ANOTACE A SEZNAMY LITERATURY K SEMINÁŘŮM

Předchozí anotace Rozvrh 2000/2001

Zdeněk PINC: KOŘENY EVROPSKÉ TRADICE + ČETBA

Anotace:
Filozofické základy evropského my‘lení; jeho řecké a hebrejské kořeny, jeho motivy, vývoj, tradice péče o du‘i. Kurz probíhá formou hromadné předná‘ky i semináře. Pro‘kolení je důkladné, ověřené několika písemnými pracemi studentů.

Podmínky atestace pro studenty:
viz vývěska ve 2. patře na hlavní chodbě hl. budovy UKFF (lze zakoupit také v Knihovně filosofie).
Martin C. PUTNA: LATINSKÉ MYŠLENÍ POZDNÍ ANTIKY

Anotace:
zimní semstr:
Současný revival studií řecké antiky a řeckého křesťanství s sebou přinesl i jeden negativní rys: Utvrzení stereotypu (pocházejícího z "Quellenforschung" 19. století), podle něhož je římská a latinská civilizace neoriginální, povrchní a nefilosofická. Leto‘ní předná‘ka a na ni navazující seminář se pokusí tento stereotyp naru‘it. Kultura římské antiky je zajisté v mnohém jiná, než jí předchazející i soudobá kultura řecká. Filosofie v už‘ím - či: v řeckém - slova smyslu v ní zaujímá poměrně málo místa. Nicméně, tato kultura je plna my‘lení: My‘lení, které nestojí "samo o sobě", nýbrž "v literatuře". My‘lení, u něhož se vposledku jeví jako málo důležitá distance pohanství a křesťanství, neboť první mluví o "etice" a druzí o "spáse", ale mají na mysli totéž. My‘lení, jehož metody i náměty ovlivnily nejen latinský křesťanský středověk a renesanci, nýbrž i nás samé, pokud se hlásíme k dědictví Západu - a dokonce i tehdy, když se k němu programově nehlásíme.

Syllabus (ZS):
  1. My‘lení "starořímanství" předintelektuálního a protiintelektuálního (Cato Star‘í), my‘lení národní filosofie (Cicero)
  2. My‘lení epikurovského vysvobození (Lucretius, Horatius), my‘lení boje s epikureismem (Cicero)
  3. My‘lení stoického vysvobození (Seneca, Marcus Aurelius)
  4. My‘lení středoplatónského a mysterijního vysvobození (Apuleius)
  5. My‘lení křesťanského vysvobození a vysvobození křesťanů (Tertullianus, Minucius Felix, Lactanius)
  6. My‘lení dokonalé církve a krvavého Boha (Tertullianus, donatisté)
  7. My‘lení překladu (Hieronymus, Rufinus, Boethius)
  8. My‘lení římských a/nebo křeťanských dějin (Salvianus, Augustinus, Arator)
  9. My‘lení katolicismu střední cesty (Ambrosius, Ausonius, Paulinus z Noly)
  10. My‘lení posledních pohanů (Symmachus, Macrobius, Amm. Marcellinus)
  11. My‘lení postřímských nacionalit (Sulpicius Severus, Sidonius Apollinaris, Prudentius)
  12. My‘lení mni‘ství (Jan Cassianus, Benedikt)
  13. My‘lení postintelektuální, my‘lení konce a nového počátku (Řehoř Veliký)
Anotace:
letní semestr: VERGILIUS V ZRCADLE DĚJIN INTERPRETACÍ

Vergilius je nejen vrcholným klasikem římské literatury. Je oslavitelem a ztělesnitelem ŘÍMANSTVÍ, jeho ideálního sebeobrazu, morálních zásad, estetických zálib, politických ambicí a náboženských nadějí. Porozumět Vergiliovi znamená porozumět Římu.
Porozumět Římu pak znamená porozumět i evropským duchovním dějinám, v nichž sehrál Vergilius mimořádně důležitou roli. Ve vergiliovských ideálech nacházeli sami sebe poklasičtí řím‘tí epici, poslední řím‘tí pohané, raní křesťané, středověcí humanisté, renesanční a barokní bukolikové včetně tvůrců koled, neapol‘tí patrioti, moderní vzyvatelé evropské tradice…Ve vergiliovských ideálech můžeme najít sami sebe i my: Stačí jen porozumět.

V první části semináře, který navazuje na předná‘ku Latinské my‘lení, budeme, po základním seznámení s životem a trojjediným dílem básníkovým, předev‘ím (v českém překladu, s přihlížením k latinskému originálu) číst:
  1. příklad "čisté" bukoliky - druhou nebo třetí eklogu z Bukolik
  2. příklad "filosofické" bukoliky - ‘estou eklogu z Bukolik
  3. chválu rolnického života - závěr druhé knihy Georgik, od ver‘e 458
  4. klíčovou, neboť "vizionářskou" ‘estou knihu Aeneidy
Ve druhé části semináře se budeme seznamovat s nejvýznamněj‘ími interpretacemi, jimiž Vergilius během dějin pro‘el od starověku po moderní literaturu - tak, jak byly vý‘e vyjmenovány. Některé předná‘kové partie budou přitom proloženy čtením: Teze předná‘ky o pohansko-křesťanským sporech o Vergilia koncem starověku si doložíme při četbě "mesiánské" čtvrté eklogy z Bukolik, předná‘ku o místě Vergilia v Dantově Božské komedii četbou 21.-22. zpěvu Očistce (rovněž s přihlížením k italskému originálu). Semestr bychom měli ukončit rozpravou o doposud posledním významném literárním díle, Vergiliem inspirovaném - o Smrti Vergilově Hermanna Brocha.

Literatura:
povinná:

Účastníci semináře by měli mít již předem základní znalost v‘ech tří Vergiliových děl, v průběhu semináře je pak důkladně pročíst. K poslední hodině by měli mít v‘ichni dočtenu Brochovu Smrt Vergilovu. Znalost latiny je vítána, nikoliv požadována. Z dal‘ích antických textů se pro vědomí kontextu doporučuje seznámení s:
  • 11. knihou Odysseie
  • Hésiodovými Pracemi a dny
  • Theokritovými Idylami (česky např. v souboru Písně pastvin a lesů)
  • 6. knihou Lucanových Farsalií
  • Sibyllinými vě‘tbami ve výboru apokryfů Knihy tajemství a moudrosti I
doporučená:
  • Milota Zdirad Polák: Cesta do Itálie
  • J. G. Frazer: Zlatá ratolest
  • E. R. Curtius: Evropská literatura a latinský středověk
  • Theodor Haecker: Vergil, Vater des Abendlandes
  • Jérome Carcopino: Virgile et le mystere de la IVe églogue
  • Pio Vati. Sborník prací českých filologů k uctění dvoutisícího výročí narození Vergiliova
  • Viktor Pöschl: Die Dichtkunst Virgils
  • Kniha "Otakar Jiráni: Vergilius. Život a dílo. K dvoutisícímu výročí narození básníkova" není doporučena, ale je to jediná česká monografie o Vergiliově životě a díle
K semináři budeme dále potřebovat mapu Itálie, zvlá‘tě okolí Neapole, a jmelí
Dita RUKRIGLOVÁ: MAIMONIDES

Anotace:
Výběrový kurz pro studenty oboru filosofie i religionistiky. Četba Maimonidova spisu "Osm kapitol" v českém překladu Bedřicha Noska v komparaci s Aristotelovými knihami "O du‘i". Znalost hebrej‘tiny a arab‘tiny vítána, nikoli podmínkou.
Dita RUKRIGLOVÁ: ŽIDOVSKÁ STŘEDOVĚKÁ FILOSOFIE

Anotace:
Výběrový kurz pro studenty oboru filosofie i religionistiky

Sylabus:
  1. Co to je židovská filosofie? (Co je filosofie? Co je židovským specifikem? Kdo je židovský filosof?)
  2. Historický exkurz (Blízký východ, Iberský poloostrov)
  3. Ga'onské období (Talmudy, překlady z řečtiny a latiny, kalám, arab‘tí a židov‘tí mutakallimové, Sa'adja ga'ón)
  4. Novoplatonismus (Šelomo ibn Gabirol, Avraham bar Chijja, Ibn Ezra, Juda ha-Levi)
  5. Aristotelismus (Ibn Daud, Maimonides)
  6. Filosofie po Maimonidovi (Levi ben Gerson, Chasdaj Crescas)
  7. Výhled do nové epochy (židovské osvícenství, nástup mystiky)
    David SHIKIAR: ARISTOTLE ON BEING AND SUBSTANCE
Description:
The course is dedicated to an examination of the central books of Aristotle’s Metaphysics (Zeta, Eta, Theta).  These are commonly referred to as the ‘books on substance (ousia).’  Passages from other books and treatises will be examined to the extent that they shed light on the arguments found in the central books. We will focus our attention on Aristotle’s non-demonstrative style of argumentation in the central books and on his use of ordinary Greek for the purpose of effecting argumentative progress.  Other topics and themes to be given treatment can be gleaned from the following course syllabus.

Texts:  Metaphysics, Categories, photocopies from various other texts.
Requirements for the completion of the course: One ten-page essay written in English or German.

Syllabus:
Part One: Introduction to the problem of being and the thoughts at the ground of Aristotle’s philosophy.  The linguistic consideration of substance. Week 1: Fundamental problems, the question ‘what is being?’ and philosophical amazement. Week 2: The ‘epistemological’ status of ‘metaphysical’ discourse and the procedures adopted in books Zeta, Eta and Theta of the Metaphysics. Week 3: The four senses of being and being as the categories.
Part Two: The first metaphysical consideration of the category of substance. Week 4: Metaphysics, Zeta 3: linguistic and metaphysical subjecthood. Week 5: Metaphysics, Zeta 4—5: essence and accident. Week 6: Metaphysics, Zeta 6 and 13, 1038b8—15: the identity of substance with that of which it is the substance; particularity and the unity of substance.
Part Three: Metaphysics Zeta 7—9: the books on genesis and their argumentative function Week 7: Form and matter from the perspective of genesis. Week 8: The grounds of identity and difference and the first stage in the solution to the problem of the one and the many.
Part Four: Metaphysics Zeta 10—11, 17: The parts of the thing and the form as cause. Week 9: The analogy between mathematicals and the soul and the introduction of intelligible matter. Week 10: The posteriority of matter. Week 11: Zeta, 17:  Form as cause.
Part Five: The concepts of potentiality and actuality and their function in the doctrine of substance. Week 12: Potentiality and actuality in Metaphysics Eta and Theta. Week 13: Metaphysics, Theta 6: activity and motion. Week 14: The priority of actuality to potentiality and the final characterization of substance.
Milan SOBOTKA: HEGELŮV VÝVOJ V JENĚ V LETECH 1803 - 1807

Anotace:
Předmětem předná‘ky je Hegelův filosofický vývoj po zániku Kritického filosofického žurnálu (1801/1803) k Fenomenologii ducha. Hegelovy rukopisy z té doby byly v na‘em století vydány ve třech svazcích: Logik, Metaphysik, Naturphilosopie (Hamburg 1982), Jenenser Realphilosophie I, II. Obsáhlý rozbor se zřetelem k dobové filosofické situaci bude věnován Předmluvě a Úvodu k Fenomenologii.

Literatura:
Hegel: Předmluva a Úvod k Fenomenologii ducha, 1960
Milan SOBOTKA: HEGELŮV VÝVOJ V JENĚ V LETECH 1803 - 1807 - ČETBA

Literatura:
Hegel: Vybrané partie z Jenenser Realphilosophie II
Hegel: Předmluva a Úvod k Fenomenologii ducha, 1960
Milan SOBOTKA: R. DESCARTES: ÚVAHY O PRVNÍ FILOSOFII

Anotace:
Četba revidovaného překladu Z. Gabriela z r. 1970 s přihlédnutím k latinskému textu.
 
Jan SOKOL: ÚVOD DO FILOSOFICKÉHO DISKURSU

Anotace:
Cílem předná‘ky je uvedení do filosofického my‘lení, resp. probouzení této schopnosti, a to nikoli cestou dějin filosofie, ale stručným obhlédnutím hlavních tématických oblastí, soustředěných kolem filosofie člověka: zku‘enost a fenomén, prostor a čas, jazyk a řeč, pravda, vědění a věda, příroda a technika, společnost a instituce, já a ty, osoba a dějiny, náboženství, kultura a civilizace, člověk a svět.

Podmínky atestace pro studenty: viz vývěska ve 2. patře na hlavní chodbě hl. budovy UKFF (lze zakoupit také v Knihovně filosofie).

Literatura:
povinná:
  • Sokol: Malá filosofie člověka
    • Jan SOKOL: MOC, PENÍZE a PRÁVO

Anotace:
Dvousemestrová předná‘ka (2 + 2) pro pokročilé studenty se zápočtem a zkou‘kou. Fenomenologický pohled na "studené" (neosobní) lidské vztahy a hlavní instituce moderního světa. Vychází z kořenů a dějin těchto oblastí, ukazuje jejich vzájmené souvislosti a závislosti a vede k hlub‘ímu pochopení fungování současného společenského světa, včetně jeho lidských a etických základů. Druhy moci a její distribuce; autorita, moc a násilí; peníze jako způsob distribuce moci; od archaické směny k trhu a penězům; povaha a funkce peněz; počátky práva v  archaických společnostech; nejstar‘í právní dokumenty a kodifikace; filosofie a sociologie práva; etické předpoklady svobody, práva a peněžního hospodářství.

Literatura:
doporučená (výběr):
  • Arendtová: Krize kultury; Macht und Gewalt
  • Hegel: Základy filosofie práva
  • Kant: Metaphysik der Sitten
  • Kincl - Urfus - Skřejpek: Římské právo
  • Laum: Heiliges Geld
  • Maine: Ancient Law
  • Mauss: Esej o daru
  • Pospí‘il: Antropologie práva
  • Pound: Philosophy of Law
  • Samuelson - Nordhaus: Ekonomie
  • Simmel: Philosophie des Geldes

      • Prokop SOUSEDÍK: VYBRANÉ PROBLÉMY ANALYTICKÉ FILOSOFIE
Anotace:
Kurs volně navazuje na předná‘ku Doc. J. Peregrina (Úvod do analytické filosofie). V jeho rámci se budou diskutovat některé dosud živé (nicméně již tradiční) problémy analytické filosofie. Cílem kursu je ukázat, že ře‘ení těchto problémů (analýza výroku, singulární termíny, obecné termíny atd.) je předpokladem k pochopení dne‘ních diskusí, které se týkají  založení teorie významu.

Literatura:
  • Aristoteles, Kategorie, Praha 1952.
  • Aristoteles,  O vyjadřování, Praha 1955.
  • Frege, Pojmové písmo, český překlad k dispozici v rukopisu.
  • Frege, O smyslu a významu, v: Scientia & Philosophia 4, Praha 1992.
  • Frege, Funktion, Begriff, Bedeutung, vyd. G. Patzig,  Götingen 1962, 1975.
  • Kolář, Argumenty filosofické logiky, Praha 1999.
  • Kripke, Naming and Necessity, Dordrecht 1972.
  • Mill, A System of Logic, Londýn 1843.
  • Quine, Dvě dogmata empirismu, v: Co je analytický výrok? Praha 1995.
  • Russell, O označování, v: Logika, jazyk a věda, Praha 1967.
  • Strawson On Referring, v: Logico – Linguistic Papers Londýn 1971.
  • Tugendhat, Wolf,  Logicko – sémantická propedeutika, Praha 1997.
    Stanislav SOUSEDÍK: DĚJINY STŘEDOVĚKÉ FILOSOFIE - ČETBA TEXTŮ

Anotace:
Kurz je nepovinným doplňkem k Úvodu do dějin středověké filosofie vedeném mgr. Petrem Dvořákem. Poskytne účastníkům příležitost upevnit a prohloubit zde získané poznatky četbou vybraných textů Tomaá‘e Akvinského.

Literatura:
  • Tomá‘ Akvinský: Summa contra gentes
  • Tomá‘ Akvinský: De spiritualibus creaturis opusculum
  • Tomá‘ Akvinský: In Boethii de Trinitate commentarius
    STRNAD: ÚVOD DO DĚJIN INDICKÝCH NÁBOŽENSTVÍ
Anotace:
Cílem předná‘ky je poskytnout základní přehled o vzniku a vývoji náboženských systémů indického subkontinentu (hinduismus, buddhismus, džinismus, sikhismus) a klíčových termínů indického nábožensko-filosofického my‘lení (karma, sansára, mók‘a). Předná‘ka je zakončena zkou‘kou.
 
Sylabus:

1. Náboženské představy star‘í doby védské.
Protoindická civilizace. Indoevropské dědictví. Védy - texty, ‘koly, tradice (přehled). Védský polytheismus: Indra, Varuna, Agni,  Sóma. Bráhmany: symbolické my‘lení, interpretace bráhman v evropské (a české) indologické tradici.
2. Mlad‘í doba védská a upani‘ady.
    Hlavní témata: prapodstata (brahman-átman); karma a opětovné zrození. Od ritualistické k univerzální etice. Dharma. Védská literatura v pozděj‘ích indických interpretacích (‘ruti). Upani‘ady v evropské indologické (Colebrooke, Duperron, Muller) a filosofické (Schelling, Schopenhauer, Deussen) literatuře.
3. Heterodoxní systémy: buddhismus a džinismus.
    Sansára, filosofická skepse a hledání východisek. Buddha a čtyři vzne‘ené pravdy. Sangha. Nirvána - "náboženství" bez boha a věčné du‘e. Introspekce a meditace. Texty: Pálijský kánon. Vardhamána Mahávíra a džinismus.
4. Od bráhman k hinduismu.
    Eposy. Šiva a Vi‘nu. Theismus, Kr‘na a počátky bhakti v Bhagavadgítě. Ráma a Rámájana. Hinduismus v puránách. Mók‘a.
5. Dar‘any - ‘est klasických filosofických systémů.
    Sánkhja a jóga - teorie světa a praxe odvratu od něj. Psychologie podle klasícké jógy. Mímánsa - védská exegetika. Brahmasútry a počátky védánty.
6. Mahájánový a tantrický buddhismus.
    Texty. Mádjamika a jógáčára. Bódhisattvové a náboženský universalismus. "Trojí otočení kola Zákona". Tantra. Šíření buddhismu do jv. Asie, na Dálný východ a do Tibetu a jeho zánik v Indii samé.
7. Hinduistický středověk: theismus a bhakti.
    Nájanmárové, álvárové, lingájati. Bhágavatapurána a kr‘naistická bhakti. Středověká vi‘nuistická scholastika: Šankara, Rámánudža, Nimbárka, Vallabháčárja. Ka‘mírský ‘ivaismus.
8. Hinduismus a islám.
    Súfíové a jógini. Literatura: súfískécromance. Kritika ortodoxie a náboženskéhé formalismu. Santové, Kabír. Nának a vznik sikkhismu. Akbar a dín-e iláhí. Nástup islámské a hindusitické ortodoxie. Šajch Ahmad Sirhindí. Čaitanja a bengálský kr‘naismus.
9. Neohinduistická reformní hnutí.
    Katoličtí a protestant‘tí misionáři v Indii. Roberto de Nobili. Hinduistický inklusivismus. Rámmóhan Ráj a Bráhmasamádž. Rámakr‘na, Rámakr‘nova mise, Svámí Vivékánanda. Dajánanda Sarasvatí a Árjasamádž. Hinduistický a muslimský komunalismus a rozdělení Indie.
10. Indie a Evropa: vzájemná reflexe v proudu času.
Evropa: fascinace cizím a hledání nových alternativ a vzorů. Indie: ohrožený etnocentrismus a hinduistická apologetika.
Štěpán ŠPINKA: ZJEVOVÁNÍ A LOGOS
(PLATÓNŮV DIALOG THEAITÉTOS II.)

Anotace:
Kurs navazuje na loňský kurs „Interpretace dialogu Theaitétos“, vítáni jsou v‘ak také zájemci, kteří loňský kurs neabsolvovali.
I v tomto roce bude interprertace sledovat otázku, proč je možné Sókratově motivu „připodobnění bohu“ porozumět pouze na základě odvratu od paradigmatické role smyslové zku‘enosti k úkolu porozumět logu jako modelu vztahu celku a části. V leto‘ním roce v‘ak bude na‘ím hlavním zájmem vztah zjevování a logu, a to jak v dialogu Theaitétos, tak také v některých dal‘í „pozdních“ Platónových dialozích. V pozadí na‘í interpretace by přitom měla stát snaha vyrovnat se s analytickou a fenomenologickou interpretací Platónovy pozdní filosofie. Četba bude nadále vycházet z českého překladu. Vzhledm k tomu, že se budeme často obracet k řeckému originálu, jsou základní znalosti řeckého jazyka žádoucí. Podmínkou úspě‘ného absolvování kursu je prokázaná schopnost interpretovat Platónův filosofický text a vypracování písemné práce k zvolené pasáži dialogu Theaitétos, k některému klíčovému tématu tohoto dialogu, či k problematice zjevování a logu u Platóna.

Literatura:
doporučená monografická:
  • D. Bostock: Plato’s Theaetetus, Oxford 1988
  • M. Burnyeat: The Theaetetus of Plato, Indianapolis 1990
  • L. Campbell: The Theaetetus of Plato, Oxford 1883
  • F. M. Cornford: Plato’s Theory of Knowledge (The Theaetetus and the Sophist of Plato), Indianapolis 1957
  • R. Desjardins: The Rational Enterprise (Logos in Plato’s Theaetetus), Albany 1990
  • J. McDowell: Plato Theaetetus, Oxford 1973
  • R. M. Polansky: Philosophy and Knowledge (A Commentary of Plato’s Theaetetus), Lewisburg 1992
  • M. Heidegger: Vom Wesen der Wahrheit. Zu Platons Höhlengleichnis und Theatet, GA 34, Frankfurt a.M. 1988
  • E. Heitsch: Überlegungen Platons im Theaetet, Wiesbaden 1988
  • M. Hoffmann: Die Entstehung von Ordnung, Stuttgart 1996
  • R. Rehn: Der Logos der Seele, Hamburg 1982
  • R. Szaif: Platons Begriff der Wahrheit, München 1996
  • Platon: Théétete (M. Narcy), Paris 1995
    • Štěpán ŠPINKA: MIMÉSIS A KATHARSIS
    (ARISTOTELOVA POETIKA NA POZADÍ PLATÓNOVY FILOSOFIE)

Anotace:
Kurs si klade za cíl podat interpretaci  Aristotelovy Poetiky a sledovat přitom proměny některých klíčových my‘lenek mezi Platónem a Aristotelem, ve výrazně men‘í míře pak i jejich „prehistorii“ před Platónem a dal‘í osudy po Aristotelovi. Hlavní pozornost bude věnována problematice mimésis a katharsis, zaměříme se v‘ak také na odli‘né pojetí kontextu, v jehož rámci oba autoři tuto problematiku traktují; mj. na vztah mythos-logos a s ním související odli‘ná pojetí jednoty celku, na otázky týkající se techné a jejího vztahu k praxis a k božskému, na vztah básnictví a malířství, předev‘ím v‘ak na vztah tragédie a filosofie a jejich vliv na du‘i a její pathé. Kurs není primárně zamý‘len jako četba textu v originále, k řeckému textu Aristotelovy Poetiky se v‘ak budeme pravidelně obracet, v případě vhodné konstelace zájemců by bylo možné vycházet při interpretaci převážně přímo z originálu.

Literatura:
vydání textu, překlady, komentáře:
  • Kassel, R.: Aristotelis de arte poetica liber, Oxford 1965 (OCT)
  • Halliwell, S.: Aristotle Poetics [text a překlad], v: Aristotle, Poetics. Longinus, On the Sublime. Demetrius, On Style, ed. S. Halliwell et al., Cambridge, Mass. 1996 (LCL)
  • Else, G.: Aristotle's Poetics. The Argument [text, překlad a komentář], Cambridge 1957
  • Lucas, D. W.: Aristotle Poetics, Oxford 1968
  • Fuhrmann, M: Aristoteles Poetik, Stuttgart 1976, 1982
  • Kříž, A.: Aristoteles Poetika, Praha 1948
  • Mráz, M.: Aristotelés Poetika, Praha 1996
dal‘í monografická literatura:
  • Belfiore, E.: Tragic Pleasures. Aristotle on Plot and Emotion, Princeton 1992
  • Golden, L.: Aristotle on Tragic and Comic Mimesis, Atlanta 1992
  • Halliwell, S.: Aristotle's Poetics, London 1986
  • Rorty, A.O. (ed.): Essays on Aristotle's Poetics, Princeton 1992
    Karel Šprunk: PROBLÉM ÚČELNOSTI
Anotace:
Problém cílového zaměření přírodních procesů a lidského jednání. Vzath "kauzálního" a teleologického vysvětlení. Problém náhody. Analýza hlavních koncepcí finality v dějinách filosofie na základě textů vybraných autorů:
  • Platón, Aristoteles, stoa
  • Tomá‘ Akvinský, Occam
  • Descartes, Spinoza, Leibniz
  • Kant, německý idealismus, Schopenhauer, Nietzsche
  • darwinismus a evoluční teorie
Seminář je dvousemestrální.

Podmínky atestace:
Na konci každého semestru: prezence a pohovor o tématice semináře. Pro ty, kteří chtějí známku: v každém semestru písemný referát v rozsahu 20 stránek na téma související s tématikou semináře.
Karel THEIN: SOUCIT, SMĚNA A ČAS.
ZROZENÍ KAPITALISMU JAKO FILOSOFICKÝ PROBLÉM II.

Anotace:
V návaznosti na téma "vá‘ní" a struktury lidské du‘e přistoupíme k novému způsobu odpovídání na otázku "co je člověk?". Formální struktura této otázky bude letos přizpůsobena tematice vztahu jedince a společenství, východiskem v‘ak zůstanou individuální vá‘ně jakožto pohyby du‘e. Některé základní motivy: tradice boje s vá‘němi poukazem k ekonomickým zájmům (např. láska vá‘nivá / láska k penězům) - soukromé neřesti jako zdroj veřejného blaha - "homologie" du‘e a peněz - smysl výroku "čas jsou peníze" - sympatie a nezaujatý divák podle Adama Smithe.

Četba:
Některé základní texty
  • Platón: Ústava I-III
  • Aristotelés: Ekonomiky a vybrané pasáže Etiky Nikomachovy, vybrané texty z dějin problému lichvářství, úroku a času
  • David Hume: Pojednání o lidské přirozenosti
  • Adam Smith: Teorie mravních citů a Pojednání o podstatě a původu bohatství národů
  • Marx: Kapitál. Evoluční dodatek: předná‘ka bude lep‘í než loni, ale hor‘í než pří‘tí rok.
Karel THEIN: ČETBA K DS - SPINOZA: ETIKA. II

Anotace:
Četba Spinozovy Etiky; důraz bude kladen na knihy III ("O původu a přirozenosti afektů") a IV ("O lidské nesvobodě neboli o síle afektů).
Ivo TRETERA: DĚJINY FILOSOFIE


Anotace:
Předná‘ky jsou určené pro v‘echny studijní obory na FF UK.

Podmínky atestace pro studenty: stanoví předná‘ející v rámci kurzu

Literatura:
  • Tretera, I.: Nástin dějin evropského my‘lení

Předchozí anotace Rozvrh 2000/2001
© Moskyt Domovská stránka Aktualizováno: 24.04.2001