Anotace kurzu ?Úvod do dějin náboženství?

Úvod do dějin náboženství

Anotace:

Cílem kursu je podat základní vhled do problematiky historického diskursu religionistiky a prostředkovat elementární informace o náboženských kulturách Eurasie. V první řadě se výklad zabývá východisky, cíly a některými metodickými problémy historického přístupu k náboženství (otázkou historické podmíněnosti náboženských daností, typy pramenného materiálu a jeho interpretace). Těžištěm kursu však je deskripce a charakterizování konkrétních náboženských útvarů v eurasijském prostoru. V zimním semestru výklad systematicky probírá nejdůležitější náboženské kultury prejudaistického a preislámského Předního východu (Egypt, Mezopotámie, Malá Asie) a předkřesťanské Evropy (Řekové, Římani, helénismus, Keltové, Germáni, Slovani). V letním semestru se pozornost soustřeďuje na velké náboženské systémy jak teistické (mazdaismus, judaismus, křesťanství, islám) tak neteistické (hinduismus, buddhismus, konfucianismus, taoismus, šintoismus). Propedeutický charakter kursu jej může zpřístupnit i studentům jiných oborů (etnologie, historie, archeologie apod.).

Atest formou zkoušky bude probíhat po absolvování obou semestrů.

 

Sylabus:

ZS

1. Prolegomena: východiska historického přístupu k náboženství (historický kontext náboženských daností), jeho cíle (deskripce a dějinně-náboženská interpretace pramenného materiálu), typy pramenů a metodická pravidla práce s nimi, historicko-geograficko-etnografická typologie náboženských kultur Eurasie.

2. Prehistorická náboženství: metodická východiska, periodizace pravěku a prehistorických náboženských kultur: paleolit (pohřební ritus, úložiště zvířecích kostí, zoomorfní symbolika), mezolit (přechodové formy mezi paleolitickými a neolitickými strukturami), neolit (antropomorfní a sexuální symbolika, tzv. "kult plodnosti", počátky kultu předků, první sakrální objekty - konkrétní příklady: Jericho, Çatal Hüyük, Haçilar, Čechy), megalitické památky.

3. Egypt: vznik písma, lokální panteony (On, Chemenu, Mennefer, Veset), ot. zoomorfní reprezentace božství, Achnatonova reforma solárního kultu, univerzalistické pojetí božství v sapienciální literatuře, koncept divinizovaného řádu Maat, božný panovník jako ztělesnění Maat, pohřební ritus a thanatologie (mumifikace, funerální konstrukce, posmrtný soud).

4. Mezopotámie: sumero-akkadská syntéza, "nejvyšší" a "astrální" triáda, Nabonidova reforma lunárního kultu, monolatrické tendence v Mardukově, Aššurově a Nabuově kultu, Enúma eliš a jeho revokace o akítu, osud jako řád světa, antropologie a thanatologie, Epos o Gilgamešovi.

5. Malá Asie: spojnice semitského a indoevropského světa, chetito-churritská syntéza, panteon, mýtus o Tešubově zápasu s Illujankašem a jeho revokace o purulli, Cyklus o Kumarbim jako kosmologický "Chaoskampfmythos", thanatologie.

6. Řecko: "olympská" a "podsvětní" božstva, Theogonia a ot. jejího vztahu k analogickým předoorientálním látkám, thanatologie, hierarchizace kosmu, héroické tradice a Héraklovská epopej, "hérakleovská dogmatika".

7. Řím: "prekapitolská" a "kapitolská" trojice, další reprezentanti panteonu, interpretatio græca, vztah k posvátnému (sacer, religio, pietas, pax deorum), sacra publica a jejich organizace (rex sacrorum, flamines, collegium pontificum, virgines Vestales), sacra privata (privátní domestikace prostoru a kult předků).

8. Helénismus: Tyché a Fortuna, rozvoj astrologie, překonávání fatalismu: magie (exkurs: rozvoj démonologie) a "náboženství spásy" (dynastické kulty, císařský kult, mystéria: vznik a struktura, eleusínská, dionýská, Ísidina mystéria, mithraismus).

9. Keltové: lokální panteony (galský, britský, irský), interpretatio romana, koncepce božství ("potrojná" teologie, feth fiada, božské metamorfózy), Lebor Gabála Érenn a dějiny světa, thanatologie (metempsychóza nebo posmrtný život v zásvětí?), kněžské stavy (druidové, bardové, vatové).

10. Germáni: Ásové a Vanové, interpretatio romana, thanatologie (hel, valhöll), dějiny světa a jeho obraz podle Völuspá (kosmogonie, antropogonie, Yggdrasill, norny, ragnarök a eschatologie), "aktivní fatalismus" (poznání, přijetí a naplnění osudu).

11. Slovani: lokální panteony (východo- a jihozápadoslovanský, polabsko-pobaltský), démonologie, rezidua dualistické kosmologie podle etnografických dat, thanatologie (navъ, raj) a kult předků (tzv. "návný den").

 

LS

1. Mazdaismus: předmazdejský polyteismus v Íránu, kánon (Avesta a její části), Zarathuštrovo vystoupení a staroavestský mazdaismus (jedinost boží, Ameša Spenta, ontická polarita, ot. antiritualismu, zdůraznění etické volby), mladoavestský mazdaismus (regrese k "umírněnému polyteismu" a zpětná ritualizace), středoperský mazdaismus (pehlévské písemnictví, dualizace, teologie dějin), pársismus: kult (chrámy, bohoslužebné dění), přechodové rituály, thanatologie.

2. Judaismus: předexilní polyteismus v Izraeli, otázka historicity Mojžíše, kánon (Tanach a jeho části), rabínské písemnictví, základní teologické důrazy (jedinost boží, smlouva, primát slyšení, prorocká tradice, teologie dějin, ot. mesianismu), dějinné proměny judaismu (helénistický a rabínský judaismus, kabala, chasidismus), kult (synagogy, bohoslužebné dění), přechodové rituály, thanatologie.

3. Křesťanství: Ježíšovo vystoupení a učení (království boží, etické důrazy, ot. mesiášského nároku), kánon (Nový zákon a jeho části), pavlovská teologie (zvěst o Ježíšově vzkříšení, koncept milosti a ospravedlnění z víry), formování ortodoxie ("trojiční" teologie, Niceanum a Apostolicum), thanatologie, dějinné proměny křesťanství (předchalkedonské církve, pravoslaví, katolicismus, protestantismus).

4. Islám: předislámský polyteismus v Arábii, Muhammadovo vystoupení a učení, kánon (Korán) a hadíthy, základní teologické důrazy (jedinost boží, prorocká tradice, angelologie, démonologie, thanatologie), dějinné proměny islámu (sunnité, šíité, súfijci), etické povinnosti ("pět pilířů"), kult (mešity, bohoslužebné dění), rituální čistota, přechodové rituály.

5. Hinduismus: jednotící prvky (autorita véd a kast), posvátné spisy (šruti a smrti) a jejich vrstvy, základní věroučné důrazy (karman, samsára, mókša, periodizace dějin), typy jógy, guruové a ášramová tradice, panteon (védské období, trimúrti), kult (chrámy, púdžá), životní fáze a přechodové rituály.

6. Buddhismus: Buddhovo vystoupení a učení, pálijský kánon (Tripitaka a její části), základní věroučné důrazy (árjasatja, arjáštángamárga, bódhi, nirvána, arhant), dějinné proměny buddhismu (hínajána, mahájána), obec věřících (sangha, bhikšu, upásaka), kult (chrámy, bohoslužebné dění), přechodové rituály.

7. Konfucianismus: Konfuciovo vystoupení a učení, kánon (Wu-ťing a jeho části), "deuterokanonické" spisy (S?-šu), základní věroučné důrazy (li, ot. voluntarismu), postupná deifikace Konfucia, antropologie (ťün-c?, patero ctností), thanatologie (Chuang-čchüan), dějinné proměny konfucianismu (Meng-c?, Sün-c?, Chan-Jü, neokonfucianismus), kult (chrámy, bohoslužebné dění), přechodové rituály.

8. Taoismus: Lao-c?ovo vystoupení, ot. jeho historicity, kánon (Tao-cang a jeho vrstvy), filosofický a náboženský taoismus, základní věroučné důrazy (tao, te, wu-wej, c?-žan), deifikace Lao-c? v učení některých škol, antropologie (pět cyklů, šeng-žen, tchaj-pching), thanatologie (ideál: čchang-šeng pu-s?), panteon a "osm nesmrtelných", dějinné proměny taoismu (školy Čeng-i-tao a Čchüan-čen-tao), kult (chrámy, bohoslužebné dění), přechodové rituály.

9. Šintoismus: význam pojmu kami, panteon, posvátné spisy (Šinten a jeho vrstvy) a další písemnosti (Fudoki, Kogošúi), ot. věroučných důrazů, antropologie (tama, musubi, hidžiri), thanatologie (Jomi), dějinné proměny šintoismu (buddhistické vlivy, suiga-šintó, fukko-šintó, kokka-šintó), šintoistická "sacra publica" a "sacra privata", přechodové rituály.

 

Povinná literatura:

ZS + LS

Mircea Eliade - Ioan Petru Culianu (ve spolupráci s Hillary S. Wiesnerem), Slovník náboženství. Praha: Český spisovatel, 1993; Praha: Argo, 2001 (reprint).

 

Doporučená literatura:

Mircea Eliade, Dějiny náboženského myšlení. 3 sv. Praha: Oikúmené, 1995-1997.

Claas Jouco Bleeker - Geo Widengren (ed.), Historia Religionum: Handbook for the History of Religions. 2 sv. Leiden: E. J. Brill, 1969-1971.

Jes Peter Asmussen - Jørgen Laessøe - Carsten Colpe (ed.), Handbuch der Religionsgeschichte. 3 sv. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 1971-1975.

Frédéric Lenoir & Ysé Tardan Masquelier (ed.), Encyclopédie des religions. 2 sv. Paris: Bayard, 1997.