Témata ke zkoušce z fenomenologie náboženství I. pro zimní semestr ak. r. 2007/2008 1. Místo fenomenologie v rámci religionistiky. Historický kontext. Problém metody. 2. Vliv filosofické fenomenologie. Edmund Husserl a jeho Idea fenomenologie. 3. Základní pojmy filosofické fenomenologie: deskripce, antiredukcionismus, intencionalita, epoché, eidetická vize. 4. Aplikovatelnost filosoficko-fenomenologických kategorií ve fenomenologii náboženství: komparativně-systematický, deskriptivní, empirický a historický přístup. 5. Nathan Söderblom: Posvátno, moc a bázeň. Posvátno a morálka. 6. Rudolf Otto: Racionální a iracionální aspekt náboženské zkušenosti. Posvátno jako numinózno, mystérium tremendum et fascinosum. 7. Momenty posvátného: tremendum, majestas, energicum, mysterium, fascinans. Posvátno jako numinózní hodnota. 8. Posvátno jako kategorie a priori. Apriorní vybavení lidského ducha jako předpoklad možnosti a poznávací hodnoty náboženské zkušenosti. 9. Gerardus van der Leeuw: Náboženství, fenomén a fenomenologie náboženství. Metoda fenomenologie náboženství. 10. G. van der Leeuw: Fenomenologie náboženství. Subjekt a objekt náboženství, jejich vzájemné působení. Moc jako výkladový klíč náboženské zkušenosti. Témata ke zkoušce z fenomenologie náboženství II. pro letní semestr ak. r. 2007/2008 1. Mircea Eliade: Posvátno jako základní neredukovatelná kategorie religionistiky. Manifestace posvátného: hierofanie (kratofanie, ontofanie). 2. Svaté místo: Manifestace posvátného v prostoru. Sakrální prostor; střed, osa, pupek světa. Hierarchická struktura světa. Kosmos a chaos. 3. Svatý čas: Manifestace posvátného v čase. Čas kosmický a čas historický. Cyklus a linearita času. Illud tempus a liturgický rok. 4. Náboženský symbol: Průnik transcendentního do imanentního. Přímá hierofanie a symbolický systém. Symbolická ?logika? a vyjádření paradoxu. 5. Mýtus: Mythos jako řeč a modus bytí. Realita a fikce. Mýtus, pravda a dějiny. Kosmogonický mýtus a mýtus původu, theogonie. Eschatologická transpozice. 6. Kult, ritus, liturgie: Ustavování světa zpřítomňováním primordiální situace. Mýtus věčného návratu. ?Ontologická žízeň?, vztah k transcendentnu. Historizace a přeznačování. 7. Posvátné kameny. 8. Nebe a nebeští bohové. 9. Slunce a solární kult. 10. Měsíc a jeho mystika. 11. Symbolismus vody. 12. Země, chthonické epifanie. 13. Vegetace: Rity a symboly regenerace. 14. Zemědělství a kulty plodnosti.

Ústav filosofie a religionistiky FF UK

Školní rok 2007/2008

 

Název kursu: Fenomenologie náboženství I-II.                                        2/-    2/-Zk

Číslo kursu:

Vyučující: Milan Lyčka

Pondělí, 08:20-09:55, učebna č. 225

 

Anotace:

 

Základní kurs pro studenty religionistiky, který je uvádí do problematiky jednoho z vlivných proudů moderního studia náboženství. V obecné části kurs nabídne historický přehled vývoje fenomenologie náboženství, její ideové zdroje (především filosofické) a místo fenomenologie v kontextu obecné religionistiky. Studenti seznámí se základními pojmy a metodami fenomenologie náboženství a jejich návazností na pojmy filosofické fenomenologie, jak je formuloval zejména její zakladatel Edmund Husserl, ale s přihlédnutím k jejich rozvinutí v pozdější fenomenologické a hermeneutické tradici.

Druhá část se bude zabývat aplikací fenomenologických principů u některých z klasiků tohoto směru, např. N. Söderbloma, R. Otto, G. van der Leeuw, M. Eliadeho. Půjde zejména o jejich interpretace základních náboženských fenoménů, jejich strukturních souvislostí a vytváření systematických náhledů na náboženství jako takové, případně o postižení jeho podstaty.

 

Literatura:

 

a/ povinná:

 

Richard Schaeffler, Novější typ filosofie náboženství: Fenomenologie náboženství, in: R. Schaeffler, Filosofie náboženství, Academia, Praha 2003, s. 75-99

Gerardus van der Leeuw, Epilegomena, in: G. van der Leeuw, Religion in Essence and Manifestation. A Study in Phenomenology, Harper & Row, Publishers, New York 1963, s. 671-695

Rudolf Otto, Posvátno. Iracionalita v ideji božství a její poměr k racionalitě, Vyšehrad, Praha 1998

Mircea Eliade, Pojednání o dějinách náboženství, Argo, Praha 2004

Mircea Eliade, Poznámky o náboženském symbolismu, in: M. Eliade, Mefisto a androgyn, Oikúmené, Praha 1997, s. 153-172

 

b/ doporučená:

 

Edmund Husserl, Idea fenomenologie, Oikúmené, Praha 2000

Milan Mrázek, Fenomenologie náboženství, in: J. Heller, M. Mrázek, Nástin religionistiky, Kalich, Praha 1988, s. 227-310

 

Atestace:

 

Na konci letního semestru studenti skládají zkoušku, která se skládá ze dvou částí:

1.   obecně metodologické: Student musí prokázat základní porozumění pojmům a metodám fenomenologie náboženství a jejich aplikacím u R. Otto, N. Söderbloma a G. van der Leeuw.

2.   typologické: Na některém z typů náboženských fenoménů student prokáže znalost faktografického materiálu a schopnost aplikace obecných východisek Eliadeho fenomenologie náboženství, resp. jejich kritiky (základním zdrojem je Eliadeho Pojednání o dějinách náboženství).

Témata ke zkoušce z ?Fenomenologie náboženství I? 1. Místo fenomenologie v rámci religionistiky. Historický kontext. Problém metody. 2. Vliv filosofické fenomenologie. Edmund Husserl a jeho Idea fenomenologie. 3. Základní pojmy filosofické fenomenologie: deskripce, antiredukcionismus, intencionalita, epoché, eidetická vize. 4. Aplikovatelnost filosoficko-fenomenologických kategorií ve fenomenologii náboženství: komparativně-systematický, deskriptivní, empirický a historický přístup. 5. Nathan Söderblom: Posvátno, moc a bázeň. Posvátno a morálka. 6. Rudolf Otto: Racionální a iracionální aspekt náboženské zkušenosti. Posvátno jako numinózno, mystérium tremendum et fascinosum. 7. Momenty posvátného: tremendum, majestas, energicum, mysterium, fascinans. Posvátno jako numinózní hodnota. 8. Posvátno jako kategorie a priori. Apriorní vybavení lidského ducha jako předpoklad možnosti a poznávací hodnoty náboženské zkušenosti.