Pohyb neznámým terénem (výběrový kurz)

Základním tématem tohoto kurzu je otázka rozumění. Aby tato otázka nebyla položena jen čistě abstraktním způsobem, je jako výchozí bod zvolena problematika rozumění, tak jak se ukazuje v rámci psychoanalytického a etnologického zkoumání, jejichž epistemologickou blízkost nastínil M. Foucault v Les mots et les choses. Klíčovou roli by v této souvislosti měl hrát zejména pojem terénu, který neoznačuje jen specifické pole výzkumu, ale prostor setkání s jinakostí a diferencí vůbec. V protikladu k jasně vymezenému, strukturovanému prostoru, v němž se vždy již nějak orientujeme, je terén nedeterminovanou zónou, která obklopuje setkání s jinakostí a diferencí v nás i mimo nás. Bylo by však chybou postulovat jakýsi terén an sich. Terén je vždy svázán s empirickým materiálem, který se v něm ukazuje, o čemž jasně svědčí právě psychoanalytický či etnologický způsob zkoumání. Jediné, co lze reflektovat, je proto zvláštní povaha pohybu v terénu, kde rozumění nepostupuje analyticky, tj. od známého k neznámému, ale naopak od nedeterminovaného k determinovanému. Vzhledem k tomu, že vstup do terénu je vždy spojen se ztrátou orientace, jež vyvolává potřebu znovu se zorientovat a zkonstruovat celkový kontext, který by všem jednotlivostem dával jasný smysl, dá se říci, že pohyb v terénu charakterizují komplementární procesy dekontextualizace a rekontektualizace. Jelikož však procesy dekontextualizace a rekontextualizace nespadají pouze do psychoterapeutické a etnologické problematiky, ale zasahují mnohem širší pole lidské zkušenosti, nelze pojem terénu omezovat jen na výše zmíněné disciplíny. P. Ricoeur ve svém Le temps et récit například ukazuje, nakolik jsou procesy dekontextualizace a rekontextualizace obsaženy v samotném aktu četby. Každé setkání s neznámým textem, ať už filosofické, vědecké či literární povahy, je jistým vstupem do terénu jakožto prostoru, v němž je nutné nejprve se zorientovat, zachytit se určitých opěrných bodů, a teprve následně vytvořit komplexní interpretaci. Podobnou zkušenost popisuje ve Phénoménologie de la perception i M. Merleau-Ponty, když hovoří o autentické řeči a tichém cogitu. Na rozdíl od zmíněných postřehů se však zamýšlené zkoumání zvláštní povahy terénu a pohybu v něm nebude smět opřít o generální koncepci rozumění, v jejímž jádru je ukryt více či méně zamlčený předpoklad jednoty a autonomie myšlení. Všechny úvahy o povaze rozumění a interpretace se musí naopak odvíjet ze specifické povahy terénu, v němž se myšlení setkává s diferencí a jinakostí. Cílem tohoto přednáškového kurzu je proto tematizovat pohyb neznámým terénem v kritické diskuzi s fenomenologickou a hermeneutickou tradicí, k níž Merleau-Ponty i Ricoeur náleží. Z kritického vymezení se vůči myšlenkovým koncepcím uvedených autorů by měla vyplynout taková tematizace setkání s novým a neznámým, jež bude relevantní nejen v rámci psychoterapie a etnologie, ale i v celé řadě dalších oblastí kulturního a sociálního života.

Literatura:

Binswanger, Ludwig: Schizophrenie. Pfullingen, Neske,1957.

Caputo, John, D.: Radical Hermeneutics. Repetition, Deconstruction and the Hermeneutic Project. Bloomington and Indianopolis, Indiana Univerity Press, 1987.

Caputo, John, D.: More Radical Hermeneutics: On not Knowing Who we are. Bloomington and Indianopolis, Indiana Univerity Press, 2000.

Deleuze, Gilles: Différence et répétition, Paris, PUF, 1968.

Deleuze, Gilles ? Guattari, Felix: L´Anti-Oedipe: Capitalisme et schizophrénie. Paris, Minuit, 1972.

Deleuze, Gilles - Guattari, Felix: Kafka : Kafka. Pour une littérature mineure. Paris, Minuit, 1975.

Deleuze, Gilles - Guattari, Felix: Mille plateaux: capitalisme et schizophrénie 2. Paris, Minuit, 1980.

Deleuze, Gilles - Guattari, Felix: Qu ´est- ce que la philosophie?. Paris, Minuit, 1991.

Derrida, Jacques: De la grammatologie. Paris, Minuit, 1967.

Foucault, Michel: Les mots et les choses. Paris, Gallimard, 1966.

Foucault, Michel: L´histoire de la folie à l´âge classique. Paris, Gallimard, 1993.

Freud, Sigmund: Sebrané spisy Sigmunda Freuda. Praha, Psychoanalytické nakladatelství.

Geertz, Clifford: The Interpretation of Cultures. New York, Basic Books, 1973.

Heidegger, Martin: Sein und Zeit. 17. vydání, Tübingen, Niemeyer 1993.

Laing, R. D.: Divided Self. London, Tavistock Publications, 1960.

Laing, R. D.: Self and Others. London, Tavistock Publications, 1961.

Lévi-Strauss, Claude: Anthropologie structurale. Paris, Plon, 1958.

Lévi-Strauss, Claude: Tristes tropiques. Paris, Plon, 1955.

Maldiney, Henri: Penser l?homme et la folie. Grenoble, Editions Jérôme Milion, 1991.

Merleau-Ponty, Maurice: Phénoménologie de la perception. Paris, Gallimard, 1945.

Merleau-Ponty: Signes. Paris, Gallimard, 1960.

Ricoeur, Paul: Temps et récit I, II, III. Paris, Edition du Seuil, 1991

Ricoeur, Paul: De l?interpretation: essay sur Freud. Paris, Edition du Seuil, 1965.

Vattimo, Gianni: The Adventure of Difference, Philosophy after Nietzsche and Heidegger. Překl. Cyprian Blamires , Baltimore, The Johns Hopkins University Press, 1993.

Žižek, Slavoj: The Sublime Object of Ideology. London, New York, Verso, 1989.