doc. Miroslav Petřiček
Anotace:
"Ve svých Passagen-Werk se Benjamin pokusil o grafickou, konkrétní reprezentaci pravdy, v níž historické obrazy dávají viditelnost filosofickým idejím. Dějiny v nich protínají jádro pravdy, aniž tvoří scelující rámec. Benjamin chápal tyto ideje jako "diskontinuitní". Proto se stejné pojmové prvky jeví v několika různých obrazech v proměnlivých konfiguracích, takže jejich význam nelze fixovat abstraktním způsobem. A podobně ani obrazy není možné propojit do souvislého obrazu celku, prostého všech protiřečení." /BUCK-MORSS, The Dialectics of Seeing 1991, 55/
Doba od konce války do konce 50. let zjevně už není dobou "moderní" (přinejmenším v kulturním významu tohoto slova). Ale není ani dobou, která se bude později nazývat "postmodernou". Je to období pozoruhodně neurčité, neboť to jediné, co se s ní běžně spojuje, je existencialismus. Avšak hlavní díla existencialistických filosofů byla v té době už napsána. Jinak, zdá se, nevzniklo v tomto desetiletí nic pozoruhodného, odhlédneme-li od Chevroletu model 55 anebo od vystoupení Elvise Presleyho v TV-show Ed Sullivana. Většinu inovací běžně spojujeme teprve s 60. léty. Přitom se ale ukazuje, že to, co se stalo známým v šedesátých letech, sahá svými počátky právě sem. Nový román v literatuře a Nová vlna ve filmu ve Francii, stejně jako první díla filosofů známých až mnohem později, širší recepce díla Martina Heideggera, překonávání fenomenologie, navazující na Merleau-Pontyho a jiné, absurdní divadlo a film noir, román tohoto "věku podezírání" zkoumá postavy, které jsou "spíše jen pouhými opěrami stavů někdy ještě neprobádaných" (Nathalie Sarraute). Zjevně jde o dobu přechodu, avšak co vlastně znamená "přechodnost"? A jak se tato doba vztahuje k "modernímu myšlení"?
Hlavním cílem přednášek bude prozkoumat tuto dobu ve všech jejích aspektech a především objevovat zjevné i méně zjevné náznaky proměny myšlení, která je rozpoznatelná až mnohem později.