ANOTACE 2008/2009

Filosofie po vynalezení fotografie

Objevení fotografie (1827) vyznačuje zvláštní práh, který zjevně neodděluje, nýbrž umožňuje setkání starého a tzv. „moderního“. Fotografie je cosi, co samou svou existencí odkazuje  novým způsobem k tradičním problémům: ke vztahu technologie-umění-reprezentace a vůbec k „moderně“ jako nesnadno definovatelnému pojmu, odkazuje samozřejmě i k časovosti a „archivování“ času, a odkazuje rovněž ke znakovosti obrazu jako problému, který je v rámci strukturalisticky inspirované sémiotiky jen velmi obtížně řešitelný, tedy vybízí k hledání jiných sémiotik (zejména Charles S. Peirce).

Seminář

Základním textem,který bude sloužit jako východisko pro další interpretace, bude Světlá komora Rolanda Barthese a Kracauerův esej o fotografii. Seminář by však měl být otevřený a neměl by se omezovat jen na četbu vybraných textů, nýbrž řešit otázky, které z interpretace postupně vyplynou.