ANOTACE A SEZNAMY LITERATURY K SEMINÁŘŮM

Předchozí anotace Rozvrh 2002/03 Verze pro tisk




Miroslav PETŘÍČEK:
Moderní a postmoderní myšlení 16.-18. století

Záměr:
hledání pramenů a inspirací současné filosofie v "krizi evropského vědomí" (Paul Hazard. Problém mathesis singularis.

Témata:

1. Michel de Montaigne a jeho Eseje. Dvojí reakce na zhroucení příkladnosti vzoru: metoda a paradigmatičnost jedinečného. Experientia a experimentum.
2. Filosofie - etika - lékařské vědění: antické tradice v 16.-18. století. Biologie (vitalismus) a filosofie života této doby. Novela a román v 17. a 18. století. Podstatné okolnosti.
3. Učení libertinové, podzemní literatura a "filosofická literatura" v 18. století. Materialita duše.
4. Causa immanens. Nutnost, aktuální nekonečnost a pojem limity. Tykverův film Lola běží o život.
5. Vědění a život: Georges Canguilhem a jiní.

Texty:
• Zlomky starých stoiků; Epiktétos, L.A. Seneca, M.T. Cicero;
• Michel de Montaigne, Eseje;
• Pierre Charron, De la sagesse;
• Les manuscrits philosophiques clandestins;
• B. Spinoza, Krátký traktát; Cogitata; Etika;
• G. Canguilhem, La connaissance de la vie (Paris, Vrin 1965)
• G. Canguilhem, Etudes d´histoire … (Paris, Vrin 1989)



Miroslav PETŘÍČEK a Pavel KOUBA:
Diplomní seminář pro moderní a novověkou filosofii

Anotace:
Diplomní seminář pro závěrečné práce bakalářské i magisterské k novověké a moderní (současné) filosofii. Témata semináře budou blíže určena na základě jednotlivých prací. Společná práce nad texty má sloužit prohlubování zpracovávaných témat, případně rozvíjení jejich kontextu apod.



Miroslav PETŘÍČEK: Aktuální myšlení - diference a opakování

Anotace:
Co je filosofický text? Příklad: G. Deleuze a "geneze" jeho textů: původní "čtení" - Hume, Jean Hyppolite, Bergson v raných Deleuzových textech.
Témata a variace ve francouzské filosofii 20. století. Vztah tradice - aktualita - přítomnost.
Urstiftung a Nachstiftung.
Metastabilita.
Čtení filosofického textu: interpretace a "surinterprétation".

Texty:
• 
DELEUZE, G. ; HYPPOLYTE, J. Logique et existence ; Causes et raisons des îles désertes ; Hume. In LAPOUJADE, DAVID (ed.). L'île déserte et autres textes. Paris : Minuit, 2002.
• DELEUZE, G. Différence et répetition [vybraná místa].



Miroslav PETŘÍČEK:
Umění a filosofie ve 20. stol. (Úvod do nefilosofie)

Texty:
• Předběžná poznámka neboli PRŮVODCE FILOSOFICKÝM MYŠLENÍM PRO STŘEDNĚ NEPOKROČILÉ [RTF]



Zdeněk PINC: Kořeny evropské tradice


Anotace:
Filosofické základy evropského myšlení; jeho řecké a hebrejské kořeny, jeho motivy, vývoj, tradice péče o duši. Kurs probíhá formou hromadné přednášky i semináře. Proškolení je důkladné, ověřené několika písemnými pracemi studentů.

Podmínky atestace pro studenty



Jiří POLÍVKA: Úvod do fenomenologie


Anotace:
Cílem kursu je uvedení do problematiky fenomenologické filosofie na základě elementárního výkladu pojetí jejího zakladatele s výhledy na jeho kritiku u M. Heideggera. Kurs nepředpokládá žádné speciální znalosti, žádoucí je základní obeznámenost s dějinami filosofie.

Kurs bude doprovázen četbou vybraných textů.



Petr Rezek: Úvod do Aristotelovy metafyziky



Anotace:
Kurs je pojat jako úvod do Aristotelovy metafyziky. Výklad bude postupovat podle Aristotelových poznámek a instrukcí týkajících se vyučování a postupů poznávacích aktivit od samotného Aristotela v Metafyzice, i vjiných spisech (kupř. Aristotelés dobře ví, že ne každý posluchač přijme jakýkoli příklad). Oklikou přes Aristotelovu metodu bude zároveň podán úvod do základních témat spisu Metafyzika. Přednáška se tedy na jedné straně zaměří na strategii vyučování filosofie a na straně druhé nabízí témata, která již míří do vlastní Aristotelovy filosofie. Jednotlivá témata Metafyziky budou pojednávána jako příklady. V duchu Aristotelově se kurs snaží připoutat pozornost rozborem základních metafor, jež vedou přímo do centra Aristotelova myšení.


Sylabus:

1-2. Přesvědčivost výkladu v Metafyzice.
(První věta Metafyziky a obdobné věty; Met. I 1 a bitva v Apost. 19; přesvědčivost dle Rhet.)

3. Aristoteles citující.
(Aristotelés jako pramen; Aristotelovo schéma výkladů předchůdců; věrohodnost)

4. Výklad se řídí zvyklostmi posluchačů (Met. II 3).
(Zvyk, prostředky k získání zájmu posluchačů, Rhet. I 1-2; II 1)

5-6.Příklad a analogie v Metafyzice.
(Podobnost a názornost, Rhet. II 20; III 11)

7-9. Příměr jako metaforické vyjádření (Met. III 4).
(Metafora v Poet. a současná diskuse)

10-12. Epagogé a metafora; podobnost jako topos.
(Met. X 3; Top. I 18)

13. "Člověk plodí člověka" a eidos v Metafyzice.
(Met. XII 4, PA II 1)

14. Lékař a "lékařský" v Metafyzice": to on legetai pollachós.

15. Stavitel v Metafyzice, model učení: dynamis, energeiá; čtyři příčiny.

16. Aristotelés kritizuje teorii idejí a Platónovu nezapsanou nauku.

17-18. Logika jako organon a její východisko.
(Aristotelovy odkazy k vlastním logickým spisům)

19. Shodné pasáže v Metafyzice a Fyzice.

20. Obyčejné enthýméma a vtipný Aristotelés.
(Rhet. III 10; III 18)

21. "Člověk jako rostlina" - když neuznává základní zákony myšlení.

22-23. Shrnutí, otázky a výhledy: problematika podobnosti, metafory a analogie v současné filosofii




Petr Rezek: Úvod do Aristotelovy metafyziky- četba



Vybrané pasáže z Aristotelovy Metafyziky

V semináři se navazuje na příklady probírané v přednášce. Tyto příklady se dále rozvinou tak, aby se ukázala vlastní problematika Aristotelových výkladů. Přitom meze zaměření semináře nejsou nijak dány, určují je účastníci semináře především svou schopností práce s primárním textem a se sekundární literaturou.



Dita RUKRIGLOVÁ:
O jinakosti

Anotace:
Tento kurs si klade za cíl seznámit posluchače s charakterem židovské filosofie - jakožto filosofie jinakosti - v průběhu posledních dvou tisíciletí. Účastníkům kursu nebude předkládána žádná definice jinakosti, ani filosofické ani náboženské, ale budou vyzýváni, aby se sami pokusili o formulování jinakosti v židovské filosofii (a jinakosti židovské filosofie) na základě bližšího seznámení se s vybranými texty.

V kursu se budou číst ukázky z děl těchto autorů: V zimním semestru: Filóna Alexandrijského, Sa´adji ga´ona, Šelomo ibn Gabirola, Bachji ibn Paqudy, Judy Haleviho, Moše ben Majmona a pražského Maharala. V letním semestru: Chatama Sofera, Barucha Spinozy, Karla Marxe, Franze Rosenzweiga, Martina Bubera a Emmanuela Lévinase.

Od posluchačů se očekává aktivní práce s texty v hodinách. Znalost hebrejštiny bude výhodou nikoli podmínkou.

Atestace:
Požadavky na zápočet - písemná práce v rozsahu cca 5 - 10 stran.
Požadavky na zkoušku - písemná práce a ústní pohovor.

Doporučená literatura:

• O. Leaman, The Jewish Philosophy Reader, Routledge
• O. Leaman, History of Jewish Philosophy, Routledge
• D. Rukriglová, Náčrt dějin židovské středověké filosofie, UK Bratislava 1999
• D. Rukriglová, Variace na téma židovské středověká filosofie, UK Bratislava 2001
• Fr. Kovář, Filosofické myšlení hellenistického židovstva, Herrmann & synové 1996
• J. B. Agus, Modern Philosophies of Judaism, New York
• Dále monografie o jednotlivých autorech a české, anglické, německé a francouzské překlady primárních textů židovských autorů (ve velké míře dostupné přímo v kihovně ÚfaRu).



Dita RUKRIGLOVÁ:
Maimonides, Mišne Tóra I,1 (Kniha vědění, traktát Tajemství Tóry)

Anotace:
Četba, překlad a výklad hebrejského textu. Vokalizovaný hebrejský text bude k dispozici v knihovně ÚFaRu, první oddíl spisu je dostupný v českém překladu in: D. Rukriglová, Náčrt dějin židovské středověké filosofie, UK Bratislava 1999, ss. 112-118.

Cíl semináře je dvojí: a) chce posloužit jako úvod k "metafyzice monoteismu", a to v porovnání s některými metafyzickými systémy antiky, především s názory Aristotela, Platóna a stoiků; b) vytvoření - v mezích možností - svébytné hebrejsko české filosofické terminologie.

Znalost hebrejštiny bude nespornou výhodou.

Atestace:
Požadavky na zápočet - aktivní práce v semináři a písemná práce v rozsahu cca 5 stran.



Milan SOBOTKA:
Hegelova Fenomenologie ducha

Anotace:
Soustavný výklad Hegelova díla včetně kritického přehledu prací k tomuto dílu.

Seminář: četba z Fenomenologie ducha.



Jan SOKOL: Úvod do filosofického diskursu


Anotace:
Cílem přednášky je uvedení do filosofického myšlení, resp. probouzení této schopnosti, a to nikoli cestou dějin filosofie, ale stručným obhlédnutím hlavních tématických oblastí, soustředěných kolem filosofie člověka: zkušenost a fenomén, prostor a čas, jazyk a řeč, pravda, vědění a věda, příroda a technika, společnost a instituce, já a ty, osoba a dějiny, náboženství, kultura a civilizace, člověk a svět.

Podmínky atestace pro studenty


Literatura:

• Sokol: Malá filosofie člověka.



Jiří STARÝ: Christianisace Skandinávie


Anotace:
Přednáška bude věnována přechodu severských zemí od pohanského náboženství ke křesťanství. Po krátkém historickém nástinu bude následovat rozbor některých aspektů tohoto pozoruhodného religionistického fenoménu. Zánik mytických představ, křesťanská interpretace, reinterpretace a desinterpretace pohanských rituálů, přerod básnictví a jeho chápání, křesťanské vlivy na pohanské náboženství před konversí stejně jako pohanské relikty v nejstarším křesťanství - to vše jsou momenty, které ukazují společnost v její zásadní proměně, která hluboce zasáhla nejen náboženské ale i navýsost profánní stránky lidského života.




Jiří STARÝ: Písma v mýtu a tradici západního světa


Anotace:
Mezi témata přednáškového cyklu, vzniklého spoluprácí několika vědeckých pracovišť na Universitě Karlově i mimo ni, bude patřit celá řada písem evropských (mj. alfabeta, latinka, irský ogam, runy) i mimoevropských (hieroglyfy, klínové písmo). Jeho cílem však nebude ani tak mapovat historický vývoj písma, jako spíše ukázat obraz, jejž si ta která kultura o svém písmu vytvořila. Zvláštní důraz přitom bude kladen na mýty o původu písma a na filosofické, náboženské, mystické a magické výklady abecedy stejně jako jednotlivých liter.
Všechny přednášky se konají v Celetné 20 místnost 426 (Estetika), ve středu, v 17.00

Předběžný rozvrh:
13.11. Marek Rychtařík, neolitické písmo (začátek v 18.20!)
20.11. Tomáš Mařík, klínová písma
27.11. (program v jednání)
4.12. Petr Zemánek, stará semitská písma
11.12. Radek Chlup, řecká alfabeta
18.12. Renata Landgrafová, písma ve starověkém Egyptě
8.1. Petr Šourek, latinská abeceda
15.1. Jiří Starý, germánský futhark
22.1. Hana Maxová, anglosaský futhark
29.1. Daniel Řehák, irský ogam
5.2. Pavel Sládek, písmo v rabínském judaismu
12.2. Vladislav Knoll, spekulace Raimunda Lulla



Štěpán ŠPINKA: Platónský seminář

Anotace
A) Platón:
proměny Sókratova a Parmenidova dědictví v Platónově filosofii (přednáška)
Cílem přednášky je podat úvod do Platónovy filosofie. Hlavní důraz bude kladen na způsob, jímž se v Platónově díle setkávají motivy "sókratovské" (především forma sókratovského rozhovoru a otázka po dobru a areté) s motivy, které Platón přejímá ze starší filosofické (především parmenidovské) tradice. Přednáška se bude opírat především o tato Platónova díla: Obrana Sókrata, Prótagoras, Gorgias, Lysis, Symposion, Faidón, Ústava, Parmenidés, Theaitétos, Sofistés, Politikos, Faidros, Filébos, Timaios.

B) Platón: Filébos (četba)
Četba a interpretace Platónova dialogu Filébos se soustředí zejména na tyto otázky:

a) vztah ontologie, dialektiky a "etiky" ve Filébu a v Platónově filosofii;
b) vztah bytí a vznikání v Platónově díle, význam tohoto vztahu pro porozumění lidskému životu a otázka "překonání platónského dualismu" v dialogu Filébos;
c) problematika různých podob jednoty a mnohosti, vztah dobra, krásy a uměřenosti a význam prostředkovaného přístupu k dobru v Platónově filosofii a ve Filébu;
d) rozlišení různých podob slasti, otázka možné "rehabilitace" některých těchto podob v dialogu Filébos a role dialektiky v této případné rehabilitaci, rétorická a psychagogická role dialektiky ve Filébu;
e) platónská problematika slasti, dobra, poznání a jednání, bytí a vznikání ve světle předsókratovské a Aristotelovy filosofie.

Atestace pro studenty zapsané ve školním roce 2000/01 a dříve:

(Předpokládá se společné absolvování obou kursů)

I. Zápočet za zimní semestr:
Úspěšné převzetí “patronátu” nad jednou z určených pasáží dialogu Filébos v rámci semináře a předložení písemné práce o této pasáži. Práce musí obsahovat zpracování minimálně jednoho cizojazyčného článku vztahujícího se k této pasáži nebo příslušné kapitoly komentáře. V rámci “patronátu” nad danou pasáží je povinností studenta nastudovat k dané pasáži určenou sekundární literaturu, přednést ve vymezeném čase krátký referát shrnující tuto pasáž a být připraven čelit interpretačním problémům dané pasáže a odpovídat na otázky účastníků semináře.

II. Zápočet za letní semestr (předpokladem pro přistoupení k tomuto zápočtu je získání zápočtu za zimní semestr):
1) Písemná část: Je nutno nejméně týden před konáním ústní části předložit tematické členění dialogu Filébos vyhovující kritériím, která budou specifikována během kursu [členění ve formátu RTF].
2) Ústní část: Interpretace pasáže dialogu Filébos. Pasáž si student volí na místě losem.

III. Kolokvia za zimní a letní semestr (konají se v jeden termín po závěru letního semestru, v optimálním případě v přímé návaznosti na zápočet za letní semestr; předpokladem pro přistoupení ke kolokviím je získání obou zápočtů):
1) Interpretace jedné pasáže z Platónových dialogů Faidón, Ústava, Faidros, Sofistés. Pasáž si student volí na místě losem.
2) Zodpovězení otázky týkající se témat, která byla probrána v rámci přednášky nebo jsou tématizována v předepsané literatuře. Seznam tematických okruhů bude oznámen na závěr kursu.

Atestace pro studenty zapsané ve školním roce 2001/02 a později:
Zápočet za zimní semestr:
Úspěšné převzetí "patronátu" nad jednou z určených pasáží dialogu Filébos v rámci semináře a předložení písemné práce o této pasáži. Práce musí obsahovat zpracování minimálně jednoho cizojazyčného článku vztahujícího se k této pasáži nebo příslušné kapitoly komentáře. V rámci "patronátu" nad danou pasáží je povinností studenta nastudovat k dané pasáži určenou sekundární literaturu, přednést ve vymezeném čase krátký referát shrnující tuto pasáž a být připraven čelit interpretačním problémům dané pasáže a odpovídat na otázky účastníků semináře.

Zápočet za letní semestr (předpokladem pro přistoupení k tomuto zápočtu je získání zápočtu za zimní semestr):
Předložení a úspěšná obhajoba tematického členění dialogu Filébos podle kritérií, která budou specifikována během kursu [členění ve formátu RTF].


Literatura primární:

• Platón: Faidón, Ústava,Faidros,Sofistés,Filébos

Literatura sekundární (možno volit ze dvou následujících titulů):
• A. Graeser: Řecká filosofie klasického období, Praha 2000, část III. Platón, s. 163-269
• Ch. H. Kahn: Plato and the Socratic Dialogue, Cambridge 1996



Štěpán ŠPINKA: Seminář k antické filosofii

Anotace:
Cílem semináře je vytvořit prostor, v němž by bylo možné v pracovní podobě prezentovat a pokud možno zevrubně diskutovat výsledky bádání pre- i postgraduálních studentů na poli antické filosofie. Seminář je určen především studentům, kteří hodlají psát či ji píší bakalářské, diplomové či disertační práce v oboru antické filosofie, srdečně zváni jsou však také další vážní zájemci.

Forma semináře předpokládá aktivní účast referenta a koreferenta určeného tématu a ostatních účastníků semináře. Témata semináře jsou (po dohodě s vedoucím kursu) navrhována samotnými účastníky semináře, každému zvolenému tématu je věnováno více seminárních sezení.

Úkolem referenta je především: a) nabídnout po konzultaci s vedoucím kursu téma, kterému bychom se měli věnovat; b) předložit písemně stručné teze týkající se tohoto tématu a odkazy na texty, o něž se bude při obhajobě těchto tezí opírat; c) navrhnout postup obhajoby svých tezí; d) hájit své teze a vést spolu s vedoucím kursu seminární sezení věnovaná jeho tématu.

Úkolem koreferenta je především: a) rekapitulovat a kriticky hodnotit předložené teze, jejich referentovu obhajobu i následující diskusi (minimálně na začátku každého seminárního sezení věnovaného danému tématu); b) formulovat otázky a problémy, které předložené teze, jejich obhajoba a následná diskuse vyvolávají; c) navrhovat svůj plán diskuse daného tématu; d) případně předložit své vlastní teze a referát k danému tématu.

Úkolem ostatních účastníků semináře je především: a) seznámit se s předloženými tezemi a texty navrženými referentem; b) moudře a aktivně se účastnit diskuse.

1.11. - úvodním tématem je "Zrození filosofie z ducha hudby" teze k tomuto tématu [RTF] bude hájit Ondřej Galuška jeho koreferentem bude Lukáš Novák
6.12. - seminář z důvodu nepřítomnosti referenta odpadá
13. 12. - na semináři bude zahájeno nové tema: "Lehkost u Lucretia" referent Matěj Král, koreferent Jan Bednář

Seminář z antické filosofie pokračuje v pátek 21. 2. 2003 od 14,20 v m. 225V tématem "Euthyfrón, neboli o zbožnosti" teze k tomuto tématu bude hájit Jiří Klouda (teze a další materiály k semináře budou od 19.2.2003 k dispozici v knihovně ÚFaR)



Karel THEIN:
Slova a světy.
Třináct forem myšlení aneb Dějiny filosofie

Anotace:
Třináct seminářů zimního semestru bude postupně věnováno třinácti vzájemně nepřevoditelným autorům či stylům myšlení.

Platón, Aristotelés, stoa, atomismus, skepse, nominalismus, Hobbes, Descartes, Spinoza, Hume, Kant, Husserl, Wittgenstein.



Ivo TRETERA: Dějiny filosofie



Anotace:
Přednášky jsou určené pro všechny studijní obory na FF UK.

Podmínky atestace pro studenty:
stanoví přednášející v rámci kursu

Literatura:
• TRETERA, I. Nástin dějin evropského myšlení.



Ivo TRETERA: Úvod do moderní francouzské filosofie

Anotace:
Přednášky jsou určeny pro oborvé studenty filosofie, otevřeny jsou však i pro studenty jiných oborů. Na programu bude Bergson, Marcel, Sartre, Teilhard de Chardin, Ricoeur, Lévinas.



Tomáš VÍTEK: Řečtí bohové

Anotace:
Obsahem dvousemestrového přednáškového kursu bude stručné seznámení s řeckým pantheonem a základními prvky, které ho charakterizují. Z velkého množství bohů se budu zabývat pouze některými, které jsem vybral jako reprezentanty specifických religiózních proudů, tendencí a perspektiv; nejedná se tedy o přehled bohů nejrozšířenějších, nejuctívanějších či nejdůležitějších. K bohům je možné přistupovat různými způsoby, osobně i vědecky, a proto se "medailony" jednotlivých bohů pokusím v rámci svých možností představit různými metodami a z různých úhlů.

Atestace:
Získání zápočtu podmiňuji odevzdáním zápočtového eseje (za každý semestr jeden), zájemci o zkoušku musí napsat práce za oba semestry. Ústně zkoušet budu pouze ty, jejichž písemné projevy vzbudí pochybnosti o úrovni jejich znalostí, ostatní dostanou zkoušku za oba akceptované zápočtové eseje. Zápočtové (zkouškové) eseje se musí věnovat alespoň zpoloviny řeckých bohů (je tedy možné provést komparaci s bohy jiných náboženství) a musí splňovat po stránce formální i obsahové akademická kritéria. Podrobnosti upřesním na první přednášce.

Sylabus:

Zimní semestr: Letní semestr:
1. Úranos
2. Gáia
3. Ókeanos a Téthys
4. Erós
5. Kronos
6. Hélios
7. Seléné
8. Héra
9. Zeus
10. Poseidón
11. Eileithyia
1. Hádés
2. Persefoné
3. Démétér
4. Hermés
5. Pan a nymfy
6. Létó
7. Afrodíté
8. Arés
9. Héfaistos
10. Hestia
11. Asklépios

Doporučená literatura:
• F. G. Welcker, Griechische Götterlehre I-III, Berlin 1857, 1860 a 1863.
• L. Preller - C. Robert, Theogonie und Götter, Berlin 18944.
• H. Usener, Götternamen, Versuch einer Lehre von der religiösen Begriffsbildung, Bonn 1895.
• L. R. Farnell, Cults of the Greek States I-V, Oxford 1896-1907.
• O. Gruppe, Griechische Mythologie I-II, München 1903, 1906.
• W. F. Otto, Die Götter Griechenlands, Bonn 1929.
• U. von Wilamowitz-Moellendorff, Der Glaube der Hellenen I-II, Berlin 1931-2.
• W. K. Guthrie, The Greek and Their Gods, Cambridge 1950.
• M. P. Nilsson, Geschichte der griechischen Religion I-II, München 1955, 1959.
• L. Séchan - P. Léveque, Les grandes divinités de la Grece, Paris 1966.
• W. Burkert, Greek Religion, transl. by J. Raffan, Harvard University Press 1985, p. 119 - 178.
• E. Simon, Die Götter der Griechen, Hirmer Verlag München 1998.



Předchozí anotace Rozvrh 2002/03 Verze pro tisk



© Moskyt Domovská stránka Aktualizováno: 18.02.2003