Fenomenologie a politika

dr. Jakub Čapek, další informace o kursu na webových stránkách: www.cfb.cuni.cz/capek/fenpol


Anotace:

Mají fenomenologické rozbory lidské zkušenosti nějaký dopad pro politický rozměr lidského bytí? Zdá se, že přinejmenším texty zakladatelů fenomenologie - Husserla a Heideggera - mají pro politiku jen velmi malé porozumění. Zároveň však fenomenologie vystupuje s nárokem vyložit lidskou zkušenost v celku. Proč o politice téměř mlčí?

V první části přednášky se zaměříme na otázku: co je politika? Projdeme několik pokusů o vymezení politiky (ve výkladech Carla Schmitta, Hannah Arendtové, Benjamina Constanta aj.), abychom mohli přesněji říci, co je to, o čem fenomenologie podle všeho mlčí.

V následující části budeme probírat významné fenomenologické myšlenky a klást si otázku, zda mají či za jistých okolností mohou mít politickou relevanci. Bude sem patřit pojem "Lebenswelt", pojem dějinnosti a pojem existence jako toho, co překračuje danost a vyznačuje se určitým typem možnosti (moci).

Tato témata budeme zkoumat nejen v kontextu jejich zrodu (v díle E. Husserla a M. Heideggera), ale budeme sledovat, jak byla interpretována v pozdějším vývoji fenomenologie. U existujících pokusů o fenomenologickou analýzu politických jevů (M. Richir, K. Held) či u pokusů o "politickou fenomenologii" (R. Legros) se budeme tázat, do jaké míry uchovávají původní implusy fenomenologie a zda se jim propojení obou oblastí daří. Významné postavení připadne zejména v závěru přednášky myšlení Hannah Arentové. Její myšlení o politice čerpá řadu koncepcí z fenomenologie (pojem "podmínky" či pojem "světa"), a přece stojí vůči fenomenologii ve zřetelné distanci, díky níž je sotva můžeme označit za fenomenologii. Právě na objasnění této kritické recepce bychom se chtěli soustředit v závěru .

Literatura:

a) primární literatura - texty k četbě

 

b) sekundární literatura