Náboženství Etrusků

Anotace:

Cílem kursu je zprostředkovat základní vědomosti o náboženské kultuře Etrusků. Rozdělen je podle semestrů na dva do jisté míry samostatné celky. První část nabízí uvedení do dějinného kontextu, přehled pramenů, výklad základních struktur etruského náboženství (panteon, tradice o zjevení atd.) a informace o jejich romanizaci. Druhá část přednášky je věnována naukové (pojetí božství, kosmologie a obraz světa, kolektivní a individuální eschatologie) a kultické (bohoslužebné prostory, aktéři, symboly, úkony a slavnosti; divinace, magie, přechodové rituály a zádušní kult) dimenzi etruského náboženství.

Kromě studentů religionistiky může být přednáška vhodná i pro posluchače klasické filologie a archeologie. Atest je udělován po složení ústní zkoušky.

 

Sylabus:

1. Prolegomena a posvátné reprezentace

1.1 Kulturně?historický přehled: geografické vymezení, prehistorie Apeninského poloostrova v předetruském období, otázka etnogeneze Etrusků, etapy etruských dějin, hospodářský život, společenské zřízení, společenské vrstvy, písmo, jazyk a aktuální stav jeho interní rekonstrukce

1.2 Povaha pramenů ke studiu: archeologické nálezy materiální kultury (sakrální objekty, nekropole, sochy, kanopy atd.), piktografické dokumenty (zrcadla, cisty, keramika, nástěnné malby, gemy atd.), písemné prameny (epigrafický materiál, zprávy řeckých a latinských autorů)

1.3 Nedochované posvátné texty etruské provenience: "kánon" (Etrusci libri) a jeho jednotlivé části (Libri haruspicini, Libri fulgurales, Libri rituales), otázka vztahu ostatních písemností (Libri Acheruntici, Libri fatales, Libri ostentarii) k tomuto souboru

1.4 Tradice o zjevenosti etruského náboženství: podání o Tagetovi, Vegoii a jejich interpretace, otázka tzv. Libri Tagetici a Libri Vegoneis

1.5 Panteon I: generické pojmy "bůh" (ais, eis), "bohyně" (aisera, eisera), "božstva" (aisar, eisar), interpretatio gr?ca a romana, otázka řecko?římsko?etruské synkretizace

1.6 Panteon II: nejvyšší bůh panteonu Tin/Tina/Tinia, jednotlivé aspekty jeho fyziognomie, otázka jeho identity s Voltumnou/Vertumnem

1.7 Panteon III: nejvyšší bohyně panteonu Sethums (Uni), jednotlivé aspekty její fyziognomie, bohyně vášně Turan (Apru, Venos)

1.8 Panteon IV: chtónická božstva Satr(e) a Cel, akvatický bůh Nethuns, solární božstva Usil a Ca(u)tha, bohyně úsvitu Thesan, lunární bohyně Tiu(r)

1.9 Panteon V: podsvětná božstva Calus (Vetis, Aita) a Phersipnei, liminální božstva Culsans (Ani) a Sel(v)ans

1.10 Panteon VI: bůh války Laran, patron fermentace Fufluns, božský řemeslník Sethlans, patronka technologických dovedností Tecum (Menrva), patron múzických dovedností Suri (Aplu)

1.11 Panteon VII: recepce řeckých (Hercle, Artume, Latva, Semla, Areatha atd.) a římských (Satre, Selvans, Vesuna atd.) božstev

1.12 Panteon VIII: numina spojovaná s vitalitou (lasové a lasy), s osudem a s podsvětím (Turms, Charun, Tuchulcha, Vanth atd.)

2. Posvátné nauky a kult

2.1 Teologie: koncepce tzv. kosmického náboženství, pojetí božství, teorie o postupné antropomorfizaci panteonu, její přednosti a slabiny

2.2 Kosmologie: fragmenty tradic o stvoření světa, obraz všehomíra a rituální domestikace prostoru

2.3 Kolektivní eschatologie: s?cula a ostenta s?cularia, tzv. prorogatio a otázka etruského fatalismu, lineární a cyklický čas

2.4 Individuální eschatologie: ideální délka lidského života, imaginace smrti, obrazy pouti zesnulých na onen svět, postmortální existence v podsvětí (achrum), ontologický statut zemřelých

2.5 Bohoslužebné prostory: posvátné okrsky, chrámy, zakládací rituál, orientace, vnitřní dispozice, vnější výzdoba, funkce

2.6 Bohoslužebné symboly a bohoslužební aktéři: idoly (hermu, sren, flere) podle epigrafické a piktografické evidence; generické pojmy pro klérus (eisnev, cepen), jednotlivé sacerdotální stavy (tamera, spurana cepen, cechase, marunuch, aprin?u, celu atd.) a jejich kompetence, rituální oděv duchovenstva, otázka kněžství žen

2.7 Bohoslužebné úkony: obětní praxe a její modality, modlitba, kultický tanec a hudba, adorační gesta

2.8 Bohoslužebné slavnosti: panetruské hry při fanum Voltumn?, interpretace záhřebského liber linteu a tzv. Kapujské cihly jako liturgických kalendářů

2.9 Divinace I: etruská divinační tradice v podání latinských autorů (Ostentaria Tusca), funkce věštce, rituální oděv mantiků, bleskopravectví

2.10 Divinace II a další kultické strategie: drobopravectví a další divinační techniky (dendromancie, ornithomancie, teratomancie, geomancie); magie, votivní dary, expiace a purifikace

2.11 Přechodové rituály: sňatek (bohyně Malavisch jako archetyp nevěsty, ritualizovaný oděv novomanželů, uvádění ženicha do rodiny nevěsty, dextrarum iunctio, věštby) a pohřeb (vystavení a odnášení zesnulého, incinerace a inhumace, funerální konstrukce, pohřební dary, tryzna)

2.12 Cultus parentalis: zádušní kult a rituální divinizace duší zemřelých (divin? anim?), interpretace tzv. kotouče z Magliana jako liturgického scénáře pro cultus parentalis

 

Povinná literatura:

Larissa Bonfanteová - Judith Swaddlingová, Etruské mýty. (Z angl. orig. Etruscan Myths. London: British Museum Press, 2006 přel. Tomáš Pekárek.) Praha: KMa, 2007.

Jean-René Jannot, Devins, dieux et démons: Regards sur la religion de l?Étrurie antique. Paris: Picard, 1998. [Angl.: Religion in Ancient Etruria. Madison: The University of Wisconsin Press, 2005.]

Doporučená literatura:

Hubert Cancik - Helmuth Schneider (ed.), Der neue Pauly: Enzyklopädie der Antike. Stuttgart - Weimar: J. B. Metzler, 1996nn.

Georges Dumézil, La religion romaine archa?que suivi d?un appendice sur la religion des Étrusques. Paris: Payot, 1966; 19742: s.593?660. [Angl.: Archaic Roman Religion, with an Appendix on the Religion of the Etruscans. 2 sv. Chicago: Chicago of University Press, 1970: s.625?696.]

Gr?me Barker - Tom Rasmusen, Etruskové. (Z angl. orig. The Etruscans. Oxford - Cambridge: Blackwell, 1996; 20002 přel. Jana Pečírková.) Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2005.

Vassilis Lambrinoudakis et al. (ed.), Thesaurus Cultus et Rituum Antiquorum. 7 sv. Los Angeles: The J. Paul Getty Museum, 2004?2006.

Bořek Neškudla, Encyklopedie bohů a mýtů starověkého Říma a Apeninského poloostrova. Praha: Libri, 2004.

Ambros Josef Pfiffig, Religio etrusca. Graz: Akademische Druck- u. Verlagsanstalt, 1975.

Nancy Thomson de Grummond - Erika Simon (ed.), The Religion of the Etruscans. Austin: University of Texas Press, 2006.