Středověká filosofie: Patristika, arabská a židovská filosofie, vrcholná scholastika
Část I: Patristika
(Lenka Karfíková)
Letošní kurs je věnován křesťanskému myšlení 9.-12. století. Jde o kombinaci přednášek a čtení textů k těmto autorům a tématům:
1. Jan Eriugena (Bůh jako proces světa)
2. Anselm z Canterbury (o pravdě, o svobodě rozhodování, Bůh jako to, nad co nic většího nelze myslet)
3. Petr Abelard (universalie, totožnost a různost v nauce o Trojici, teorie výkladu, kosmogonie a soteriologie, etika)
4. Škola v Chartres (kosmogonie Thierryho ze Chartres, Viléma z Conches a Bernarda Silvestris)
5. Škola Sv. Viktora (první středověká estetika, teorie biblického výkladu)
Část II: Arabská a židovská filosofie
(Dita Rukriglová)
Kurs poskytuje úvod do myšlení tří nejznámějších autorů arabsko-židovské falsafy: Ibn Síny (Avicenny), Moše ben Majmona (Maimonida) a Ibn Rušda (Averroa). Hlavními tématy přednášek budou:
vývoj aristotelské psychologie specifika komentářů k Aristotelovým spisům a problematika ?persekvovaného? písemnictví teorie poznání
Část III: Vrcholná scholastika
(Petr Dvořák)
Kurs uvádí do základních filozofických problémů vrcholně středověkého období 13. a první poloviny 14. století. V centru pozornosti bude především dílo Tomáše Akvinského, Jana Dunse Scota a částečně i Viléma Ockhama. Pozornost bude soustředěna na vybraná témata:
filozofie přírody a spor o věčnost světa teorie predikace a problematika obecnin problém vypovídání o Bohu důkazy Boží existence a modely Boha svoboda a nutnost duše, tělo a lidská přirozenost
Zápočty
Posluchač/ka získá z těchto kursů dva zápočty na základě sepsání dvou esejů, tj. domácích prací v rozsahu 8-10 str. na zvolené téma z oblasti středověké filosofie (obvykle pojednání o vybraném filosofickém tématu u některého autora, příp. srovnání dvou autorů). Práce by měla mít výstižný název, v úvodu je třeba vyložit zvolené téma a metodu, jíž zkoumání postupuje, vlastní stať by měla být rozdělena na podkapitoly s příhodnými názvy, závěr přináší shrnutí výsledků a vlastní stanovisko, nesmí chybět seznam literatury. Tvrzení týkající se zpracovávaných textů je třeba vždy doložit odkazy na prameny či sekundární literaturu, v případě klíčových zjištění také citacemi a termíny v původním jazyce zpracovávaného díla (není nutné v případě hebrejštiny a arabštiny). Středověké texty je třeba citovat podle struktury díla, nikoli podle stran českého vydání (kupř. Augustin, Vyznání, XI,1, nikoli jen str. 111). Téma a zvolenou literaturu je třeba předem konzultovat s vedoucími kursů.
Příklady témat (I. část): Origenova hermeneutika; čas podle Augustina a Husserla; paměť podle Augustina a Aristotela; svoboda vůle podle Augustina a Anselma z Canterbury; negativní teologie podle Dionysia Areopagity; smrt podle Platonova Faidonu a Boethiovy Útěchy; Anselmovo pojetí pravdy; Abelardova pozice ve sporu o universalie; kosmogonie podle Thierryho ze Chartres a Bernarda Silvestris; krása podle Hugona ze Sv. Viktora;
(II. část) Věčnost světa versus stvoření podle Maimonida; problematika zla v Maimonidově Průvodci a Ibn Gabirolově Koruně království; trpný, činný a získaný intelekt v Averroových komentářích; blaženost a život v obci podle al-Farábího a Averroa; základní pojmy Avicennovy metafyziky; poznání jednotlivin podle Avicennovy aš-Šif´á;
(III. část) Ockhamova teorie supozice ve světle dnešní sémantiky; rekonstrukce důkazu Boží existence u Jana Dunse Scota (z De Primo principio); srovnání Tomášovy a novodobé, fregovské teorie predikace; problematika ontologické fundace možných jsoucen; spor o věčnost světa (rozbor argumentace ve prospěch jednotlivých pozic); Tomášova antropologie, problém subsistentní formy; problém budoucích nahodilých událostí (Tomášův komentář k O vyjadřování a/nebo Ockhamova pozice); vztah mezi jednotlivými koncepty ?zákona? u Tomáše; filosofické objasnění konceptu stvoření u Tomáše; Tomášova argumentace proti jednotě intelektu; pojem přirozenosti u Tomáše.
Předpokladem přistoupení ke zkoušce ze středověké filosofie je získání uvedených dvou zápočtů, obvykle ze dvou různých částí kursu. Oba eseje je třeba odevzdat nejpozději deset dnů před plánovanou zkouškou. Tento požadavek se netýká posluchačů navazujícího magisterského studia.