Řecké náboženství

 

Anotace

Cílem kurzu je podat úvod do řeckého náboženství. V zimním semestru bude podán přehled jeho základních struktur a institucí. Ukážeme si, jak řecké náboženství fungovalo a jakou roli v životě Řeků hrálo. Letní semestr bude věnován řeckým bohům. Na mýtech, kultech a ikonografii se pokusím předvést vnitřní povahu a tvar každého boha, zahlédnout jednotu za množstvím jeho manifestací a ukázat, jaké místo v myšlenkovém a společenském světě Řeků mu náleželo. I zde bude hrát důležitou roli interpretace.

 

Kurs je určen pro religionisty, a proto nebude jen neutrálním historickým líčením fakt, ale bude se zároveň snažit na řeckém materiálu předestřít obecnější náboženská témata. Velký prostor bude věnován interpretaci jednotlivých náboženských jevů, aby si tak studenti neodnášeli pouze poznatky o Řecku, ale naučili se s nimi zároveň religionisticky pracovat a aplikovat pak tytéž postupy i na jiné náboženské oblasti. Díky tomu by přednášky měly být přínosné i pro studenty s odlišnými náboženskými specializacemi. Metodologicky bude kurs navazovat především na historickou antropologii pařížské školy J.-P. Vernanta a jeho kolegů, která propojila durkheimovský sociologický přístup se strukturalismem. Vedle toho však budou brány v potaz všechny další důležité výklady řeckého náboženství, jaké byly ve 20. století podány.

 

Sylabus

 

ZS: Struktura a fungování řeckého náboženství

 

   1)   Úvod: řecké náboženství z religionistického hlediska; historický kontext; základní prameny

   2)   Náboženství a polis: vznik řecké polis v 8. stol. př. n. l. a jeho náboženské projevy; obec jako zprostředkovatel náboženské aktivity v domácím i cizím prostředí; náboženství ve vztahu k vnitřnímu členění obce; obecní náboženství a jednotlivec; domácí kulty; náboženství a politický život

   3)   Posvátný okrsek a chrám: povaha, funkce, umístění a příslušenství posvátného okrsku; vývoj, typy a funkce chrámu; votivní dary; kněží

   4)   Svátky: základní typy, rysy a struktura náboženských svátků; průvod; tanec; masky, aischrologie; divadlo; hry a zápasy; kalendář; panhelénské kulty

   5)   Oběť: krvavá, nekrvavá, lidská

   6)   Věštění: induktivní techniky; inspirované věštění; role věštění v životě a v politice

   7)   Přechodové rituály: zrození, Apatúrie, Choes, vstup do dospělosti, svatba, pohřeb; problém iniciace v Řecku; iniciační rituály chlapců; rituály dívek s iniciačními rysy

   8)   Sakrální čistota a znečištění: základní typy znečištění; základní typy očisty; znečištění a ženy; farmakos a Thargélie

   9)   Mystéria a mysterijní kulty: obecná charakteristika; menší mystéria; Samothráké, Eleusis; Dionýsova mystéria; orfismus

10)   Chthonické síly a mrtví: olympská a chthonická božstva; héróové; úděl duše po smrti

11)   Náboženství a řecká filosofie

12)   Řecké mýty a jejich fungování: mytologické prameny a proudy; řecké mýty a (pre)historie; mýtus jako zdroj identity; aitiologické mýty; mýtus a řecký racionalismus

 

LS: Bohové

 

      1)      Kdo jsou bohové a jak je lze studovat

      2)      Theogonie; Kronos

      3)      Zeus

      4)      Héra

      5)      Poseidón

      6)      Démétér a  Koré

      7)      Athéna

      8)      Apollón

      9)      Artemis

  10)      Afrodíté

  11)      Hermés

  12)      Dionýsos

 

Požadavky k atestu

Kurz je atestován zkouškou, která se skládá ze dvou částí: 1) řecká náboženská praxe, 2) řecká mytologie. V každé z těchto částí obdrží student na výběr ze dvou otázek. Zadaná literatura se bude zkoušet pouze v rozsahu udávaném rozmezím stran u jednotlivých otázek (stránkování vychází z anglických vydání). V případě náboženské praxe bude důraz kladen především na pochopení její struktury a jejího fungování.

 

1) Řecká náboženská praxe:

 

BS:   Louise Bruit-Zaidman – Pauline Schmitt-Pantel, Religion in the Ancient Greek City, Cambridge: Cambridge University Press, 1992 (tři výtisky v knihovně ÚFaR, jeden z nich prezenčně ve studovně, druhé dva se půjčují na jeden týden). Francouzský originál La religion grecque (Paris: Armand Colin Editeur, 1989) je v knihovně k dispozici v jednom výtisku, půjčuje se na dva týdny.

SP:    Simon Price, Religions of the Ancient Greeks, Cambridge: Cambridge University Press, 1999 (dva výtisky a jedna xerokopie v knihovně ÚFaR, jeden z nich prezenčně ve studovně, druhý a xerokopie se půjčují na jeden týden).

EM:  P. E. Easterling – J. V. Muir (eds.), Greek Religion and Society, Cambridge: Cambridge University Press, 1985 (jeden prezenční výtisk a jedna xerokopie v knihovně ÚFaR, xerokopie se půjčuje na jeden týden; jeden výtisk je též v Klementinu).


Otázky:

1) Polyteistická zbožnost: pluralita vs. konzervativismus (BS 11–15; SP 76–88)

2) Rituály: oběť, úlitba, modlitba (BS 27–45; SP 33–36)

3) Kněží; kultovní místa (BS 46–62)

4) Rity přechodu (BS 63–79; SP 89–97)

5) Náboženství ve společnosti a v politice (BS 80–101)

6) Svátky (BS 102–111; SP 25–46)

7) Panhelénské kulty (BS 112–132)

8) Úděl duše po smrti; héróové (EM, kap. 3; BS 178–182)

9) Mystéria; orfismus (BS 132–140; SP 112–125)

10) Náboženství a řecká filosofie (SP 126–142)


2) Řecká mytologie

 

H. J. Rose, A Handbook of Greek Mythology, London: Methuen, 19281 a řada reprintů (čtyři výtisky v knihovně ÚFaR, jeden z nich prezenčně ve studovně, zbývající se půjčují na dva týdny). Německý překlad Handbuch der griechischen Mythologie (München: C. H. Beck, 19693) je v knihovně ÚFaR k dispozici v jednom výtisku, půjčuje se na dva týdny.

Obsahem zkoušky budou pouze mytologická fakta, nikoli Roseovy zastaralé výklady. Pasáže psané petitem se nezkoušejí. U božstev se snažte zachytit vnitřní tvar a strukturu každého z nich a k ní pak vztáhnout jednotlivé mýty. Ptejte se, co mají mýty každého božstva společného, jaké motivy se jimi linou a co to o dané božské postavě vypovídá. V případě hrdinských mýtů sledujte především základní narativní linii. Není nutné si pamatovat každý detail a všechny vedlejší postavy. Důležité je umět příběh v základních bodech odvyprávět a vědět, jak na sebe jednotlivé hlavní události navazují.


Otázky:


1) Počátek světa; Kronos (17–22, 43–47)              10) Európé a thébský cyklus (182–196)

2) Zeus; Poseidón (47–59, 63–69)                          11) Argonauti (196–205)

3) Hádés a podsvětí; Démétér a Koré (78–93)       12) Héraklés (205–219)

4) Héra, Athéna (102–112)                                       13) Trójská válka (230–243)

5) Artemis, Afrodíté (112–127)                              14) Návrat Řeků od Tróji (243–248)

6) Apollón, Hermés (134–147)                               15) Orfeus, Théseus, Perseus

8) Dionýsos, Arés (149–158)                                  (254–255, 263–266, 272–273)

9) Menší božstva (165–177)