Ústav filosofie a religionistiky FF UK
Školní rok 2007/2008
Název kursu: Fenomenologie náboženství I-II. 2/- 2/-Zk
Číslo kursu:
Vyučující: Milan Lyčka
Pondělí, 08:20-09:55, učebna č. 225
Anotace:
Základní kurs pro studenty religionistiky, který je uvádí do problematiky jednoho z vlivných proudů moderního studia náboženství. V obecné části kurs nabídne historický přehled vývoje fenomenologie náboženství, její ideové zdroje (především filosofické) a místo fenomenologie v kontextu obecné religionistiky. Studenti seznámí se základními pojmy a metodami fenomenologie náboženství a jejich návazností na pojmy filosofické fenomenologie, jak je formuloval zejména její zakladatel Edmund Husserl, ale s přihlédnutím k jejich rozvinutí v pozdější fenomenologické a hermeneutické tradici.
Druhá část se bude zabývat aplikací fenomenologických principů u některých z klasiků tohoto směru, např. N. Söderbloma, R. Otto, G. van der Leeuw, M. Eliadeho. Půjde zejména o jejich interpretace základních náboženských fenoménů, jejich strukturních souvislostí a vytváření systematických náhledů na náboženství jako takové, případně o postižení jeho podstaty.
Literatura:
a/ povinná:
Richard Schaeffler, Novější typ filosofie náboženství: Fenomenologie náboženství, in: R. Schaeffler, Filosofie náboženství, Academia, Praha 2003, s. 75-99
Gerardus van der Leeuw, Epilegomena, in: G. van der Leeuw, Religion in Essence and Manifestation. A Study in Phenomenology, Harper & Row, Publishers, New York 1963, s. 671-695
Rudolf Otto, Posvátno. Iracionalita v ideji božství a její poměr k racionalitě, Vyšehrad, Praha 1998
Mircea Eliade, Pojednání o dějinách náboženství, Argo, Praha 2004
Mircea Eliade, Poznámky o náboženském symbolismu, in: M. Eliade, Mefisto a androgyn, Oikúmené, Praha 1997, s. 153-172
b/ doporučená:
Edmund Husserl, Idea fenomenologie, Oikúmené, Praha 2000
Milan Mrázek, Fenomenologie náboženství, in: J. Heller, M. Mrázek, Nástin religionistiky, Kalich, Praha 1988, s. 227-310
Atestace:
Na konci letního semestru studenti skládají zkoušku, která se skládá ze dvou částí:
1. obecně metodologické: Student musí prokázat základní porozumění pojmům a metodám fenomenologie náboženství a jejich aplikacím u R. Otto, N. Söderbloma a G. van der Leeuw.
2. typologické: Na některém z typů náboženských fenoménů student prokáže znalost faktografického materiálu a schopnost aplikace obecných východisek Eliadeho fenomenologie náboženství, resp. jejich kritiky (základním zdrojem je Eliadeho Pojednání o dějinách náboženství).
Témata ke zkoušce z ?Fenomenologie náboženství I? 1. Místo fenomenologie v rámci religionistiky. Historický kontext. Problém metody. 2. Vliv filosofické fenomenologie. Edmund Husserl a jeho Idea fenomenologie. 3. Základní pojmy filosofické fenomenologie: deskripce, antiredukcionismus, intencionalita, epoché, eidetická vize. 4. Aplikovatelnost filosoficko-fenomenologických kategorií ve fenomenologii náboženství: komparativně-systematický, deskriptivní, empirický a historický přístup. 5. Nathan Söderblom: Posvátno, moc a bázeň. Posvátno a morálka. 6. Rudolf Otto: Racionální a iracionální aspekt náboženské zkušenosti. Posvátno jako numinózno, mystérium tremendum et fascinosum. 7. Momenty posvátného: tremendum, majestas, energicum, mysterium, fascinans. Posvátno jako numinózní hodnota. 8. Posvátno jako kategorie a priori. Apriorní vybavení lidského ducha jako předpoklad možnosti a poznávací hodnoty náboženské zkušenosti.