Předchozí anotace

Rozvrh 2001/2002

Další anotace

Anotace:
Překladový seminář je určen pro studenty se znalostí anebo se zájmem o RJ. "VJECHI"  - známý a historicky velmi význačný sborník, vydaný v Rusku na začátku tohoto století a orientovaný na problém inteligence ve XX. stol.
 

Anotace:
dvousemestrový kurs dějin ruské filosofie v ruském jazyce, určený především studentům rusistiky a studentům ostatních oborů se znalostí ruštiny. Historicky pojatý výklad seznamuje s ruskou filosofií počínaje středověkem

Literatura:
povinná:

Anotace:
Cílem přednášky je seznámit posluchače s hlavními myšlenkami Aristotelovy filosofie a její kategoriální výbavou. Pozornost je věnována především Aristotelově logice, přírodní filosofii a výkladům logicko-ontologické problematiky (soubor Metafysika). Posluchači se seznámí s Aristotelovým pojetím kategorií, subjekt-predikátových soudů, modálních funktorů, kategorického sylogismu, deduktivní výstavby vědy, dialektické metody, přírody a přirozenosti, příčin, pohybu, místa, času, kontinua, psychických procesů, první filosofie, podstaty, prvotního zdroje vesmírného pohybu a dobra. Výklad je koncipován tak, aby osvětlil i základní souvislosti mezi učením Aristotela a výsledky jeho předchůdců a současně umožnil orientaci v dalším vývoji aristotelismu. Každý rok jsou do výkladu zahrnuty informace o nových výsledcích aristotelského bádání. Cílem semináře je poskytnout základní znalosti potřebné pro čtení řeckých filosofických v jazyce originálu. Při zahájení četby se nepředpokládá u účastníků znalost řečtiny, proto se v průběhu semináře postupně objasňují její gramatické kategorie a rozšiřuje slovní zásoba. Seminář směřuje k tomu, aby po jeho ukončení byli účastníci schopni se plně orientovat v přečteném textu, a to po obsahové i jazykové stránce, a současně aby získali  předpoklady pro práci s dalšími řeckými filosofickými texty.

Povinná literatura:
• PATOČKA, J. Aristoteles : jeho předchůdci a dědicové. Praha, 1964 [vybrané kapitoly].
• GRAESER, A. Dějiny filosofie II. Praha, 2000 [kapitola o Aristotelovi].
• MACHOVEC, D. Skripta z dějin antické filosofie.
• Encyklopedie antiky. Praha, 1974 [relevantní hesla].

Výběrová literatura:
• 3 knihy z Aristotelových spisů.
• BERKA, K. Aristoteles. Praha, 1966.

Literatura pro seminář:
• MINIO-PALUELLO (ed.). Aristotelis Categoriae. Oxford,1949.
• ARISTOTELES. Kategorie. [přel. A. Kříž]. Praha, 1958.
• PRACH, V. Řecko-český slovník. Praha, 1942 [event. nová vydání].

Seznam literatury ke zkoušce ze skeletového semináře (pro 1.roč. FIL)

Anotace:
Seminář je určen pro zájemce, kteří získali základní znalosti o řeckém jazyce a o četbě řeckých filosofických textů. Hlavním cílem semináře je další zdokonalení interpretačních schopností a prohloubení znalosti některých textů. Při četbě se využívá komentářové literatury a překladů daného textu do různých evropských jazyků. Texty pro četbu se volí podle dohody.

Anotace:
Výběrová dvousemestrová přednáška o povaze novověké [přírodo]vědy (science), jejím místě v celku západní zkušenosti a úloze v lidské 'ekologii', tj. rámci obývání světa logem - závazným, společným porozuměním (pojmovým uchopenín) celku skutečnosti. Cíl: seznámení se s vědeckým myšlením a provozem, dobrat se smyslu vědeckého poznání, vědění a pravdy v jeho specificitě (zvlášnosti, jinakosti vůči běžné zkušenosti a přirozenému chápání). Tzn. vystihnout filosofickými prostředky, o co ve vědě jde, spatřit celistvou podobu (EIDOS) novověkou vědy - tradiční, moderní, současné - tj. uvidět za její rozrůzněností, mnohotvárností a proměnlivostí jednotný a jedi-nečný kulturní fenomén západní evropské vzdělanosti.

Primární zisk: setkání s tematy, souvislostmi a osobnostmi, v souvislosti s filosofií vědy opomíjenými a předvedení jejich klíčového významu pro vědeckou racionalitu a vědecké pojetí světa. Příklady: mystika, magie, astrolgie, alchymie, christologie (souvislost s prostorem!), očistec a odpustky (kvantifikace času!), kabala (formalizace, kombinatorika), architektura spojená s mystikou Šalomounova chrámu (Vitruvius, Giorgi, Alberti, Palladio), divadlem (Shakespeare, Inigo Jones), mnemotechnikou (Ars memoriae - Camillo, Bruno; umělá inteligence a znalostní inženýrství cf. Lullus, Kircher, Agrippa), vzývání a uctívání andělů (Dee, Kelley, rosenkruciánské manifesty, Valentin Andreae atp.).

Žádoucí (leč nevyžadovaný) cíl: pochopit z těchto a podobných setkání duchovní a metafysickou podstatu objektivní reality, nadpřirozenou povahu vědecké pravdy, zásvětní orientaci vědeckého poznání, mimetický (imitační) a legalistický způsob vědeckých postupů (metod), matematizaci světa jako založenou na imperativní ontologii a religio-nistický rozměr vědy jako 'negativního křesťanství', založeného na popření tělesnosti.

Aleš NOVÁK: Plotinos III/7 "O věčnosti a času"

Anotace:
Kurs je koncipován jako četba a výklad asi nejznámějšího Plótinova pojenání, v němž autor přehledně charakterizuje základní rysy svého myšlení. Jako úvodní kurs k Plótinovi je toto pojednání tím nejlepším prostředkem. Kurs není překladovým seminářem, bude využíván překlad P. Rezka. Nicméně základní znalost řečtiny je nutnou podmínkou, jelikož překlad více zakrývá než odhaluje, a je proto třeba konfrontovat překlad s originálem. Kurs bude ukončen zápočtem, který lze získat buď za písemný elaborát či za ústní pohovor na plótinovskou tematiku.

Anotace:
Cílem přednášky je podat základní přehled dějin indických náboženství od nejstarších dob po současnost. Předmětem našeho zájmu budou pouze autochtonní náboženské tradice (védismus, bráhmanismus, hinduistická náboženství ve své bráhmanské i lidové podobě, buddhismus, džinismus, sikhismus a kmenová náboženství). Nebudeme se tedy, krom stručné zmínky o islámu, věnovat náboženstvím do Indie importovaným (pársismus, křesťanství a judaismus). Důraz bude kladen na zachycení historické proměny indického náboženského prostoru, stranou našeho zájmu tudíž budou současné náboženské reálie (domácí i chrámové obřady, svátky, poutě, přechodové rituály apod.; tato látka bude námětem přednášky v příštím školním roce).

Kurs nepředpokládá žádnou předchozí znalost tohoto tématu a je určen především studentům nižších ročníků religionistiky, kterým se započítává jako splnění položky Indická náboženství (126, 226), a studentům úvodních ročníků indologických oborů. Studenti s vážnějším zájmem o indická náboženství si mohou tuto látku prohloubit na souběžně probíhajících kursech Indická náboženství v textech a Indická náboženství v obrazech (pouze LS).

Požadavky na atesty:
Přednáška je obvykle zakončena zkouškou, v odůvodněných případech je možné požádat o jinou formu atestace.
1. Kolokvium: krátký pohovor ověřující znalosti v rozsahu odpřednášené látky
2. Zápočet: jako kolokvium plus písemná práce (dle povahy tématu cca 10-15 stran)
3. Zkouška: absolvování zkoušky předpokládá nastudování veškeré předepsané literatury a několika zvolených titulů ze seznamu doporučené literatury. Rozsah zkoušky bude tedy výrazně přesahovat objem odpřednášené látky. Samotná zkouška se skládá z odpovědi na vylosovanou trojotázku (1-hlavní téma, 2-předepsaná četba, 3-vysvětlení pojmu) a z rozpravy nad seznamem přečtené doporučené literatury. Zkušební otázky budou předem známy, jejich kombinace však nikoliv.

Předběžný sylabus
A) Zimní semestr
1. Úvodní hodina
Technické formality. Charakteristika kursu. Vstupní předpoklady. Různé možné přístupy k tématu přednášky. Obecné problémy studia indických náboženství. Problém transliterace a transkripce.
2. Protoindická civilizace
Nástin prehistorie. Základní charakteristika protoindické civilizace. Možnosti a způsoby rekonstrukce jejího náboženství. Materiální doklady. Problém etnicity a vztahu k védismu: "Aryan invasion theory". Politicko-nacionalistický kontext.
3. Védismus
Textové zdroje védismu. Védský pantheon a nejvýznamnější mýty. Raný védský rituál. Sómová oběť. Kosmogonie. Theogonie. Anthropogonie. Kosmologie. Eschatologie.
4. Bráhmanismus
Textové zdroje bráhmanismu. Bráhmanské hierarchizace a homologie. Tradiční typologizace a obecná struktura védských rituálů. Velké slavnostní obřady (šrauta). Pravidelné a menší domácí obřady (grhja). Staalova teorie rituálu.
5. Asketické tradice a upanišady
Nejstarší asketické tradice (muniové, vrátjové). Problém původu asketických tradic a jejich místo v bráhmanské společnosti. Motivy a příčiny askeze. Textový korpus upanišad. Základní pojmy upanišad. Různá pojetí "duše". Konstrukce totality universa.
6. Džinismus
Vznik a rané dějiny džinismu dle samotné tradice. Akademický výklad vzniku a dějin džinismu. Džinistická literatura. Základní body nauky. Džíva/adžíva. Pojetí karmy. Džinistická logika.
7. Raný buddhismus
Nástin raných dějin buddhismu. Nábožensko-sociální situace v Indii v Buddhově době. Buddha: legendární životopis a možnost rekonstrukce skutečnosti. Buddhistická literatura. Základní body Buddhova učení: čtyři vznešené pravdy.
8. Pojem "hinduismus"
Existuje náboženství jménem hinduismus? Problematičnost pojmu "(světové) náboženství". Dějiny termínu hinduismus. Různá možná pojetí hinduismu. Rozličné metodické přístupy. Antropologický korektiv. Nacionálně-politický kontext.
9. Obecná charakteristika hinduistických náboženství
Charakteristické rysy (prototypy) hinduistických náboženství. Negativní vymezení. Pozitivní vymezení. Některé základní pojmy a představy. Varnášramadharma. Cíle lidského žití: dharma, artha, káma.
10. Náboženství eposů a purán
Rámájana: základní charakteristika. Problém datace. Obraz náboženství dle Rámájany. Mahábhárata: problém rozsahu a nesourodosti. Výpovědní hodnota eposů a jejich význam. Purány: encyklopedie hinduismu. Puránská kosmografie a pojetí času. Puránský hinduismus.
11. Filosoficko-theologické školy
Problematičnost pojmu "indická filosofie". Základní obecné rysy indické filosofie a důvody obtížnosti jejího studia. Různá hlediska třídění. Tradiční šestice škol: sámkhja, jóga, mímámsá, védánta, njája, vaišéšika. Filosofie jazyka.
12. Mahájánový buddhismus
Otázka vzniku mahájány. Vztah k ostatním buddhistickým tradicím. Literární zdroje. Ústřední pojmy mahájány: pradžňá a bódhisattva. Nejvýznamnější filosofické školy. Nágárdžunova madhjamaka a její klíčové pojmy: svabháva a šúnjatá. Jógáčára.

B) Letní semestr
1. Raný višnuismus a menší tradice
Spojení různých tradic do postavy Višnua. Višnuovy podoby. Přehled významnějších višnuistických tradic: vaikhánasové, páňčarátrové a bhágavatové. Puránský višnuismus. Menší tradice: saurové, gánapatjové a kárttikéjovci.
2. Bhakti a višnuistická védánta
Nejstarší stopy bhakti. Bhagavadgítá. Tamilské bhakti: zdroje, charakteristika, proudy. Theologie višnuistického bhakti: višnuistická védánta. Rámánudžova višištádvaita. Nimbárkova dvaitádvaita. Madhvova dvaita. Vallabhova šuddhádvaita.
3. Višnuistické tradice
Šrívaišnavové. Náthamuni a jeho činnost. Linie áčárjů. Rámánudža jako organizátor. Schizma šrívaišnavů: důvody a výčet rozdílů. Bengálský višnuismus. Zdroje. Čaitanja a jeho činnost. Šestero gósváminů. Theologie čaitanjismu. Různá pojetí Rádhy.
4. Tantrismus
Problémy studia tantrismu. Postaveni tantrismu ve spektru indických náboženství. Textové zdroje. Charakteristické rysy. Cíle a prostředky. Vztah k védské tradici. Theologicko-filosofické pozice.
5. Šivaismus a šivaistické tradice
Postava Šivy. Možné zdroje. Nejdůležitější Šivovy podoby. Puránský šivaismus. Šivaistické netantrické tradice: atimárga a mantramárga. Pášupatové. Kálámukhové. Lingájatové/vírašaivové. Šaivasiddhánta. Tamilská šaivasiddhánta.
6. Šaktismus a šaktistické tradice
Pojem šakti v indickém myšlení. Postava Déví. Základní rysy šaktismu. Dějiny uctívání bohyně v Indii. Textové zdroje. Vztah tantrismu a šaktismu. Nejvýznamnější bohyně: Durgá, Kálí, Čámundá, Kámákhjá, skupina matiček, Dašamahávidjá.
7. Tantrické tradice
Problém původu tantrismu: představení různých teorií. Nástin dějin formování tantrismu. Geografické rozložení. Višnuistické tradice: páňčarátrové a sahadžíja. Šivaistické tradice: kápálikové, aghóríové, náthové a kaulismus - trika, krama a pratjabhidžňá. Kéralský tantrismus.
8. Santové a sikhismus
Obecné rysy santismu. Tři pilíře: nám, satsang, satguru. Maráthský santismus. Bůh Vithóbá/Viththala a tradice várkarí. Maráthští santové: Džňánéšvar, Námdév, Éknáth a Tukárám. Severoindický santismus (nirguna bhakti). Santové: Rámánand, Kabír a Dádú. Gurú Nának a sikhismus.
9. Neohinduismus
Historicko-politický a náboženský kontext vzniku neohinduismu. Vztah hinduismu a neohinduismu. Bengálská reformní hnutí: Rámmohan Ráj, Bráhmasamádž, Debendranáth Thákur, Kéšabčandra Sén. Dajánanda Sarasvatí a Árjasamádž.
10. Současný klasický/bráhmanský hinduismus
Velké postavy moderní doby: Rámakrišna, Vivékánanda, Thákur, Rádhakrišnan, Aurobindo, Krišnamúrti. Neovédánta a její vliv. Významné řády: dašanámí, nágové, Ramakrishna Mission. Současní guruové. Politizace hinduismu (hindutva).
11. Současný lidový (vesnický) hinduismus
Antropologický korektiv: hledání dichotomie (great/little tradition, classical/folk, learned/popular apod.). Pantheon lidového hinduismu. Vesnické ochranné bohyně. Chrámy. Krvavé oběti. Karma v lidovém hinduismu.
12. Kmenová náboženství
Postavení původních kmenů (ádivásí) v Indii. Obecné rysy kmenových náboženství. Příklad kmenového náboženství: Santálci v Bengálsku.
13. Vzájemné pochopení Indie a Evropy
Dějiny kontaktů Indie a Evropy. Úloha misionářů. Britská kolonializace a orientalisté. Deisté, osvícenci a racionalisté. Němečtí filosofové: romantikové, Hegel, Schopenhauer a Nietzsche. Typologizace reakcí Západu na setkání s Indií. Dědictví orientalismu.

Předepsaná literatura:
• Bhagavadgíta. Ze sans. přel. JAN FILIPSKÝ a JAROSLAV VACEK. 1. vyd. Praha: Odeon, 1976. 203 s. Živá díla minulosti, sv. 80.
• Buddhovy rozpravy, sv. 1. Z páli přel. MIROSLAV ROZEHNAL. 1. vyd. Praha: DharmaGaia a Sdružení přátel Indie, 1994. 38 s. ISBN 80-901225-8-2.
• Duchovní prameny života : stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích. 2. rozš. vyd. Praha: Vyšehrad, 1997. 543 s. (1. vyd. 1982). ISBN 80-7021-223-3; s. 233-325.
• LOPEZ, DONALD S. (ed.). Religions of India in practice. 1st ed. Princeton (NJ): Princeton University Press, 1995. xvi, 655 p. ISBN 0-691-04324-8. [Povinně je třeba přečíst strany: 3-158, 375-388, 412-417, 449-461, 533-546, 598-626, 637-648; ostatní je doporučené; ÚFaR, presenčně.]
• Mahábhárata aneb Velký boj. Podle staroindického orig. vypráví VLADIMÍR MILTNER. 1. vyd. Praha: Albatros, 1988. 377 s.
• Upanišady I : Íšá, Kéna, Katha, Mundaka, Prašna, Aitaréja. Ze sans. přel. DUŠAN ZBAVITEL. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 2002. Prameny hinduismu, sv. 3. [Rukopis k dispozici v knihovně ÚFaR.]
• VÁLMÍKI. Rámájanam. Ze sans. přebásnil OLDŘICH FRIŠ. 1. vyd. Praha: SNKLHU, 1957. 189, xix s. Nesmrtelní, sv. 34. [Případně: Rámájana. Podle sans. textu převyprávěl DUŠAN ZBAVITEL. 1. vyd. Praha: Argo, 2000. 215 s. ISBN 80-7203-264-x.]
• Védské hymny. Z védského jazyka přel. OLDŘICH FRIŠ. Studii napsal PETR VAVROUŠEK. 3. rozš. a rev. vyd. Praha: DharmaGaia, 2000. 203 s. Prameny hinduismu, sv. 1. ISBN 80-85905-62-0.
• ZBAVITEL, DUŠAN (ed.). Bohové s lotosovýma očima: hinduistické mýty v indické kultuře tří tisíciletí. 1. vyd. Praha: Vyšehrad, 1986. 455 s. (2. vyd. [reprint], 1997. ISBN 80-7021-215-2).
• ZBAVITEL, DUŠAN a JAROSLAV VACEK. Průvodce dějinami staroindické literatury. 1. vyd. Třebíč: Arca JiMfa, 1996. 537 s. ISBN 80-85766-34-5; s. 5-173, 394-461.

Anotace:
Cílem semináře je zprostředkovat studentům zkušenost s indickými náboženskými texty prostřednictvím jejich překladů. Nepředpokládá se tedy schopnost četby v žádném pramenném jazyce, byť znalost některého z nich (zejména sanskrtu, ale i védštiny, páli, tamilštiny, hindštiny, maráthštiny či bengálštiny) je vítána, neboť texty budou zpravidla k dispozici v bilingvě. Každý účastník bude mít povinnost připravit zhruba dvakrát za semestr polovinu semináře, to znamená, že bude muset nastudovat zadanou sekundární literaturu k patřičnému textu a vést cca třicetiminutovou četbu. Ostatní účastnící budou s tímto textem předem obeznámeni. Seminář bude úzce propojen s přednáškou Dějiny indických náboženství, a to tak, že nakolik to přednášená látka umožní, bude téma přednášky na semináři dokumentováno a prohloubeno četbou a interpretací vhodného textu. Účast na semináři tudíž předpokládá buď souběžnou návštěvu této přednášky, nebo znalost její látky z předchozího (samo)studia.

Vzhledem k tomu, že jen minimum textů je dostupné v českém jazyce, k účasti na semináři je nutná dobrá znalost angličtiny a též schopnost četby sekundární literatury v některém dalším světovém jazyce (němčina či francouzština).

Seminář je vhodný pro účastníky přednášky Dějiny indických náboženství, kteří mají zájem si obsah přednášky dále prohloubit a dokumentovat na primárních textech. Zvláště doporučeníhodný je pak pro studenty nižších ročníků indologických oborů a religionistiky, jimž se započítává jako splnění položky Seminář k dějinám náboženství (141, 143, 241).

Požadavky na udělení zápočtu
Zápočet bude udělen za přípravu a samostatné vedení poloviny semináře zhruba dvakrát za semestr (záleží na počtu účastníků).

Anotace:
Cílem tohoto kursu je přiblížit zájemcům o indická náboženství jejich vizuální stránku. Kurs bude probíhat formou komentovaného promítání diapozitivů, případně videofilmů. Výběr obrazového materiálu bude uskutečněn tak, aby vhodným způsobem dokumentoval přednášku Dějiny indických náboženství. Komentář k promítání předpokládá buď souběžnou návštěvu této přednášky, nebo znalost její látky z předchozího (samo)studia

Požadavky na udělení kolokvia:
Kolokvium bude uděleno na základně stručného pohovoru, ověřujícího orientaci v indickém náboženském umění.

Předběžný sylabus:
1. Protoindie
2. Védský rituál
3. Džinismus
4. Buddhismus
5. Rámájana
6. Mahábhárata
7. Višnu
8. Šiva
9. Déví
10. Ostatní hinduistická božstva
11. Tantrismus
12. Lidový hinduismus

Anotace:
Cílem semináře je naučit studenty technice vědecké práce. Největší důraz bude kladen na heuristickou analýzu a sestavení rešerše. Studenti se seznámí se základními vědeckými pomůckami (všeobecné encyklopedie, bibliografie bibliografií, elektronické databáze, citační indexy), se specificky religionistickými pomůckami (slovníky, speciální encyklopedie, bibliografické souhrny) a s charakteristikou nejvýznamnějších religionistických časopisů. Nemalá část semináře se bude zabývat informacemi na internetu (on-line knihovny a databáze, elektronické časopisy, konference, organizace, religionistické metaindexy). Dále se studenti dozvědí o nejdůležitějších religionistických institucích, centrech studií, pravidelných konferencích apod. Závěr semináře bude věnován technice psaní seminárních, ročníkových, postupových či diplomních prací (výběr tématu, formální náležitosti, způsob bibliografických citací).

Seminář je ukončen zápočtem a je určen studentům prvního ročníku religionistiky, pro něž je povinný a započítává se jim jako "Úvod do religionistiky" (104, 204).

Sylabus:

1) Cíl a náplň semináře. Předpoklady. Požadavky na zápočet. Technika zpracování dat - práce s prameny. Osobní bibliografie. Způsoby jejího vedení. Poznámky z četby.
2) Knihovny. Národní knihovna. Městská knihovna. Knihovna AV ČR. Knihovny ústavů AV ČR. Knihovny na FF. Knihovny jiných fakult UK. Ostatní knihovny.
3) Průběh heuristické analýzy. Cíl rešerše. Postup při jejím vytváření. Všeobecné (národní) encyklopedie. Oborové encyklopedie (filosofie, sociologie, antropologie, literatura, umění).
4) Religionistické encyklopedie. Encyklopedie jednotlivých náboženství. Religionistické slovníky. Speciální religionistické slovníky a kompendia. Česká produkce.
5) Monografie. Referenční příručky. Bibliografie bibliografií. Speciální bibliografie. Národní Books in print. Databáze na CD. On-line databáze knihoven. Internetová knihkupectví a antikvariáty.
6) Religionistické časopisy. Ulrich's international periodicals directory. On-line databáze časopisů. Internetové stránky religionistických časopisů. Elektronické časopisy.
7) Citační indexy. Ostatní rešeršní pomůcky. Speciální indexy. ATLA Religious Database. Abstrakta a indexy disertací, konferencí a festschriftů. On-line databáze disertací.
8) Religionistické instituce a organizace. Universitní centra studií. Konference. Bibliografické pomůcky. Informace na Internetu (odkazy, metaindexy, slovníky, encyklopedie ...)
9) Práce s počítačem. Textové editory. Konverzní problémy. Tabulkové editory. Databázové programy. Internet (vyhledávače, prohlížeče, osobní záložky).
10) Způsob psaní seminárních, ročníkových, postupových a diplomových prací. Volba tématu. Výběr vedoucího práce. Tvorba osnovy. Formální členění.
11) Postup při psaní práce. Zpracování pramenů. Způsoby excerpce. Práce s osnovou. Dikce. Kdy citovat. Co do poznámek.
12) Formální náležitosti prací. ČSN ISO 690. Základní typografická pravidla. Poznámkový aparát. Bibliografické citace. Transliterace. Sestavení bibliografie.
13) Zakončení kursu. Debata nad vzniklými problémy. Kontrola a hodnocení dílčích či závěrečných výstupů.
14) Rezerva.

Literatura:
• The Chicago manual of style: for authors, editors, and copywriters. 13th ed., rev., exp. Chicago ; London : University of Chicago Press, 1982. ix, 738 p. ISBN 0-226-10390-0.
• ČMEJRKOVÁ, SVĚTLA ; FRANTIŠEK DANEŠ ; JINDRA SVĚTLÁ. Jak napsat odborný text. 1. vyd. Praha : Leda, 1999. 255 s. ISBN 80-85927-69-1.
• ČSN ISO 690. Bibliografické citace. Obsah forma a struktura. 1. vyd. Praha : Český normalizační institut, 1996. 32 s.
• ECO, UMBERTO. Jak napsat diplomovou práci. [Z ital. přel. IVAN SEIDL.] 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1997. 271 s. (Velká řada, sv. 27.). ISBN 80-7198-173-7.
•  HOLM, JEAN. Keyguide to Information Sources on World Religions. 1st ed. London: Mansell Publishing, 1991. xii, 259 p. ISBN 0-7201-2083-7.
• TURABIAN, KATE L. A Manual for Writers of Term Papers, Theses, and Dissertations. 6th ed., rev. by JOHN GROSSMAN and ALICE BENNETT. Chicago and London: University of Chicago Press, 1996. ix, 308 p. ISBN 0-226-81627-3.

Požadavky na zápočet:

1. Rešerše
Co nejobsáhlejší soupis úplných bibliografických údajů ke zvolenému tématu, zpracovaný podle zásad ČSN ISO 690. Předpokládá se využití všech probíraných cest k sestavení úplné rešerše. Nad touto rešerší proběhne stručná debata.

2. Dohledání pojmu
Vyhledat zadaný termín ve všeobecných, oborových či speciálních encyklopediích, v případě neúspěchu v dalších vědeckých příručkách. Stačí stručná definice, možno sestavit z více zdrojů, nutno uvést prameny.

3. Výskyty termínů
Vybrat pět termínů charakteristických pro zvolené téma rešerše a zjistit jejich výskyt v co největším počtu (alespoň však pěti) religionistických slovníků a encyklopedií. Výsledkem bude binární tabulka.

4. On-line databáze
Vybrat si jednu monografii, jeden pramenný text (v originálním jazyce) a jeden oborový časopis (nereligionistický) a k nim uvést jejich signatury zjištěné ve třech on-line databázových knihovnách (jedna z nich musí být "Kongresovka").

5. Citační index
Ke zvolené monografii dohledat v citačním indexu co nejvíce recenzí, případně citujících prací.

6. Časopisy
Na internetových stránkách religionistických časopisů zjistit obsahy jejich nejnovějších čísel a vybrat alespoň jeden oborový článek (seznam časopisů)

Předchozí anotace

Rozvrh 2001/2002

Další anotace

© Moskyt

Aktualizováno: 02.09.2002