Středověká filosofie 2008/09

 

 

Část I: Augustin, De civitate Dei (O Boží obci)

(Prof. Lenka Karfíková)

ZS i LS úterý 15,50-17,25 (225 V)

 

Četba vybraných částí jednoho z nejobsáhlejších a nejzávažnějších Augustinových děl v překladu do češtiny (s přihlížením k latinskému originálu).

Témata referátů:

1. Osud, astrologie, Boží předvědění a lidská svoboda (De civ. Dei V,1-11)

2. Varronovo a Senekovo pojetí náboženství (De civ. Dei VI,1-12)

3. ?Přírodní? náboženství (duše světa, planetární božstva) (De civ. Dei VII,5-31)

4. Platonikové jako nejzdařilejší verze pohanské filosofie (De civ. Dei VIII,1-13)

5. Platonští bohové a démoni podle Apuleia (De civ. Dei VIII,14-22; IX,1-23)

6. Hermes Trismegistos a jeho svědectví o bozích (De civ. Dei VIII,23-27 + pojednání Asclepius Corpus Hermeticum)

7. Vyrovnání s Porfyriem (De civ. Dei X,1-32; XIX,22-23)

8. Stvoření a věčnost světa (De civ. Dei XI,1-23; XI,29-34)

9. Trojice a její obraz v člověku (De civ. Dei XI,23-28, srovnat s De trinitate IX-X)

10. Dvojí obec andělů a stvoření člověka (De civ. Dei XII,1-28)

11. Hřích a smrt člověka (De civ. Dei XIII,1-24)

12. Dvojí obec lidí založená dvojí láskou (De civ. Dei XIV,1-27)

13. Periodizace dějin obou lidských obcí (De civ. Dei XVIIII,1 se zřetelem ke knihám XV-XVIII)

14. Dobro, etika, stát (De civ. Dei XIX,1-28)

15. Soud a odplata za lidské činy (De civ. Dei XX,1-10; XXI,1-3; XXI,9-27)

16. Vzkříšení těla proti platonikům (De civ. Dei XXII,1-4; XXII,11-12; XXII,25-30)

 

Aurelius Augustinus, O Boží obci, I-II, přel. J. Nováková, Praha 1950, přetisk 2007.

Aurelius Augustinus, De civitate Dei libri XXII, vyd. B. Dombart ? A. Kalb, Corpus Christianorum Series Latina, 47?48, Turnhout 1955.

 

Literatura k referátům:

Arendt, H., The Life of the Mind, II: Willing, New York 1978, str. 84-110.

Arendt, H., What is Freedom?, in: táž, Between Past and Future. Eight Exercises in Political Thought, Harmondsworth 1977, str. 143-170 (česky Co je svoboda?, in: H. Arendtová, Mezi minulostí a budoucností. Osm cvičení v politickém myšlení, Brno 2002, str. 129-152).

Babcock, W. S. (vyd.), The Ethics of St. Augustine, Atlanta 1991.

Bittner, R., Augustine´s Philosophy of History, in: G. B. Matthews (vyd.), The Augustinian Tradition, Berkeley ? Los Angeles ? London 1999, str. 345-360.

Boler, J., Augustine and Political Theory, in: Mediaevalia, 4, 1978, str. 83-97; přetištěno in: J. Dunn ? I. Harris (vyd.), Augustine (Great Political Thinkers, 3, An Elgar Reference Collection), Cheltenham (UK) ? Lyme (US), 1997, II, str. 118-132.

Brown, P., Political Society, in: R. A. Markus, (vyd.), Augustine. A Collection of Critical Essays, New York 1972, str. 311-335.

Deane, H. A., The Political and Social Ideas of St. Augustine, New York ? London 1963.

Deferrari, R. J. ? Keeler, M. J., St. Augustine´s City of God: Its Plan and Developement, in: American Journal of Philosophy, 50, 1929, str. 109-137.

Figgis, J. N., The Political Aspects of S. Augustine´s City of God, Gloucester, Mass. 1963.

Fortin, E. L., Idéalisme politique et foi chrétienne dans la pensée de saint Augustin, in: Recherches augustiniennes, 8, 1972, str. 231-260.

Frank, E., Die Bedeutung der Geschichte für das christliche Denken, in: C. Andresen, Zum Augustin-Gespräch der Gegenwart, I, Darmstadt 1975, str. 381-396.

Guy, J.-C., Unité et structure logique de la Cité de Dieu de saint Augustin, Paris 1961.

Karfíková, L., Platonismus bez démonů. Augustinova polemika proti Apuleiovi v De civitate Dei, VIII-IX, in: táž, Čas a řeč. Studie o Augustinovi, Řehořovi z Nyssy a Bernardovi Silvestris, Praha 2007, str. 68-87.

Komárková, B., Obec Platónova a Augustinova. Studie o předpokladech vzniku lidských práv, in: táž, Původ a význam lidských práv (usp. L. Hejdánek), Praha 1990, str. 13-81 (jde o autorčinu diseraci z r. 1948).

Markus, R. A., The Latin Fathers. The Problem of the Christian Empire: ´Imperium´ and ´Sacerdotium´, in: J. H. Burns, vyd. Cambridge History of Medieval Political Thought, c. 350 ? c. 1450, Cambridge 1988, str. 92-122, přetištěno in: R. A. Markus, Sacred and Secular. Studies on Augustine and Latin Christianity, Aldershot 1994, č. I.

Markus, R. A., Saeculum: History and Society in the Theology of St Augustine, Cambridge 1970.

Martin, R., The Two Cities in Augustine´s Political Philosophy, in: Journal of the History of Ideas, 33, 1972, str. 195-216.

Němec, V., Novoplatónská reditio in se ipsum a konverze vůle podle Augustina, in: Reflexe, 27, 2005, str. 25-50.

O´Daly, G., Augustine´s City of God, Oxford 1999.

Oort, J. van, Jerusalem and Babylon. A Study into Augustine´s City of God and the Sources of His Doctrine of the Two Cities, Leiden 1991.

Theiler, W., Porphyrios und Augustin, in: Schriften der Königsberger Gelehrten Gesellschaft, Geisteswissenschaftliche Klasse, 10/1, Halle 1933.

 

 

 

Část II: Tomáš Akvinský

(Václav Němec, PhD.)

ZS i LS úterý 14,10-15,45 (225 V)

 

Kurs sestává ze tří částí. První část (1-2) tvoří kulturně-historický úvod do období vrcholné scholastiky. Druhá, stěžejní část (3-12) je věnována výkladu filosofie Tomáše Akvinského, zejména ústředních konceptů a témat jeho metafysiky a morální filosofie. Třetí část (13-14) je pak zasvěcena nejvýznamnějším sporům 13. století, jejichž byl Tomáš přímým účastníkem, jako je spor o věčnost světa a spor o jednotu intelektu. Tomášovy nauky budou předvedeny nejenom v kontextu intelektuálního prostředí vrcholné scholastiky, dobových vlivů a konfliktů, které jeho myšlení bezprostředně utvářely či podněcovaly, ale též v souvislostech s jejich arabskými i antickými zdroji peripatetické a (novo)platónské provenience. Absolventi kursu se tak mohou nejenom obeznámit s vlastní Tomášovou filosofií, ale měli by získat též základní přehled o dalších protagonistech vrcholné scholastiky i arabské falsafa a povědomí o kontinuitě některých významných témat aristotelské a platónské filosofie od antiky až pod vrcholný středověk. Kurs je kombinací přednášky a četby vybraných pasáží z textů předepsaných ke zkoušce ze středověké filosofie.

 

Předpoklady vrcholné scholastiky: zdroje západní vzdělanosti do 12. století; aristotelismus a platonismus v raně středověkém myšlení; podoba scholastiky a formy vzdělanosti do 12. století; zdroje antické vzdělanosti v arabském světě; syntéza aristotelismu a novoplatonismu v arabské filosofii; arabská falsafa a její hlavní představitelé; pronikání arabské vzdělanosti a nových řeckých zdrojů na Západ. Situace 13. století: vznik univerzit; recepce Aristotela a arabské filosofie na Západě; radikální aristotelismus a tzv. ?učení o dvojí pravdě?; konzervativní reakce na renesanci aristotelismu; theologické spory na pařížské univerzitě ve 13. století a církevní odsouzení. Úvod do myšlení Tomáše Akvinského: Tomášovo dílo a jeho formy; klasifikace věd; předmět logiky a první filosofie; Tomášův pojem metafysiky; filosofie a theologie v Tomášově myšlení. Základní pojmy Tomášovy fysiky a metafysiky: substance a akcident; potence a akt; forma, látka a zbavenost; druhy pohybu; příčiny a principy; druhy příčin. Pojem esence: esence a forma: forma celku a forma části; princip individuace; esence, druh, rod a diference: Tomášova pozice ve sporu o univerzálie; esence jednotlivá, obecná a v absolutním smyslu; esence a Tomášova teorie poznání; esence jednoduchých substancí. Pojem bytí (existence): distinkce mezi esencí a bytím; pojem aktu bytí (actus essendi); akt bytí a ens commune; bytí a forma; aktualita bytí a potencialita esence; esence a bytí u složených a jednoduchých substancí. Kategorie a transcendentálie: první principy poznání; jsoucno jakožto primum intelligibile; problém rodu jsoucna; speciální mody jsoucna a mody predikace; derivace kategorií; obecné mody jsoucna a pluralita primárních pojmů; derivace transcendentálií; distinkce esence a bytí a transcendentálie.      ?Přirozená theologie? a problém poznání Boha: meze lidského poznání a Boží transcendence; Tomáš a Anselmův ontologický důkaz: apriorní a aposteriorní důkazy Boží existence; quinque viae; funkce negativní a afirmativní theologie; Boží jména a transcendentálie; ratio nominis a modus significandi. Bůh jako čiré bytí: theologický význam distinkce mezi esencí a bytím; potencialita esence a kontingence stvoření; esse inhaerens a esse subsistens; akt bytí a participace; stvoření jako emanace a participace; ens commune a ipsum esse subsistens; jednota esence a existence v Bohu: Bůh jako čirý akt bytí; ?bytí? jakožto Boží jméno. Analogie jsoucna: sémantika Božích jmen; ?univocita?, ?equivocita? a analogie; analogie jakožto ?logika participace?; různé typy analogie; poměr řádu věcí a řádu označování.  Tomášova etika: cíl a jednota lidského jednání; vnější a vnitřní principy jednání; teoretický a praktický rozum; pojem prudentia; pojem vůle; původ a hranice lidské svobody; etická a metafysická dimenze dobra a zla; jednání a blaženost; nauka o ctnostech.     Učení o přirozeném zákoně: obecný pojem zákona; různé druhy zákona: věčný, přirozený, lidský a božský zákon;  první pojmy praktického rozumu a první pravidla přirozeného zákona; aplikace pravidel přirozeného zákona a ?mravní sylogismy?; prudentia, conscientia a synderesis; přirozený zákon a metafysika bytí.       Spor o věčnost světa: radikální aristotelici a jejich argumenty ve prospěch věčnosti světa, konzervativní reakce a jejich argumenty ve prospěch časového počátku světa a  Tomášova kritika obou pozic. Spor o jednotu intelektu: interpretace pojmů ?možného? a ?aktivního intelektu? u arabských filosofů a radikálních aristoteliků na Západě a jejich kritika u Tomáše Akvinského.   

 

Základní literatura ke kursu

 

J. Pieper, Tomáš Akvinský, Praha 1997.

S. Sousedík, Jsoucno a bytí, Praha 1992.

A. Kenny, Tomáš Akvinský, Praha 1994.

W. Kluxen, ?Tomáš Akvinský: Jsoucno a jeho principy?, in: F. Karfík, V. Němec, F. Vilím (vyd.), Křesťanství a filosofie. Postavy latinské tradice, Praha 1994.

J. A. Weisheipl, Friar Thomas d?Aquino: His Life, Thought and Works, New York 1974.

N. Kretzmann, E. Stump (ed.), The Cambridge Companion to Aquinas, Cambridge 1993.

A. Zimmermann, Thomas lesen, Stuttgart/Bad Cannstatt 2000.

R. Heinzmann, Thomas von Aquin, Stuttgart 1994.

M.-D. Chenu, Introduction ? l?étude de saint Thomas d?Aquin, Paris 1950.

 

Témata seminárních prací

 

Témata seminární prací jsou stanovena po vzájemné dohodě. V zásadě si lze vybrat jak některé z témat Tomášovy filosofie, která budou probírána v rámci kursu, tak některé jiné, které probíráno nebude či alespoň ne tak detailně (např. Tomášova nauka o duši, epistemologie, ?filosofie mysli?, estetika, politická filosofie atd.), nebo si lze také zvolit jiného představitele vrcholné scholastiky. Je rovněž možné (a vítané) provést srovnání určité Tomášovy nauky s jiným, nejlépe středověkým či antickým myslitelem.

 

 

 

Část III: Jan Duns Scotus a Vilém Ockham

(Lukáš Novák, PhD.)

LS květen, úterý 14,10-17,25 (225 V)

 

Obsahem třetí části kursu bude seznámení s nejdůležitějšími motivy v myšlení Jana Dunse Scota a Viléma Ockhama. Probírána budou následující témata:

 

- Scotova teorie poznání

- Scotovo pojetí metafyziky

- Scotův pojem jsoucna

- Scotův důkaz Boží existence

- Scotova teorie modalit

- Scotovo pojetí svobody vůle

- Ockhamův nominalismus

- Teorie supozice

- Ockhamovo pojetí vědy

 

Kurs bude vyučován formou přednášek kombinovaných s četbou a interpretací klíčo­vých pasáží děl obou autorů.

 

Základní literatura k této části kursu:

Williams, Thomas (ed.): The Cambridge Companion to Duns Scotus, Cambridge: Cambridge University Press 2003 Sousedík, Stanislav: Jan Duns Scotus, doctor subtilis, a jeho češti žáci, Praha: Vyšehrad 1989 Transcendentals and their Function in the Metaphysics of Duns Scotus, Washington D.C.: The Catholic University of America Press 1946 Spade, Paul V (ed.): The Cambridge Companion to Ockham, Cambridge: Cambridge University Press 1999.

 

Další doporučená literatura

Honnefelder, Ludger ? Wood, Rega ? Dreyer, Mechthild (eds.): John Duns Scotus: Metaphysics and Ethics, Leiden ? New York ? Koln: Brill 1996 Cross, Richard: Duns Scotus on God, Oxford: Ashgate 2005 Prentice, Robert P. The Basic Quidditative Metaphysics of Duns Scotus as Seen in His De Primo Principio, Roma: Antonianum 1970 Pini, Giorgio: ?Scotus on Individuation?, in: Proceedings of the Society for Medieval Logic and Metaphysics, vol. 5 (2005), online, URL = http://www.fordham.edu/gsas/phil/klima/SMLM/PSMLM5/PSMLM5.pdf, str. 50?69 Hoffman, Tobias: Creatura intellecta. Die Ideen und Possibilien bei Duns Scotus mit Ausblick auf Franz von Mayronis, Poncius und Mastrius, Beitrage zur Geschichte der Philosophie und Theologie des Mittelalters, N. F., vol. 60, Munster: Aschendorff, 2002 Honnefelder, Ludger: Ens inquantum ens. Der Begriff des Seienden als solchen als Gegenstand der Metaphysik nach der Lehre des Johannes duns Scotus, Munster: Aschendorff 1989 (2. Aufl.) Saxlová, Tereza: Povaha obecného pojmu u Viléma Occama, in: Filosofický časopis AV ČR, 45, 1997, str. 179?203

 

Zápočty ze všech částí kursu

 

Posluchač/ka získá z těchto kursů dva zápočty na základě sepsání dvou esejů, tj. domácích prací v rozsahu 8-10 str. na zvolené téma z oblasti středověké filosofie (obvykle pojednání o vybraném filosofickém tématu u některého autora, příp. srovnání dvou autorů). Práce by měla mít výstižný název, v úvodu je třeba vyložit zvolené téma a metodu, jíž zkoumání postupuje, vlastní stať by měla být rozdělena na podkapitoly s příhodnými názvy, závěr přináší shrnutí výsledků a vlastní stanovisko, nesmí chybět seznam literatury. Tvrzení týkající se zpracovávaných textů je třeba vždy doložit odkazy na prameny či sekundární literaturu, v případě klíčových zjištění také citacemi a termíny v původním jazyce zpracovávaného díla. Středověké texty je třeba citovat podle struktury díla, nikoli podle stran českého vydání (kupř. Augustin, Vyznání, XI,1, nikoli jen str. 111). Téma a zvolenou literaturu je třeba předem konzultovat s vedoucími kursů.

 

 

Předpokladem přistoupení ke zkoušce ze středověké filosofie je získání uvedených dvou zápočtů, obvykle ze dvou různých částí kursu. Oba eseje je třeba odevzdat nejpozději deset dnů před plánovanou zkouškou. Tento požadavek se netýká posluchačů navazujícího magisterského studia, kteří eseje nepíší.