Anotace a četby k předná‘kám a seminářům ÚFaR v ak.
r. 1999-00.
Rozvrh
99/00
Dalibor ANTALÍK: ÚVOD DO STUDIA
RELIGIONISTIKY
Anotace:
Cílem kursu je podat základní vhled do problematiky vědeckého bádání o
náboženství(ch). Po prolegomenální části (definice, terminologie, teorie
vzniku a vývoje náboženství, typologie) bude následovat výklad o metodách
užívaných v diskursu religionistiky a o jejich nejvýznačněj‘ích protagonistech.
Postupně bude jeho předmětem uvedení do historického, komparativního, kontextuálního
(sociologie náboženství, psychologie náboženství, atd...) a hermeneutického
bádání religionistiky. Předná‘ka je povinným kursem pro posluchače religionistiky
(atest: zápočet), ale její propedeutický charakter ji může zpřístupnit
i studentům jiných oborů (etnologie, sociologie, ap...).
Četba:
Povinná literatura:
-
Jan Heller & Milan Mrázek, Nástin religionistiky. (Uvedení do vědy
o náboženstvích.) Kalich, Praha 1988
-
Břetislav Horyna, Úvod do religionistiky. OIKÚMENÉ, Praha 1994
-
Karel Skalický, Po stopách neznámého Boha: Náboženství a Bůh v novodobém
religionistickém bádání. Studium 52; Aula & Křesťanská akademie v Římě,
Praha 1994
-
Jacques Waardenburg, Bohové zblízka: Systematický úvod do religionistiky.
Ústav religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity & Nakladatelství
Georgetown, Brno 1997
Doporučená literatura:
-
Michel Meslin, Pour une science des religions. Éditions du Seuil, Paris
1973
-
Friedrich Stolz, Grundzüge der Religionswissenschaft. Vandenhśck &
Ruprecht, Göttingen 1988
-
Frederick J. Streng, Understanding Religious Life. Wadsworth, Belmont 1985
Dalibor ANTALÍK: ÚVOD DO DĚJIN
NÁBOŽENSTVÍ
Anotace:
Kurs je povinnou předná‘kou pro oborové religionisty ("dějiny náboženství";
atest: zkou‘ka). Jeho cílem je podat základní vhled do problematiky historického
diskursu religionistiky a prostředkovat základní informace o náboženských
kulturách Eurasie. V první řadě se bude výklad zabývat východisky, cíly
a některými metodickými problémy historického přístupu k náboženství (problémem
historické podmíněnosti náboženských daností, typy pramenného materiálu
a jeho interpretace, ap.) Těži‘těm kursu v‘ak bude deskripce a charakterizování
jednotlivých náboženských útvarů v eurasijském prostoru. V zimním semestru
bude výklad systematicky probírat nejdůležitěj‘í náboženské kultury prejudaistického
a preislámského Předního východu (Egypt, Mezopotámie, Syropalestina, Malá
Asie) a předkřesťanské Evropy (Řekové, Římani, helénistické kulty, Keltové,
Germáni, Slované). V letním semestru se pozornost soustředí na velké náboženské
systémy jak monoteistické (mazdaismus, judaismus, křesťanství, islám) tak
karmanové (hinduismus, buddhismus, džinismus) a primárně neteistické (konfucianismus,
taoismus). Propedeutický charakter kursu jej může zpřístupnit i studentům
jiných oborů (etnologie, historie, archeologie, ap...).
Četba:
Povinná literatura:
-
Mircea Eliade, Dějiny náboženského my‘lení. I-III. OIKÚMENÉ, Praha 1995-97
-
Mircea Eliade & Ioan Petru Culianu ve spolupráci s Hillary S. Wiesnerem,
Slovník náboženství. Český spisovatel, Praha 1993
Doporučená literatura:
-
Samuel Noah Kramer (Ed.), Mytologie starověku. Orbis, Praha 1977
-
Světové mytologie: Nábožensko-mytologické systémy národů světa. Napsal
kolektiv autorů pod vedením Zsuzsy Kulczárové. Orbis, Praha 1973
Dalibor ANTALÍK a Jiří STARÝ:
ÓDIN: TYPY INTERPRETACE
Anotace:
Tento výběrový kurs (atest: zápočet) je určen zájemcům o předkřesťanské
náboženství Germánů předev‘ím z řad religionistů, případně nordistů či
germanistů. Jeho hlavním tématem bude Ódin-Wotan, jedna z nejdůležitěj‘ích
- a současně i nejtemněj‘ích - postav starogermánského panteonu. Kromě
nástinu jeho nejvýrazněj‘ích aspektů, bude cílem předvést i nejrůzněj‘í
možnosti výkladu Ódinova náboženského a mytického charakteru. Komplexnost
jeho postavy je taková, že takřka každá ze ‘kol zabývajících se interpretací
mýtu nachází v Ódinovi rysy, které její výklad podporují. Silně charakteristické
ov‘em je, že žádný takový výklad nevystihuje celek božské postavy, ale
vždy jenom její část - obvykle tu, z níž na začátku vy‘el. Proto bude neoddělitelnou
součástí kursu i kritika v‘ech vět‘ích interpretačních ‘kol, která by v
závěru měla vyústit do diskuse o smysluplnosti interpretace mýtů jako takové.
Četba:
Doporučená literatura:
-
Régis Boyer, Yggdrasill: La religion des anciens Scandinaves. Payot, Paris
1981, s.135-163
-
E. O. Gabriel Turville-Petre, Myths and Religion of the North: The Religion
of Ancient Scandinavia. Holt Rinehart & Winston, New York - Chicago
- San Francisco 1964, s.35-74
-
Jan de Vries, Altgermanische Religionsgeschichte. 2 sv. Walter de Gruyter,
Berlin 1935-1937, I/§99-107 a II/§146-178
Dalibor ANTALÍK: NÁBOŽENSTVÍ PŘEDEXILNÍHO
IZRAELE
Anotace:
Tento výběrový kurs (atest: zápočet) je určen posluchačům, kteří již jsou
obeznámeni s dějinami a základními strukturami judaismu. Jeho náplní bude
pokus o ohledávání archaické podoby izraelského náboženství před radikální
monoteistickou reformou, která úzce souvisela s událostmi babylónského
exilu. K tomuto cíli coby heuristické nástroje poslouží vyhodnocení archeologické
a epigrafické evidence, dekonstrukce protipohanských jahvistických polemik
doložených kanonickým zněním Tenaku a v neposlední řadě komparace s analogickými
náboženskými strukturami ostatních, předev‘ím kenaanských populací starověkého
Předního východu. Závěr výkladu bude věnován detekování prvků, které z
"genetického" hlediska začleňují náboženství předexilního Izraele do ‘ir‘ího
okruhu náboženských kultur severozápadních Semitů.
Četba:
Povinná literatura:
-
Rainer Albertz, Religionsgeschichte Israels in alttestamentlicher Zeit.
Teil I: Von den Anfängen bis zum Ende der Königszeit. Vandenhoeck &
Ruprecht, Göttingen 1992. (Angl.: A History of Israelite Religion in the
Old Testament Period. Vol. I: From the Beginnings to the End of the Monarchy.
John Knox, Westminster 1993.)
-
Niels Peter Lemche, Ancient Israel: A New History of Israelite Society.
Sheffield Academic Press, Sheffield 1988 (s.197-257)
-
Susan Niditch, Ancient Israelite Religion. Oxford University Press, Oxford
& New York 1997
Doporučená literatura:
-
Frank Moore Cross, Canaanite Myth and Hebrew Epic: Essays in the History
of the Religion of Israel. Harvard University Press, Cambridge & Massachusetts
1973
-
Patrick D. Miller, Jr., Paul Hanson & S. Dean McBride (vyd.), Ancient
Israelite Religion: Essays in Honour of Frank Moore Cross. Fortress Press,
Philadelphia 1987
-
Mark Stratton Smith, Early History of God: Yahweh and other Deities in
Ancient Israel. Harper, San Francisco 1990
-
Manfred Weippert, Jahwe und die anderen Götter: Studien zur Religionsgeschichte
des antiken Israel in ihrem syrisch-palästinischen Kontext. J. C. B. Mohr,
Tübingen 1997
Dalibor ANTALÍK: KENAANSKÝ KULT
PODLE PRIMÁRNÍCH PRAMENŮ
Anotace:
Tento výběrový kurs (atest: 2x kolokvium) je určen pro pokročilé zájemce
o náboženské kultury starověkého Předního východu. Díky objevení starověkých
městských států Ugaritu (1929), Mári (1933), Ebly (1964), Emaru (1972)
a písemnictví z tamních archívů a skriptorií se podstatně roz‘ířily novodobé
znalosti o náboženských představách a zvyklostech Kenaanců. Cílem tohoto
kursu bude pokus o rekonstrukci těch kultických struktur severozápadních
Semitů, jejichž studium umožňují archeologické nálezy a písemné prameny.
Výklad se bude obírat následujícími okruhy: posvátná místa, posvátné předměty,
posvátné osoby (sacerdotální vrstvy, resp. funkce; role krále v kultu),
posvátné časy (svátky a jejich průběh podle liturgických "scénářů" a ordines),
posvátné úkony (oběť a její modality, kult soch a procesní praxe, divinace
a profécie, modlitební a hymnická adorace, rituální gesta, inkantace a
terapeutická magie, otázka existence tzv. "sakrální prostituce"), rity
přechodu (narození, otázka iniciace do dospělosti, manželství, pohřeb,
adopce a její anulování), kult předků.
Četba:
Doporučená literatura:
-
Mark E. Cohen, The Cultic Calendars of the Ancient Near East. CDL Press,
Bethesda 1993
-
Richard Aurel Henshaw, Female and Male: The Cultic Personnel (The Bible
and the Rest of the Ancient Near East). Pickwick Publications, Allison
Park 1994
-
Ann Jeffers, Magic and Divination in Ancient Palestine and Syria. E. J.
Brill, Leiden 1996
-
Jean-Claude Margueron, "Sanctuaires sémitiques" & Amihai Mazar, "Sanctuaires
et temples en Canaan" v: Supplément au Dictionnaire de la Bible. Sv. 11.
Letouzey & Ané, Paris 1991, sl.1104-1286
-
Jan Quaegebeur (vyd.), Ritual and Sacrifice in the Ancient Near East. Peeters,
Leuven 1993
-
Karel van der Toorn, Family Religion in Babylonia, Syria and Israel: Continuity
and Change in the Forms of Religious Life. E. J. Brill, Leiden 1996
Ladislav BENYOVSZKY: METAFYSIKA
STÁLOSTI, IDENTITY A SUBSTANCE
Anotace:
Metodicky je kurs koncipován jako dějinný výklad (geschichtliche Auseinandersetzung).
Předná‘ka sleduje sebezadržení počátku do podoby stálosti, substance
a identity a různost metafysických vypracování, jež jsou tímto jeho sebezadržením
ustavena. Centrem předná‘ky je metafysika Spinozova a Leibnizova. Bude
nejen pozitivně předvedena v jejích základních konturách, nýbrž předev‘ím
sledována dějinně (temporální předpoklady ustavení "skutečnosti"
(conatus), temporální předpoklady identity, stálosti, trvání, věčnosti,
substance) a historicky (historické proměny "skutečnosti" - ENERGEIA
- actualitas - conatus - Setzen - Wesen; ontologie soudu a její vývoj v
novověku; historické proměny novověké ontologie identity).
Četba věnována Descartovým Úvahám
o první filosofii. Akcent kladen na základní seznámení s celkovou povahou
Descartova stanoviska, na problémy vztahu du‘e a ducha, na pojetí času,
substance a identity.
Povinná literatura (k atestaci):
-
Spinoza: Etika ... (jakékoli vydání)
-
Descartes: Meditace ... (jakékoli vydání)
Ladislav BENYOVSZKY: J. G. FICHTE,
GRUNDLAGE DER GESAMTEN WISSENSCHAFTSLEHRE
Anotace:
Cílem četby je základní seznámení s Fichteho vypracováním ontologické diference.
Akcentován bude předev‘ím základní motiv (sebe)kladení a (sebe)diferenciace
bytí (Tathandlung), ontologie identity, vývoj teorie obrazivosti, postupná
konstituce motivu bytnosti (Wesen). Četba může být chápána též jako sledování
dal‘í z rozhodujících podob metafysiky stálosti a identity (srv. skelet
k racionalismu). Pro ak. rok 1999/2000 je předpokládáno komentované přečtení
dílu prvního a úvodních partií dílu druhého. Četba bude probíhat na základě
Meinerova vydání z r. 1979 respektujícího A (1794) i C (1802). Požadavkem
pro atestaci je znalost sledované problematiky.
Jakub ČAPEK, Pavel KOUBA - RICOEUR:
ROZHODOVÁNÍ A ČAS
Anotace:
Seminář si klade za cíl seznámit účastníky s Ricoeurovou ranou filosofií
vůle. Základním textem semináře bude Philosophie de la volonté I: Le
volontaire et l'involontaire, kde se autor pokou‘í o fenomenologickou
analýzu lidské svobody a jejích mezí. První část knihy, na niž se soustředíme,
obsahuje podrobný rozbor jednotlivých aspektů rozhodování, jako je rozvrh,
záměr (intencionalita rozhodování), možnost, předvídání, motivy, přičítání
(implicitní přítomnost osoby, která se rozhoduje, v jejím rozhodnutí),
časový průběh volby. Ricoeur předkládá svou analýzu jako pokus rozpracovat
Husserlovu metodu eidetické redukce v oblasti praktického jednání. Využívá
přitom několika základních principů Husserlovy fenomenologie, ale zároveň
odhaluje meze této metody. Ricoeurovo zkoumání není nicméně pouze pokusem
o aplikaci jisté metody, je předev‘ím pokusem o příspěvek k obecnému problému
svobody. Analýzy, které Ricoeur vypracovává s obdivuhodnou precizností,
zároveň zařazuje do kontextu staré debaty o lidské svobodě: do diskuse
o svobodě vůle, o problému, zda svoboda je spí‘e aktivita či receptivita,
do diskuse mezi intelektualismem a iracionalismem. Své úvahy o rozhodování
uzavírá pozorouhodnou analýzou otázky, zda je rozhodnutí z časového hlediska
fenoménem diskontinuity či kontinuity.
V posledních hodinách semináře se pokusíme naznačit místo Ricoeurovy
rané filosofie vůle v celku jeho díla, načrtnout jeho dal‘í názorový vývoj,
poukázat na metodické či tematické přeryvy a posuny, ale i na návaznost
v jeho my‘lení.
Z toho vyplývají cíle semináře:
-
Osvojit si Ricoeurovu argumentaci a vnitřní logiku jeho úvah.
-
Ukázat, jak se zapojuje do debat o svobodě vůle a rozhodování (najdeme
zde např. zajímavou kritiku Bergsona, četné inspirace Descartem ap.).
-
Předvést, v čem Ricoeur čerpá z Husserlovy fenomenologie a kde naráží na
její meze.
Četba:
Základní text:
-
Ricoeur: Philosophie de la volonté I: Le volontaire et l'involontaire,
zejm. do str. 186. k dispozici bude pracovní překlad do če‘tiny i anglický
překlad Freedom and Nature: The Voluntary and the Involuntary, překlad
a úvod Erazim V. Kohák, Northwestern University Press 1966
Dal‘í literatura:
-
Ricoeur: Méthode et tâches d'une phénoménologie de la volonté (1951), in.
A l'école de la phénoménologie, Vrin, Paris 1986, str. 59 - 86.
-
L'unité du volontaire et de l'involontaire comme idée-limite, Bulletin
de la Société Française de Philosophie 45e Année, 1951, No 1
-
Husserl: příslu‘né pasáže z Logických zkoumání (I. a V.) a Ideen I (§§
35 - 37, 80 - 83, 114n, 122).
Douglas DIX: RIMBAUD AND MALLARMÉ:
DESUBJEKTIVE LYRICISM AND THE BIRTH OF THE AVANT-GARDE
Course Description:
This ongoing seminar will concentrate on the intersection between poetry
and philosophy, focusing specifically on poets whose poetic reached what
the theorist Julia Kristeva terms the "thetic" threshold between meaning
and non-meaning, between subjectivity and the breakdown of subjectivity,
and whose lives consequently crossed the border from language to silence,
by either early death, madness, mental paralysis, reclusion, or refusal.
This term (autumn, 1999), we will be exploring two French poets of the
19th Century: the French poet Arthur Rimbaud (1854-1891), who, having written
all of his oeuvre by his early 20s, renounced his poetic gift, and departed
France to a self-imposed exile in Africa and the middle east; and Stéphane
Mallarmé (1842-1898), whose poetics sought the limits of expression, and
who died unexpectedly, leaving his projected ulimate book unfinished. In
these poets, whose poetry took up where the desubjective lyricism of Charles
Baudelaire left off, can be found the origins of the avant-garde: both
were so far ahead of their time that they achieved little (if any) success
during their own lives, and they have only begun to be heard and understood
in the last half of the 20th Century, when they have attracted some of
the finest minds of this century to their works.
Concern in this seminar is not to explain away these tragic "silences"
via reductive psychological or socio-historical explanations, but rather
to explore the thresholds between language and silence, poetry and philosophy,
and the modes of intensity at the limits of human expression. What we discover
at these limits are the intensified, magnified truths of life, language,
and society for every human being. While the approach of exploring the
connections between language, literature, and life we will adopting is
strongly influenced by the French philosophers: Blanchot, Deleuze, Luhmann
and others.
Assessment: Seminar paper, 10-12 pages; attendance; participation
Texts:
-
students desiring credit will be required to purchase a course reader of
the text covered. All texts will be thaught in English translations, although
we will be from time to time attending to the French originals (no French
knowledge required).
Petr DVOŘÁK: TOMÁŠŮV KOMENTÁŘ
K ARISTOTELOVU SPISU O VYJADŘOVÁNÍ
Anotace:
Spis O vyjadřování (Peri herméneiás, De Interpretatione) představuje důležitý
stavební kámen Aristotelova logického systému: jedná se o přechod od teorie
pojmu (Kategorie) k nauce o úsudku (Analytiky) právě v teorii soudu/propozice.
V semináři ke spisu přistoupíme prostřednictvím četby Tomá‘ova komentáře
k tomuto dílu. Cílem bude pochopit Aristotelovo pojetí a navíc získat vhled
do středověké reflexe daných filozoficko-logických témat. Problémy filozofické
logiky, logická sémantika přirozeného jazyka a v jejím rámci teorie propozice
patří k ústředním námětům soudobé analytické filozofie. Četba Tomá‘ova
komentáře bude proto doplněna a aktualizována exkurzy k současným diskusím
dané problematiky. V rámci semináře se dotkneme témat vztahu přirozeného
jazyka a my‘lení, přirozeného jazyka a logiky, syntaxe a sémantiky, teorie
predikace, negace, problematiky existenčních výroků, modální logiky aj.
Požadavky k atestacím: účast, stručný referát, zevrubná orientace
v dané problematice (ústní pohovor)
Četba:
Doporučená literatura:
-
Aristoteles, O vyjadřování, přel. A. Kříž, ČSAV 1959.
Merab GAGANIDZE: TRADICE A MYŠLENÍ
KŘESŤANSKÉHO VÝCHODU
Anotace:
Posluchačům religionistiky se započítává jako Křesťanství a jeho projevy
v evropské kultuře II (123, 223)
Náboženský život a náboženské my‘lení ve východokřesťanském světě. -
Východokřesťanský svět v časové a prostorové dimenzi. - Konstantinopolis.
- Nový Řím. - Byzanc a Evropa. - Byzanc a Východ. -Apologetové a Otcové.
- Ekumenické koncily a teologické debaty. - Boj za Krista, boj za Marii:
Kristologické a Mariánské rozpravy. - Od mystické tmy Dionýsia Aeropagity
po předscholastiku Jana z Dama‘ku. - Ikonoklastický spor: teologie a estetika.
- Metropolní ortodoxie a periferní hereze: nestoriánství a monofisitismus.
- Stát a církev, círař a patriarcha. - Mni‘ství a klá‘terní život. - Byzanc:
ří‘e a dogmata. - Sýrie: anachoreti a misionáři. - Koptové, národ Faraonů:
Kristologické konflikty a první klá‘tery. - Gruzie: světci a básníci. -
Arménie: knihomilové a mni‘i. - Athos a poslední vzestup: Řehoř Palamas
a hésychasmus. - Zkostnatělost a pád. - Idea "Třetího Říma": Trabzon, Gruzie,
Rus. - Byzanc po Byzanci: Řecko, Balkán, Rusko, Gruzie. - Nová teologie:
tradice a obnovení.
Náboženský systém hodnot: Bůh a svět. - Bůh a člověk. - Svět a člověk.
- Čas a věčnost. - Prostor a povznesení. - Řád a svoboda. - Utopie a "tento
svět". - Osobnost a obec. - Du‘e a tělo. - Postata a jméno. - Kontemplace
a zápas. - Smrt a nesmrtelnost.
Četba:
Doporučená literatura:
-
Špidlík, T.: Spiritualita křesťanského Východu. II, Modlitba. Praha, 1999
-
Losský, V.: Dogmatické bohosloví. Praha, 1980
-
Losský, V.: Mystické bohosloví východní církve. Praha, 1984
-
Losský, V.: Orthodox theology: An Introduction. 1978
-
Meyendorff, J.: The Orthodox Church: Its Past and Its Role in the World
today, 3rd ed. 1981
-
Pelikan, J.: The christian Tradition: A history of the Development of Doctrine,
vol. 2: The
-
Spirit of Eastern Cristendom. 1975
-
Ware, T.: The Orthodox Church. 1984
Merab GAGANIDZE: METODY A VÝVOJ
RELIGIONISTIKY
Anotace:
Posluchačům religionistiky se započítává jako Výběrový kurs (301, 302)
Předmět religionistiky. - Religionistika a teologie. - Náboženství a
mytologie. - Problém určování hodnot. - Problém slovníku (terminologie).
- Synchronní a diachronní popis. - Popis zavnitř a zvenku. - Problém překladu.
- Kolektivní tradice a individuální zku‘enost. - Kulturní kontext. - Mystika
a náboženská tradice. - Umění a náboženství.
Antické my‘lení o náboženství. - Středověk. - Novodobá filosofie (Vico,
Hume, francouzské osvícenství, Herder, Lessing, Schleiermacher, Kant, Hegel).
- Začátek srovnávací religionistiky (M. Muller, A. Comte, H. Spencer).
- Antropologická ‘kola (E. Tylor, W. Robertson Smith, E. Durkheim, L. Lévy-Bruhl,
A. van Gennep, E. Renan, J.G. Frazer, F. Boas, B. Malinowski). - Sociologická
‘kola (K. Marx, M. Weber). - Psychologická ‘kola (E.E. Evans-Pritchard,
W. James, S. Freud, C.G. Jung, E. Fromm). - Fenomenologická ‘kola (W. Dilthey,
R. Otto, G. van der Leeuw, J. Wach, M. Eliade). - Současné bádání. - Religionistika
jako akademický předmět.
Četba:
Doporučená literatura:
-
Heller, J., Mrázek, M.: Nástin religionistiky. Praha 1988
-
Horyna, B.: Úvod do religionistiky. Praha 1994
-
Puhvel, J.: Srovnávací mythologie. Praha 1997
-
Pettazzoni, R.: Essays in the History of Religion, 1967
-
Waardenburg, J.: Classical Approaches to the Study of Religion: Aims, Methods
and Theories of
-
Research, 2 Vols, 1973-74
-
Bianchi, U.: The History of Religion, 1971
-
De Vries, J.: The Study of Religion, 1967
-
Eliade, M.: The Quest. History and Meaning in Religion, 1969
-
Eliade M., Kitagawa J. M. (ed.): The History of Religions: Essays in Methodology,
1959
Merab GAGANIDZE: MÝTUS A EPOS
Anotace:
Posluchačům religionistiky se započítává jako Výběrový kurs (301, 302).
Mýtus a rituál. - Obsah a struktura mýtu. - Vznik výpravného uméní.
- vyprávění a literatura. - Mýty o kulturních hrdinech. - Mytologická pohádka
a klasická (kouzelná) pohádka. - Od hrdinské pohádky po hrdinský epos.
- Star‘í epos. - Klasický epos. - Začátek románu. - Antický a byzantský
román. - Středověký (rytířský a kutrtuázní) román. - Mytologické tradice
v literatuře novověku.
Četba:
Doporučená literatura:
-
Dumézil, G.: Mýty a bohové Indoevropanů. 1997
-
Jung, C.G.:, Kerényi, K.: Věda o mytologii. 1996
-
Puhvel, J.: Srovnávací mythologie. Praha, 1997
-
Eliade, M.: Mýty, sny a mystéria. Praha, 1998
-
Bowra, C.M.: Heroic Poetry. London, 1952
-
Bowra, C.M.: Primitive Song. London, 1960
-
Campbell, J.: The Hero with a Thousand Faces. Princeton, 1948
-
Cahdwick, K.M.: The Growth of Literature. Vol. 1-3. London, 1932-1940
-
Dumézil, G.: Mythe et epopée. I-II-III. Paris, 1968-1973
-
Jackson, W.T.H.: The Hero and the King: An Epic Theme. New York, 1982
-
Lord, A.: The Singer of Tales. Cambridge (Mass.), 1960
© Moskyt |
Zpět na
homepage |
Aktualizováno: 5.1.2000 |