Reinterpretace foinického náboženství u Filóna z Byblu

Anotace:
Seminář (LS) úzce navazuje na přednášku „Semitské konstanty foinického náboženství“ (ZS), jejímž cílem bylo ukázat kontinuitu mezi náboženskými strukturami Foiničanů, resp. Punů a dřívějšími tradicemi severozápadních Semitů. Záměrem tohoto kursu je potom naopak postihnout proměny a posuny v reflexi vlastní náboženské tradice, k nimž u Foiničanů došlo v průběhu helénistické éry. Jejich uchopení a analýzu umožní četba řecky psaného, pouze fragmentárně dochovaného díla „Foinické dějiny“ od Filóna z Byblu (cca 64 141 po Kr.). Jedná se o obtížně srozumitelný text, jehož výklad komplikuje řada skutečností. V prvé řadě to, že autor zredigoval své dílo řecky, přičemž určité foinické pojmy a některá teonyma pouze přepisoval do řečtiny, tj. do jazyka s fonologií podstatně odlišnou od své mateřštiny, jiné raději překládal, aniž by ovšem vždy uváděl jejich původní znění, a ještě další svým čtenářům pouze aproximativně přibližoval pomocí příměrů k danostem známým z helénistické kultury. Další nepříznivý faktor představuje jeho euhéméristická reinterpretace starších mytických látek, kterým uměle dává historickou dimenzi. Nejzávažnějším hermeneutickým problémem je však v případě Filónova díla stěžejní záměr autora, a sice snaha harmonizovat přinejmenším čtyři, původně odlišné, náboženské tradice: foinickou, řeckou, egyptskou a židovsko křesťanskou. Při četbě proto bude největší důraz kladen na stanovení genetického původu jednotlivých daností, odhalení reinterpretačních posunů vůči starší náboženské tradici severozápadních Semitů a především rozpoznání motivací a důvodů těchto proměn.

Seminář je díky své speciální povaze určen výhradně zájemcům, kteří jsou již ze svého předchozího studia důkladněji obeznámeni s náboženskými a kulturními reáliemi starověké Sýrie a antického Řecka. Bez této předběžné znalosti není možné kurs úspěšně absolvovat. Znalost řečtiny není pro zápis do kursu podmínkou (pracovat lze s kritickými překlady Filónova textu do angličtiny, němčiny, francouzštiny, italštiny či španělštiny), avšak jistě je vítána. Atest v podobě zápočtu lze získat na základě vypracování písemné seminární práce.

Sylabus:

1. Úvod: život a dílo Filóna z Byblu; citace z jeho spisů u antických autorů, hlavní pramen: Eusebios Kaisarejský, Euangeliké proparaskeué (= EP); falsa z 19. st.
2. Prolog a apologie: četba EP I, 9, 23 29; I, 10, 6; I, 10, 39-42
3. Kosmogonie I: četba EP I, 9, 30-10, 5
4. Kosmogonie II: četba EP I, 9, 30-10, 5
5. Technogonie I: četba EP I, 10, 6-14
6. Technogonie II: četba EP I, 10, 6-14
7. Teogonie a teomachie I: četba EP I, 10, 15-38
8. Teogonie a teomachie II: četba EP I, 10, 15-38
9. Teogonie a teomachie III: četba EP I, 10, 15-38
10. Aitiologie božské/lidské oběti: četba EP I, 10, 33-34; I, 10, 44
11. «Hadí» teologie: četba EP I, 10, 45-53
12. Aitiologie foinické teologie: četba EP I, 9, 24; I, 10, 38; I, 10, 43

Doporučená literatura: