ANOTACE A SEZNAMY LITERATURY K SEMINÁŘŮM 2002/03

Předchozí anotace Rozvrh 2002/03 Další anotace




Irina MESNJANKINA:
"Vjechi"


Anotace:

Překladový seminář je určen pro studenty se znalostí anebo se zájmem o RJ. "VJECHI"  - známý a historicky velmi význačný sborník, vydaný v Rusku na začátku tohoto století a orientovaný na problém inteligence ve XX. stol.

 



Josef MOURAL:
Vybrané problémy fenomenologie


Anotace:

Kurs je určen pro mírně a středně pokročilé zájemce o fenomenologii. Dílčí absolvování možné. Schopnost číst německy vhodná, při určitých typech zápisu (především tzv. "diplomní seminář" podle studijného plánu staršího typu) nezbytná. Cílem kursu je jednak konsolidovat znalosti posluchačů o fenomenologii v jejím vrcholném (tj. zhruba meziválečném) stádiu, jednak prohloubit je v řadě částečně navzájem souvisejících sond věcného i historického zaměření. K jejich tématům by měly patřit: časovost a genetická fenomenologie, přirozený svět jako prostředí jednání, intersubjektivita a spolubytí, deskripce a normativita, vztah Husserl-Heidegger, Patočkovo chápání fenomenologie, Alfred Schütz (případně další podle zájmů účastníků a vývoje semináře). V semináři vyjdeme od shrnutí Heideggerovy pozice v Bytí a čas. Pak se podíváme na Heideggerův a Husserlův vývoj v meziválečném období a na takto připravené půdě se pustíme do studia vybraných (výše uvedených) problematik. Tématem podrobné četby budou Husserlovy Karteziánské meditace a texty související (mj. Šestá meditace Eugena Finka). Zájemci o absolvování v modu "diplomní seminář" staršího typu si budou muset přečíst také základní sekundární literaturu k tématu v rozsahu zhruba 1500 stran (Pöggeler, Tugendhat, Figal, Kisiel, případně podle vlastního výběru).  



Milan MRÁZ: Aristotelova filosofie, její vznik, historická východiska a výkladové principy

Anotace:
Cílem přednášky je seznámit posluchače s hlavními myšlenkami Aristotelovy filosofie a její kategoriální výbavou. Pozornost je věnována především Aristotelově logice, přírodní filosofii a výkladům logicko-ontologické problematiky (soubor Metafysika). Posluchači se seznámí s Aristotelovým pojetím kategorií, subjekt-predikátových soudů, modálních funktorů, kategorického sylogismu, deduktivní výstavby vědy, dialektické metody, přírody a přirozenosti, příčin, pohybu, místa, času, kontinua, psychických procesů, první filosofie, podstaty, prvotního zdroje vesmírného pohybu a dobra. Výklad je koncipován tak, aby osvětlil i základní souvislosti mezi učením Aristotela a výsledky jeho předchůdců a současně umožnil orientaci v dalším vývoji aristotelismu. Každý rok jsou do výkladu zahrnuty informace o nových výsledcích aristotelského bádání.

Cílem semináře je poskytnout základní znalosti potřebné pro čtení řeckých filosofických v jazyce originálu. Při zahájení četby se nepředpokládá u účastníků znalost řečtiny, proto se v průběhu semináře postupně objasňují její gramatické kategorie a rozšiřuje slovní zásoba. Seminář směřuje k tomu, aby po jeho ukončení byli účastníci schopni se plně orientovat v přečteném textu, a to po obsahové i jazykové stránce, a současně aby získali  předpoklady pro práci s dalšími řeckými filosofickými texty.

Povinná literatura:

• PATOČKA, J. Aristoteles : jeho předchůdci a dědicové. Praha, 1964 [vybrané kapitoly].
• GRAESER, A. Dějiny filosofie II. Praha, 2000 [kapitola o Aristotelovi].
• MACHOVEC, D. Skripta z dějin antické filosofie.
• Encyklopedie antiky. Praha, 1974 [relevantní hesla].

Výběrová literatura:
• 3 knihy z Aristotelových spisů.
• BERKA, K. Aristoteles. Praha, 1966.

Literatura pro seminář:
• MINIO-PALUELLO (ed.). Aristotelis Categoriae. Oxford,1949.
• ARISTOTELES. Kategorie. [přel. A. Kříž]. Praha, 1958.
• PRACH, V. Řecko-český slovník. Praha, 1942 [event. nová vydání].



Milan MRÁZ: Četba a interpretace Aristotelových filosofických textů

Anotace:
Seminář je určen pro zájemce, kteří získali základní znalosti o řeckém jazyce a o četbě řeckých filosofických textů. Hlavním cílem semináře je další zdokonalení interpretačních schopností a prohloubení znalosti některých textů. Při četbě se využívá komentářové literatury a překladů daného textu do různých evropských jazyků. Texty pro četbu se volí podle dohody. Ve školním roce 2002-2003 se bude číst III. kniha Aristotelova spisu O duši, se zvláštním zřetelem k problematice poznání. Po přečtení této knihy se přejde k četbě doplňujících textů z Aristotelových Malých přírodovědných pojednání (O vnímání a vnímatelném, O paměti, O spánku a bdění, O snech)

Povinná literatura:
• Aristotelis De anima, ed. W.D. Ross, Oxford 1956;
• Aristoteles: O duši, př. A. Kříž, Praha 1942 (event. další vydání).

Výběrová literatura:
• Aristoteles: Über die Seele, übers. W. Theiler, Berlin 959 (event. další vydání);
• další monografie a studie podle dohody



Hanuš NYKL: Vladimír Solovjov

Anotace:
Přednáškový kurs se zaměří na tvorbu nejvýznamnějšího ruského filosofa Vladimíra Solovjova (1853-1900). Solovjov ve svém díle završil myšlenkové úsilí XIX. století velkolepým pokusem o syntézu dosavadního evropského myšlení. Vlastním obsahem přednáškového cyklu bude postupné obeznámení s jednotlivými tématy filosofické tvorby autora. Prostor pro vlastní filosofování si Solovjov otevřel kritickým zamyšlením nad vývojem západní filosofie od scholastiky po tvorbu Schopenhauera a Hartmanna. Vývoj západního myšlení chápe jako završený a jako příznak slepé uličky uvádí filosofii Comtovu. Východ z této "krize západní filosofie" spatřuje v syntéze vědy, filosofie a náboženství, v "celistvém vědění", které je zároveň konceptem autorovy gnoseologie. Dále se seznámíme s ústředním Solovjovovým pojmem "všejednota" a s autorovou vizí metafyziky a kosmologie. Antropologické téma patří mezi ústřední témata Solovjovova myšlení, úzce souvisí s teologickým pojmem boholidství a s ústředním postavením člověka ve stvořeném světě. Hlavním tématem Solovjovovy činnosti v osmdesátých letech XIX. století je problematika sjednocení církví, která je v jeho tvorbě zasazena do širšího kontextu sjednocení lidstva a teokratické vize. Podrobně se v této souvislosti budeme věnovat i filosofii dějin, která z tohoto specifického vidění vyplývá. Nemůžeme se vyhnout ani Solovjovově konceptu sofiologie, který prostupuje všechny oblasti tvorby autora a patří mezi nejinspirativnější momenty jeho tvorby. Autorovu filosofickou tvorbu završíme etikou spisu Ospravedlnění dobra a jeho estetickými názory. Jako dovětek k dílu Vladimíra Solovjova se obeznámíme s posledním obdobím jeho tvorby a s autorovou vizí apokalypsy.

Doporučená literatura (upozornění: nejedná se o kritická vydání):
•  Čtení o Boholidství. Velehrad, Refugium, 2000.
•  Duchovní základy člověka. Velehrad, Refugium, 1996.
•  Filosofické principy komplexního poznání. Velehrad, Refugium, 2002.
•  Krize západní filosofie. Velehrad, Refugium, 2002.
•  Tři rozhovory. Praha, Zvon, 1997.
•  M. Tenace. Úvod do myšlení Vladimíra Solovjova. Velehrad, Refugium, 2000.



Lubomír ONDRAČKA: Technika religionistické práce


Anotace:

Cílem semináře je naučit studenty technice vědecké práce. Největší důraz bude kladen na heuristickou analýzu a sestavení rešerše. Studenti se seznámí se základními vědeckými pomůckami (všeobecné encyklopedie, bibliografie bibliografií, elektronické databáze, citační indexy), se specificky religionistickými pomůckami (slovníky, speciální encyklopedie, bibliografické souhrny) a s charakteristikou nejvýznamnějších religionistických časopisů. Nemalá část semináře se bude zabývat informacemi na internetu (on-line knihovny a databáze, elektronické časopisy, konference, organizace, religionistické metaindexy). Dále se studenti dozvědí o nejdůležitějších religionistických institucích, centrech studií, pravidelných konferencích apod. Závěr semináře bude věnován technice psaní seminárních, ročníkových, postupových či diplomních prací (výběr tématu, formální náležitosti, způsob bibliografických citací).

Seminář je ukončen zápočtem a je určen studentům prvního ročníku religionistiky, pro něž je povinný a započítává se jim jako "Úvod do religionistiky" (104, 204).

Sylabus:

1) Cíl a náplň semináře. Předpoklady. Požadavky na zápočet. Technika zpracování dat - práce s prameny. Osobní bibliografie. Způsoby jejího vedení. Poznámky z četby.
2) Knihovny. Národní knihovna. Městská knihovna. Knihovna AV ČR. Knihovny ústavů AV ČR. Knihovny na FF. Knihovny jiných fakult UK. Ostatní knihovny.
3) Průběh heuristické analýzy. Cíl rešerše. Postup při jejím vytváření. Všeobecné (národní) encyklopedie. Oborové encyklopedie (filosofie, sociologie, antropologie, literatura, umění).
4) Religionistické encyklopedie. Encyklopedie jednotlivých náboženství. Religionistické slovníky. Speciální religionistické slovníky a kompendia. Česká produkce.
5) Monografie. Referenční příručky. Bibliografie bibliografií. Speciální bibliografie. Národní Books in print. Databáze na CD. On-line databáze knihoven. Internetová knihkupectví a antikvariáty.
6) Religionistické časopisy. Ulrich's international periodicals directory. On-line databáze časopisů. Internetové stránky religionistických časopisů. Elektronické časopisy.
7) Citační indexy. Ostatní rešeršní pomůcky. Speciální indexy. ATLA Religious Database. Abstrakta a indexy disertací, konferencí a festschriftů. On-line databáze disertací.
8) Religionistické instituce a organizace. Universitní centra studií. Konference. Bibliografické pomůcky. Informace na Internetu (odkazy, metaindexy, slovníky, encyklopedie ...)
9) Práce s počítačem. Textové editory. Konverzní problémy. Tabulkové editory. Databázové programy. Internet (vyhledávače, prohlížeče, osobní záložky).
10) Způsob psaní seminárních, ročníkových, postupových a diplomových prací. Volba tématu. Výběr vedoucího práce. Tvorba osnovy. Formální členění.
11) Postup při psaní práce. Zpracování pramenů. Způsoby excerpce. Práce s osnovou. Dikce. Kdy citovat. Co do poznámek.
12) Formální náležitosti prací. ČSN ISO 690. Základní typografická pravidla. Poznámkový aparát. Bibliografické citace. Transliterace. Sestavení bibliografie.
13) Zakončení kursu. Debata nad vzniklými problémy. Kontrola a hodnocení dílčích či závěrečných výstupů.
14) Rezerva.

Literatura:
• The Chicago manual of style: for authors, editors, and copywriters. 13th ed., rev., exp. Chicago ; London : University of Chicago Press, 1982. ix, 738 p. ISBN 0-226-10390-0.
• 
ČMEJRKOVÁ, SVĚTLA ; FRANTIŠEK DANEŠ ; JINDRA SVĚTLÁ. Jak napsat odborný text. 1. vyd. Praha : Leda, 1999. 255 s. ISBN 80-85927-69-1.
• 
ČSN ISO 690. Bibliografické citace. Obsah forma a struktura. 1. vyd. Praha : Český normalizační institut, 1996. 32 s.
• 
ECO, UMBERTO. Jak napsat diplomovou práci. [Z ital. přel. IVAN SEIDL.] 1. vyd. Olomouc : Votobia, 1997. 271 s. (Velká řada, sv. 27.). ISBN 80-7198-173-7.
• 
HOLM, JEAN. Keyguide to Information Sources on World Religions. 1st ed. London: Mansell Publishing, 1991. xii, 259 p. ISBN 0-7201-2083-7.
• 
TURABIAN, KATE L. A Manual for Writers of Term Papers, Theses, and Dissertations. 6th ed., rev. by JOHN GROSSMAN and ALICE BENNETT. Chicago and London: University of Chicago Press, 1996. ix, 308 p. ISBN 0-226-81627-3.

Požadavky na zápočet:

1. Rešerše
Co nejobsáhlejší soupis úplných bibliografických údajů ke zvolenému tématu, zpracovaný podle zásad ČSN ISO 690. Předpokládá se využití všech probíraných cest k sestavení úplné rešerše. Nad touto rešerší proběhne stručná debata.

2. Dohledání pojmu
Vyhledat zadaný termín ve všeobecných, oborových či speciálních encyklopediích, v případě neúspěchu v dalších vědeckých příručkách. Stačí stručná definice, možno sestavit z více zdrojů, nutno uvést prameny.

3. Výskyty termínů
Vybrat pět termínů charakteristických pro zvolené téma rešerše a zjistit jejich výskyt v co největším počtu (alespoň však pěti) religionistických slovníků a encyklopedií. Výsledkem bude binární tabulka.

4. On-line databáze
Vybrat si jednu monografii, jeden pramenný text (v originálním jazyce) a jeden oborový časopis (nereligionistický) a k nim uvést jejich signatury zjištěné ve třech on-line databázových knihovnách (jedna z nich musí být "Kongresovka").

5. Citační index
Ke zvolené monografii dohledat v citačním indexu co nejvíce recenzí, případně citujících prací.

6. Časopisy
Na internetových stránkách religionistických časopisů zjistit obsahy jejich nejnovějších čísel a vybrat alespoň jeden oborový článek (seznam časopisů [XLS])



Lubomír ONDRAČKA: Džinismus


Anotace:
Jednosemestrová úvodní přednáška. Cílem kursu je podat základní, ale přitom celistvý pohled na tuto indickou náboženskou tradici. Témata jednotlivých přednášek: náboženská situace v Indii v době vzniku džinismu; dějiny (šíření) džinismu od počátků do současnosti; literatura a další prameny; nauka; etika; logika; kosmogonie a kosmografie; džinistická obec; pravidla pro život mnichů a laiků; poutní místa; náboženská praxe; svátky; rituály; současný stav a perspektivy džinistické obce.

Přednáška bude mít úvodní charakter a nepředpokládá tedy žádné předchozí znalosti. Je vhodná pro religionisty všech ročníků a to i pro ty, kteří se nehodlají specializovat na indická náboženství, neboť džinismus představuje z metodologického hlediska religionistickou raritu. Jde o relativně starou tradici, velmi dobře uchopitelnou a pochopitelnou, která po staletí neprodělává prakticky žádný vývoj. Pozoruhodné je, že džinističtí myslitelé věnovali značné úsilí tomu, aby dokázali neexistenci nějaké nejvyšší božské bytosti.

Standardním zakončením kursu je zkouška. Obsahem zkoušky bude odpřednášená látka. Je možné získat i zápočet, ten bude udílen za písemnou práci zpracovávající dohodnuté téma na základě pramenných džinistických textů (v anglických překladech). Studenti religionistiky si mohou tento kurs zapsat jako výběrový.


Zkušební otázky:

1/   Prostředí zrodu (védismus, bráhmanismus, náboženské spektrum kolem 5. st. př.o.l.)

2/   Rané dějiny dle džinistické tradice (do Máhávíry)

3/   Mahávíra

4/   Dějiny šíření a rozkvětu džinismu

5/   Literatura (tradování nauky a problém tzv. kánonu)

6/   Epistemologie a dialektika

7/   Ontologie, kosmografie a pojetí času

8/   Karma

9/   Život džinistického laika (gunasthány, jedenáctero vzorů a dvanáctero slibů)

10/  Život džinistického mnicha (iniciace, patero velkých slibů, denní režim)

11/  Rituální praxe (objekty úcty, chrámový rituál, svátky)

12/  Současnost (obrodná hnutí, problém identity)

Doporučená literatura [k dispozici ve studovně ÚFaR]:
• Chatterjee, Asim Kumar. A Comprehensive History of Jainism, 2 vols. 2nd rev. ed. New Delhi: Munshiram Manoharlal, 2000. [P2-Chat-1]
• Cort, John E. Jains in the World: Religious Values and Ideology in India. New Delhi: Oxford University Press, 2001. [P2-Cor-1]
• Dundas, Paul. The Jains. 2nd ed. London: Routledge, 2002. [P2-Dun-1] (v xeroxu vlastníme též první vydání: [X-302]
• Glasenapp, Helmuth von. Jainism: An Indian Religion of Salvation. Delhi: Motilal Banarsidass, 1999. [P2-Gla-1] (v NK je německý originál)
• Huntington, Susan L. The Art of Ancient India: Buddhist, Hindu, Jain. 3rd print. New York: Weatherhill, 1999. [P17-Hun-1]
• Nyayavijaya, Muni Shri. Jaina: Pilosophy and Religion. Delhi: Motilal Banarsidass, 1998. [P2-Nya-1]
• Pertold, Otakar. Džinismus. Praha: SPN, 1966. [P2-Per-1,a,b]
• Schubring, Walther. The Doctrine of the Jainas: Described After the old Sources. Repr. Delhi: Motilal Banarsidass, 1995. [P2-Schu-1]
• Winternitz, Moritz. A History of Indian Literature. Vol. 2, Buddhist Literature and Jaina Literature. 3rd ed. New Delhi: Munshiram Manoharlal, 1991. [P18-Win-1/2]



Lubomír ONDRAČKA: Spandakáriká


Anotace:
Jednosemstrová četba textu v anglickém překladu. Spandakáriká je základní text tradice spanda kašmírského tantrického šivaismu. Samotný text je krátký (52 veršů) a hutný. Byl tedy bohatě komentován. Při četbě budeme užívat následující komentáře (všechny v anglickém překladu):

1/ Kšémarádža: Spandanirnaja
2/ Kšémarádža: Spandasandóha
3/ Kallatabhatta: Spandavrtti
4/ Rádžánaka Ráma: Spandavivrtti
5/ Bhagavadutpala: Spandapradípíká

Synopse textu je k dispozici na adrese: members.aol.com/trikshaiva/spandakarikas.html.

Účast na kursu předpokládá výbornou znalost angličtiny a solidní orientaci v terminologii a problematice indického náboženského prostoru. Alespoň základní znalost sanskrtu je vítaná, nikoliv však nezbytná. Četba je tedy určena zejména religionistům, kteří se specializují na indická náboženství.

Standardním zakončením kursu je zápočet. Přesná podoba četby bude dohodnuta až podle počtu zájemců. Úvodní dvě hodiny budou mít podobu přednášky, která studenty uvede do světa kašmírského šivaismu a do tradice spanda.

Literatura (v xeroxu bude k dispozici ve studovně ÚFaR):
• Dyczkowski, Mark S. G. The Stanzas of Vibration: The Spandakarika with Four Commentaries. Varanasi: Dilip Kumar Publishers, 1994.
• Singh, Jaideva. Spanda-Karikas: The Divine Creative Pulsation. Repr. Delhi: Motilal Banarsidass, 1994.


Předchozí anotace Rozvrh 2002/03 Další anotace


© Moskyt Domovská stránka Aktualizováno: 12.02.2003