Anotace a četby k předná‘kám a seminářům ÚFaR v ak. r. 1999-00.


Rozvrh 99/00 Předchozí anotace

Stanislav KOMÁREK: LIDSKÁ PŘIROZENOST V ZRCADLE BIOLOGICKÝCH KONCEPCÍ

Anotace:

Předná‘ka ukazuje obraz člověka tak, jak jej načrtli ve svých dílech někteří významní biologové 19. a 20. století (Darwin, Wallce, Portmann, Lorenz, Wilson, Eibl-Eibesfeldt aj.) a srovnává jej s filosoficko-antropologickými koncepcemi. Probírá i společenské dopady biologicko-antropologických teorií na rasovou politiku, výchovu, soudnictví a "lidové" způsoby sebepochopení.

Četba:

Doporučená literatura:

Pavel KOUBA: HERMENEUTIKA ČASU A PROSTORU I: KANTOVA TRANSCENDENTÁLNÍ ESTETIKA.

Anotace:

Dvousemestrový diplomový seminář (4 hod. týdně). Kurs předpokládá obecnou znalost Kantovy filosofie, zejména její teoretické části (Kritika čistého rozumu, Prolegomena).

Kurs bude věnován zkoumání vztahu mezi prostorem a časem. Obecným cílem bude přispět k nalezení diferencovaněj‘í formulace vztahu mezi "objektivním" časem a prostorem na straně jedné a jejich subjektivním, "žitým" významem na straně druhé.

Východiskem bude první díl Kantovy Transcendentální nauky o elementech, tzn. Transcendentální estetika (§§ 1-8), doplněná některými partiemi z Analytiky zásad. Tématem semináře bude výklad těchto částí Kritiky čistého rozumu, který se bude opírat mj. o připravovaný překlad Jaromíra Loužila a základní cizojazyčné komentáře ke KČR.

V četbě budou diskutovány jednak různé interpretační přístupy ke Kantovu pojetí prostoru a času (a to jak speciální studie k textu KČR, tak samostatné interpretace Kanta v odli‘ném filosofickém kontextu, např. "Phänomenologische Interpretation der 'Kritik der reinen Vernunft' M. Heideggera, GA 25), jednak některé obecněji zaměřené práce na problém prostoru a času. V prvním semestru se pozornost soustředí předv‘ím na problém prostoru.

Četba:

Povinná literatura:
Výběr doporučené literatury:
Ke Kantově teoretické filosofii obecně: K Transcendentální estetice: K Heideggerově interpretaci Kanta: K prostoru obecně:

Zdeněk KRATOCHVÍL: RELIGIONISTICKÝ DIPLOMNÍ A OBOROVÝ SEMINÁŘ

Anotace:

Seminář, na kterém diplomanti v oboru religionistiky povinně a ostatní dobrovolně představují mezivýsledky své práce. "Ostatními" se rozumí jak studenti, kteří pí‘í nějakou práci (ročníkovou, postupovou) - nebo se prostě jenom chtějí podělit s něčím, na čem pracují nebo co v literatuře potkali - tak doktorandi i vyučující, případně i dal‘í hosté, pokud by se vyskytli; nezávisle na jejich oboru, pokud téma nějak souvisí s oblastí religionistiky. Jsou zváni i nereferující hosté (nakolik to fyzická i mentální kapacita dovolí), zvlá‘tě pak ‘kolitelé. Zápočet se ov‘em uděluje jen za pokrok při psaní diplomové práce, který projde společnou diskusí.


Zdeněk KRATOCHVÍL: FENOMENOLOGIE NÁBOŽENSTVÍ

Anotace:

Prezentace základních tezí Gerarda van der Leeuwa a některých jeho kasuistik k nim. Diskuse o metodologii oboru (vítány referáty o alternativních metodách a o analogiích v příbuzných oborech). Diskuse o vztahu fenomenologie náboženství a religionistické komparatistiky (vítány referáty s konkrétní kasuistikou). Předpokladem zkou‘ky je nejméně 1 písemná práce (druhá může být jejím základem).

Četba:

Základní literatura:

Zdeněk KRATOCHVÍL: HÉRAKLEITOS JAKO NÁBOŽENSKÝ MYSLITEL

Anotace:

Cílem je ukázat jednu z podob řecké protofilosofie jako zcela zásadní náboženský obrat. Cestou k tomu je výklad Hérakleitových zlomků opřených o analýzu jejich základních výrazových forem (lexikálních, syntaktických, rétorických) a o četbu v‘ech zachovaných přímých zlomků i některých jejich stoických a platónských kontextů.

K dispozici bude zcela nová verze bilingvy s kritickým aparátem, studie o stylistických prostředcích Hérakleitovy řeči (Kritický sborník 1-2/99) a částečně i nová verze komentářů. Základní literatura pro porovnání: Charles Kahn: The art and thought of Heraclitus, Cambridge Univ. Press 1987. Základem zkou‘ky jsou dvě interpretační nebo referující práce.


Zdeněk KRATOCHVÍL: JANOVO EVANGELIUM A KONSTITUCE CÍRKEVNÍHO KŘESŤANSTVÍ

Anotace:

Četba vybraných pasáží (zvlá‘tě podrobně Prolog + 3. + 4. kap.) s paralelním sledováním řeckého textu, s občasným přihlížením k antickým komentářům (Hérakleón, Órigenés, Augustinus) a k analogiím v jiných textech 1. a 2. století.

Základní literatura: Ekumenický překlad, Alandovo vydání řeckého textu, případně i zmíněné komentáře. Vítány jsou referáty doplňující o novodobé interpretace. Zápočet se uděluje za referát nebo písemnou práci.


Zdeněk KRATOCHVÍL: UVEDENÍ K FILOSOFII

Anotace:

Sledování vztahů filosofie a ne-filosofie (tedy různých náboženství, literárních žánrů i oborů vědy) na příkladech z různých dob a prostředí. Rozdělení předná‘ek je tematické, nikoliv chronologické, přesto časté odkazy na "dějiny filosofie" a na problém dějinnosti nebo evoluce i mimo filosofii. Co vlastně je filosofie? Může být filosofie výsadním polem pěstování bytostné moudrosti?

Studentům nefilosofických oborů FF se zaúpočítává jako splnění požadavku z filosofie. Doporučeno pro oborové studenty religionistiky. Způsob atestací stejný jako u kursu Z. Pince "Kořeny evropské tradice".

Atestace a literatura jsou stejné jako u krusů Zdeňka Pince a Jana Sokola.
Podmínky atestace pro studenty FF - IZV

Syllabus:

Zimní semestr:
  1. Proč filosofie? Co je to filosofie? Není v ní europocentrismus (dokonce graecocentrismus)?
  2. Je pravda, že "filosofie hledá pravdu"? Proč občas (a kdy?) stojíme o "pravdu" a co tím vlastně myslíme?
  3. Antropocentrismus a antropomorfismus na‘eho my‘lení a vnímání. Paradoxy humanismu.
  4. Hledání životního tvaru: dá se najít jako hotový, nebo musí vyrůst, nebo je dán či vnucen?
  5. Náboženství: tabu, mana, kult (ritus), mýtus. Mýtus a cyklický čas.
  6. Mýtus o Gilgamé‘ovi. Transkulturní motivy a analogie.
  7. Dědictví starých náboženství Anatolie a egejské oblasti: obrazy Bohyně, krocení Býka, pole a pěstování. Revitalizace "pohanství"? Nevhodnost výrazu "pohanství".
  8. Řecké náboženství, básně, divadlo a filosofie: Athéna, Apollón, Dionýsos, Hermés, Hádés.
  9. Mudrci a filosofie. Transkulturnost sapienciální vrstvy řady velkých náboženství. Obraz "probuzení". Dědictví ve filosofii: "vědomí", sebepoznání.
  10. "Osoba" - význam (viz personalismus) a problematičnost (maska, pod osudem?). "Individualita" a "totožnost".
  11. Fysis (příroda, přirozenost) a kultura.
  12. Filosofické dědictví mýtu o věčném návratu.
Letní semestr:
  1. Péče o du‘i a výchova, vzdělání.
  2. Sókratés - zakladatelská legendární postava filosofie nebo kverulant a ironický tazatel?
  3. Podobenství o úsečce. Role "dialektiky" a "důkazu". Anamnésis.
  4. Bůh, Dobro, smysl, účel. Výsostnost a upadlost těchto výrazů.
  5. Filosofie politika: utopie, "poradenství", konstruktivismus.
  6. Co je to "důkaz". Jak se dělá tradiční věda do novověku (do zač.17.st.)?
  7. Historická věda a vědomí dějin.
  8. Krize dějin nebo krize určitého mýtu o dějinách a krize latinské tradice?
  9. Křesťanská tradice. Její zvlá‘tnosti (Boží milost, vůle). Její filosofické a theologické intepretace.
  10. Novodobé výzvy vědy filosofii: evoluce, astrofyzikální kosmologie, fyzika mikrosvěta, sociobiologie, kybernetika.
  11. Jaké je "náboženství" dne‘ní doby?

L. KROPÁČEK: ISLÁMSKÁ FILOSOFIE A MYSTIKA

Anotace:

Dvousemestrová předná‘ka je určena pro posluchače arabistiky, turkologie, religionistiky, případně dal‘ích oborů. Zabývá se středověkou arabsko-islámskou filosofií (falsafa), zvlá‘tě tématy: pojmové vymezení a základní literatura; překlady antické filosofie a věd (aristotelismus, novoplatonství); velké postavy falsafy východního a maghribského cyklu; latinský aristotelismus "averroovský paradox", recepce Ibn Ru‘da u moderních arabských filosofů; Suhrawardi; isfahánská filosofická a teologická ‘kola a její vyústění do moderního ‘iitského my‘lení; charakter středověkých věd v islámské kultuře (zvl. medicína, biologie, fyzika, chemie; krátce o hermetických vědách). Zhruba od března se těži‘tě předná‘ky přesouvá k islámské mystice: vymezení pojmu súfismu a jiných forem islámské spirituality; přehled dějin súfismu; některá velká témata (tawhíd, láska, wahdat al-wudžúd a wahat a‘-‘uhúd); krize mystiky v moderním islámu a úvahy o Gellnerově tezi o dvojpólovosti islámu. Závěr předná‘ky bude věnován charakterizaci současného stavu islámského filozofického a mystického my‘lení. Literatura je vlmi rozsáhlá, bude uváděna postupně.


L. KROPÁČEK: SEMINÁŘ K ISLÁMU

Anotace:

Dvousemestrový seminář je určen pro posluchače orientalistických oborů a religionistiky. Vychází z rozboru vybraných částí Koránu (Fatíha, sútra ar-Rahmán, a‘-Šu'ará') a jejich srovnání s Žalmy, Lülingovou tezí o Urkoránu apod. V téže komparativní perspektivě se pak zabývá kulturně historickou analýzou koránských i postkoránských příběhů jednotlivých proroků, převzatých ze starozákonní, novozákonní nebo straoarabské tradice. V letním semestru se pozornost přenese více k modernímu islámu a diskuzi o závažných textech k tématům jako jsou islám a demokracie, lidská práva, ekonomika, současné filosofiké proudy, islámská revoluce, fundamentalismus, křesťansko-islámský dialog aj.

Od posluchačů se vyžaduje:

Literatura je velmi rozsáhlá, bude posluchačům zadávána průběžně.


L. KROPÁČEK: KLASICKÝ ISLÁM

Anotace:

Předná‘ka je plánována na zimní + letní semestr. Je určena pro posluchače arabistiky, oboru dějiny a kultura islámských zemí, religionistiky a příp. dal‘ích. Řazení probíraných témat odpovídá monografii Duchovní cesty islámu: vznik islámu, Korán, islámská tradice (hadísy), věrouka, pět pilířů, islámské právo, etika, mystika, sekty. Předná‘ející vychází z předpokladu, že kniha je běžně dostupná a při předná‘ce jde podstatně dál za její text. Výklad o vzniku islámu, Koránu a hadísech zahrnuje i nové hypotézy a výklad o současných trendech studií. Výklad o právu si v‘ímá současných diskuzí o způsobu uplatnění ‘arí'y. podobně bude rozvinut výklad o súfismu. V závěru letního semestru bude věnována pozornost i současnému stavu a výhledům křesťansko-islámského dialogu.


Du‘an MACHOVEC: ŘECKÁ FILOSOFIE OD POČÁTKŮ DO PLATÓNA

Anotace:

Výklad uvedeného úseku řecké filosofie se zaměřuje předev‘ím na problematiku ontologickou a tu problematiku, která s ní úzce tematicky souvisí: kosmologie, gnoseologie, matematika, logika, psychologie. Dějiny této filosofie jsou vykládány v kontextu s dějinným pohybem Řecka, zejména Athén. Základním cílem předná‘ky je filosofická (částečně i filologická a historická) interpretace pramenných textů, a to zejména těch, u nichž lze předpokládat či dokonce doložit jistou dějinně filosofickou závažnost. Hlavním textovým východiskem bude v ZS sbírka Diels-Kranzova, v LS Platónovy spisy. Na vhodných místech je poukazováno na ohlasy řecké filosofie v pozděj‘í evropské filosofii a vědě až do doby nejnověj‘í. Cílem kursu je též poskytnutí informací o metodologii a technice práce v dějinách filosofie.

Četba:

Pramenná literatura:
Odborná literatura:



Rozvrh 99/00 Dal‘í anotace


© Moskyt Zpět na  homepage Aktualizováno: 5.1.2000