revidovala Helena Kadečková; Argo, Praha 2004
Přísežný výrok
Smírčí záruka
Eyvind Finnsson: Píseň o Hákonovi
Einar Helgason: Vellekla
Einar Skúlason: Paprsek
Sága o Hrafnkelovi, knězi Freyjově. Přeložil  K. Vrátný; in: Český lid 1920
Sága o lidech z Eyru; in: Staroislandské ságy. Přeložil Ladislav Heger; SNKLU, Praha 1965
Sága o Njálovi; in: Staroislandské ságy. Přeložil Ladislav Heger; SNKLU, Praha 1965
Příběh o Einaru Sokkasonovi (‘První grónský biskup’); in: Staroislandské povídky. Přeložily V. Dudková a H. Kadečková, Dauphin, Praha 1999
Audun ze západních fjordů; in: Staroislandské povídky. Přeložily V. Dudková a H. Kadečková, Dauphin, Praha 1999
Příběh Torsteina ustrašeného (‘Torstein Neochvějné srdce’); in: Staroislandské povídky. Přeložily V. Dudková a H. Kadečková, Dauphin, Praha 1999
Snorri Sturluson: Edda a Sága o Ynglinzích. Přeložila Helena Kadečková; Argo, Praha 2003


Povinná četba (sekundární literatura):

I Semestr: Helena Kadečková: Dějiny severských literatur I. - středověk. Praha, Karolinum, 1993.

II Semestr  (k dispozici v seminárním aparátu): Všechny na jednotlivá sezení  vyžadované studie

Doporučená sekundární literatura:

Jan de Vries: Altnordische Literaturgeschichte I-II, Walter de Gruyter, Berlin – Leipzig 1941-2
Finnur Jónsson: Den oldnorske og oldislandske Litteraturs Historie, G.E.C. Gad, København 1920-1924
Rudolf Simek -  Hermann Pálsson: Lexikon der altnordischen Literatur; A. Kröner,  Stuttgart  1987