Náboženství Syropalestiny

Anotace:

Cílem kursu je zprostředkovat základní informace o severozápadosemitské vrstvě náboženských kultur starověké Syropalestiny (Kenaanu) před vznikem judaismu a islámu v této oblasti. U nekenaanských (především mezopotámských a maloasijských) prvků se výklad zastavuje pouze z kontextuálních důvodů a okrajově. K uvedení do problematiky slouží stručné shrnutí výsledků dosavadního archeologického výzkumu, dějinný nástin (od prehistorického do helénistického období), charakteristika jazyků a písem (sylabický a alfabetický klínopis, lineární hlásková písma), přehled pramenů ke studiu a bibliografická orientace. Po prolegomenální části cca do konce zimního semestru je pozornost věnována syropalestinskému panteonu, charakterizování jeho nejdůležitějších představitelů a problému jejich příležitostného identifikování s mezopotámskými a chetito‑churritskými, případně řecko‑římskými božstvy. Zhruba od začátku letního semestru se výklad postupně soustřeďuje na dílčí aspekty severozápadosemitské teologie (systemizace panteonu, koncepce božství, antropomorfní a zoomorfní symbolizace posvátna, monolatrické tendence), kosmologie (vznik a zánik světa, pojetí osudu a kosmického řádu, světoobraz) a antropologie (původ a úděl člověka, etické ideály, vztah lidí a bohů, thanatologie). Celý kurs je zakončen přehledem kenaanského kultu: bohoslužebné prostory (svatyně a posvátné okrsky), kněžské stavy a jejich kompetence, bohoslužebné symboly, obětní praxe, nejdůležitější svátky, divinace, magické rituály, přechodové rituály a kult předků.

 

Sylabus:

1. Kulturně‑historický přehled I: etnická situace, vymezení pojmu «Semité», přehled dějin, mezopotámské, anatolské a egyptské vlivy, aktuální stav archeologického výzkumu

2. Kulturně‑historický přehled II: přehled severozápadní větve semitských jazyků a užívání akkadštiny (tzv. Western Peri­phe­ral Akka­dian), druhy písem (sylabický a alfabetický klínopis, lineární hlásková písma), transliterace a transkripce

3. Povaha pramenů ke studiu: archeologické nálezy materiální kultury (sakrální objekty, chrámové vybavení, kultovní instalace, amulety, divinační modely atd.), piktografické dokumenty (reliéfy, drobné plastiky, válečková a razítková pečetítka atd.), písemné prameny neliterární (výčty teonym, administrativní záznamy, dvorská korespondence, královské epigrafy, právní ujednání atd.) a literární (mýty, eposy, rituální, adorační a divinační texty, mudrosloví, magické dokumenty atd.), onomastika

4. Panteon v době bronzové I: generické pojmy, problém interpretatio akkadica, organizace panteonu podle kosmických sfér

5. Panteon v době bronzové II: božstva pozemské sféry kosmu (otcovský Dagan/Il a mateřská Aširat)

6. Panteon v době bronzové III: božstva nadzemské sféry kosmu I (bojovný Hadda/Baal a vášnivá Aštarta/Anat)

7. Panteon v době bronzové IV: božstva nadzemské sféry kosmu II (lunární Sujínu/Jerach a Níkkal, astrální Kabkab/Aštar)

8. Panteon v době bronzové V: božstva podzemské sféry kosmu (podsvětní Rašap/Mót a Adamma, léčitelský Šáminu/Ešmun)

9. Panteon v době bronzové VI: božstva okolozemské sféry kosmu (solární Šapš a Šamš, mořsko‑říční Jamm/Nahr a ohňová Išát/Žabab, dovedný Hejja/Kóšar)

10. Panteon v době železné I: říšští bohové Aramejců (Hadda) a Zajordánců (Milkom, Kemoš a Qaus), ot. monolatrických tendencí v jejich kultu

11. Panteon v době železné II: situace v předexilním Izraeli, Jahve jako říšský bůh, monolatrické tendence v jeho kultu, Jóšijášova monoteistická reforma

12. Teologie: tradice předků a zjevení jako legitimace náboženství, pojetí posvátna, antropomorfní a zoomorfní reprezentace božství, „podvojná“ teologie, sociomorfní reprezentace panteonu, ot. božské přítomnosti

13. Kosmologie: kosmogonie (indicie v archaických textech, explicitní zprávy helénistických autorů), kosmografie, pojetí osudu (ašrijatu), kosmický řád, jeho božská a pozemská garance (panovník), kolektivní eschatologie (destrukce světového řádu podle tzv. Balaámova proroctví)

14. Antropologie: fragmenty antropogonie, hmotná a nehmotná složka lidské osobnosti, úděl člověka, hamartologie, základní etické principy, vztah lidství – božství

15. Thanatologie: smrtelnost jako základní charakteristika lidství, „duchové zemřelých“ (rapiuma, refáim) a jejich posmrtný úděl, obraz podsvětí

16. Bohoslužebné symboly: výtvarné a nevýtvarné idoly, standarty, absence archeologické evidence a její možné příčiny, ontologický statut bohoslužebných symbolů

17. Bohoslužebné prostory: chrámy, kultovní terasy, posvátné okrsky, zahrady a háje při chrámech (základní funkce, stavební materiál, prostorové dispozice, výbava), loci consecrati ve volné přírodě

18. Bohoslužební aktéři: společenský statut, ot. dědičného kněžství, intronizace, hierarchie chrámového kléru, «daganovský» typ kněžství a jeho správní kompetence, «haddovský» typ kněžství a jeho exekutivní kompetence, přehled nejdůležitějších sacerdotálních stavů

19. Bohoslužebné úkony: intronizace idolů (tzv. pít‑pí‑rituály), jejich purifikace a zdobení, revokace hierogamie, obětní praxe (základní modality a intence), adorace (liturgická recitace hymnů, zpěv, hudba a tanec, adorační gesta)

20. Bohoslužebné slavnosti: lokální platnost liturgických kalendářů a problémy jejich rekonstrukce, společné rysy (přinášení obětí, obecenstevní hodokvas, procesní praxe), nejdůležitější měsíční svátky (novoluní, úplněk), nejdůležitější výroční svátky (jarní a podzimní rovnodennost)

21. Deduktivní divinace: úřad věštce, resp. věštkyně, jejich společenský statut, božšká garance deduktivní divinace (Hadda/Baal), její základní modality (astromancie, chronomancie, teratomancie, iatromancie, oiónomancie, thyomancie, splanchnomancie, kléromancie), ot. recepce mezopotámské divinační tradice (Mari, Emar)

22. Intuitivní divinace: úřad proroka, resp. prorokyně, jejich společenský statut, božská garance intuitivní divinace (Aštarta/Išcharaj), marijská, aramejská a zajordánská proroctví

23. Oniromancie a ordál: oniromancie jako přechodová forma deduktivní a intuitivní divinace, její božská garance (Dagan/Il), evidence snových omin (Mari, Ugarit, Dér Allá), ordál a jeho božská garance (Jamm/Nahr), průběh ordálu podle marijských dokladů

24. Magie: verbální (zaříkávání, zlořečení a dobrořečení) a gestická složka magického počínání, ot. recepce mezopotámské inkantační tradice, gesta a formule při skládání přísah a uzavírání smluv (Alalach, Terqa, Emar)

25. Přechodové rituály: narození, adopce a její anulování, intronizace do kněžského a královského úřadu, ot. iniciace do dospělosti, sňatek a jeho anulování (rozluka), pohřeb

26. Kult předků: deifikace panovníků post mortem (Ebla, Mari, Ugarit), zádušní svatyně (Ebla), posvátné symboly zesnulých, zádušní obřady, jejich ústrojné prvky a ot. jejich periodicity

 

Povinná literatura:

Helmer Ringgren, Religions of the Ancient Near East. London: SPCK, 1973: s.124‑176.

Simon B. Parker (ed.), Ugaritic Narrative Poetry. Přel. Mark S. Smith, Simon B. Parker, Edward L. Greenstein, Theodore J. Lewis & David Marcus. Writings from the Ancient World, Society of Biblical Literature 9; Atlanta: Scholars Press, 1997.

nebo:

Helmer Ringgren, Die Religionen des Alten Orients. Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 1979: s.198‑246.

Joseph Aistleitner, Die mythologischen und kultischen Texte aus Ras Shamra. Bibliotheca Orientalis Hungari­ca 8; Budapest: Akadémici Kiado, 1959; 19642.

Doporučená literatura:

Hartmut Gese, „Die Religionen Altsyriens.“ In: Christel Matthias Schröder (vyd.), Die Religionen der Menschheit. Bd. 10/2: Die Religionen Altsyriens, Altararbiens und der Mandäer. Stuttgart: Ernst Klett, etc. 1970: s.1‑232.

Jan Heller, Starověká náboženství: Náboženské systémy starého Egypta, Mezopotámie a Kenaanu. Praha: Kalich, 1978; 19882: s.235-360.

Herbert Niehr, Religionen in Israels Umwelt: Einführung in die nordwestsemitischen Religionen Syrien‑Palästinas. Die neue Echter‑Bibel, Ergänzungsband 5, zum Alten Testament; Würzburg: Echter‑Verlag, 1998.

Gregorio del Olmo Lete (ed.), Mitología y Religión del Oriente Antiguo II: Semitas occidentales. 2 sv. Aula Orientalis Supplementa: Estudios Orientales 8‑9; Sabadell (Barcelona): Editorial AUSA, 1995.

Marvin Hoyle Pope & Wolfgang Röllig, „Syrien: Die Mythologie der Ugariter und Phönizier.“ In: Hans Wilhelm Haussig (ed.), Wörterbuch der Mythologie. Sv.1: Götter und Mythen im Vorderen Orient. Stuttgart: Ernst Klett, 1965: s.217-312.

Jiří Prosecký, Blahoslav Hruška, Jana Součková & Klára Břeňová, Encyklopedie mytologie starověkého Předního východu. Praha: Libri, 2003.

Ondřej Stehlík, Ugaritské náboženské texty: Kanaanské mýty, legendy, žalmy, liturgie, věštby a zaříkávání pozdní doby bronzové. Praha: Vyšehrad, 2003.