Prof. PhDr. Milan Sobotka, CSc.

profesor Ústavu filosofie a religionistiky FF UK v Praze


životopis - bibliografie - kursy 1999-2003 - aktuální kursy - konzultace






Životopis:

Narozen: 1927 Olomouc

Po maturitě na gymnáziu v Prostějově (1946) studoval filozofii a psychologii na FF UP v Olomouci; titulu PhDr. dosáhl v r. 1951. V l. 1950–54 působil na katedře filozofie FF UP v Olomouci, od r. 1954 na katedře dějin filozofie FF UK v Praze, po jejím zru‘ení na oddělení dějin filozofie na katedře filozofie FF UK. V r. 1965 se habilitoval a v r. 1990 byl jmenován profesorem dějin filozofie. V r. 1992 ode‘el do důchodu.

Společenský převrat v listopadu 1989 otevřel filozofii možnosti svobodného zastávání různých filozofických názorů a svobodného bádání a podstatně roz‘ířil přístup k literatuře. Práce, které u nás měly ve své době jistou kladnou hodnotu už tím, že nebyly založeny na apriorních tezích a hodnoceních, nýbrž snažily se vycházet z textů a eventuálně roz‘iřovaly okruh témat považovaných za legitimní, se dnes vedle mnohem hodnotněj‘í západní produkce z téže doby jeví jako druhořadé. Nicméně nelze zapomínat, že některé z nich saturovaly aspoň do určité míry potřebu filozofie, která se ve společnosti vždy projevuje. Této potřebě vycházela v 70. a 80. l. vstříc ineditní literatura a bytové semináře. V 60. l. plnila tuto funkci část oficiálně vydávané filozofické literatury. Reprezentativní pro tuto funkci jsou předev‘ím spisy Dialektika konkrétního K. Kosíka (1964) a Aristotelés, jeho předchůdci a dědicové J. Patočky (1963) – první jako výraz nedogmatického marxistického my‘lení, druhý jako výraz toho, že se ve filozofii prosadilo opět právo na nezaujaté historické bádání. Ve skromněj‘í míře sem patří rovněž S. monografie Člověk a práce v německé filosofii (1964), která roz‘iřovala tehdej‘í úzký obzor představ o německé filozofii klasického období o témata žádostivosti, práce, tvorby dějin, v druhém vydání i umění, hry a etiky. Kniha byla připravena časopiseckými články o Hegelovi (FČ 1956), předmluvou k českému překladu Hegelovy Fenomenologie ducha (1960) a předmluvou k českému vydání jeho Dějin filosofie I (1961). Polský historik filozofie Marek J. Siemek jí věnoval kapitolu nazvanou Czlowiek, praca i samowiedze ve svém díle W kręgu filozofóv (Warszawa 1984). V dokonalej‘í podobě a pod názvem Člověk, práce a sebevědomí vy‘la v r. 1969. V r. 1966 k Hegelovskému kongresu v Praze vy‘lo německé číslo FČ se S. článkem Freiheit und Eigentum in Hegels Rechtsphilosophie. Po r. 1969, resp. 1970, se snažil prohlubovat odborný charakter svých prací. Některé články, které uveřejňoval ve FČ, byly přípravou na monografii Světonázorový význam Descartovy přírodní filosofie (1977), na níž se podílel L. Major. Jiné články byly pojaty do monografie Schelling a Hegel (1987). Spolu s L. Majorem je S. i autorem populárně naučné monografie G. W. F. Hegel (1979) a s V. Čechákem a J. Susem rovněž populárně pojaté práce Co víte o novověké filosofii (1984; do ní přispěl oddílem Německá klasická filosofie). Z jeho odborných článků jsou významněj‘í ty, které vy‘ly, nebo zároveň vy‘ly na Západě nebo v polském Archiwum historii filozofii, jediném filozofickém časopise ze socialistických zemí, který měl úroveň srovnatelnou se západními časopisy. V edici Filozofické dědictví, která začala vycházet v nakladatelství Svoboda v r. 1970 a pokračuje dosud, S. opatřil předmluvami a poznámkami 17 spisů filozofických klasiků (od Descarta po Schellinga). Po listopadu 1989 ze svých dříve publikovaných prací sestavil učebnici Dějiny filosofie od Descarta po Hegela (s M. Znojem a J. Mouralem, 1993), která vy‘la v poněkud pozměněné podobě znovu v r. 1994, a dále monografii Stati k Hegelově Fenomenologii ducha a Filosofii práva, v níž rozvíjí, pokud jde o Hegelovo pojetí společnosti, interpretační linii J. Rittera. V jeho posledních pracích je patrný vliv křesťanské tradice.

28.října 2004 obdržel od prezidenta ČR V. Klause čestné ocenění - medaili Za zásluhy.


Anotovaná bibliografie
z let 1998-2003.

Výběr ze star‘ích, v předchozím textu necitovaných prací:

Sborníky:
G. W. F. Hegels Kritik der „moralischen Weltanschauung“ Kants, Überlieferung und Aufgabe, ed. H. Nagl-Docekal, Wien 1982.
„Womit muss der Anfang der Wissenschaft gemacht werden“, Letzbegründung als System? ed. H.-D. Klein, Bonn 1994.

Čas. přísp.:

Die philosophische Idee von Schillers Wallenstein, Wiener Jahrbuch für Philosophie (WJF) 1972.

Proces vzdělávání vědomí v Hegelově Fenomenologii ducha, FČ 1973.

Die Auffassung des Gegenstandes in Hegels Phänomenologie des Geistes, WJF 1975.

Wpływ Schellinga na Hegla podczas ich współpracy v Kritische Journal der Philosophie, Archiwum historii filozofii (AHF) 1979.

Przemiany ujęcia natury w filozofii identycznosti Schellinga, AHF 1984.

Der Untergang der Metaphysik und die Entstehung der Philosophie der Praxis, WJF 1992.

Fr. Schiller als Philosoph des Selbstbewusstseins und der Stimmung, AHF 1995.

Hegels Manuskripte aus der Berner Zeit, Jahrbuch für Hegelforschung, ed. H. Schneider, St. Augustin 1996.

Descartes a metafyzické my‘lení, FČ 1996.

G. W. F. Hegels Kritik der „moralischen Weltanschauung“ Kants, Überlieferung und Aufgabe, ed. H. Nagl-Docekal, Wien 1982.

„Womit muss der Anfang der Wissenschaft gemacht werden“, Letzbegründung als System? ed. H.-D. Klein, Bonn 1994.


Kursy uskutečněné na ÚFaR FFUK:
 

1993/1994 -   Německá  klasická  filosofie
1994/1995
-   Schelling: Weltalter (četba s M. Petříčkem)

-   Kant: Kritika čistého rozumu (četba a interpretace s K. Novotným)
1995/1996
-   Hegelova politická filosofie
1996/1997 -   Schelling a Hegel

-   Četba textů k německé filosofii
1997/1998
-   Scheling a Hegel (srovnání některých děl)
1998/1999
-   Racionalismus 17. a 18. století

-   Teorie sebevědomí od Descarta po německý idealismus

-   Descartovy Meditace o první filosofii
1999/2000 -   Hegel v Jeně 1801-1803 

-   Hegel: Glauben und Wissen
2000/2001 -   Hegelův vývoj v Jeně v letech 1803 - 1807

-   R. Descartes: Úvahy o první filosofii
2001/2002 -   Hegelova Fenomenologie ducha

-   R. Descartes: Úvahy o první filosofii II.
2002/2003
-   Hegelova Fenomenologie ducha + četba
2003/2004
-   Hegelova Fenomenologie ducha + četba



© Moskyt Domovská stránka Aktualizováno: 12.11.2004