RELIGIONISTIKA - TYPY STUDIA

POŽADAVKY K PŘIJÍMACÍM ZKOUŠKÁM Z RELIGIONISTIKY 2009/10
Informace pro uchazeče - RELIGIONISTIKA.ff.cuni.cz

Studium religionistiky

Cílem studia religionistiky je umožnit studentům hlubší seznámení s nejvýznamnějšími živými i zaniklými náboženstvími a s moderními akademickými pohledy na ně. Jádrem je historické studium rozličných náboženských oblastí, přičemž předpokládáme, že student v bakalářském studiu alespoň o jedné z nich získá důkladné znalosti (v magisterském studiu alespoň o dvou z nich), zároveň však bude mít základní přehled i o dalších významných náboženstvích. Hlavními oblastmi, na něž se religionistika na FF UK zaměřuje, jsou antické Řecko, starověký Přední východ, buddhismus a judaismus. Studium se významnou měrou opírá o práci s texty, a student proto musí osvědčit schopnost prostudovat, pochopit a naučit se aktivně využívat rozsáhlý fond náboženských textů potřebných k odborné religionistické práci. Zároveň však musí být schopen vůči pramenům, s nimiž pracuje, zaujímat kritický odstup a využívat svých znalostí různých myšlenkových a náboženských tradic k nezaujatému hodnocení fakt. Religionistika je ve svém principu oborem interdisciplinárním. Setkávají se zde nejen odlišné kultury a náboženské světy, ale také různé moderní disciplíny jako sociologie, psychologie, antropologie či filosofie. Součástí studijního plánu je též výuka odborné religionistické práce (zpracovávání informací, vytváření rešerší, práce s internetem, technika psaní apod.).


Religionistiku lze na pregraduální úrovni studovat pouze prezenčně, a to ve dvou typech studia:

1) bakalářské studium (jednooborové i dvouoborové)

2) jednooborové magisterské studium navazující na bakalářské studium



1) bakalářské studium (jednooborové i dvouoborové) (požadavky k přijímačkám, studijní plán [ke stažení v RTF], požadavky k BZK) Bakalářské studium je zpravidla jednooborové, studenti jsou nicméně vybízeni k tomu, aby si co nejdříve vybrali náboženskou oblast, na niž se chtějí specializovat, a snažili se o ní v rámci svých volitelných kurzů získat analogické jazykově-kulturní znalosti, jaké magisterští studenti obdrží na svém druhém oboru. Student zpravidla v rámci své specializace nepronikne do takové hloubky jako jeho dvouoborový kolega, na druhou stranu je však povinen absolvovat kurzy všech základních náboženství, která se na naší religionistice vyučují, a získá tak o něco širší přehled než magisterští studenti.

Úspěšní absolventi našeho bakalářského studia budou mít možnost pokračovat dvouletým navazujícím magisterským studiem.


2) jednooborové magisterské studium navazující na bakalářské studium (požadavky k přijímačkám, požadavky k SZZK) Navazující magisterské studium je určeno pro perspektivní absolventy bakalářského studia religionistiky nebo příbuzných humanitních oborů (filologie klasických a orientálních jazyků, historie, filosofie, antropologie aj.). Jeho studijní plán je koncipován tak, aby studenty připravoval ke státní závěrečné zkoušce, při níž se předpokládá:
  1. Velmi dobrá znalost jednoho náboženského okruhu z následujících možných: judaismus, křesťanství, islám, náboženství Keltů a Germánů, řecké náboženství, římské náboženství, indická náboženství, buddhismus, náboženství Syropalestiny a Mezopotámie.
  2. Slušná znalost druhého náboženského okruhu z následujících možných: judaismus, křesťanství, islám, náboženství Keltů, Germánů a Slovanů, řecké náboženství, římské náboženství, indická náboženství, náboženství Syropalestiny a Mezopotámie.
  3. Znalost dvou pramenných jazyků s jedním nebo oběma těmito okruhy spojenými; u prvního jazyka musí student prokázat jeho dokonalé pasivní zvládnutí umožňující bezproblémovou práci s texty, u druhého jazyka je nutná spolehlivá orientace v textu s přihlédnutím k jeho překladu.
  4. Dobrá orientace v některé z následujících obecně religionistických discpiplin: antropologie náboženství, fenomenologie náboženství, filosofie náboženství, psychologie náboženství, sociologie náboženství.
Podmínkou přijetí je zvládnutí učební látky v rozsahu studijního plánu bakalářského studia religionistiky na našem ústavu, tj. dobrá znalost jedné náboženské oblasti (včetně pramenného jazyka s ní souvisejícího), základní přehled o dalších náboženstvích a dobrá orientace v metodách a dějinách religionistiky. Předpokladem přijetí je uzavření bakalářského či vyššího studia do konce září. [Studijní plán ke stažení v RTF.]


Jazyková náročnost studia

Religionistika patří na FF UK k poměrně obtížným oborům mj. vzhledem k tomu, že na své studenty klade vysoké jazykové nároky, a to hned ve dvou ohledech. V první řadě musí studenti religionistiky zvládnout dva moderní světové jazyky do té míry, aby byli s to v nich bez problémů číst odbornou literaturu (jeden z těchto jazyků musí ovládat již v okamžiku přijetí, druhý si osvojí během prvních let studia). Naši studenti jsou vedeni k tomu, aby svůj obor ovládali na úrovni běžné v západním akademickém světě, a proto je samozřejmostí, že velká část textů, s nimiž musí od počátku pracovat, jsou v němčině, francouzštině či angličtině. Na angličtinu je kladen obzvláštní důraz: její studium je na religionistice povinné a řadu atestů lze získat pouze na základě četby anglicky psané literatury.

Ještě obtížnějším nárokem je povinné osvojení si alespoň jednoho pramenného náboženského jazyka, a to nejen pro dvouoborové studenty, kteří musí nějaký pramenný jazyk absolvovat na svém filologickém oboru, ale i pro jednooborové bakalářské studenty, kteří mají povinnost absolvovat čtyři semestry klasického či orientálního jazyka v rámci svých volitelných kurzů (nejčastěji jde o latinu, řečtinu, hebrejštinu či sanskrt, v úvahu však připadá i řada dalších). Tento požadavek má dvojí důvod. První je čistě odborný: náš studijní plán je sice koncipován tak, aby studenti získali širší přehled o rozličných oblastech religionistiky, zároveň však předpokládá, že se každý z nich bude na nějaké náboženství úžeji specializovat. Teprve na pozadí speciálních znalostí v jednom oboru je totiž možno kvalifikovaně pracovat s méně podrobnými poznatky z jiných oblastí, taková specializace však není možná bez znalosti příslušného primárního jazyka, protože jedině práce s textem v originále umožňuje hlouběji proniknout do náboženského myšlení a mentality.

Druhý důvod důrazu na primární jazyky souvisí s výchovou a kultivací akademické mentality v širším slova smyslu. Staré jazyky jsou totiž oproti moderním specifické tím, že jejich studium je mnohem náročnější a nutí člověka k hlubšímu proniknutí do gramatické struktury a k přesnější a diferencovanější práci s jazykem vůbec. Díky tomu přispívá studium starých jazyků k celkové intelektuální disciplíně, učí studenta větší přesnosti, důkladnosti a citlivější práci s myšlenkami.


Profesní uplatnění

Religionistika je oborem převážně teoretickým, a nemá tedy přímou vazbu na žádnou konkrétní profesi, nýbrž má studenty na pozadí specializovaných znalostí naučit vyhledávat, třídit a zpracovávat informace a přesně a srozumitelně vyjadřovat své myšlenky v ústním i písemném projevu. Specifický přínos religionistiky spočívá v její mezioborovosti: absolventi díky ní získají schopnost porozumět odlišným světům a tlumočit mezi nimi. Budou schopni všechna fakta nestranně hodnotit a zasazovat je do patřičného kontextu. Takto nabyté schopnosti naleznou velké uplatnění nejen v řadě typicky humanitních profesí (učitel, kritik, komentátor, redaktor aj.), ale umožní absolventovi podstatně lépe obstát i v jakémkoli jiném oboru, včetně komerčnějších oblastí, pro něž v dnešní době právě správné třídění a vyhodnocování informací hraje zcela klíčovou roli. Znalost různých náboženských prostředí rovněž absolventa kvalifikuje k práci na pomezí odlišných kultur, např. v diplomacii, v žurnalistice, v mezinárodních organizacích apod. Nejlepší absolventi pak mají pochopitelně též možnost svou odbornost dále rozvíjet v rámci doktorandského studia a uplatnit se jako vědečtí pracovníci, neboť dobrých a kvalifikovaných religionistů je v naší zemi dosud značný nedostatek.

© Moskyt Domovská stránka Aktualizováno: 8.2.2009