Jan Palkoska, Ph.D.

Rozlišení ?a priori ? a posteriori? nabývalo v dějinách filosofie různých navzájem spřízněných obsahů a zhruba od 17. století, kdy se začal fixovat jeho současný význam (podle něhož ?a priori? resp. ?a posteriori? charakterizují poznatky s ohledem na jejich vazbu na zkušenost)  zaujímá toto rozlišení jedno z prominentních míst v epistemologii, v diskusích týkajících se teorie významu i ve filosofii logiky, matematiky a přírodní vědy. Cílem kursu je podrobit uvedené rozlišení, a zejména pak kategorii apriority, kritickému systematickému zkoumání, které by mělo vést k porozumění jeho významu a rolí v různých oblastech filosofické problematiky. Vodítkem nám budou především současné rozvinuté diskuse apriority v anglo-americkém kulturním okruhu, které se týkají jak otázek samotné možnosti apriorního poznání, povahy apriorních poznatků a rozsahu poznání a priori, tak důsledků různých pozic pro rozličné filosofické i metafilosofické otázky. Poučení si ale budeme brát i z klasických zdrojů ? z Aristotelových úvah, z debaty mezi Leibnizem a Lockem, z Kantova projektu kritické filosofie, či z Frega a jeho recepce v logickém pozitivismu.

Kurs je koncipován jako realizace předmětu ?Magisterský kurs?. Je tedy určen především studentům navazujícího magisterského studia, resp. II. cyklu magisterského studia, čemuž by měla odpovídat i jeho náročnost; jako výběrový je kurs nicméně otevřen i ostatním zájemcům s potřebnými znalostmi. Sestává z problémově koncipovaných přednášek s průběžnou diskusí (úterý) a ze seminární četby textů (středa). Předpokladem k získání zápočtu je solidní docházka, plnění seminárních zadání a schopnost číst texty v anglickém jazyce. Ke zkoušce se navíc požaduje kratší seminární práce na zvolené nebo zadané téma.