Ódin v mýtu a rituálu - přednáška


Tématem jednosemestrální přednášky je výklad funkce a atributů Ódina, předního božstva staroseverského pantheonu. Vzhledem k tomu, že se k postavě Ódina úzce či volněji váže většina severských mýtů, bude se v podstatě jednat o výklad staroseverského náboženství, ovšem ze specifické perspektivy zdůrazňující úlohu Ódina.

Výklad bude veden po třech osách: zaprvé distribuce Ódina v primárních pramenech, zadruhé přehled a interpretace jeho atributů a rolí v mýtech s ohledem na kontext celku staroseverského náboženství a zatřetí jeho jednotlivé funkce, „resorty”, a interpretace jeho úlohy dle významných badatelů. První výkladová osa bude spojena s bližším pohledem na konkrétní písemné a výtvarné prameny, s nimiž budou posluchači seznámeni. Druhá výkladová osa, sledování atributů a funkcí v mýtech, bude spojena s komparací paralel uvnitř severského okruhu i mimo něj. Třetí výkladová osa se zaměří na historii bádání a představí přínos a interpretace významných badatelů.
V rámci výkladu se dotkneme a na konkrétních případech pojednáme některá základní religionistická témata, jako je mytická kosmogonie, antropogonie, protiklad sakrálního a profánního, symbolický význam oběti, struktura iniciace, problém tzv. monomýtu; fenomén liminality; axis mundi; věštebná a básnická inspirace, rituální extáze, regressus ad originem & descensus ad inferos, Männerbünde - „rituální bratrstva“, otázka dumézilovské trojfunkční ideologie a další.

Přednáška je koncipována jednak jako svébytný přehled staroseverské mytologie a rituálů vztahujících se k Ódinovi, především ale jako informativní úvod do pramenů a teorií týkajících se postavy Ódina, jenž poslouží studentům jako základ pro práci ve stejnojmenném semináři (Ódin v mýtu a rituálu) navazujícím v letním semestru na přednášku. Seminář bude tvořivým a myšlenkově otevřeným „workshopem“ na téma Ódina v mýtu a ritu, ovšem podmínkou účasti na něm je zkouška z přednášky v zimním semestru.

Atest probíhá formou ústní zkoušky z probrané látky a povinné literatury.


Sylabus:
1. Ódin v pramenech; Wothan u kontinentálních a ostrovních Germánů: Přehled primárních pramenů z hlediska typu, žánru, historické epochy a provenience; jejich dochování, limity a jejich zhodnocení. Doklady o stejnojmenném božstvu (či jeho atributech) v epoše předcházející skandinávskou dobu vikinskou; doklady starší či soudobé od ostatních germánských národů (kontinent & Británie).
2. Ódin v eddických písních: Úloha a funkce Ódina v eddických písních, dále písně, v nichž nevystupuje přímo, ale mají úzký vztah k ódinovskému mytickému komplexu;
3. Ódin v hrdinských písních a ságách: Úloha a funkce Ódina v hrdinských písních - Edda i Eddica minora - a jim odpovídajících ságách o dávnověku, případně i u Saxona Grammatika; „ódinovští hrdinové“, jejich osud, zkoušky a dary.
4. Ódin u skaldů a ve Snorriho Eddě, zrod poezie: Nepřímo ve formě kenningů a aluzí, přímo coby námět básně, skaldské mytologické básně; mýtus o medovině básnictví; Snorriho pojetí a užití Ódina v rámcovém narativu Eddy i v jednotlivých mýtech.
5. Ódin v ságách a folklóru: Jeho role a „žánrová klišé“ v královských, rodových a pozdních romantických ságách; Ódin jako Ďábel; přežívání postavy ve folkloru, král divokého honu, Jólnir - Jól-Yule, „Santa Claus“, sepjetí s mrtvými, feralis exercitus.
6. Ódin a hmotné prameny: Epigrafika, runové nápisy, runové kameny, skalní výjevy, vyobrazení z historické doby, mohylové nálezy, významné motivy a jejich interpretace; theoforní toponyma, zprávy o kultu a archeologické nálezy kultických staveb a lokací.
7. Ódin a jeho atributy: Atributy jakožto symbolické reprezentace zapuštěné do systému paralel a opozic. Příbuzenské vztahy v rámci theogonické genealogie, jeho dvojníci a hypostaze, božské partnerky, triadismus; Ódin a jeho sídla; Ódin a jeho lid: einherjové, valkýry atd.; s Ódinem spjatá fauna a flóra: kosmický strom Yggdrasill, jmelí, rákos, hippodendron, theriomorfní reprezentace, kůň Sleipnir, havrani, vlci, zvířectvo v okolí Stromu, sokol, had; anikonické reprezentace: pilíř, falická symbolika; předmětné atributy v mýty: kopí, prsten atd.; Ódin a části těla: vlasy, sliny, krev, sperma, oko, ucho, ústa, ruka, noha, hlava, srdce.
8. Ódin a jeho funkce: kosmogonie, eschatologie, svár a válka: Severská „Theogonia“, kosmogonická vražda či oběť, antropogonie, sociogonie a eschatologie. Svár a smrt jako hybná témata ódinovského kosmu, na rov ině mytické i jako funkce v hrdinských příbězích, téma osudu a jeho nevyhnutelnosti. Ódin jako Praotec, reprezentant suverenity, vzor sakrální úlohy jarla či krále; vztah k Bohyni - „Vládě“, hieros gamos.
9. Ódin a jeho funkce: poezie, runy, magie, šalba a vědění: Inspirace, věštba a věštkyně; mýtus o vzniku run a poezie; paměť básníka a věštce v archaické společnosti, moc jména, princip kenningu a metafory, hádanky; problém tzv. „šamanismu“, zvířecí průvodci, cesty do Jiných světů, Ódin a Útgarda-Loki jako strůjci šalby, Ódinova příjmí, heiti a zástupnost.
10. Ódin a iniciace, Baldr, secret societies: Ódinovská oběť a iniciační rituál, iniciační narativní struktury v ságách, Baldrova smrt jako kultická iniciace; symbolická smrt a symbolická proměna ve zvíře, furor heroicus, einherjové, berserkové, úlfhednové, valkýry, bitva Hjadningů, Divoký hon.
11. Strukturální paralely a jejich význam: Přehled opakujících se motivů a struktur a jejich interpretace.
12. Shrnutí: Přehled badatelských paradigmat; přehled významných komparativních dokladů z příbuzných oblastí; souhrn probíraných myticko-rituálních komplexů a jejich interpretací.

Literatura - povinná:
Edda, přel. Ladislav Heger, Praha 1962
Edda a Sága o Ynglinzích, přel. Helena Kadečková, Praha 2003
Sága o Völsunzích, přel. Leopold Zatočil, Praha 1960
Sága o Hervaře,  1.sv: text, 2.sv: komentář, přel. a kom. Jan Kozák, Praha 2008 a 2009
Georges Dumézil: The Gods of the Ancient Northmen, Berkeley 1973
    (s. 26-48: Óðinn & Týr, 49-65: Baldr, H?ðr, Loki, 118-125: Rígr, 126-140: Heimdallr)
E. O. G. Turville-Petre: The Myth and Religion of the North, Westport 1975
    (kapitoly „Odin“, „Heimdallr“)

Literatura - doporučená:
Jan de Vries, Altgermanische Religionsgeschichte II, Berlin 1937
Jens Peter Schjødt, Initiation Between Two Worlds: Structure and Symbolism in Pre-Christian Scandinavian Religion, København 2008
Kris Kershaw, The One-Eyed God: Odin and the (Indo-)Germanic Männerbünde, Washington DC, 2000
Otto Höfler, Kultische Geheimbünde der Germanen, Frankfurt am Main 1934
Hilda R. Ellis Davidson, Road to Hel: A Study of the Conception of the Dead in ON Literature, New York 1968
Victor Turner, Průběh rituálu, Brno 2004
Mircea Eliade, Šamanismus a nejstarší techniky extáze, Praha 2004
Claude Lévi-Strauss, Strukturální Antropologie, Praha 2006
Bruce Lincoln, Myth, Cosmos and Society: Indo-European Themes of Creation and Destruction, Cambridge 1986
A. Margaret Arent, „The Heroic Pattern“, in: E. C. Polomé (ed.), Old Norse Literature and Mythology, Austin 1969, 130-199
Jere Fleck, „Óðinn’s Self-Sacrifice – A New Interpretation, I: The Ritual Inversion“, Scandinavian studies 43, 1971, 119-142 & id., „Óðinn’s Self-Sacrifice – A New Interpretation, II: The Ritual Landscape“, Scandinavian studies 43, 1971, 385-413
John Lindow, „Riddles, Kennings and the Complexity of Skaldic Poetry“ in: Scandinavian Studies 47:3, 1975, 311-327
E. O. G. Turville-Petre: „Cult of Óðinn in Iceland“, in: id. (ed.), Nine Norse Studies, Viking Society for Northern Research, Bristol 1972, 1-19
James L. Sauvé, „Divine Victim: Aspects of Human Sacrifice in Viking Scandinavia and Vedic India“, in: Jaan Puhvel (ed.), Myth and Law Among the Indo-Europeans, Berkeley 1970, 173-191
Peter Buchholz, „Shamanism – the Testimony of Old Icelandic Literary Tradition“, in: Mediæval Scandinavia 4, 1971, 7-20
Sváva Jakobsdóttir, „Gunnl?ð and the Precious Mead“, in: Paul Acker – Carolyne Larrington (eds.), The Poetic Edda: A Collection of Essays, New York and London 2002, 27-57