Náboženství Syropalestiny
Anotace:
Cílem kursu je zprostředkovat základní informace o
severozápadosemitské vrstvě náboženských kultur starověké Syropalestiny
(Kenaanu) před vznikem judaismu a islámu v této oblasti. U nekenaanských
(především mezopotámských a maloasijských) prvků se výklad zastavuje pouze
z kontextuálních důvodů a okrajově. K uvedení do problematiky slouží
stručné shrnutí výsledků dosavadního archeologického výzkumu, dějinný nástin
(od prehistorického do helénistického období), charakteristika jazyků a písem
(sylabický a alfabetický klínopis, lineární hlásková písma), přehled pramenů ke
studiu a bibliografická orientace. Po prolegomenální části cca do konce zimního
semestru je pozornost věnována syropalestinskému panteonu, charakterizování jeho
nejdůležitějších představitelů a problému jejich příležitostného identifikování
s mezopotámskými a chetito‑churritskými, případně řecko‑římskými
božstvy. Zhruba od začátku letního semestru se výklad postupně soustřeďuje na
dílčí aspekty severozápadosemitské teologie (systemizace panteonu, koncepce
božství, antropomorfní a zoomorfní symbolizace posvátna, monolatrické
tendence), kosmologie (vznik a zánik světa, pojetí osudu a kosmického řádu,
světoobraz) a antropologie (původ a úděl člověka, etické ideály, vztah lidí a
bohů, thanatologie). Celý kurs je zakončen přehledem kenaanského kultu:
bohoslužebné prostory (svatyně a posvátné okrsky), kněžské stavy a jejich
kompetence, bohoslužebné symboly, obětní praxe, nejdůležitější svátky,
divinace, magické rituály, přechodové rituály a kult předků.
Sylabus:
1.
Kulturně‑historický přehled I: etnická situace, vymezení pojmu «Semité»,
přehled dějin, mezopotámské, anatolské a egyptské vlivy, aktuální stav
archeologického výzkumu
2.
Kulturně‑historický přehled II: přehled severozápadní větve semitských
jazyků a užívání akkadštiny (tzv. Western
Peripheral Akkadian), druhy písem (sylabický a alfabetický klínopis,
lineární hlásková písma), transliterace a transkripce
3.
Povaha pramenů ke studiu: archeologické nálezy materiální kultury (sakrální objekty, chrámové
vybavení, kultovní instalace, amulety, divinační modely atd.), piktografické
dokumenty (reliéfy, drobné plastiky, válečková a razítková pečetítka atd.),
písemné prameny neliterární (výčty teonym, administrativní záznamy, dvorská
korespondence, královské epigrafy, právní ujednání atd.) a literární (mýty,
eposy, rituální, adorační a divinační texty, mudrosloví, magické dokumenty
atd.), onomastika
4.
Panteon v době bronzové I: generické pojmy, problém interpretatio akkadica,
organizace panteonu podle kosmických sfér
5. Panteon v době
bronzové II: božstva pozemské sféry kosmu (otcovský Dagan/Il a mateřská Aširat)
6. Panteon v době
bronzové III: božstva nadzemské
sféry kosmu I (bojovný Hadda/Baal a vášnivá Aštarta/Anat)
7. Panteon v době
bronzové IV: božstva nadzemské sféry kosmu II
(lunární Sujínu/Jerach a Níkkal, astrální Kabkab/Aštar)
8. Panteon v době
bronzové V: božstva podzemské sféry kosmu
(podsvětní Rašap/Mót a Adamma, léčitelský Šáminu/Ešmun)
9. Panteon v době bronzové VI: božstva okolozemské sféry kosmu (solární Šapš a Šamš,
mořsko‑říční Jamm/Nahr a ohňová Išát/Žabab, dovedný Hejja/Kóšar)
10. Panteon
v době železné I: říšští bohové
Aramejců (Hadda) a Zajordánců (Milkom, Kemoš a Qaus), ot. monolatrických
tendencí v jejich kultu
11. Panteon
v době železné II: situace
v předexilním Izraeli, Jahve jako říšský bůh, monolatrické tendence
v jeho kultu, Jóšijášova monoteistická reforma
12. Teologie: tradice předků a zjevení jako legitimace náboženství,
pojetí posvátna, antropomorfní a zoomorfní reprezentace božství, „podvojná“
teologie, sociomorfní reprezentace panteonu, ot. božské přítomnosti
13. Kosmologie: kosmogonie (indicie v archaických textech,
explicitní zprávy helénistických autorů), kosmografie, pojetí osudu (ašrijatu),
kosmický řád, jeho božská a pozemská garance (panovník), kolektivní
eschatologie (destrukce světového řádu podle tzv. Balaámova proroctví)
14. Antropologie: fragmenty antropogonie, hmotná a nehmotná složka
lidské osobnosti, úděl člověka, hamartologie, základní etické principy, vztah
lidství – božství
15. Thanatologie: smrtelnost jako základní charakteristika lidství,
„duchové zemřelých“ (rapiuma, refáim) a jejich posmrtný úděl,
obraz podsvětí
16. Bohoslužebné symboly: výtvarné a nevýtvarné idoly, standarty, absence
archeologické evidence a její možné příčiny, ontologický statut bohoslužebných
symbolů
17. Bohoslužebné prostory: chrámy, kultovní terasy, posvátné okrsky, zahrady a
háje při chrámech (základní funkce, stavební materiál, prostorové dispozice,
výbava), loci consecrati ve volné
přírodě
18. Bohoslužební aktéři: společenský statut, ot. dědičného kněžství,
intronizace, hierarchie chrámového kléru, «daganovský» typ kněžství a jeho
správní kompetence, «haddovský» typ kněžství a jeho exekutivní kompetence,
přehled nejdůležitějších sacerdotálních stavů
19. Bohoslužebné úkony: intronizace idolů (tzv. pít‑pí‑rituály),
jejich purifikace a zdobení, revokace hierogamie, obětní praxe (základní
modality a intence), adorace (liturgická recitace hymnů, zpěv, hudba a tanec,
adorační gesta)
20. Bohoslužebné
slavnosti: lokální platnost
liturgických kalendářů a problémy jejich rekonstrukce, společné rysy (přinášení
obětí, obecenstevní hodokvas, procesní praxe), nejdůležitější měsíční svátky
(novoluní, úplněk), nejdůležitější výroční svátky (jarní a podzimní
rovnodennost)
21. Deduktivní divinace: úřad věštce, resp. věštkyně, jejich společenský
statut, božšká garance deduktivní divinace (Hadda/Baal), její základní modality
(astromancie, chronomancie, teratomancie, iatromancie, oiónomancie, thyomancie,
splanchnomancie, kléromancie), ot. recepce mezopotámské divinační tradice
(Mari, Emar)
22. Intuitivní divinace: úřad proroka, resp. prorokyně, jejich společenský
statut, božská garance intuitivní divinace (Aštarta/Išcharaj), marijská,
aramejská a zajordánská proroctví
23. Oniromancie a ordál: oniromancie jako přechodová forma deduktivní a
intuitivní divinace, její božská garance (Dagan/Il), evidence snových omin
(Mari, Ugarit, Dér Allá), ordál a jeho božská garance (Jamm/Nahr), průběh
ordálu podle marijských dokladů
24. Magie: verbální (zaříkávání, zlořečení a dobrořečení) a
gestická složka magického počínání, ot. recepce mezopotámské inkantační
tradice, gesta a formule při skládání přísah a uzavírání smluv (Alalach, Terqa,
Emar)
25. Přechodové rituály: narození, adopce a její anulování, intronizace do
kněžského a královského úřadu, ot. iniciace do dospělosti, sňatek a jeho
anulování (rozluka), pohřeb
26. Kult předků: deifikace panovníků post mortem (Ebla, Mari, Ugarit), zádušní svatyně (Ebla), posvátné
symboly zesnulých, zádušní obřady, jejich ústrojné prvky a ot. jejich
periodicity
Povinná literatura:
Helmer Ringgren, Religions of the Ancient Near East. London: SPCK, 1973: s.124‑176.
Simon B. Parker (ed.), Ugaritic Narrative Poetry. Přel. Mark S. Smith, Simon B. Parker, Edward L. Greenstein, Theodore J. Lewis & David Marcus. Writings from the Ancient World, Society of Biblical Literature 9; Atlanta: Scholars Press, 1997.
nebo:
Helmer Ringgren, Die Religionen des Alten Orients. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 1979: s.198‑246.
Joseph Aistleitner, Die mythologischen und kultischen Texte aus Ras Shamra. Bibliotheca Orientalis Hungarica 8; Budapest: Akadémici Kiado, 1959; 19642.
Doporučená literatura:
Hartmut Gese, „Die Religionen Altsyriens.“ In: Christel Matthias Schröder (vyd.), Die Religionen der Menschheit. Bd. 10/2: Die Religionen Altsyriens, Altararbiens und der Mandäer. Stuttgart: Ernst Klett, etc. 1970: s.1‑232.
Jan Heller, Starověká náboženství: Náboženské systémy starého Egypta, Mezopotámie a Kenaanu. Praha: Kalich, 1978; 19882: s.235-360.
Herbert Niehr, Religionen in Israels Umwelt: Einführung in die nordwestsemitischen
Religionen Syrien‑Palästinas. Die neue Echter‑Bibel,
Ergänzungsband 5, zum Alten Testament; Würzburg: Echter‑Verlag,
1998.
Gregorio del Olmo Lete (ed.), Mitología y Religión del Oriente Antiguo II: Semitas occidentales. 2 sv. Aula Orientalis Supplementa: Estudios Orientales 8‑9; Sabadell (Barcelona): Editorial AUSA, 1995.
Marvin Hoyle Pope & Wolfgang Röllig, „Syrien: Die Mythologie der Ugariter und Phönizier.“ In: Hans Wilhelm Haussig (ed.), Wörterbuch der Mythologie. Sv.1: Götter und Mythen im Vorderen Orient. Stuttgart: Ernst Klett, 1965: s.217-312.
Jiří Prosecký, Blahoslav Hruška, Jana Součková & Klára Břeňová, Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu. Praha: Libri, 2003.
Ondřej Stehlík, Ugaritské náboženské texty: Kanaanské mýty, legendy, žalmy, liturgie, věštby a zaříkávání pozdní doby bronzové. Praha: Vyšehrad, 2003.