Anotace k semináři „Fenomenologické redukce“

Tzv. redukce je v klasické i současné fenomenologii základní metodický krok umožňující přístup k fenoménům. Redukce, re-ductio, převedení nereflektovaně kladeného bytí předmětnosti na fenomén, tj. na způsob, jak je dána, je u E. Husserla, zakladatele tohoto filosofického směru, nejprve motivována snahou o nalezení dále nezpochybnitelného základu pro teorii poznání.

Realizace takového posledního založení vědění v bezpředsudečném popisu toho, jak je dána ve vědomí předmětnost, jejíž nárok na bytí (že je a je tak a ne jinak) má teorie poznání ospravedlnit, se u Husserla nejprve (Logická zkoumání z r. 1901) inspiruje empiristickou redukcí na elementární danosti, prožitky vědomí (počitky, akty), záhy však je tento motiv revidován a postaven na hlubší metodický základ tzv. „samodanosti“ čistého prožívání, čistého cogito (Přednášky o vnitřním vědomí času z r. 1905 a navazující kurz o Teorii poznání z let 1906-7 s první formulací myšlenky redukce v Ideji fenomenologie). Redukci na samodanost čistého cogito Husserl od té doby chápe výslovně jako obnovu kartesiánského sestupu ke cogito, ovšem obnovu na důsledně transcendentalisticky očištěné půdě vědomí, kde bytí cogito, sum, má specifický status odlišný od kladení jsoucnosti typu výskytu ve světě. Vypracovávání metodického přístupu k takto očištěné půdě vědomí, tj. transcendentální redukce, původně vycházející z obnovy kartesiánské cesty, vede postupně k nutnosti jiných kroků a úvah daleko překračujících kartesiánský mustr. Předtím, než Husserlovi nepřímo, pod zástěrkou kritiky Descarta, Heidegger v Bytí a čase vytknul právě nediferencované, resp. vůbec ve své specifičnosti netematizované bytí vědomí, sum, pracuje Husserl intenzivně i na tomto problému, a to v i rámci teorie transcendentální redukce. Svědčí o tom mimo jiné stejnojmenný kurz (druhá část přednášky o První filosofii) z let 1923/24 a rozsáhlá rukopisná pozůstalost věnovaná tomuto tématu, jejíž některé relevantní samostatné části byly nedávno publikovány v samostatném svazku Husserlian, kritické edice Husserlových spisů, pod názvem K fenomenologické redukci (Zur phänomenologischen Reduktion, vydal S. Luft, Husserliana XXXIV, Dodrecht 2002)

Cílem semináře je seznámení s některými z těchto Husserlových pozdních textů k redukci a především s tématy, které v nich hrají ústřední roli (viz Osnova). Pozdní Husserl oproti zmíněné obnově kartesiánské cesty redukce (v českých překladech jsou k dispozici Idea fenomenologie, Ideje k čisté fenomenologii I, Kartesiánské meditace) zdůrazňuje specifičnost oblasti transcendentálna ve smyslu konstituce objektivity (a hlavní funkce redukce pak spočívá v ochraně před osudným zaměňováním transcendentality a pozitivity, objektivity – jednoho z hlavních kritických motivů Husserlova posledního díla, Krize evropských věd). Protože je Husserlova filosofie neustálou autokorekcí a sledováním dané problematiky ze stále nových úhlů, lze zdánlivě nesourodé aspekty redukce pochopit jako různé akcenty v rámci jediné ideje, přičemž dochází k prohlubování počátečních motivů v pozdním díle. Četba pozdních textů umožňuje studium této kontinuity a tím i smyslu transcendentální fenomenologie vůbec.

Podrobná anotace k letnímu semestru bude zveřejněna na konci ledna 2006, na vybraných textových úryvcích přeložených do češtiny budou studovány koncepce fenomenologické redukce u dvou současných autorů, Marca Richira a Jeana-Luca Mariona.

OSNOVA

Témata, která budou v souvislosti s pozdní teorií fenomenologické redukce sledována v zimním semestru a předběžný časový plán:

1. hodina 14. 10. 2005: Redukce na fenomén: Husserl a fenomenologie ve Francii

2. hodina 21. 10. 2005: Husserlovo nekartesiánské pojetí transcendentálního idealismu

3. hodina 4. 11. 2005: Vymezení transcendentální fenomenologie vůči intencionální psychologii

4. hodina 11. 11. 2005: vztah přirozeného a transcendentálního postoje a přechod mezi nimi

5. hodina 18. 11. 2005: rozdvojení Já (Ichspaltung), nezúčastněný pozorovatel, transcendentální osoba, monáda

6. hodina 2. 12. 2005: předchůdná danost (Vorgegebenheit) jakožto horizontová struktura zkušenosti

7. hodina 9. 12. 2005: předchůdná danost světa a ontologická cesta redukce

8. hodina 16. 12. 2005: Descartes podle Heideggerovy kritiky a Husserlova odpověď na ni

9. hodina 6. 1. 2006: Epoché a redukce

První pátek semestru 7. 10. Seminář odpadá – pracovní cesta obou vedoucích semináře

28. 10. Je státní svátek.

25. a 26. 11. se koná v němčině tematicky bezprostředně navazující blokový seminář Hanse Rainera Seppa na téma „Aporien des unbeteiligten Zuschauers“ za asistence obou vedoucích semináře.

Literatura:

Výběr kapitol ze svazku K fenomenologické redukci, z nichž budou pro seminární četbu do češtiny přeloženy kratší úryvky:

Text č. 1: Téma a epoché. Smysl transcendentální redukce. Problém návratu do přirozeného postoje (1926)

Text č. 2: Poznámky a úvahy o fenomenologické epoché (1926)

Text č. 3: K průběhu a smyslu redukce na základě epoché. Předvedení fenomenologické redukce. Provedení fenomenologické reflexe jako zkušenosti bytí (1926)

Text č. 4: Transcendentální epoché a redukce. Zavedení nezúčastněného pozorovatele (1926)

Text č. 5: Návrat z transcendentálního postoje do pozitivity přirozeného života. Proměna způsobu života ve fenomenologickém postoji (1926)

Text č. 8: Epoché a redukce. Přirozený postoj jako modus transcendentální subjektivity: monáda v přirozeném postoji – monáda v modu transcendentálního postoje (1930)

Text č. 13: Konkrece transcendentální subjektivity jako transcendentální osoby (1930)

Text č. 16: Potíže zdůvodňujícího návratu od světa jako předchůdně daného k subjektivitě (1931)

Text č. 27: Kritika karteziánského dualismu. Nemyslitelnost světa vůbec, který nemá svůj smysl bytí z mého života vědomí (1933)

Text č. 28:

Text č. 29: O smyslu bytí o sobě jsoucího světa (1933)

Text č. 34. Smysl apodikticity onoho “Já jsem” (1934)

V blokovém semináři navíc:

Fink, E., Idee der transzendentalen Methodenlehre (VI. Cartesianische Meditation), vyd. E. Holl, G. Van Kerkhoven, Husserliana Dokumente II/1, Dodrecht 1988, §§ 1-3, 5-6

Další prameny:

Heidegger, M., Bytí a čas, Praha 1996

Husserl, E., Grundprobleme der Phänomenologie, in: Zur Phänomenologie der Intersubjektivität I, str. 111-193

Husserl, E., Idea fenomenologie, Praha 1999

Husserl, E., Ideje k čisté fenomenologii I, Praha 2004

Husserl, E. Karteziánské meditace, Praha 1968

Husserl, E. Krize evropských věd a transcendentální fenomenologie, Praha 1996

Sekundární literatura bude průběžně k dispozici v „semestraparátu“ v knihovně Ufaru.