Johann Gottlieb Fichte: Vědosloví 1804 (Filosofie absolutna v německém idealismu 1).

 

Jindřich Karásek a Jan Kuneš; Kód kursu: AFS100298

 

Anotace:

Fichtova filosofie vychází z přesvědčení, že obecná nauka o vědění je určující jak pro teorii poznání, mravního jednání a intersubjektivního vztahu osob, na němž lze založit právo a moderní stát, tak i např. pro teologii. Vědosloví, které Fichte po celý život koncipuje a na jehož zásadách staví svou Sittenlehre, Rechtslehre atd., se koncentruje právě na vypracování této fundamentální nauky. Pojem vědění, a tedy i podoba vědosloví se v různých fázích Fichtova vývoje proměňují. První vědosloví vychází z pojmu absolutního Já: pojem vědění se koncentruje do tohoto základu, z něhož se vyvozuje problematika konečného poznávajícího a jednajícího Já. V pozdní fázi, která začíná Vědoslovím 1801, se východisko vědosloví přesouvá do pojmu bytí, který přebírá funkci absolutna a absolutního základu. Podle tradiční interpretace se tím pojem absolutního Já sice nedementuje, tomuto Já je však ještě předpokládáno bytí jako základ, z něhož Já vzchází. Tím, čím výklad pojmu Já musí začít, je tudíž uchopení vztahu Já k bytí jako jeho základu. Vědosloví má být v tomto smyslu především teorií absolutního vztahu ? a sice vztahu vědění jako celku k tomu, co je jeho základem. Vrcholným spisem pozdního období, jemuž je v interpretační literatuře věnována značná pozornost, je Vědosloví 1804.

Cílem semináře bude rozbor základních argumentů tohoto spisu, který vyplyne v průběžné argumentačně-analytické četbě spisu. Vzhledem k pojmu vědění bude třeba přezkoumat tradiční výklad, že absolutní Já je absolutním základem pozdního vědosloví ? tato teze bývá totiž nejnověji v bádání zpochybňována ve prospěch podobnosti Fichtova raného vědosloví s pozdním. Pozornost bude věnována Fichtovu pojetí pojmu a jeho zacházení s pojmovou dvojicí idealismus a realismus, s jejichž pomocí svou argumentaci rozvíjí. Mají tak být vyjasněny alespoň hlavní rysy Fichtovy teorie absolutna, která si narozdíl od jeho následovníků Schellinga a Hegela nepřestává klást za cíl, zůstat kantovskou transcendentální filosofií ve smyslu filosofie prováděné ze stanoviska konečného rozumu. Seminář si v obecnější perspektivě klade za cíl vytknout určité východisko k tematizaci pojmu absolutna ve filosofii německého idealismu. Je tak první v možné řadě seminářů, v nichž by mohly být dále probírány např. i uvedené koncepce absolutna Hegelovy a Schellingovy.

Vzhledem k obtížnosti semináře stejně jako skutečnosti, že pozdní Fichtovo vědosloví bude v českých zemích studováno poprvé, lze seminář označit za badatelský. Je doporučen starším studentům a doktorandům, kteří již mají znalosti v daném oboru. ? Seminář začne v druhé půli října, jeho začátek bude uveden na vývěsce.

 

Literatura, která je k dispozici a bude rozdělena mezi účastníky semináře:

 

 

 

Sekundární literatura: