Anotace a četby k předná‘kám a seminářům ÚFaR v ak. r. 1999-00.

Rozvrh 99/00

Dalibor ANTALÍK: ÚVOD DO STUDIA RELIGIONISTIKY

Anotace:

Cílem kursu je podat základní vhled do problematiky vědeckého bádání o náboženství(ch). Po prolegomenální části (definice, terminologie, teorie vzniku a vývoje náboženství, typologie) bude následovat výklad o metodách užívaných v diskursu religionistiky a o jejich nejvýznačněj‘ích protagonistech. Postupně bude jeho předmětem uvedení do historického, komparativního, kontextuálního (sociologie náboženství, psychologie náboženství, atd...) a hermeneutického bádání religionistiky. Předná‘ka je povinným kursem pro posluchače religionistiky (atest: zápočet), ale její propedeutický charakter ji může zpřístupnit i studentům jiných oborů (etnologie, sociologie, ap...).

Četba:

Povinná literatura:
Doporučená literatura:

Dalibor ANTALÍK: ÚVOD DO DĚJIN NÁBOŽENSTVÍ

Anotace:

Kurs je povinnou předná‘kou pro oborové religionisty ("dějiny náboženství"; atest: zkou‘ka). Jeho cílem je podat základní vhled do problematiky historického diskursu religionistiky a prostředkovat základní informace o náboženských kulturách Eurasie. V první řadě se bude výklad zabývat východisky, cíly a některými metodickými problémy historického přístupu k náboženství (problémem historické podmíněnosti náboženských daností, typy pramenného materiálu a jeho interpretace, ap.) Těži‘těm kursu v‘ak bude deskripce a charakterizování jednotlivých náboženských útvarů v eurasijském prostoru. V zimním semestru bude výklad systematicky probírat nejdůležitěj‘í náboženské kultury prejudaistického a preislámského Předního východu (Egypt, Mezopotámie, Syropalestina, Malá Asie) a předkřesťanské Evropy (Řekové, Římani, helénistické kulty, Keltové, Germáni, Slované). V letním semestru se pozornost soustředí na velké náboženské systémy jak monoteistické (mazdaismus, judaismus, křesťanství, islám) tak karmanové (hinduismus, buddhismus, džinismus) a primárně neteistické (konfucianismus, taoismus). Propedeutický charakter kursu jej může zpřístupnit i studentům jiných oborů (etnologie, historie, archeologie, ap...).

Četba:

Povinná literatura:
Doporučená literatura:

Dalibor ANTALÍK a Jiří STARÝ: ÓDIN: TYPY INTERPRETACE

Anotace:

Tento výběrový kurs (atest: zápočet) je určen zájemcům o předkřesťanské náboženství Germánů předev‘ím z řad religionistů, případně nordistů či germanistů. Jeho hlavním tématem bude Ódin-Wotan, jedna z nejdůležitěj‘ích - a současně i nejtemněj‘ích - postav starogermánského panteonu. Kromě nástinu jeho nejvýrazněj‘ích aspektů, bude cílem předvést i nejrůzněj‘í možnosti výkladu Ódinova náboženského a mytického charakteru. Komplexnost jeho postavy je taková, že takřka každá ze ‘kol zabývajících se interpretací mýtu nachází v Ódinovi rysy, které její výklad podporují. Silně charakteristické ov‘em je, že žádný takový výklad nevystihuje celek božské postavy, ale vždy jenom její část - obvykle tu, z níž na začátku vy‘el. Proto bude neoddělitelnou součástí kursu i kritika v‘ech vět‘ích interpretačních ‘kol, která by v závěru měla vyústit do diskuse o smysluplnosti interpretace mýtů jako takové.

Četba:

Doporučená literatura:

Dalibor ANTALÍK: NÁBOŽENSTVÍ PŘEDEXILNÍHO IZRAELE

Anotace:

Tento výběrový kurs (atest: zápočet) je určen posluchačům, kteří již jsou obeznámeni s dějinami a základními strukturami judaismu. Jeho náplní bude pokus o ohledávání archaické podoby izraelského náboženství před radikální monoteistickou reformou, která úzce souvisela s událostmi babylónského exilu. K tomuto cíli coby heuristické nástroje poslouží vyhodnocení archeologické a epigrafické evidence, dekonstrukce protipohanských jahvistických polemik doložených kanonickým zněním Tenaku a v neposlední řadě komparace s analogickými náboženskými strukturami ostatních, předev‘ím kenaanských populací starověkého Předního východu. Závěr výkladu bude věnován detekování prvků, které z "genetického" hlediska začleňují náboženství předexilního Izraele do ‘ir‘ího okruhu náboženských kultur severozápadních Semitů.

Četba:

Povinná literatura:
Doporučená literatura:

Dalibor ANTALÍK: KENAANSKÝ KULT PODLE PRIMÁRNÍCH PRAMENŮ

Anotace:

Tento výběrový kurs (atest: 2x kolokvium) je určen pro pokročilé zájemce o náboženské kultury starověkého Předního východu. Díky objevení starověkých městských států Ugaritu (1929), Mári (1933), Ebly (1964), Emaru (1972) a písemnictví z tamních archívů a skriptorií se podstatně roz‘ířily novodobé znalosti o náboženských představách a zvyklostech Kenaanců. Cílem tohoto kursu bude pokus o rekonstrukci těch kultických struktur severozápadních Semitů, jejichž studium umožňují archeologické nálezy a písemné prameny. Výklad se bude obírat následujícími okruhy: posvátná místa, posvátné předměty, posvátné osoby (sacerdotální vrstvy, resp. funkce; role krále v kultu), posvátné časy (svátky a jejich průběh podle liturgických "scénářů" a ordines), posvátné úkony (oběť a její modality, kult soch a procesní praxe, divinace a profécie, modlitební a hymnická adorace, rituální gesta, inkantace a terapeutická magie, otázka existence tzv. "sakrální prostituce"), rity přechodu (narození, otázka iniciace do dospělosti, manželství, pohřeb, adopce a její anulování), kult předků.

Četba:

Doporučená literatura:

Ladislav BENYOVSZKY: METAFYSIKA STÁLOSTI, IDENTITY A SUBSTANCE

Anotace:

Metodicky je kurs koncipován jako dějinný výklad (geschichtliche Auseinandersetzung).

Předná‘ka sleduje sebezadržení počátku do podoby stálosti, substance a identity a různost metafysických vypracování, jež jsou tímto jeho sebezadržením ustavena. Centrem předná‘ky je metafysika Spinozova a Leibnizova. Bude nejen pozitivně předvedena v jejích základních konturách, nýbrž předev‘ím sledována dějinně (temporální předpoklady ustavení "skutečnosti" (conatus), temporální předpoklady identity, stálosti, trvání, věčnosti, substance) a historicky (historické proměny "skutečnosti" - ENERGEIA - actualitas - conatus - Setzen - Wesen; ontologie soudu a její vývoj v novověku; historické proměny novověké ontologie identity).

Četba věnována Descartovým Úvahám o první filosofii. Akcent kladen na základní seznámení s celkovou povahou Descartova stanoviska, na problémy vztahu du‘e a ducha, na pojetí času, substance a identity.

Povinná literatura (k atestaci):

Ladislav BENYOVSZKY: J. G. FICHTE, GRUNDLAGE DER GESAMTEN WISSENSCHAFTSLEHRE

Anotace:

Cílem četby je základní seznámení s Fichteho vypracováním ontologické diference. Akcentován bude předev‘ím základní motiv (sebe)kladení a (sebe)diferenciace bytí (Tathandlung), ontologie identity, vývoj teorie obrazivosti, postupná konstituce motivu bytnosti (Wesen). Četba může být chápána též jako sledování dal‘í z rozhodujících podob metafysiky stálosti a identity (srv. skelet k racionalismu). Pro ak. rok 1999/2000 je předpokládáno komentované přečtení dílu prvního a úvodních partií dílu druhého. Četba bude probíhat na základě Meinerova vydání z r. 1979 respektujícího A (1794) i C (1802). Požadavkem pro atestaci je znalost sledované problematiky.

Jakub ČAPEK, Pavel KOUBA - RICOEUR: ROZHODOVÁNÍ A ČAS

Anotace:

Seminář si klade za cíl seznámit účastníky s Ricoeurovou ranou filosofií vůle. Základním textem semináře bude Philosophie de la volonté I: Le volontaire et l'involontaire, kde se autor pokou‘í o fenomenologickou analýzu lidské svobody a jejích mezí. První část knihy, na niž se soustředíme, obsahuje podrobný rozbor jednotlivých aspektů rozhodování, jako je rozvrh, záměr (intencionalita rozhodování), možnost, předvídání, motivy, přičítání (implicitní přítomnost osoby, která se rozhoduje, v jejím rozhodnutí), časový průběh volby. Ricoeur předkládá svou analýzu jako pokus rozpracovat Husserlovu metodu eidetické redukce v oblasti praktického jednání. Využívá přitom několika základních principů Husserlovy fenomenologie, ale zároveň odhaluje meze této metody. Ricoeurovo zkoumání není nicméně pouze pokusem o aplikaci jisté metody, je předev‘ím pokusem o příspěvek k obecnému problému svobody. Analýzy, které Ricoeur vypracovává s obdivuhodnou precizností, zároveň zařazuje do kontextu staré debaty o lidské svobodě: do diskuse o svobodě vůle, o problému, zda svoboda je spí‘e aktivita či receptivita, do diskuse mezi intelektualismem a iracionalismem. Své úvahy o rozhodování uzavírá pozorouhodnou analýzou otázky, zda je rozhodnutí z časového hlediska fenoménem diskontinuity či kontinuity.

V posledních hodinách semináře se pokusíme naznačit místo Ricoeurovy rané filosofie vůle v celku jeho díla, načrtnout jeho dal‘í názorový vývoj, poukázat na metodické či tematické přeryvy a posuny, ale i na návaznost v jeho my‘lení.

Z toho vyplývají cíle semináře:

  1. Osvojit si Ricoeurovu argumentaci a vnitřní logiku jeho úvah.
  2. Ukázat, jak se zapojuje do debat o svobodě vůle a rozhodování (najdeme zde např. zajímavou kritiku Bergsona, četné inspirace Descartem ap.).
  3. Předvést, v čem Ricoeur čerpá z Husserlovy fenomenologie a kde naráží na její meze.

Četba:

Základní text:
Dal‘í literatura:

Douglas DIX: RIMBAUD AND MALLARMÉ: DESUBJEKTIVE LYRICISM AND THE BIRTH OF THE AVANT-GARDE

Course Description:

This ongoing seminar will concentrate on the intersection between poetry and philosophy, focusing specifically on poets whose poetic reached what the theorist Julia Kristeva terms the "thetic" threshold between meaning and non-meaning, between subjectivity and the breakdown of subjectivity, and whose lives consequently crossed the border from language to silence, by either early death, madness, mental paralysis, reclusion, or refusal. This term (autumn, 1999), we will be exploring two French poets of the 19th Century: the French poet Arthur Rimbaud (1854-1891), who, having written all of his oeuvre by his early 20s, renounced his poetic gift, and departed France to a self-imposed exile in Africa and the middle east; and Stéphane Mallarmé (1842-1898), whose poetics sought the limits of expression, and who died unexpectedly, leaving his projected ulimate book unfinished. In these poets, whose poetry took up where the desubjective lyricism of Charles Baudelaire left off, can be found the origins of the avant-garde: both were so far ahead of their time that they achieved little (if any) success during their own lives, and they have only begun to be heard and understood in the last half of the 20th Century, when they have attracted some of the finest minds of this century to their works.

Concern in this seminar is not to explain away these tragic "silences" via reductive psychological or socio-historical explanations, but rather to explore the thresholds between language and silence, poetry and philosophy, and the modes of intensity at the limits of human expression. What we discover at these limits are the intensified, magnified truths of life, language, and society for every human being. While the approach of exploring the connections between language, literature, and life we will adopting is strongly influenced by the French philosophers: Blanchot, Deleuze, Luhmann and others.

Assessment: Seminar paper, 10-12 pages; attendance; participation

Texts:

Petr DVOŘÁK: TOMÁŠŮV KOMENTÁŘ K ARISTOTELOVU SPISU O VYJADŘOVÁNÍ

Anotace:

Spis O vyjadřování (Peri herméneiás, De Interpretatione) představuje důležitý stavební kámen Aristotelova logického systému: jedná se o přechod od teorie pojmu (Kategorie) k nauce o úsudku (Analytiky) právě v teorii soudu/propozice. V semináři ke spisu přistoupíme prostřednictvím četby Tomá‘ova komentáře k tomuto dílu. Cílem bude pochopit Aristotelovo pojetí a navíc získat vhled do středověké reflexe daných filozoficko-logických témat. Problémy filozofické logiky, logická sémantika přirozeného jazyka a v jejím rámci teorie propozice patří k ústředním námětům soudobé analytické filozofie. Četba Tomá‘ova komentáře bude proto doplněna a aktualizována exkurzy k současným diskusím dané problematiky. V rámci semináře se dotkneme témat vztahu přirozeného jazyka a my‘lení, přirozeného jazyka a logiky, syntaxe a sémantiky, teorie predikace, negace, problematiky existenčních výroků, modální logiky aj.

Požadavky k atestacím: účast, stručný referát, zevrubná orientace v dané problematice (ústní pohovor)

Četba:

Doporučená literatura:

Merab GAGANIDZE: TRADICE A MYŠLENÍ KŘESŤANSKÉHO VÝCHODU

Anotace:

Posluchačům religionistiky se započítává jako Křesťanství a jeho projevy v evropské kultuře II (123, 223)

Náboženský život a náboženské my‘lení ve východokřesťanském světě. - Východokřesťanský svět v časové a prostorové dimenzi. - Konstantinopolis. - Nový Řím. - Byzanc a Evropa. - Byzanc a Východ. -Apologetové a Otcové. - Ekumenické koncily a teologické debaty. - Boj za Krista, boj za Marii: Kristologické a Mariánské rozpravy. - Od mystické tmy Dionýsia Aeropagity po předscholastiku Jana z Dama‘ku. - Ikonoklastický spor: teologie a estetika. - Metropolní ortodoxie a periferní hereze: nestoriánství a monofisitismus. - Stát a církev, círař a patriarcha. - Mni‘ství a klá‘terní život. - Byzanc: ří‘e a dogmata. - Sýrie: anachoreti a misionáři. - Koptové, národ Faraonů: Kristologické konflikty a první klá‘tery. - Gruzie: světci a básníci. - Arménie: knihomilové a mni‘i. - Athos a poslední vzestup: Řehoř Palamas a hésychasmus. - Zkostnatělost a pád. - Idea "Třetího Říma": Trabzon, Gruzie, Rus. - Byzanc po Byzanci: Řecko, Balkán, Rusko, Gruzie. - Nová teologie: tradice a obnovení.

Náboženský systém hodnot: Bůh a svět. - Bůh a člověk. - Svět a člověk. - Čas a věčnost. - Prostor a povznesení. - Řád a svoboda. - Utopie a "tento svět". - Osobnost a obec. - Du‘e a tělo. - Postata a jméno. - Kontemplace a zápas. - Smrt a nesmrtelnost.

Četba:

Doporučená literatura:

Merab GAGANIDZE: METODY A VÝVOJ RELIGIONISTIKY

Anotace:

Posluchačům religionistiky se započítává jako Výběrový kurs (301, 302)

Předmět religionistiky. - Religionistika a teologie. - Náboženství a mytologie. - Problém určování hodnot. - Problém slovníku (terminologie). - Synchronní a diachronní popis. - Popis zavnitř a zvenku. - Problém překladu. - Kolektivní tradice a individuální zku‘enost. - Kulturní kontext. - Mystika a náboženská tradice. - Umění a náboženství.

Antické my‘lení o náboženství. - Středověk. - Novodobá filosofie (Vico, Hume, francouzské osvícenství, Herder, Lessing, Schleiermacher, Kant, Hegel). - Začátek srovnávací religionistiky (M. Muller, A. Comte, H. Spencer). - Antropologická ‘kola (E. Tylor, W. Robertson Smith, E. Durkheim, L. Lévy-Bruhl, A. van Gennep, E. Renan, J.G. Frazer, F. Boas, B. Malinowski). - Sociologická ‘kola (K. Marx, M. Weber). - Psychologická ‘kola (E.E. Evans-Pritchard, W. James, S. Freud, C.G. Jung, E. Fromm). - Fenomenologická ‘kola (W. Dilthey, R. Otto, G. van der Leeuw, J. Wach, M. Eliade). - Současné bádání. - Religionistika jako akademický předmět.

Četba:

Doporučená literatura:

Merab GAGANIDZE: MÝTUS A EPOS

Anotace:

Posluchačům religionistiky se započítává jako Výběrový kurs (301, 302).

Mýtus a rituál. - Obsah a struktura mýtu. - Vznik výpravného uméní. - vyprávění a literatura. - Mýty o kulturních hrdinech. - Mytologická pohádka a klasická (kouzelná) pohádka. - Od hrdinské pohádky po hrdinský epos. - Star‘í epos. - Klasický epos. - Začátek románu. - Antický a byzantský román. - Středověký (rytířský a kutrtuázní) román. - Mytologické tradice v literatuře novověku.

Četba:

Doporučená literatura:
Rozvrh 99/00 Dal‘í anotace

© Moskyt Zpět na  homepage Aktualizováno: 5.1.2000