Úvod do Schellingovy filosofie

Typ kurzu: přednáška (2hod.)

Popis: Záměrem přednášky je seznámit studující se základními postupy, strukturou a argumenty Schellingova myšlení. Nepůjde nám tedy o představení celého Schellingova díla, ale spíše o podání jeho filosofického stylu. V rámci výkladů se proto omezíme na několik málo spisů. Hlavní část přednášky bude věnována analýze a interpretaci spisu „Systém transcendentálního idealismu“ z r. 1800. Tento spis představuje dle našeho soudu systematicky nejpropracovanější Schellingovu práci a na rozdíl od spousty jiných Schellingových spisů, které přišly po něm, nezůstal fragmentem. Proto představuje spolu s Fichtovým „Grundlage der gesamten Wissenschaftslehre“ z r. 1794/95 a Hegelovou „Phänomenologie des Geistes“ z r. 1807 nejreprezentativnější spis filosofie německého idealismu. Schelling zde sice na jedné straně ještě stále zůstává zavázán základním postupům Fichtova vědosloví, ale na druhé straně se výrazně emancipuje vůči Fichtovy, a to ve dvojím ohledu: jednak v pojetí přírody a jednak vzhledem k funkci, kterou přiznává umění v rámci programu dějin sebevědomí, v němž jde o postupné prosvětlování a vědomí základních struktur subjektivity, a to ve způsobech, jak tohoto vědomí nabývá subjektivita sama, nikoliv filosofující. Tuto koncepci přejímá Schelling sice od Fichta, avšak právě v pojetí umění Fichta transcenduje, a to právě tím, že je to teprve umělecký výtvor, co je završením dějin sebevědomí. Tím Schelling obohacuje původní Fichtův program o moment, který se stává charakteristickým pro romantismus, totiž o moment ustavení původní jednoty já a světa, subjektivního a objektivního, jak to označuje Schelling, která je ztracena reflexí. Tato jednota se podle Schellinga subjektivitě odhaluje názorově v uměleckém výtvoru. Estetický názor je tak pro Schellinga zároveň nejvyšším typem názoru sebe sama, a představuje tudíž explikovanou podobu intelektuálního názoru, z nějž celý systém vychází.

Odkazy k literatuře budou uváděny v průběhu přednášky.

Četba k přednášce

Budou čteny vybrané pasáže z Schellingovy filosofie přírody.

Literatura: F. W. J. Schelling, Výbor z díla. Rané spisy, přel. M. Petříček a J. Patočka, Praha: Svoboda 1990, 2. vydání, str. 142-178; 193-200.