Rozum a cit: problém nestrannosti v analytické etice (výběrový kurz)

Rozum a cit: problém nestrannosti v analytické etice (výběrový kurz)

 

Kamila Pacovská, Marina Barabas

ZS 2007, čtvrtek 14:10 (C208)

 

Problém nestrannosti morálního hodnocení je v etice úzce spjat s návratem aristotelských témat v průběhu 60. let. Ačkoli tento návrat lze sledovat i v etice kontinentální, my se omezíme pouze na dění v anglosaském prostoru, kde rozšíření etiky ctností znamenalo zásadní výzvu dvěma do té doby převládajícím proudům ? kantianismu a konsekvencialismu. Etika, která se dosud věnovala především vysvětlení (nestranné) povinnosti a správného jednání, tak začala čelit otázce, zda je schopna učinit zadost i naší zkušenosti z širšího okruhu hodnot ? např. hodnocení charakteru člověka, hodnocení jeho motivů a emocí, problému osobních hodnot, apod. Tyto nové etické otázky úzce souvisejí s tím, že antická etika se na rozdíl od novověké, jejímž těžištěm je správné jednání, soustřeďuje na dobrý lidský život jako celek. Perspektiva celku života tak umožňuje pracovat s poněkud širším pojetím zodpovědnosti, a tedy samotné možnosti hodnocení, čímž se do kompetence etiky dostávají i výše zmíněná témata, která dříve stála mimo sféru souditelného. Vyloučení ?přirozených? motivů z morálky můžeme dobře sledovat například u Kanta, u nějž také krystalizuje zásadní oddělení oblasti lidské přirozenosti (tj. oblasti chtění a emocí), která je vždy zaujatá a nahodilá, od oblasti rozumu, který nestranně a nutně přikazuje, což jej činí způsobilým morálky.

Po analýze nestrannosti v úvodu kurzu se budeme kriticky věnovat právě Kantově teorii jednání, na níž se budeme snažit sledovat roli rozumu jak v jednání obecně, tak i speciálně v jednání morálním. Kantovo poněkud neuspokojivé zpracování této problematiky však bude tvořit pouze odrazový můstek. Kritikou jeho neblahého odsouzení lidské přirozenosti do role iracionálního a mimo-morálního ?motoru? jednání se dostaneme ke druhému velkému tématu kurzu, totiž k teorii emocí. Vodítkem této části bude otázka, zda může být morální jednání motivované emocí, nebo obecněji zda spontánní jednání může být předmětem soudu. Odpověď bude stavět na zajímavém postoji, který v teorii emocí zastává např. Martha Nussbaum či Philippa Foot. Můžeme ho stručně shrnout jako ?tezi o racionalitě emocí?. Je vidět, že tento postoj znovu překlenuje propast, kterou mezi rozumem a emocí vytvořil Kant a mnozí jiní. Ke konci kurzu se obrátíme k poněkud odlišnému typu zkoumání. Od obecné teorie emocí přikročíme totiž k analýze jedné konkrétní, i když velmi specifické emoce, totiž lásky ve smyslu řeckého filia. Filia jakožto emoce dlouhodobá, která je neodlučně spjata se vztahem dvou lidí, je zdrojem zaujatého jednání zvláštního typu. V péči, pomoci či soucítění se věnujeme blízkému zcela jedinečným způsobem: nemusí jít o jednání spontánní, zato jsme vždy motivováni zájmem o dobro druhého. Otázkou, zda tento typ altruismu je slučitelný s nestranností morálky, toto vánoční téma zakončíme.  

 

Kurz se zaměřuje především na čtení textů, které bude příležitostně doplňováno kratšími vstupy přednáškového charakteru. Cílem vždy bude spojit důslednou ?analýzu? zkoumaného problému s bdělým ohledem na to, jak se vyskytuje v naší morální zkušenosti. Proto budeme často pracovat s příklady jak z běžných situací, tak z literatury, dramatu či filmu. V jejich vyhledávání bude velmi vítána pomoc účastníků.

Kurz předpokládá základní obeznámenost s etikou a schopnost číst krátké texty v angličtině. Účastník by si měl v průběhu kurzu osvojit základní pojmy teorie jednání, teorie emocí a teorie motivace.

Zápočet bude udělen za aktivní účast spočívající v plnění drobných úkolů (vymyslet příklad, zodpovědět otázku k textu, shrnout hlavní body textu apod.).

Studijní texty a další informace viz Moodle.