Anotace a četby k předná‘kám a seminářům ÚFaR v ak.
r. 1999-00.
Stanislav KOMÁREK: LIDSKÁ PŘIROZENOST
V ZRCADLE BIOLOGICKÝCH KONCEPCÍ
Anotace:
Předná‘ka ukazuje obraz člověka tak, jak jej načrtli ve svých dílech někteří
významní biologové 19. a 20. století (Darwin, Wallce, Portmann, Lorenz,
Wilson, Eibl-Eibesfeldt aj.) a srovnává jej s filosoficko-antropologickými
koncepcemi. Probírá i společenské dopady biologicko-antropologických teorií
na rasovou politiku, výchovu, soudnictví a "lidové" způsoby sebepochopení.
Četba:
Doporučená literatura:
-
Komárek, S.: Lidská přirozenost. Praha, Vesmír 1998.
Pavel KOUBA: HERMENEUTIKA ČASU
A PROSTORU I: KANTOVA TRANSCENDENTÁLNÍ ESTETIKA.
Anotace:
Dvousemestrový diplomový seminář (4 hod. týdně). Kurs předpokládá obecnou
znalost Kantovy filosofie, zejména její teoretické části (Kritika čistého
rozumu, Prolegomena).
Kurs bude věnován zkoumání vztahu mezi prostorem a časem. Obecným cílem
bude přispět k nalezení diferencovaněj‘í formulace vztahu mezi "objektivním"
časem a prostorem na straně jedné a jejich subjektivním, "žitým" významem
na straně druhé.
Východiskem bude první díl Kantovy Transcendentální nauky o elementech,
tzn. Transcendentální estetika (§§ 1-8), doplněná některými partiemi z
Analytiky zásad. Tématem semináře bude výklad těchto částí Kritiky čistého
rozumu, který se bude opírat mj. o připravovaný překlad Jaromíra Loužila
a základní cizojazyčné komentáře ke KČR.
V četbě budou diskutovány jednak různé interpretační přístupy ke Kantovu
pojetí prostoru a času (a to jak speciální studie k textu KČR, tak samostatné
interpretace Kanta v odli‘ném filosofickém kontextu, např. "Phänomenologische
Interpretation der 'Kritik der reinen Vernunft' M. Heideggera, GA 25),
jednak některé obecněji zaměřené práce na problém prostoru a času. V prvním
semestru se pozornost soustředí předv‘ím na problém prostoru.
Četba:
Povinná literatura:
-
KANT, I.: Kritika čistého rozumu (Transcendentální estetika, tj. §§ 1-8;
z Transcendentální logiky: Analytika zásad (O schematismu čistých rozvažovacích
pojmů a Analogie zku‘enosti)
-
KANT, I.: De mundi sensibilis... , Sectio III (§§ 13-15)
-
KANT, I.: Von dem ersten Grunde des Unterschieds der Gegenden im Raume
(1768)
-
KANT, I.: Prolegomena...
Výběr doporučené literatury:
Ke Kantově teoretické filosofii obecně:
-
BAUMGARTEN: Kants Kritik der reinen Vernunft. Anleitung zur Lektüre. 3.
Aufl. Freiburg 1991.
-
DELEUZE, G.: La philosophie critique de Kant. Paris P.U.F. 1963.
-
GRONDIN, J.: Emmanuel Kant. Paris, Criterion 1991.
-
HEIDEGGER, M.: Phänomenologische Interpretation von Kants Kritik der reinen
Vernunft. GA 25. ?? 5-12, str. 81-164
-
KAULBACH, F.: Kant. Berlin, de Gruyter 1969.
-
KOPPER, J. a MALTER, R. (vyd.): Materialien zu Kants "KdrV", Ffm, Suhrkamp
1975.
-
NAGL, L. (vyd.): Zur Kantforschung der Gegenwart. Darmstadt, Wiss. Buchgesellschaft,
1981.
-
PATON, H. J.: Kants Metaphysics of Experience, 2 sv. London, Allen and
Unwin 1936. 4. vyd. 1965.
-
STRAWSON, P.: The Bounds of Sense. London 1966. dt. Die Grenzen des Sinnes.
Ein Kommentar zu Kants KdrV. Königstein 1981.
-
VAIHINGER, H.: Kommentar zur "Kritik der reinen Vernunft"
-
WALKER, R. C. S.: Kant. London 1978.
-
KANT-STUDIEN 1897-1990
K Transcendentální estetice:
-
ALLISON, H. E.: The Sensible Conditions of Human Knowledge. In: Kants Transcendental
Idealism, pp.81-114
-
BUCHDAHL, Gerd: Kants Theory of Space. In: Metaphysics and the Philosophy
of Science, pp. 574-614
-
CASSIRER, Ernst: Das Erkenntnisproblem, sv. 2, kap. 2, ss. 442-520
-
DÜSING, K.: Objektive und subjektive Zeit. Untersuchungen zu Kants Zeittheorie
und zu ihrer modernen kritischen Rezeption. Kant-Studien 71 (1980)
-
EBBINGHAUS, J: Kants Lehre von der Anschauung a priori. In: G. Prauss (vyd.):
Kant. Str. 44-61
-
GUYER, Paul: Kant and the claims of knowledge. The central arguments of
the refutation (of idealism) 297-316
-
HAVET, J.: Kant et le probleme du temps. Paris 1947
-
HEIDEGGER, M.: Die Frage nach dem Ding ? 7 d, str. 151-160
-
HEIDEGGER, M: Die Frage nach der Wahrheit (GA 21), ?? 22-23, str. 269-304.
-
HEIDEMANN, I.: Spontaneität und Zeitlichkeit. Ein Problem der KdrV. Kant-Studien,
Ergänzungsheft 75, Köln 1958.
-
HERRING, H.: Das Problem der Affektion bei Kant. Kant-Studien 67, Köln
1953.
-
HORSTMANN, R.: Transcendal Idealism and the Representation of Space. In:
Reading Kant. Ed. by Eva Schaper & W. Vossenkuhl, pp. 168-176.
-
CHENET, F. X.: Que sont donc l'espace et le temps? Les hypotheses considérées
par Kant et la lancinante objection de la "troisieme possibilité". In:
Kant-Studien 1993/2, s 129-153.
-
KAULBACH, F.: Die Metaphysik des Raumes bei Leibniz und Kant. Köln 1960.
-
KAULBACH, F.: Der philosophische Begriff der Bewegung.
-
KITCHER, P.: The Science of Sensibility. In: Kant's Transcendental Psychology,
pp. 30-60
-
KRÜGER, G.: Über Kants Lehre von der Zeit. In: Anteile. M. Heidegger zum
60. Geburtstag. Ffm 1950, str. 178-211
-
MOREAU, J.: Le temps, la succesion et le sens interne. In: Akten des 4.
Internationalen Kant-Kongresses 1974. Berlin-N.Y 1974 (Kant-Studien, Sonderheft
65.)
-
MÜLLER-LAUTER: Kants Widerlegung des materialen Idealismus. In: Archiv
für Geschichte der Philosophie 46 (1964), s. 70 nn.
-
MADIGAN, P. S.: Time in Locke and Kant. In: Kant-Studien 67 (1976), str.
20-58.
-
NABERT, J.: L'expérience interne chez Kant. In: Revue de métaphysique et
de morale, 31, 1924, str. 205-268.
-
OSMO, P.: La question du temps dans la philosophie de Kant. In: Penser
le temps, ed. M. Méheut, Paris, ellipses 1996, str. 33-42
-
PARSONS, Ch.:
-
The Transcendental Aesthetic. In: The Cambridge Companion to Kant. Ed.
by P. Guyer, pp. 62-100
-
Infinity and Kant's Conception of the "Possibility of Experience". In:
Kant. Collection of Critical Essays. Ed. by R. P. Wolff
-
RAMAIL, U.: Raum und Aussenwelt. Interpretationen zu Kants kritischem Idealismus.
-
SCHOLZ, H.: Das Vermächtnis der Kantischen Lehre vom Raum und von der Zeit.
Kant-Studien 29 (1924), str. 21-69.
-
WILLASCHEK, M.:
-
Der transzendentale Idealismus und die Idealität von Raum und Zeit. Eine
"lückenlose" Interpretation von Kants Beweis in der "Transzendentalen Ästhetik"
-
Transcendental idealism and the forms of intuition (345-370)
-
The Rehabilition of Transcendental Idealism.
In: Reading Kant. Ed. by Eva Schaper & W. Vossenkuhl, pp. 140-167
-
WAXMAN, W. Kant's Model of the Mind.
K Heideggerově interpretaci Kanta:
-
DECLEVE, H.: Heidegger et Kant. La Haye 1970.
-
BUÉE, J. M.: La lecture heideggérienne de Kant. In: Cahiers Eric Weil III
(Interprétations de Kant), pp. 71-91
-
HOPPE, H. G.: Wandlungen in der Kant-Auffassung Heideggers. In: Durchblicke,
Ffm 1970, str. 284-317.
-
KAULBACH, F.: Die Kantische Lehre von Ding und Sein in der Interpretation
Heideggers. Kant-Studien 55 (1964), str. 194-220
K prostoru obecně:
-
BOLLNOW, O. F.: Mensch und Raum. Stuttgart, Kohlhammer 1963.
-
GRÜNBAUM, A.: Philosophical Problems of Space and Time. New York 1973.
-
HUSSERL, E.: Ding und Raum (1907). Husserliana XVI, 1973.
-
JAMMER, M: Concepts of Space. N. Y. 1954. Něm.: Das Problem des Raumes.
Die Entwicklung der Raumtheorien. Darmstadt 1960.
-
LES CAHIERS PHILOSOPHIQUE DE STRASBOURG: dossier Espace
-
PATOČKA, J.: Náčrtek historického vývoje pojmu prostoru (od počátku k Leibnizovi).
In: Aristoteles, jeho předchůdci a dědicové, str. 208-254 (Praha, 1964)
-
STRÖKER, E.: Philosophische Untersuchungen zum Raum. Ffm 1965.
-
WALDENFELS, B: Gelebter Raum als Ausgangspunkt. In: In den Netzen der Lebenswelt.
Frankfurt a. M., Suhrkamp 1985.
Zdeněk KRATOCHVÍL: RELIGIONISTICKÝ
DIPLOMNÍ A OBOROVÝ SEMINÁŘ
Anotace:
Seminář, na kterém diplomanti v oboru religionistiky povinně a ostatní
dobrovolně představují mezivýsledky své práce. "Ostatními" se rozumí jak
studenti, kteří pí‘í nějakou práci (ročníkovou, postupovou) - nebo se prostě
jenom chtějí podělit s něčím, na čem pracují nebo co v literatuře potkali
- tak doktorandi i vyučující, případně i dal‘í hosté, pokud by se vyskytli;
nezávisle na jejich oboru, pokud téma nějak souvisí s oblastí religionistiky.
Jsou zváni i nereferující hosté (nakolik to fyzická i mentální kapacita
dovolí), zvlá‘tě pak ‘kolitelé. Zápočet se ov‘em uděluje jen za pokrok
při psaní diplomové práce, který projde společnou diskusí.
Zdeněk KRATOCHVÍL: FENOMENOLOGIE
NÁBOŽENSTVÍ
Anotace:
Prezentace základních tezí Gerarda van der Leeuwa a některých jeho kasuistik
k nim. Diskuse o metodologii oboru (vítány referáty o alternativních metodách
a o analogiích v příbuzných oborech). Diskuse o vztahu fenomenologie náboženství
a religionistické komparatistiky (vítány referáty s konkrétní kasuistikou).
Předpokladem zkou‘ky je nejméně 1 písemná práce (druhá může být jejím základem).
Četba:
Základní literatura:
-
G. van der Leeuw: Phänomenologie der Religion, Tübingen 1956 (k dispozici
je také anglická a polská verze)
Zdeněk KRATOCHVÍL: HÉRAKLEITOS
JAKO NÁBOŽENSKÝ MYSLITEL
Anotace:
Cílem je ukázat jednu z podob řecké protofilosofie jako zcela zásadní náboženský
obrat. Cestou k tomu je výklad Hérakleitových zlomků opřených o analýzu
jejich základních výrazových forem (lexikálních, syntaktických, rétorických)
a o četbu v‘ech zachovaných přímých zlomků i některých jejich stoických
a platónských kontextů.
K dispozici bude zcela nová verze bilingvy s kritickým aparátem, studie
o stylistických prostředcích Hérakleitovy řeči (Kritický sborník 1-2/99)
a částečně i nová verze komentářů. Základní literatura pro porovnání: Charles
Kahn: The art and thought of Heraclitus, Cambridge Univ. Press 1987. Základem
zkou‘ky jsou dvě interpretační nebo referující práce.
Zdeněk KRATOCHVÍL: JANOVO EVANGELIUM
A KONSTITUCE CÍRKEVNÍHO KŘESŤANSTVÍ
Anotace:
Četba vybraných pasáží (zvlá‘tě podrobně Prolog + 3. + 4. kap.) s paralelním
sledováním řeckého textu, s občasným přihlížením k antickým komentářům
(Hérakleón, Órigenés, Augustinus) a k analogiím v jiných textech 1. a 2.
století.
Základní literatura: Ekumenický překlad, Alandovo vydání řeckého textu,
případně i zmíněné komentáře. Vítány jsou referáty doplňující o novodobé
interpretace. Zápočet se uděluje za referát nebo písemnou práci.
Zdeněk KRATOCHVÍL: UVEDENÍ K FILOSOFII
Anotace:
Sledování vztahů filosofie a ne-filosofie (tedy různých náboženství, literárních
žánrů i oborů vědy) na příkladech z různých dob a prostředí. Rozdělení
předná‘ek je tematické, nikoliv chronologické, přesto časté odkazy na "dějiny
filosofie" a na problém dějinnosti nebo evoluce i mimo filosofii. Co vlastně
je filosofie? Může být filosofie výsadním polem pěstování bytostné moudrosti?
Studentům nefilosofických oborů FF se zaúpočítává jako splnění požadavku
z filosofie. Doporučeno pro oborové studenty religionistiky. Způsob atestací
stejný jako u kursu Z. Pince "Kořeny evropské tradice".
Atestace a literatura jsou stejné jako u krusů Zdeňka Pince a Jana
Sokola.
Podmínky atestace pro studenty FF
- IZV
Syllabus:
Zimní semestr:
-
Proč filosofie? Co je to filosofie? Není v ní europocentrismus (dokonce
graecocentrismus)?
-
Tradiční pýcha filosofie: zvlá‘tní nárok na pravdu.
-
Je to první z věd, meta-věda, nebo to mezi vědou a ne-vědou?
-
Zákon tří stadií (Comte) a nauka o třech pohybech (Patočka). Co s tím?
-
Je pravda, že "filosofie hledá pravdu"? Proč občas (a kdy?) stojíme o "pravdu"
a co tím vlastně myslíme?
-
Vzájemný soulad dvou výpovědí? Soulad výpovědi s věcí? Soulad věci s čímsi,
o co v ní jde, nebo s jejím projevem? Zjevnost, neskrytost?
-
My‘lení a řeč. Pravda v různých diskurzech a žánrech. Pluralita literárních
žánrů užívaných pro filosofii.
-
Antropocentrismus a antropomorfismus na‘eho my‘lení a vnímání. Paradoxy
humanismu.
-
Co je "objektivní" a co je "subjektivní"?
-
"Transcendentální obrat" novověkého my‘lení obrat k "subjektu! a konstrukce
"objektivní
reality".
-
Postmoderní reakce na kult jediné "objektivní" pravdy, demaskování "morálního"
hlediska.
-
Hledání životního tvaru: dá se najít jako hotový, nebo musí vyrůst, nebo
je dán či vnucen?
-
Vztahy svobody a mezí. Tradice jako opora nebo okovy.
-
Vztahy tradice a náboženství, náboženství a filosofie. Náboženství jako
základ společenství, jako soukromá záležitost. Ateismus.
-
Co je "náboženství". Jaká náboženství máme: podle počtu bohů, podle "zjevenosti",
podle zajímavěj‘ích hledisek.
-
Náboženství: tabu, mana, kult (ritus), mýtus. Mýtus a cyklický čas.
-
Obnovování: vztah k počátku, původu, který je jiného řádu.
-
Běžná představa o lineárním čase, otevřeném filosofií, vědou, vírou.
-
Mýtus o Gilgamé‘ovi. Transkulturní motivy a analogie.
-
Mýtus knihy Genesis o Stvoření (Hexaemeron). Rozdíly od novodobého "kreacionismu".
-
Zvlá‘tnosti "Boha Stvořitele".
-
Dědictví starých náboženství Anatolie a egejské oblasti: obrazy Bohyně,
krocení Býka, pole a pěstování. Revitalizace "pohanství"? Nevhodnost výrazu
"pohanství".
-
Řecké náboženství, básně, divadlo a filosofie: Athéna, Apollón, Dionýsos,
Hermés, Hádés.
-
Epos, mytologie, lyrika, tragédie, moudrost, filosofie (ale i komedie,
román).
-
Mudrci a filosofie. Transkulturnost sapienciální vrstvy řady velkých náboženství.
Obraz "probuzení". Dědictví ve filosofii: "vědomí", sebepoznání.
-
"Osoba" - význam (viz personalismus) a problematičnost (maska, pod osudem?).
"Individualita" a "totožnost".
-
"Já" - rozhraní tajemství a sobectví, moudrosti a obratu my‘lení do sebereflexe.
-
Vědomí - z čeho vyrůstá a jak se utváří jeho struktura? Tělesnost osoby.
-
Fysis (příroda, přirozenost) a kultura.
-
Proměnlivost, mnohovýznamovost a uplývavost fysis. Její uchopování a pěstování,
ale i destrukce a zapomenutí. Přirozenost, tělesnost, du‘e.
-
Filosofické dědictví mýtu o věčném návratu.
-
Emenace a koncentrace, mnohost a jednota, sestup (pád) a návrat, koloběh
života, cyklus du‘e.
-
Obraz naru‘ené rovnováhy - nebo spí‘e rovnováhy v cyklu vychýlení z ní.
-
Co míníme slovem du‘e? Pojetí filosofie jako péče o du‘i.
Letní semestr:
-
Péče o du‘i a výchova, vzdělání.
-
Vzdělání a působnost řeči (náboženské, filosofické, ‘kolní, poetické, politické).
-
Paradoxy výchovy, vzdělání a učení (odkud se bere pravda a životní orientace).
-
Sókratés - zakladatelská legendární postava filosofie nebo kverulant a
ironický tazatel?
-
"Porodnické umění" my‘lenek.
-
Síla otázky. Kde se vynucuje odpověď: ve ‘kole a při soudním ‘etření.
-
Hermeneutická otázka po předpokladech řečeného.
-
Platón - racionalista nebo mystik? Vztah my‘lení (nazírání duchem) a vnímání
(prožívání).
-
Podobenství o jeskyni.
-
Podobenství o úsečce. Role "dialektiky" a "důkazu". Anamnésis.
-
Idea a ideály, Erós a sublimace. Krása.
-
Bůh, Dobro, smysl, účel. Výsostnost a upadlost těchto výrazů.
-
My‘lení analogií. Kdy lze rozpoznat mezi smyslem a náhodou?
-
Příčina a následek (účinek). Řetězce příčin?
-
Osud a determinismus nebo svoboda (nahodilá nebo účelná)?
-
Filosofie politika: utopie, "poradenství", konstruktivismus.
-
Filosofie jako metafyzika: role logiky.
-
Aristotelés: Jak se dělá pojem a jak se s ním zachází. Abstrakce a dedukce.
-
Co je to "důkaz". Jak se dělá tradiční věda do novověku (do zač.17.st.)?
-
Filosofie a vznik věd. Zvlá‘tní postavení geometrie. Proměna novověké vědy,
role filosofie při ní a po ní. Pojem "redukce". Nárok vědy na platnou pravdu.
-
Kumulativní pojetí poznání, pojem "paradigmatu".
-
Pozitivistické a popperovské určení vědeckosti vědy.
-
Historická věda a vědomí dějin.
-
Dějiny filosofie a filosofie dějin (problematičnost obojího).
-
Vázanost dějin na vědomého člověka, kontinuita tradice.
-
Křesťanský mýtus dějin (Augustin) a jeho dědicové.
-
Dějiny nebo eschatologie nebo pokrok nebo evoluce?
-
Krize dějin nebo krize určitého mýtu o dějinách a krize latinské tradice?
-
Latinské pojetí fundace, instituce, tradice, autority.
-
Scholastické pojetí vzdělání.
-
Křesťanská tradice. Její zvlá‘tnosti (Boží milost, vůle). Její filosofické
a theologické intepretace.
-
Rozli‘ení filosofie, theologie a religionistiky.
-
Krize křesťanské tradice a novověká i současná filosofie a věda. Ateismus.
-
Novodobé výzvy vědy filosofii: evoluce, astrofyzikální kosmologie, fyzika
mikrosvěta, sociobiologie, kybernetika.
-
Jaké je "náboženství" dne‘ní doby?
-
Role různých náboženských tradic i ateismu, synkretismus.
-
Lze myslet životní orietaci v mediálním světě "informace" a reklamy?
L. KROPÁČEK: ISLÁMSKÁ FILOSOFIE
A MYSTIKA
Anotace:
Dvousemestrová předná‘ka je určena pro posluchače arabistiky, turkologie,
religionistiky, případně dal‘ích oborů. Zabývá se středověkou arabsko-islámskou
filosofií (falsafa), zvlá‘tě tématy: pojmové vymezení a základní
literatura; překlady antické filosofie a věd (aristotelismus, novoplatonství);
velké postavy falsafy východního a maghribského cyklu; latinský aristotelismus
"averroovský paradox", recepce Ibn Ru‘da u moderních arabských filosofů;
Suhrawardi;
isfahánská filosofická a teologická ‘kola a její vyústění do moderního
‘iitského my‘lení; charakter středověkých věd v islámské kultuře (zvl.
medicína, biologie, fyzika, chemie; krátce o hermetických vědách). Zhruba
od března se těži‘tě předná‘ky přesouvá k islámské mystice: vymezení pojmu
súfismu a jiných forem islámské spirituality; přehled dějin súfismu; některá
velká témata (tawhíd, láska, wahdat al-wudžúd a wahat
a‘-‘uhúd); krize mystiky v moderním islámu a úvahy o Gellnerově tezi
o dvojpólovosti islámu. Závěr předná‘ky bude věnován charakterizaci současného
stavu islámského filozofického a mystického my‘lení. Literatura je vlmi
rozsáhlá, bude uváděna postupně.
L. KROPÁČEK: SEMINÁŘ K ISLÁMU
Anotace:
Dvousemestrový seminář je určen pro posluchače orientalistických oborů
a religionistiky. Vychází z rozboru vybraných částí Koránu (Fatíha, sútra
ar-Rahmán, a‘-Šu'ará') a jejich srovnání s Žalmy, Lülingovou tezí o Urkoránu
apod. V téže komparativní perspektivě se pak zabývá kulturně historickou
analýzou koránských i postkoránských příběhů jednotlivých proroků, převzatých
ze starozákonní, novozákonní nebo straoarabské tradice. V letním semestru
se pozornost přenese více k modernímu islámu a diskuzi o závažných textech
k tématům jako jsou islám a demokracie, lidská práva, ekonomika, současné
filosofiké proudy, islámská revoluce, fundamentalismus, křesťansko-islámský
dialog aj.
Od posluchačů se vyžaduje:
-
příprava referátů
-
vypracování seminární práce, zpravidla na témata z letního (moderního)
okruhu.
Literatura je velmi rozsáhlá, bude posluchačům zadávána průběžně.
L. KROPÁČEK: KLASICKÝ ISLÁM
Anotace:
Předná‘ka je plánována na zimní + letní semestr. Je určena pro posluchače
arabistiky, oboru dějiny a kultura islámských zemí, religionistiky a příp.
dal‘ích. Řazení probíraných témat odpovídá monografii Duchovní cesty
islámu: vznik islámu, Korán, islámská tradice (hadísy), věrouka, pět
pilířů, islámské právo, etika, mystika, sekty. Předná‘ející vychází z předpokladu,
že kniha je běžně dostupná a při předná‘ce jde podstatně dál za její text.
Výklad o vzniku islámu, Koránu a hadísech zahrnuje i nové hypotézy a výklad
o současných trendech studií. Výklad o právu si v‘ímá současných diskuzí
o způsobu uplatnění ‘arí'y. podobně bude rozvinut výklad o súfismu. V závěru
letního semestru bude věnována pozornost i současnému stavu a výhledům
křesťansko-islámského dialogu.
Du‘an MACHOVEC: ŘECKÁ FILOSOFIE
OD POČÁTKŮ DO PLATÓNA
Anotace:
Výklad uvedeného úseku řecké filosofie se zaměřuje předev‘ím na problematiku
ontologickou a tu problematiku, která s ní úzce tematicky souvisí: kosmologie,
gnoseologie, matematika, logika, psychologie. Dějiny této filosofie jsou
vykládány v kontextu s dějinným pohybem Řecka, zejména Athén. Základním
cílem předná‘ky je filosofická (částečně i filologická a historická) interpretace
pramenných textů, a to zejména těch, u nichž lze předpokládat či dokonce
doložit jistou dějinně filosofickou závažnost. Hlavním textovým východiskem
bude v ZS sbírka Diels-Kranzova, v LS Platónovy spisy. Na vhodných místech
je poukazováno na ohlasy řecké filosofie v pozděj‘í evropské filosofii
a vědě až do doby nejnověj‘í. Cílem kursu je též poskytnutí informací o
metodologii a technice práce v dějinách filosofie.
Četba:
Pramenná literatura:
-
Zlomky předsókratovských myslitelů. 1. vyd., Praha 1944, 2. vyd. Praha
1962
-
3-4 spisy Platónovy (v rozsahu cca 200 stran)
-
doporučeno - Diogénes Laertios: Životy, názory a výroky proslulých
filosofů. 1. vyd., Praha 1964, 2. vyd. Pelhřimov 1995
Odborná literatura:
-
dvě různé učebnice dějin antické filosofie (v rozsahu do Platóna)
-
doporučeno - Patočkovy práce o Sókratovi a Platónovi; sborníčky
edice PomFil k antické filosofii, nakl. Oikúmené
© Moskyt |
Zpět na
homepage |
Aktualizováno: 5.1.2000 |