Předchozí anotace
ANOTACE A SEZNAMY LITERATURY K
SEMINÁŘŮM
| Předchozí anotace |
Rozvrh 2002/03 | Verze pro tisk |
Miroslav PETŘÍČEK: Moderní a postmoderní myšlení
16.-18. století
Záměr:
hledání pramenů a inspirací současné filosofie v "krizi evropského
vědomí" (Paul Hazard. Problém mathesis singularis.
Témata:
1. Michel de Montaigne a jeho Eseje. Dvojí reakce na zhroucení
příkladnosti vzoru: metoda a paradigmatičnost jedinečného. Experientia a
experimentum.
2. Filosofie - etika - lékařské vědění: antické tradice v 16.-18.
století. Biologie (vitalismus) a filosofie života této doby. Novela a
román v 17. a 18. století. Podstatné okolnosti.
3. Učení libertinové, podzemní literatura a "filosofická literatura" v
18. století. Materialita duše.
4. Causa immanens. Nutnost, aktuální nekonečnost a pojem limity.
Tykverův film Lola běží o život.
5. Vědění a život: Georges Canguilhem a jiní.
Texty:
• Zlomky starých stoiků; Epiktétos, L.A. Seneca, M.T.
Cicero;
• Michel de Montaigne, Eseje;
• Pierre Charron, De la sagesse;
• Les manuscrits philosophiques clandestins;
• B. Spinoza, Krátký traktát; Cogitata; Etika;
• G. Canguilhem, La connaissance de la vie (Paris, Vrin
1965)
• G. Canguilhem, Etudes d´histoire … (Paris, Vrin 1989)
Miroslav PETŘÍČEK a Pavel
KOUBA: Diplomní
seminář pro moderní a novověkou filosofii
Anotace:
Diplomní seminář pro závěrečné práce bakalářské i magisterské k
novověké a moderní (současné) filosofii. Témata semináře budou blíže
určena na základě jednotlivých prací. Společná práce nad texty má
sloužit prohlubování zpracovávaných témat, případně rozvíjení
jejich kontextu apod.
Anotace:
Co je filosofický text? Příklad: G. Deleuze a "geneze" jeho
textů: původní "čtení" - Hume, Jean Hyppolite, Bergson v raných
Deleuzových textech.
Témata a variace ve francouzské filosofii 20. století. Vztah tradice -
aktualita - přítomnost.
Urstiftung a Nachstiftung.
Metastabilita.
Čtení filosofického textu: interpretace a "surinterprétation".
Texty:
• DELEUZE, G. ; HYPPOLYTE, J. Logique et existence ; Causes
et raisons des îles désertes ; Hume. In LAPOUJADE, DAVID
(ed.). L'île déserte et autres textes. Paris : Minuit, 2002.
• DELEUZE, G. Différence et répetition [vybraná
místa].
Miroslav PETŘÍČEK: Umění a filosofie ve 20. stol.
(Úvod do nefilosofie)
Texty:
• Předběžná poznámka
neboli PRŮVODCE FILOSOFICKÝM MYŠLENÍM PRO STŘEDNĚ NEPOKROČILÉ [RTF]
Anotace:
Filosofické základy evropského myšlení; jeho řecké a
hebrejské kořeny, jeho motivy, vývoj, tradice péče o duši. Kurs probíhá
formou hromadné přednášky i semináře. Proškolení je důkladné,
ověřené několika písemnými pracemi studentů.
Podmínky
atestace pro studenty
Anotace:
Cílem kursu je uvedení do problematiky fenomenologické
filosofie na základě elementárního výkladu pojetí jejího zakladatele s
výhledy na jeho kritiku u M. Heideggera. Kurs nepředpokládá žádné
speciální znalosti, žádoucí je základní obeznámenost s dějinami
filosofie.
Kurs bude doprovázen četbou vybraných textů.
Anotace:
Kurs je pojat jako úvod do Aristotelovy metafyziky. Výklad
bude postupovat podle Aristotelových poznámek a instrukcí týkajících se
vyučování a postupů poznávacích aktivit od samotného Aristotela v Metafyzice,
i vjiných spisech (kupř. Aristotelés dobře ví, že ne každý posluchač
přijme jakýkoli příklad). Oklikou přes Aristotelovu metodu bude zároveň
podán úvod do základních témat spisu Metafyzika.
Přednáška se tedy na jedné straně zaměří na strategii vyučování
filosofie a na straně druhé nabízí témata, která již míří do
vlastní Aristotelovy filosofie. Jednotlivá témata Metafyziky
budou pojednávána jako příklady. V duchu Aristotelově se kurs snaží
připoutat pozornost rozborem základních metafor, jež vedou
přímo do centra Aristotelova myšení.
Sylabus:
1-2. Přesvědčivost výkladu v Metafyzice.
(První věta Metafyziky a obdobné věty; Met. I 1 a bitva
v Apost. 19; přesvědčivost dle Rhet.)
3. Aristoteles citující.
(Aristotelés jako pramen; Aristotelovo schéma výkladů předchůdců;
věrohodnost)
4. Výklad se řídí zvyklostmi posluchačů (Met. II 3).
(Zvyk, prostředky k získání zájmu posluchačů, Rhet. I 1-2; II 1)
5-6.Příklad a analogie v Metafyzice.
(Podobnost a názornost, Rhet. II 20; III 11)
7-9. Příměr jako metaforické vyjádření (Met. III 4).
(Metafora v Poet. a současná diskuse)
10-12. Epagogé a metafora; podobnost jako topos.
(Met. X 3; Top. I 18)
13. "Člověk plodí člověka" a eidos v Metafyzice.
(Met. XII 4, PA II 1)
14. Lékař a "lékařský" v Metafyzice": to on legetai
pollachós.
15. Stavitel v Metafyzice, model učení: dynamis,
energeiá; čtyři příčiny.
16. Aristotelés kritizuje teorii idejí a Platónovu nezapsanou nauku.
17-18. Logika jako organon a její východisko.
(Aristotelovy odkazy k vlastním logickým spisům)
19. Shodné pasáže v Metafyzice a Fyzice.
20. Obyčejné enthýméma a vtipný Aristotelés.
(Rhet. III 10; III 18)
21. "Člověk jako rostlina" - když neuznává základní zákony myšlení.
22-23. Shrnutí, otázky a výhledy: problematika podobnosti, metafory a
analogie v současné filosofii
Petr Rezek: Úvod do Aristotelovy metafyziky- četba
Vybrané pasáže z Aristotelovy Metafyziky
V semináři se navazuje na příklady probírané v přednášce. Tyto
příklady se dále rozvinou tak, aby se ukázala vlastní problematika
Aristotelových výkladů. Přitom meze zaměření semináře nejsou
nijak dány, určují je účastníci semináře především svou
schopností práce s primárním textem a se sekundární literaturou.
Anotace:
Tento kurs si klade za cíl seznámit posluchače s charakterem
židovské filosofie - jakožto filosofie jinakosti - v průběhu posledních
dvou tisíciletí. Účastníkům kursu nebude předkládána žádná definice
jinakosti, ani filosofické ani náboženské, ale budou vyzýváni, aby se
sami pokusili o formulování jinakosti v židovské filosofii (a
jinakosti židovské filosofie) na základě bližšího seznámení se s
vybranými texty.
V kursu se budou číst ukázky z děl těchto autorů: V zimním semestru:
Filóna Alexandrijského, Sa´adji ga´ona, Šelomo ibn Gabirola, Bachji ibn
Paqudy, Judy Haleviho, Moše ben Majmona a pražského Maharala. V
letním semestru: Chatama Sofera, Barucha Spinozy, Karla Marxe,
Franze Rosenzweiga, Martina Bubera a Emmanuela Lévinase.
Od posluchačů se očekává aktivní práce s texty v hodinách. Znalost
hebrejštiny bude výhodou nikoli podmínkou.
Atestace:
Požadavky na zápočet - písemná práce v rozsahu cca 5 - 10
stran.
Požadavky na zkoušku - písemná práce a ústní pohovor.
Doporučená literatura:
• O. Leaman, The Jewish Philosophy Reader, Routledge
• O. Leaman, History of Jewish Philosophy, Routledge
• D. Rukriglová, Náčrt dějin židovské středověké filosofie,
UK Bratislava 1999
• D. Rukriglová, Variace na téma židovské středověká
filosofie, UK Bratislava 2001
• Fr. Kovář, Filosofické myšlení hellenistického židovstva,
Herrmann & synové 1996
• J. B. Agus, Modern Philosophies of Judaism, New York
• Dále monografie o jednotlivých autorech a české,
anglické, německé a francouzské překlady primárních textů židovských
autorů (ve velké míře dostupné přímo v kihovně ÚfaRu).
Dita RUKRIGLOVÁ: Maimonides,
Mišne Tóra I,1 (Kniha vědění, traktát Tajemství Tóry)
Anotace:
Četba, překlad a výklad hebrejského textu. Vokalizovaný hebrejský text
bude k dispozici v knihovně ÚFaRu, první oddíl spisu je dostupný v
českém překladu in: D. Rukriglová, Náčrt dějin židovské
středověké filosofie, UK Bratislava 1999, ss. 112-118.
Cíl semináře je dvojí: a) chce posloužit jako úvod k "metafyzice
monoteismu", a to v porovnání s některými metafyzickými systémy antiky,
především s názory Aristotela, Platóna a stoiků; b) vytvoření - v
mezích možností - svébytné hebrejsko české filosofické
terminologie.
Znalost hebrejštiny bude nespornou výhodou.
Atestace:
Požadavky na zápočet - aktivní práce v semináři a písemná práce v
rozsahu cca 5 stran.
Anotace:
Soustavný výklad Hegelova díla včetně kritického přehledu
prací k tomuto dílu.
Seminář: četba z Fenomenologie ducha.
Anotace:
Cílem přednášky je uvedení do filosofického myšlení, resp.
probouzení této schopnosti, a to nikoli cestou dějin filosofie, ale
stručným obhlédnutím hlavních tématických oblastí, soustředěných kolem
filosofie člověka: zkušenost a fenomén, prostor a čas, jazyk a řeč,
pravda, vědění a věda, příroda a technika, společnost a instituce, já a
ty, osoba a dějiny, náboženství, kultura a civilizace, člověk a svět.
Podmínky
atestace pro studenty
Literatura:
• Sokol: Malá filosofie člověka.
Anotace:
Přednáška bude věnována přechodu
severských zemí od pohanského náboženství ke křesťanství. Po krátkém
historickém nástinu bude následovat rozbor některých aspektů tohoto
pozoruhodného religionistického fenoménu. Zánik mytických představ,
křesťanská interpretace, reinterpretace a desinterpretace pohanských
rituálů, přerod básnictví a jeho chápání, křesťanské vlivy na pohanské
náboženství před konversí stejně jako pohanské relikty v nejstarším
křesťanství - to vše jsou momenty, které ukazují společnost v její
zásadní proměně, která hluboce zasáhla nejen náboženské ale i
navýsost profánní stránky lidského života.
Anotace:
Mezi témata přednáškového cyklu,
vzniklého spoluprácí několika vědeckých pracovišť na Universitě Karlově
i mimo ni, bude patřit celá řada písem evropských (mj. alfabeta,
latinka, irský ogam, runy) i mimoevropských (hieroglyfy, klínové
písmo). Jeho cílem však nebude ani tak mapovat historický vývoj
písma, jako spíše ukázat obraz, jejž si ta která kultura o svém písmu
vytvořila. Zvláštní důraz přitom bude kladen na mýty o původu písma a
na filosofické, náboženské, mystické a magické výklady abecedy stejně
jako jednotlivých liter.
Všechny přednášky se konají v Celetné 20 místnost 426 (Estetika), ve
středu, v 17.00
Předběžný rozvrh:
13.11. Marek Rychtařík, neolitické písmo (začátek v 18.20!)
20.11. Tomáš Mařík, klínová písma
27.11. (program v jednání)
4.12. Petr Zemánek, stará semitská písma
11.12. Radek Chlup, řecká alfabeta
18.12. Renata Landgrafová, písma ve starověkém Egyptě
8.1. Petr Šourek, latinská abeceda
15.1. Jiří Starý, germánský futhark
22.1. Hana Maxová, anglosaský futhark
29.1. Daniel Řehák, irský ogam
5.2. Pavel Sládek, písmo v rabínském judaismu
12.2. Vladislav Knoll, spekulace Raimunda Lulla
Anotace
A) Platón: proměny Sókratova a Parmenidova dědictví v Platónově
filosofii (přednáška)
Cílem přednášky je podat úvod do Platónovy filosofie. Hlavní důraz bude
kladen na způsob, jímž se v Platónově díle setkávají motivy
"sókratovské" (především forma sókratovského rozhovoru a otázka po
dobru a areté) s motivy, které Platón přejímá ze starší
filosofické (především parmenidovské) tradice. Přednáška se bude
opírat především o tato Platónova díla: Obrana Sókrata, Prótagoras,
Gorgias, Lysis, Symposion, Faidón, Ústava, Parmenidés, Theaitétos,
Sofistés, Politikos, Faidros, Filébos, Timaios.
B) Platón: Filébos (četba)
Četba a interpretace Platónova dialogu Filébos se
soustředí zejména na tyto otázky:
a) vztah ontologie, dialektiky a "etiky" ve Filébu a v Platónově
filosofii;
b) vztah bytí a vznikání v Platónově díle, význam tohoto vztahu pro
porozumění lidskému životu a otázka "překonání platónského dualismu" v
dialogu Filébos;
c) problematika různých podob jednoty a mnohosti, vztah dobra, krásy a
uměřenosti a význam prostředkovaného přístupu k dobru v Platónově
filosofii a ve Filébu;
d) rozlišení různých podob slasti, otázka možné "rehabilitace"
některých těchto podob v dialogu Filébos a role dialektiky v této
případné rehabilitaci, rétorická a psychagogická role dialektiky ve
Filébu;
e) platónská problematika slasti, dobra, poznání a jednání, bytí a
vznikání ve světle předsókratovské a Aristotelovy filosofie.
Atestace pro studenty zapsané ve školním roce 2000/01 a dříve:
(Předpokládá se společné absolvování obou kursů)
I. Zápočet za zimní semestr:
Úspěšné převzetí “patronátu” nad jednou z určených pasáží dialogu Filébos
v rámci semináře a předložení písemné práce o této pasáži. Práce musí
obsahovat zpracování minimálně jednoho cizojazyčného článku vztahujícího
se k této pasáži nebo příslušné kapitoly komentáře. V rámci
“patronátu” nad danou pasáží je povinností studenta nastudovat k
dané pasáži určenou sekundární literaturu, přednést ve vymezeném
čase krátký referát shrnující tuto pasáž a být připraven čelit
interpretačním problémům dané pasáže a odpovídat na otázky účastníků
semináře.
II. Zápočet za letní semestr (předpokladem
pro přistoupení k tomuto zápočtu je získání zápočtu za zimní semestr):
1) Písemná část: Je nutno nejméně týden před konáním ústní části
předložit tematické členění dialogu Filébos vyhovující kritériím,
která budou specifikována během kursu [členění
ve formátu RTF].
2) Ústní část: Interpretace pasáže dialogu Filébos. Pasáž si
student volí na místě losem.
III. Kolokvia za zimní a letní semestr (konají
se v jeden termín po závěru letního semestru, v optimálním případě v
přímé návaznosti na zápočet za letní semestr; předpokladem pro
přistoupení ke kolokviím je získání obou zápočtů):
1) Interpretace jedné pasáže z Platónových dialogů Faidón,
Ústava, Faidros, Sofistés. Pasáž si student volí na
místě losem.
2) Zodpovězení otázky týkající se témat, která byla probrána v rámci
přednášky nebo jsou tématizována v předepsané literatuře. Seznam
tematických okruhů bude oznámen na závěr kursu.
Atestace
pro studenty zapsané ve školním roce 2001/02 a později:
Zápočet za zimní semestr:
Úspěšné převzetí "patronátu" nad jednou z určených pasáží dialogu Filébos
v rámci semináře a předložení písemné práce o této pasáži. Práce musí
obsahovat zpracování minimálně jednoho cizojazyčného článku vztahujícího
se k této pasáži nebo příslušné kapitoly komentáře. V rámci
"patronátu" nad danou pasáží je povinností studenta nastudovat k dané
pasáži určenou sekundární literaturu, přednést ve vymezeném čase
krátký referát shrnující tuto pasáž a být připraven čelit
interpretačním problémům dané pasáže a odpovídat na otázky účastníků
semináře.
Zápočet za letní semestr (předpokladem pro přistoupení k tomuto
zápočtu je získání zápočtu za zimní semestr):
Předložení a úspěšná obhajoba tematického členění dialogu Filébos podle
kritérií, která budou specifikována během kursu [členění ve formátu RTF].
Literatura primární:
• Platón: Faidón, Ústava,Faidros,Sofistés,Filébos
Literatura sekundární (možno volit ze dvou
následujících titulů):
• A. Graeser: Řecká filosofie
klasického období, Praha 2000, část III. Platón, s. 163-269
• Ch. H. Kahn: Plato and the
Socratic Dialogue, Cambridge 1996
Anotace:
Cílem semináře je vytvořit prostor, v němž by bylo možné v pracovní
podobě prezentovat a pokud možno zevrubně diskutovat výsledky bádání
pre- i postgraduálních studentů na poli antické filosofie. Seminář je
určen především studentům, kteří hodlají psát či ji píší bakalářské,
diplomové či disertační práce v oboru antické filosofie, srdečně
zváni jsou však také další vážní zájemci.
Forma semináře předpokládá aktivní účast referenta a koreferenta
určeného tématu a ostatních účastníků semináře. Témata semináře jsou
(po dohodě s vedoucím kursu) navrhována samotnými účastníky semináře,
každému zvolenému tématu je věnováno více seminárních sezení.
Úkolem referenta je především: a) nabídnout po konzultaci s vedoucím
kursu téma, kterému bychom se měli věnovat; b) předložit písemně
stručné teze týkající se tohoto tématu a odkazy na texty, o něž se
bude při obhajobě těchto tezí opírat; c) navrhnout postup obhajoby
svých tezí; d) hájit své teze a vést spolu s vedoucím kursu seminární
sezení věnovaná jeho tématu.
Úkolem koreferenta je především: a) rekapitulovat a kriticky hodnotit
předložené teze, jejich referentovu obhajobu i následující diskusi
(minimálně na začátku každého seminárního sezení věnovaného danému
tématu); b) formulovat otázky a problémy, které předložené teze,
jejich obhajoba a následná diskuse vyvolávají; c) navrhovat svůj plán
diskuse daného tématu; d) případně předložit své vlastní teze a
referát k danému tématu.
Úkolem ostatních účastníků semináře je především: a) seznámit se s
předloženými tezemi a texty navrženými referentem; b) moudře a aktivně
se účastnit diskuse.
1.11. - úvodním tématem je "Zrození filosofie z ducha hudby" teze k tomuto tématu [RTF] bude hájit
Ondřej Galuška jeho koreferentem bude Lukáš Novák
6.12. - seminář z důvodu nepřítomnosti referenta odpadá
13. 12. - na semináři bude zahájeno nové tema: "Lehkost u
Lucretia" referent Matěj Král, koreferent Jan Bednář
Seminář z antické filosofie pokračuje v pátek 21. 2. 2003 od 14,20 v
m. 225V tématem "Euthyfrón, neboli o zbožnosti" teze k tomuto
tématu bude hájit Jiří Klouda (teze a další materiály k semináře
budou od 19.2.2003 k dispozici v knihovně ÚFaR)
Karel THEIN: Slova a světy.
Třináct forem myšlení aneb Dějiny filosofie
Anotace:
Třináct seminářů zimního semestru bude postupně věnováno
třinácti vzájemně nepřevoditelným autorům či stylům myšlení.
Platón, Aristotelés, stoa, atomismus, skepse, nominalismus, Hobbes,
Descartes, Spinoza, Hume, Kant, Husserl, Wittgenstein.
Anotace:
Přednášky jsou určené pro všechny studijní obory na FF UK.
Podmínky atestace pro studenty: stanoví přednášející v rámci kursu
Literatura:
• TRETERA, I. Nástin dějin evropského
myšlení.
Anotace:
Přednášky jsou určeny pro oborvé studenty filosofie,
otevřeny jsou však i pro studenty jiných oborů. Na programu bude
Bergson, Marcel, Sartre, Teilhard de Chardin, Ricoeur, Lévinas.
Anotace:
Obsahem dvousemestrového přednáškového kursu bude stručné seznámení s
řeckým pantheonem a základními prvky, které ho charakterizují. Z velkého
množství bohů se budu zabývat pouze některými, které jsem vybral jako
reprezentanty specifických religiózních proudů, tendencí a
perspektiv; nejedná se tedy o přehled bohů nejrozšířenějších,
nejuctívanějších či nejdůležitějších. K bohům je možné přistupovat
různými způsoby, osobně i vědecky, a proto se "medailony" jednotlivých
bohů pokusím v rámci svých možností představit různými metodami a z
různých úhlů.
Atestace:
Získání zápočtu podmiňuji odevzdáním zápočtového eseje (za každý
semestr jeden), zájemci o zkoušku musí napsat práce za oba semestry.
Ústně zkoušet budu pouze ty, jejichž písemné projevy vzbudí
pochybnosti o úrovni jejich znalostí, ostatní dostanou zkoušku za oba
akceptované zápočtové eseje. Zápočtové (zkouškové) eseje se musí
věnovat alespoň zpoloviny řeckých bohů (je tedy možné provést komparaci
s bohy jiných náboženství) a musí splňovat po stránce formální i
obsahové akademická kritéria. Podrobnosti upřesním na první přednášce.
Sylabus:
| Zimní semestr: | Letní semestr: |
| 1. Úranos 2. Gáia 3. Ókeanos a Téthys 4. Erós 5. Kronos 6. Hélios 7. Seléné 8. Héra 9. Zeus 10. Poseidón 11. Eileithyia |
1. Hádés 2. Persefoné 3. Démétér 4. Hermés 5. Pan a nymfy 6. Létó 7. Afrodíté 8. Arés 9. Héfaistos 10. Hestia 11. Asklépios |
Doporučená
literatura:
• F. G. Welcker, Griechische Götterlehre
I-III, Berlin 1857, 1860 a 1863.
• L. Preller - C. Robert, Theogonie und Götter, Berlin
18944.
• H. Usener, Götternamen, Versuch einer Lehre von der
religiösen Begriffsbildung, Bonn 1895.
• L. R. Farnell, Cults of the Greek States I-V, Oxford
1896-1907.
• O. Gruppe, Griechische Mythologie I-II, München 1903,
1906.
• W. F. Otto, Die Götter Griechenlands, Bonn 1929.
• U. von Wilamowitz-Moellendorff, Der Glaube der Hellenen
I-II, Berlin 1931-2.
• W. K. Guthrie, The Greek and Their Gods, Cambridge 1950.
• M. P. Nilsson, Geschichte der griechischen Religion I-II,
München 1955, 1959.
• L. Séchan - P. Léveque, Les grandes divinités de la
Grece, Paris 1966.
• W. Burkert, Greek Religion, transl. by J. Raffan, Harvard
University Press 1985, p. 119 - 178.
• E. Simon, Die Götter der Griechen, Hirmer Verlag München
1998.
| Předchozí anotace |
Rozvrh 2002/03 | Verze pro tisk |
| © Moskyt |  |
Aktualizováno: 18.02.2003 |