P-Zanotace2003

ANOTACE A SEZNAMY LITERATURY K SEMINÁŘŮM 2003/04

Předchozí anotace

Rozvrh 2003/04

Verze pro tisk

Jaroslav PEREGRIN: Úvod do analytické filosofie

Anotace:
Přednáška bude uvedením do analytické filosofie, tak jak se historicky vyvíjela od konce minulého století až do dneška. Systematicky budou rozebírána zvláště díla Gottloba Frega, Bertranda Russella, Rudolfa Carnapa, Ludwiga Wittgensteina a Willarda Van Orman Quina. Důraz bude kladen na interakci mezi filosofií a logikou.

Sylabus:
I. Co je to analytická filosofie.
II. Frege.
III. Russell.
IV. Carnap a Vídeňský kruh.
V. Filosofie obyčejného jazyka (Austin, Ryle, Strawson).
VI. Filosofické důsledky rozvoje matematické logiky (Hilbert, Tarski, Gödel).
VII. Quine.
VIII. Současná filosofie jazyka a formální sémantika.
IX. Současná filosofie mysli.
X. Postanalytická filosofie.

Přednáška bude probíhat pouze v zimním semestru a nepředpokládá žádné speciální znalosti.
Výstupní atestace: zkouška
Zdroj:http://www.cuni.cz/~peregrin/vyuka.htm

Literatura:
• Peregrin, J.: Logika ve filosofii, filosofie v logice (Historický úvod do analytické filosofie), Herrmann, Praha, 1992.
• Valenta, L.: Problémy analytické filosofie, Nakladatelství Olomouc, Olomouc, 2003.

Doplňující četba:
• Carnap, R.: Problémy jazyka vědy (výbor prací), Praha, Svboboda 1968.
• Carnap, R.: 'Překonání metafyziky logickou analýzou jazyka', Filosofický časopis 39, 1991, 622-643.
• Co je analytický výrok? (výbor článků k tématu), Praha, OIKOYMENH, 1995.
• Filozofia prirodzeného jazyka (výběr článků Austina, Ryla, Strawsona aj.), Bratislava, Archa 1992.
• Frege, G.: 'O smyslu a významu', SCIENTIA&PHILOSOPHIA 4, 1993.
• Quine, W.V.: Hledání pravdy, Praha, Herrmann a synové, 1994.
• Russell, B.: Logika, jazyk, věda (výbor prací), Praha, Svoboda 1967.
• Russell, B.: 'Poznání založené na obeznámenosti a poznání založené na deskripci'

Jaroslav PEREGRIN: Úvod do analytické filosofie

Anotace:
Seminář bude věnován filosofickým názorům nedávno zesnulého klíčového představitele (post ) analytické filosofie Donalda Davidsona. Budeme diskutovat o Davidsonových textech, zejména těch, které jsou sebrábny v třetím svazku jeho esejů, Subjective, Objective, Intersubjective (Clarendon Press, Oxford, 2001), jehož český překlad Tomáše Marvana a Jana Koláře vyjde v nakladatelství Filosofia. Účast na semináři předpokládá orientaci v analytické a postanalytické filosofii a schopnost a ochotu lámat si hlavu s obtížnými filosofickými texty.

Miroslav PETŘÍČEK: Pravidla (v) pohybu

Anotace:
(Skeletová přednáška.) Cyklus, jehož těžištěm je myšlení 20. století, bude věnován zejména dvěma klíčovým pojmům, hranici a limitě v jejich vzájemném vymezování, jejich souvislostem a jejich různým kontextům, filosofickým, literárním i jiným. Témata, jež budou na tyto pojmy navazovat, vycházejí z hlavních textů filosofie 2. poloviny XX. století. K nim patří například pojem „transcendentálního empirismu“ (Deleuze, Derrida), „pozitivismus“ (Michel Foucault), problém „geneze struktury“ (Derrida-Husserl, Deleuze), ale také problém „začátku“ ve filosofii, ideje filosofie jako vzoru apod. Součástí bude i zcela konkrétní fenomén dotýkání, nedotknutelného a daru (J. Derrida a Jean-Luc Nancy), filosofické pojetí faktičnosti apod.

Literatura využívaná při přednáškách:
• J. DERRIDA, Le toucher
• J. DERRIDA, Le probleme de la genese
• E. HUSSERL, Karteziánské meditace
• G. VATTIMO, The Adventure of Difference
• G. DELEUZE, Logique du sens
• G. DELEUZE, Différence et répétition
• J. CREBILLON, Blouznění srdce a rozumu
• V. WOOLFOVÁ, Paní Dallowayová
a další.

Miroslav PETŘÍČEK: Aktuální myšlení

Anotace:
(Seminář ke skeletové přednášce k filosofii XX. stol. ) Předpoklady a přesahy myšlení Gillese Deleuze a Félixe Guattariho. Četba vybraných kapitol z Tisíce plošin. Aktuální otázky myšlení a myšlení aktuality.

Miroslav PETŘÍČEK: Ideální obrazy - filosofie interpretuje umění. Úvod do nefilosofie

Anotace:

Doporučeno pro studenty nefilosofických oborů FF jako splnění požadavku z filosofie v rámci společného základu. Přednáška je určena všem, kdo chtějí vstoupit do filosofie cestou myšlení a umění 20. století. Jejím základem bude kniha V. Descomba, Stejné a jiné, kterou se přednášky budou především snažit rozvíjet a doplňovat o to, co je v ní buď pouze naznačeno anebo ponecháno stranou. Ústředním tématem budou hlavní znaky filosofického myšlení, nikoli filosofické školy či teorie, přičemž základní strategií by měla být konfrontace různých způsobů „myšlení“. Cíle je demonstrovat spjatost filosofických otázek a umělecké tvorby (literární i výtvarné) v kultuře 20. století. Součástí přednášek by měly být i krátké exkurze do četby filosofických textů a jejich možných interpretací nejen perspektivou filosofie samé, nýbrž i z hlediska jiných oborů.

Jiří POLÍVKA: Úvod do fenomenologie

Anotace:
Cílem kursu je uvedení do problematiky fenomenologické filosofie na základě elementárního výkladu pojetí jejího zakladatele s výhledy na jeho kritiku u M. Heideggera. Kurs nepředpokládá žádné speciální znalosti, žádoucí je základní obeznámenost s dějinami filosofie.

Kurs bude doprovázen četbou vybraných textů.

Martin RITTER: Mládí Waltera Benjamina: původ oklik

Anotace:
Tato nebezpečná odevzdanost vědě a mládí musí žít už ve studentovi jako schopnost milovat a musí být kořenem jeho tvoření. ... Částečně má být zároveň tvořící, filosof a učitel, a to ve své bytostné a určující přirozenosti. Odtud vzchází forma povolání a života. Společenství tvůrčích lidí pozdvihuje každé studium k univerzalitě: ve formě filosofie. (W. B., Život studentů)

Jazyk nenese duši žen, neboť mu nic nesvěřují; jejich minulost není nikdy uzavřena. Slova na ně hrají jako na klávesy a jakási zběhlost jim spěšně odpovídá. Ale jen v takovém mluvčím se jim ukazuje jazyk, kdo zmučeně lisuje těla slov, do kterých zobrazil mlčení milované. Slova jsou němá. Jazyk žen zůstal nestvořen. Mluvící ženy jsou posedlé šíleným jazykem. (W. B., Metafyzika mládí)

Seminář o intencích, tématech a motivech myšlení mladého Waltera Benjamina. Zprvu věnován - v souladu s postupem samotného autora - úvahám o mravnosti a vzdělání, náboženství a umění. Zvláštní pozornosti se ovšem dočká mládí. Vybaveni metafyzikou mládí volně přejdeme ke klíčovému tématu jazyka. Seminář bude mít formu čtení a referování primárních textů v českém překladu. Vítány budou referáty o jiných autorech či o jiných koncepcích, relevantních pro naši četbu.

Program úvodních seminářů:
1)    Uvedení do kontextu – mravní výchova.
2)    Náboženství. Dialog o religiozitě dneška (I).
3)    Literát. Dialog (II), Studentské autorské večery.
4)    Mezi mládím a uměním. Náboženský postoj dnešní mládeže,
   Myšlenky o Slavnostní hře Gerharta Hauptmanna.
5)    Dvě básně Friedricha Hölderlina.

Další vývoj se určí na základě situace; nejspíše budeme interpretovat následující texty: Metafyzika mládí, Pojem umělecké kritiky v německé romantice, Goethovi Spříznění volbou, O jazyce lidském a o jazyce vůbec, Úkol překladatele, Na slunci (letní bonus).

Erik S. RORABACK: Leibniz and Contemporary Culture

Erik S. Roraback (U.S.A., adjunct prof. Vermont Coll., faculty member F.A.M.U. and Univ. of New York-Prague, Ph.D. Univ. of Oxford, Oxford/École Normale Supérieure-Paris exchange, Rotary Scholar Univ. of Western Australia, B.A. Pomona Coll.)
E-mail: erik.roraback@praha1.ff.cuni.cz or erikroraback@hotmail.com
Office hours: To be announced, Room 110 (English department)

Objectives:
We shall use the operative concept of the Baroque to find new points of approach to probably the most neglected of the major figures in European philosophical culture from the past twenty-five centuries: Gottfried Wilhelm Leibniz (1646-1716). In so doing, this interdisciplinary seminar seeks to elucidate some of the contours of a Baroque or of a neobaroque aesthetic and world-picture that would speak to our contemporaneity by showing how we are not only still terraced and demarcated by discoveries of the late seventeenth and early eighteenth-centuries, but also that this epoch produced concepts with unlimited developments. Outstanding work on Leibniz by such key figures as Gilles Deleuze (1925-95) and Bertrand Russell (1872-1970) will also be used. The course is conducted in English.

Material:
Extracts from the following texts will be available in a course reader, or available as single texts on reserve, at the English department library:

• Ariew, Roger: “G.W. Leibniz, life and works” pp. 18-42 from The Cambridge Companion to Leibniz (Cambridge, 1995).
• Deleuze, Gilles: The Fold: Leibniz and the Baroque (1988, trans. Minnesota, 1993).
• Jolley, Nicholas,: “Introduction” pp. 1-17 from The Cambridge Companion to Leibniz.
• Leibniz, G.W.: De Summa Rerum: Metaphysical Papers, 1675-1676 (1675-76, trans. Yale 1992 with parallel English and Latin texts).
• Leibniz, G.W.: The Labyrinth of the Continuum: Writings on the Continuum Problem, 1672-1686 (1672-86, trans. Yale 2001 with parallel English translation and original Latin texts).
• Leibniz, G.W.: Monadology: An Edition for Students (trans. 1991, Pittsburgh, 1991).
• Leibniz, G.W.: New Essays on Human Understanding (1765, trans. Cambridge, 1996).
• Leibniz, G.W.: Theodicy (1710, Wipf and Stock, 2001, original translation from 1875-90).
• Leibniz, G.W.: Writings on China (trans. Open Court, 1994).
• Mercer, Christia: Leibniz’s Metaphysics: Its Origins and Development (Cambridge, 2001).
• Russell, Bertrand: The Philosophy of Leibniz (George Allen, 1937).

Additional matter in the original Latin available for consultation upon request from the teacher’s private collection:

Leibniz, Gottfried Wilhelm. Tentamina Theodicaeae de bonitate Dei, libertate hominis et origine mali. Versionis novae, edition altera. Vita auctoris a Bruckero descripta, Kortholti Disput. De Philosophia Leibnitii &c. et variis Observantionibus aucta. Cum praefatione Aug. Frid. Boeckii. Tübingen, Berger, 1771. Tomus I/II.

Assessment:
To receive credit for the seminar students will be required to have no more than three absences and to submit a final composition of 2500 words on a topic of their creative choice that may also be graded as písemná práce. (Specialization students will be required to submit a longer final essay of 3500 words that may also be marked as písemná práce.)

Weekly schedule and readings to be announced.
Essays due 31 January 2004

Erik S. RORABACK: Spinoza and Contemporary Culture

Objectives:
We shall examine and explore new lines of approach to a major figure in European culture from the last three hundred and fifty years (which is to say since the birth of the modern age), Benedictus de Spinoza (1632-77), who today is enjoying a renaissance of interest in his writings both in and outside of departments of philosophy and literature: for example one of the finer texts on Spinoza in recent years is authored by Warren Montag, a professor of English at Occidental College in Los Angeles. An emphasis will be placed on how Spinoza speaks to our contemporary situation, and to how his conceptual discoveries and doctrines constitute a horizon to which we are still demarcated. Leading twentieth and twenty-first century commentators on Spinoza including Etienne Balibar, Gilles Deleuze and Karl Jaspers will be used. The course is conducted in English.

Material:
Extracts from the following texts will be available in a course reader, or available as single texts on reserve, at the English department library

• Balibar, Etienne: Spinoza and Politics (1985, trans. Verso, 1998).
• Deleuze, Gilles: Expressionism in Philosophy: Spinoza (1968, trans. Zone, 1990).
• Deleuze, Gilles: “Spinoza and the three ‘Ethics’ pp. 138-51 from Essays Critical and Clinical (1993, trans. Minnesota 1997).
• Deleuze, Gilles: Spinoza: Practical Philosophy (1970, trans. City Lights, 1988).
• Jaspers, Karl: Spinoza (1957, trans. Harvest, 1966).
• Montag, Warren: Bodies, Masses, Power: Spinoza and his Contemporaries (Verso, 1999).
• Spinoza, Benedictus de: The Ethics (1677, trans. 2002) in Spinoza: Complete Works, ed. and trans Samuel Shirley, intro. Michael L. Morgan (Hackett, 2002).
• Spinoza, Benedictus de: Letters to Friend and Foe (trans. Philosophical, 1966).

Assessment:
To receive credit for the seminar students will be required to have no more than three absences and to submit a final composition of 2500 words on a topic of their creative choice that may also be graded as písemná práce. (Specialization students will be required to submit a longer final essay of 3500 words that may also be marked as písemná práce.)

Weekly schedule and readings to be announced.
Essays due 31 January 2004.

Erik S. RORABACK: Joyce’s Finnegans Wake and Aesthetic Joys

Objectives:
To approach James Joyce’s (1882-1941) major work, Finnegans Wake (1939), with audio, critical and theoretical matter, with particular attention paid to the concept of artistic joy that the work gives both Joyce and his readers.

Material:

• Joyce: Finnegans Wake (1939).

Selections from the following critical and theoretical texts will be available in a course reader:
• Leo Bersani: “Against Ulysses” in The Culture of Redemption (1990).
• Sheldon Brivic: Joyce’s Waking Women: An Introduction to Finnegans Wake (1995).
• Matthew J.C. Hodgart & Ruth Bauerle:
• Joyce’s Grand Operoar: Opera in Finnegans Wake (1997).
• Eric McLuhan: The Role of Thunder in Finnegans Wake (1997).
• Jean-Luc Nancy: The Birth to Presence (trans. 1993).
• Erik S. Roraback: “Artistic Authority, Interpretation and Economic Power: Joyce’s Finnegans Wake” (2003).
• William York Tindall: A Reader’s Guide to Finnegans Wake (1969).

Audio material that we shall use:
• James Joyce: “James Joyce Reading: Selections from Ulysses and Finnegans Wake” (1924)

Assessment:
To receive credit for the seminar students will be required to have no more than three absences and to submit a final essay of 2500 words that will be graded písemná práce. (Specialization students will need to produce a longer final essay of 3500 words that will be graded písemná práce.)

Weekly schedule and readings to be announced.
Essays due 1 June 2004.

Dita RUKRIGLOVÁ: Četba arabských středověkých textů

Anotace:

Seminář je vhodný pro všechny zájemce o středověkou filosofii. Jako základní text nám poslouží český překlad spisu ibn Tufajla Živý syn bdícího. Při četbě a analýze tohoto „filosofického románu“ se setkáme s bohatým spektrem problémů typických pro arabskou a židovskou filosofii 12. století.

Znalost arabštiny ani hebrejštiny není podmínkou účasti. Seminář je určen studentům filosofie i religionistiky.

Na semináři bude vyžadována aktivní účast. Zápočet bude udělen za písemný referát.

Doporučená literatura:

• LEAMAN, O. An Introduction to Mediaeval Islamic Philosophy
• LEAMAN, O. History of Islamic Philosophy
• LERNER, R. ; MAHDI, M. Mediaeval Political Philosophy: A Sourcebook

Dita RUKRIGLOVÁ a Václav NĚMEC: Středověká filosofie - 1. část (LS)

Anotace:

Středověká filosofie - skeletový pořad pro posluchače filosofie (může být zapsán i jako výběrový pořad pro posluchače filosofie nebo religionistiky). Kurs se dělí na dvě části:

1. část - Patristická a středověká filosofie (letní semestr 2003/04 - D. Rukriglová ; V. Němec)
2. část - Aristotelská tradice (zimní semestr 2003/04 - P. Dvořák): pořad je věnován filosofickému dílu Tomáše Akvinského, Dunse Scota, Viléma Ockhama a autorům druhé scholastiky s hlavním zaměřením na jejich přínos v oblasti filosofie a logiky. Kurs přináší úvod do myšlení těchto autorů a četbu ukázek z hlavních děl.

Atestace:

Z, Z, Zk - studenti 1. a 2. ročníku, kteří chtějí absolvovat kurs Středověké filosofie, si musí zapsat obě části, v obou získat zápočet za seminární práci a podrobit se na konci kursu souborné zkoušce.

Z, Z, Kv, Kv - studenti vyšších ročníků, kteří chtějí absolvovat skeletový kurs, si musí rovněž zapsat obě části a v obou získat zápočet za seminární práci, poté absolvují na konci kursu ústní zkoušku.

Z - posluchači, kteří chtějí získat zápočet z jedné části (příp. obou částí) pořadu jako výběrového kursu, musí splnit požadavky k zápočtu v dané části (seminární práce).

Témata přednášek v rámci kursu středověké filosofie LS 2004 (V. Němec)

1. Úvod: Obecná charakteristika patristického období; vztah křesťanství a filosofie v myšlení církevních Otců; novoplatonismus jakožto zdroj filosofického myšlení Otců; základní témata novoplatónské filosofie.

2. Marius Victorinus: sebekonstituce božské substance v trojiční nauce Maria Victorina a konstituce hypostazí v novoplatonismu; dialektika negativní a afirmativní theologie; ontologická diference jsoucna a bytí;

3. Augustin: pojetí vůle; struktura lidské mysli; cíl lidského života a blaženost; poznání sebe a poznání Boha; srovnání s pojetím výstupu duše u Plótina a Porfyria;

4. čas a věčnost; jsoucnost a nejsoucnost času; čas jakožto „rozloha duše“; čas jakožto manifestace věčnosti; přítomnost a kontemplace;

5. Dionysios Areopagita: hierarchické universum a výstup duše; jednota božství a mnohost jmen: vnitrotrojiční diference a diferenciace stvořitelských „vyjití“ (proodoi); afirmativní, negativní a mystická theologie; srovnání s Proklem.

6. Boethius: novoplatónské prvky v Útěše z filosofie; problém interpretace spisu De hebdomadibus a jeho význam pro středověkou filosofii; ontologická diference jsoucna a bytí u Boethia.

Témata přednášek v rámci kursu středověké filosofie LS 2004 (D. Rukriglová)

1. Úvod do problematiky. Překlady řeckých filosofických traktátů do arabštiny. Arabský a židovský kalám.

2. Abu Nasr al-Farabi. Přehled díla. Vliv Platóna a Aristotela. Politická filosofie.

3. Averroes. Přehled díla. Snaha po smíření řecké filosofie a islámského práva.

4. Averroes. Komentáře k Aristotelskému Korpusu.

5. Maimonides. Přehled díla. Teorie duše a aristotelská etika.

6. Maimonides. Průvodce tápajících a umění tajného sdělení.

Allen SCULT: The re-emergence of religion in continental philosophy

Course will be held in four sessions: mondays 19. 4., 26. 4., 3. and 10. 5. at 3 pm. Place: FFUK, nám. J. Palacha 2, room 225V

Course description:
Continental philosophy may be said to have begun with the recognition that metaphysics, the idea that thinking could transcend the empirical world and find its way to a non-contingent metaphysical truth, was dead. Philosophy was to experience a “new beginning,” which would be grounded in life as human beings actually live it, what Heidegger called “being-in-the-world ” (In-der-Welt-sein). But did the death of metaphysics also signal, as Nietzsche proposed, “the death of God”? Or, could philosophy’s new beginning also hold the possibility of a new kind of faith—a faith, not dependent on metaphysical concepts or ideas, but on an existential confrontation with the limits of human being, especially death?

The founding fathers of continental philosophy answered with a resounding “yes.” In this course we will begin by trying to understand the “end of metaphysics,” especially as we find it “philosophized” in Nietzsche and Heidegger. In this regard, we will focus especially on Nietzsche’s statement,“God is dead!” and try to understand what he meant by it in the context of modern philosophy. Because of his importance to modernity’s experience of “the death of God,” and because of the venue of this course, we will also read some of the stories of Franz Kafka which are particularly revealing on the issue of religion in the modern world. We will then study some key texts of Heidegger, Franz Rosensweig, Emmanuel Levinas and Jacques Derrida, among others, in which religion, as a fundamental possibility of human experience in the world, re-emerges as an essential part of philosophy’s new beginning.

Pavel SLÁDEK: Od midraše k Gaonovi z Vilna
(Úvod do komentářové literatury rabínského judaismu)

Anotace:

Kurs by měl nastínit charakter vývoje komentářové literatury zejména vzhledem k pojmům pšat a draš, jejichž v čase se proměňující význam bude předmětem našeho zájmu coby ukazatel momentálního interpretativního naladění. V průběhu kursu se posluchači seznámí jak s nejdůležitějšími texty a autory komentářové literatury, tak i se základními výkladovými postupy rabínské literatury. Celý kurs bude zaměřen na exoterické texty, a proto nebude zahrnovat mystickou literaturu (Zohar, Bahir, komentáře k Sefer jecira, apod.).

V první „přípravné“ části (midraš, mišna, gemara) by se měl posluchač seznámit s počátky rabínské metodologie výkladu Písma a s příklady textů, které toto myšlení representují. Střední a zároveň nejdůležitější část by měla nejprve popsat postupný vznik vlastního průběžného komentáře, pojednat o porýnské komentářové škole a její centrální osobnosti – Rašim (rabi Šlomo Jicchaki). Rašiho komentáře budou podrobeny detailní analýze, především Rašiho koncept „zastřešujícího“ pšatu a pojetí komentáře coby žánru a priori pluralitního. Následně pojednáme nejdůležitější autory a trendy komentářové literatury s důrazem na aškenázskou oblast až do konečné fáze vývoje tradičního rabínského judaismu v závěru 18. st.

Svou formou by měl kurs kombinovat převládající přednáškové pasáže s průběžnou četbou úryvků pojednávaných textů. Texty budou vždy k disposici předem a pokud možno v bilingvě. Samotná četba bude (vzhledem ke kolísavé jakosti překladů) probíhat z originálního znění a texty budou průběžně překládány do češtiny.

Ve druhém semestru bude kurs volně pokračovat komentovanou četbou z literatury rabínského judaismu. Texty budou vybírány na základě látky obsažené v semestru prvním, tedy se zaměřením na komentářovou literaturu. Četba bude probíhat z originálních verzí a důraz bude kladen na výběr úryvků, které vhodně charakterisují příslušný typ textů jak po stránce stylové, tak obsahové. Při výběru textů bude přihlédnuto k účasti v semestru prvním, část četeb by případně mohla probíhat z bilingvy.

Sylabus:

2.10.    Midraš: Pokus o charakterizaci; problém definice; halachický a homiletický midraš; autochtonní reflexe midraše.
            Četba: Midraš šir raba 1.1.8.

9.10.    Mišna: Otázka apodiktického práva v judaismu; datace mišny – ohraničení mišnického období v závislosti na „předmětném“ řazení Mišny                 (David Weiss-Halivni).
            Četba: Mišna Suka 1,1; Mišna Jadaim 4,5.

16.10.    Gemara I.: O čem je gemara? Vztah mišny a její gemary – fenomén barajty; základní kategorie - mi-de-orajta / mi-de-rabanan; halacha                 le-Moše mi-Sinaj; bi-zman še-ha-Mikdaš kajam / acharej ha-churban / zecher le-Mikdaš; bi-gvulin / chuc la-arec.
            Četba: Gemara Suka.

23.10.    Gemara II.: Interpretační metody talmudu.

30.10.    Nová centra: Přínos Gaonů; první komentáře; Porýní; redakční činnost; Geršom Me'or ha-Gola a krystalisace průběžného komentáře.
            Četba: Sa‘adja Gaon: Krátký a dlouhý komentář/překlad Tóry a předmluvy k nim (úryvky).

6.11.    Raši I.: Problematika vzniku Rašiho komentářů; teorie verzí; teorie sbírky. K metodologii Rašiho komentářů – komentář jako žánr (gramatické             komentáře; použití targúmů; rabínská pravidla výkladu). Absolutizace Písma. Hypotéza „ideálního modelu“ Písma.
            Četba: Rašiho komentář k Tóře (Gen 3,6; RaŠBaM).

13.11.   Raši II.: Rašiho pojetí pšatu. Postavení a způsob použití midrašů u Rašiho na pozadí kritiky pražského MaHaRaLa (Gur arje).
           Četba: Akeda podle Rašiho (Gen 22).

20.11.    Raši III.: Otázka cross-referencí v Rašiho komentářích. Odkaz: současníci a následovníci: Jicchak Kara; RaŠBaM; Da'at zkenim le-ba'alej                 Tosafot; Josef Bechor Šor; Chizkuni.
            Četba: Komentář Rašiho a Jicchaka Kary k Jonášovi.

27.11.    Další velcí autoři Alternativa k Rašimu: Moše ben Nachman, Levi ben Gerson (RaLBaG)
            Četba: Nachmanides k Tóře

4.12.    Exkurs: Španělsko (Avraham ibn Ezra; Chajim ibn Attar).
            Četba: Avraham ibn Ezra k Tóře.

11.12.    Kli jakar: První vlna homiletických komentářů (Efraim Šlomo Lunčic: Kli jakar; Moše Alšich). Ovadja Sforno. David Kimchi.
            Četba: Efraim Šlomo Lunčic: Kli jakar.

18.12.    Suprakomentáře: Obnovení zájmu o pšat – sakralizace nebo racionalizace pšatu?
            (MaHaRal: Gur arje; Eliahu Mizrachi; Mordechaj Jaffe: Levuš ha-ora; David Pardo: Divrej David; Šabataj Bass: Sifte chachamim)
            Četba: Autorova předmluva k Sifte chachamim, Megilat Rút s Rašiho komentářem a Sifte chachamim.

8.1.     No'am Elimelech a Aderet Eliahu: Druhá vlna homiletických komentářů (Elimelech z Lyženska: No'am Elimelech). Komentáře Eliahu Gaona z             Vilna – pšat coby výchozí rovina. Mystické prohloubení/vyprázdnění pšatu u Ba'al Šem Tova.
            Četba: No'am Elimelech; Gaonův komentář Pšat-Remez-Sod k Megilat Ester; Aderet Eliahu.

Z textů pro četby druhého semestru: Rašiho komentáře (k Gen 49; k Písni písní – k disposici anglická verse), Kli jakar (k disposici anglická verse), Chizkuni k Tóře, komentář Rašiho a Gaona z Vilna k Písni písní (Rašiho komentář k disposici v anglické versi).

Milan SOBOTKA: Hegelova Fenomenologie ducha

Anotace:
Soustavný výklad Hegelova díla včetně kritického přehledu prací k tomuto dílu.

Seminář: četba z Fenomenologie ducha.

Karel THEIN: Platón

Anotace:
Ideje. - Duše. - Obec. - Kosmos.

Literatura:
• Platónovy dialogy

Ivo TRETERA: Dějiny filosofie

Anotace:
Doporučeno pro studenty nefilosofických oborů FF jako splnění požadavku z filosofie v rámci společného základu.

Podmínky atestace pro studenty: stanoví přednášející v rámci kursu

Literatura:
• TRETERA, I. Nástin dějin evropského myšlení.

Tomáš VÍTEK: Řecké náboženství

Anotace:
I. zimní semestr

1. Úvod (bibliografie, specifika řeckého náboženství, řecká sakrální terminologie).
2. Posvátný prostor (typy sakrálních míst, mykénská a řecká posvátná místa, temenos, oltář).
3. Chrám I (vznik a vývoj chrámu, struktura, termilogie, prvky typické a výjimečné).
4. Chrám II (druhy svatyň dle účelu, způsoby jejich využití, smysl jejich umístění v krajině a obci).
5. Příslušenství chrámu (kultovní socha, votivní dary, kněz a sakrální osoby).
6. Oběť I (typy oběti, krvavá oběť, její fáze a významy).
7. Oběť II (nekrvavá obět, úlitba, modlitba).
8. Mýthos a rituál (typy mythů a jejich vztah ke kultické praxi).

II. letní semestr

1. Rituální čistota a poskvrněnost I (terminologie a typologie miasmatu, čisté a nečisté).
2. Rituální čistota a poskvrněnost II (druhy katharmoi, analýza významu).
3. Rites de passage (narození, přijímání mezi dospělé, sňatek, smrt).
4. Náboženská sexualita (sakrální a nesakrální sexualita, hieros gamos).
5. Svátky I (kalendář, attické svátky, Panathénaje).
6. Svátky II (Búfonie, Thargelie, Héraia).
7. Hry a závody (Olympie, Nemea, hry a závody o svátcích).
8. Věštění I (techniky induktivního věštění).
9. Věštění II (orakulární věštění, věštírny, Delfy).

Základní literatura (tituly k jednotlivým tématům budou uváděny na začátku přednášek):

• ZAIDMAN, L. B. ; SCHMITT PANTEL, P. Religion in the ancient Greek City. [Transl. by P. Cartledge]. Cambridge, 1992. [Fr. originál La religion grecque. Paris, 1989.]
• BURKERT, W. Greek religion. Oxford, 1985. [Orig. Griechische Religion. Stuttgart, 1977.]
• NILSSON, M. P. Geschichte der griechischen Religion I-II. München, 1955 [1959].
• DES PLACES, E. La religion grecque. Paris, 1969.
• FERGUSON, J. Among the gods. London ; New York, 1989.
• BREMMER, J. N. Greek religion. Oxford, 1994.
• PRICE, S. Religions of the ancient Greeks. Cambridge University Press, 2000 [3. vyd.].
• STENGEL, P. Die griechischen Kultusaltertümer. München, 1920.

Předchozí anotace

Rozvrh 2003/04

Verze pro tisk

Aktualizováno: 9.9.2003