Název kursu:

Adorno  

 

Jméno vyučujícího:

Mgr. Michael Hauser, Ph.D.

 

Kontakt:

e-mail: mhau@centrum.cz

 

Poznámka:

 

O tento kurs projevili zájem oboroví studenti ÚFAR a návrh na jeho vypsání předložili vedení ústavu. M. Hauser působí na katedře občanské výchovy a filosofie Pedagogické fakulty UK, kde má kurs Projekt moderny. V tomto kursu je myšlení ´kritické teorie´i myšlení Adornovo zasazeno do širších dějinně filosofických souvislostí. Na základě dohody vedoucích ÚFAR a katedry občanské výchovy a filosofie by bylo možno provést vzájemné uznání zápočtů těm studentům, kteří tento kurs absolvují na druhém pracovišti.

 

Anotace:

 

V tomto kursu se student seznámí s filosofickou rovinou Adornova myšlení, která je základem Adornova myšlení estetického, etického a sociologického. Po obecném  úvodu do myšlení ´kritické teorie´ se zaměříme na Adornovo pojetí moderny, které Adorno a  Horkheimer předložil v Dialektice osvícenství.  Dialektiku osvícenství vyložíme jako východisko Adornovy  Negativní dialektiky, v níž se teprve setkáváme s jádrem Adornovy filosofie. V závěru kursu nastolíme otázku, zdali (aktualizovaná) Adornova filosofie nepředstavuje chybějící spojovací článek mezi poststrukturalismem a normativní kritickou teorií.      

 

Sylabus:

 

Úvod:  Charakter ´kritické teorie´ (KT), její zdroje a vývojové etapy

 

Pojetí člověka v KT. Srovnání s pojetím židokřesťanským a dualistickým pojetím novověku.

Význam KT ve filosofickém myšlení 20. století: snaha o prohloubení humanismu a moderny.

KT jako nedokončený projekt.  

 

1. Adornovo kritické pojetí moderny: Dialektika osvícenství (DO)

 

Výchozí předpoklad DO, založený na antropologii první generace KT, neoddělitelnost přírodní a kulturní složky člověka.

Vzájemná spjatost ´deskriptivní´ a ´normativní´ roviny v DO. Habermasova kritika. 

Genetické pojetí rozumových kategorií.

Směna a mimésis rozumu. Rozum jako moc.

Vzájemný vztah rozumu a mýtu.

Dualita vládnoucí/potlačené. Chybějící články DO (mýtus o Prométheovi, lidová kultura  středověku a elementy osvobození v masové kultuře. Diskuse s Benjaminem a Brechtem).

Problém regresivních návratů potlačeného. Osvětim jako filosofické téma. Zvraty osvícenství.

Idea smíření. Její odvození a význam v DO.

 

2. Adornovo zkoumání vztahu myšlení a bytí: Negativní dialektika (ND)

(domyšlení Dialektiky osvícenství)

 

Promeškaný ´kairos´ filosofie. 

Proč Adorno opustil hegelovskou trojrozměrnou dialektiku a vytváří dvojrozměrnou negativní dialektiku jako dialektiku bez ´Aufhebung´?

Böckelmannova kritika

´Antisystémová´ metoda fragmentů a myšlenkových modelů jako metoda vyplývající z neuzavřenosti negativní dialektiky.  

Nové východisko filosofie: jednotlivé, zvláštní, nepojmové

Problém vztahu identity a neidentity (obecného a zvláštního, pojmového a nepojmového)

Neidentita a přírodní moment. Interpretace druhého modelu ND (´Světový duch a přírodní dějiny. Exkurs k Hegelovi´)

Tři vzorce myšlení neidentity se zaměřením na Derridovo pojímání neidentity v knize ´Marxova strašidla´.

Adornovo ´neidentitní´ pojetí kulturní identity

Otázka smíření identity a neidentity v ND.

 

3. Aktualita Adornova myšlení

 

Poststrukturalistické a habermasovské pojetí Adorna

Dva způsoby rozvíjení Adornova filosofického dědictví: Jameson, Žižek

Adornovo myšlení jako střední článek mezi poststrukturalismem a normativní kritickou teorií?  

 

Literatura:

 

Horkheimer, M.-Adorno, Th.W.: Dialektik der Aufklärung. Philophische

                                                  Fragmente. Frankfurt a/M, Fischer Taschenbuch Verlag 1990.

 

Adorno, Th.W.: Negative Dialektik. Frankfurt a/M, Suhrkamp 1966.

 

Kellner, D.: Critical Theory, Marxism and Modernity. Oxford, Polity Press 1989.

 

Aischylos: Prométheus. Přel. F. Stiebitz. Praha, Rezek 1994.

 

Bachtin, M.: François Rabelais a lidová kultura středověku a renesance. Přel. J. Kolár. Praha, Odeon 1975.

 

Kellner, D.: Theodor W.Adorno and the Dialectics of Mass Culture. In: Adorno: A Critical Reader. Vyd. N.Gibson-A. Rubin. Oxford, Blackwell P. 2002, s. 86-110.

Gibson, N.- Rubin, A.: Introduction: Adorno and the Autonomous Intellectual. Tamtéž, s. 1-27.

 

Böckelman, Fr.: Über Marx und Adorno. Schwierigkeiten der spätmarxistischen Teorie. Freiburg, Ça - Ira – Verl. 1998.

 

Buck-Morrs, S.: The Origin of Negative Dialectics. Hassocks, The Harvester Press, 1977.

 

Derrida, J.: Specters of Marx. New York, Routledge 1994.

 

Fromm, E.: Obraz člověka u Marxe. Brno, Luboš Marek 2004.

 

Habermas, J.: The Entwinement of Myth and Enlightenment: Max Horkheimer and Theodor Adorno. In: týž The Philosophical Discourse of Modernity. 9. vyd. Cambridge, MIT Press 1996, s. 106-131.

 

Jameson, F.: Late Marxism. Adorno, or, the Persistence of the Dialectic. London, NY, Verso 1990.

 

Žižek, Sl.: The Ticklish Subject. The Absent Centre of Political Ontology. London, NY, Verso 1999.