Anotace a četby k předná‘kám a seminářům ÚFaR v ak. r. 1999-00.


Rozvrh 99/00 Předchozí anotace

Lubomír ONDRAČKA: DĚJINY INDICKÝCH NÁBOŽENSTVÍ

Anotace:

Cílem předná‘ky je podat základní přehled dějin indických náboženství. Předmětem na‘eho zájmu budou pouze autochtonní náboženské tradice (védismus, bráhmanismus, hinduistická náboženství, buddhismus, džinismus, sikhismus, kmenová náboženství, předhinduistické náboženství Drávidů), nebudeme se tedy věnovat náboženstvím do Indie importovaným (pársismus, islám, křesťanství a judaismus). Ve snaze zachytit dynamiku proměny té které náboženské tradice, bude snaha pojednat jednotlivé tradice chronologicky (védismus-bráhmanismus-hinduistická náboženství-...; raný buddhismus-mahájána-važdrajána). Nebudeme se zabývat náboženskými reáliemi (svátky, poutě, rituály přechodu, chrámové obřady), tato látka bude námětem předná‘ky v pří‘tím roce. Kurs je určen předev‘ím studentům niž‘ích ročníků religionistiky, kterým se započítává jako splnění položky Indická náboženství (126, 226).

Obvyklým atestem předná‘ky je zkou‘ka, v odůvodněných případech je možné žádat o kolokvium či zápočet.

Požadavky na atesty:

  1. Kolokvium: krátký pohovor ověřující znalosti v rozsahu odpředná‘ené látky.
  2. Zápočet: jako kolokvium plus písemná práce.
  3. Zkou‘ka: absolvování zkou‘ky předpokládá nastudování ve‘keré předepsané literatury (viz níže, jedná se předev‘ím o primární texty) a alespoň části doporučené literatury. Rozsah zkou‘ky tedy bude výrazně přesahovat rozsah odpředná‘ené látky (např. hinduistická mytologie nebude předmětem předná‘ky, ale bude zkou‘ena). Samotná zkou‘ka bude sestávat ze dvou částí: z odpovědí na vylosovanou trojotázku (zku‘ební otázky budou předem k dispozici) a z rozpravy nad doneseným seznamem přečtené literatury.

Sylabus

Zimní semestr:
  1. Úvodní hodina, periodizace indických dějin, obecné problémy indických náboženství
  2. Prehistorie a protoindická civilizace
  3. Védismus
  4. Bráhmanismus
  5. Upani‘ady
  6. Hinduismus
  7. Eposy a purány
  8. Filosofické ‘koly hinduismu
  9. Šivaismus
  10. Vi‘nuismus
  11. Šaktismus
  12. Tantrismus
Letní semestr:
  1. Bhakti
  2. Neohinduismus
  3. Současný hinduismus
  4. Náboženství Drávidů (přednese prof. Zvelebil)
  5. Kmenová náboženství (přednese prof. Zvelebil)
  6. Džinismus
  7. Raný buddhismus
  8. Mahájánový buddhismus
  9. Vadžrajánový buddhismus
  10. Santové a sikhismus
  11. Vzájemné pochopení Indie a Evropy
  12. Rezerva (promítání)

Četba:

Předepsaná literatura:
Doporučená literatura:
Doporučená literatura bude k dispozici během předná‘ek.


Jiří PEŠEK: POJETÍ SVĚTA A ČASU U M. HEIDEGGERA

Anotace:

Existenciální pojetí časování světa v moderní fenomenologické ontologii bytí jsoucího, resp. časování a dějinnost světa v pojetí M. Heideggera


Miroslav PETŘÍČEK: MAJESTÁT ZÁKONA čili pozdní dekonstrukce a R. Chandler

Zkrácená verze předná‘ek (HTML a Word 6.0)

Anotace:

Téma: Dekonstrukce a možnost spravdelnosti. Derridovy texty z konce 80. let a z let 90. v kontextu. Recepce francouzské filosofie v Americe.

Právo, zákon, spravedlnost a násilí (Derrida a Walter Benjamin). Alternativní paradigmata zákona: L. Wittgenstein; vztah text-interpretace-překlad; obecné a zvlá‘tní; literární žánr (román jako žánr); kanonická literatura a "pulp fiction". Holmes a Marlowe: sebereflexní narativita a román-komplexita.

Četba:

Literatura:

Miroslav PETŘÍČEK: MAJESTÁT ZÁKONA - ČETBA

Četba:

Základní texty, jejichž četba se předpokládá:
Texty k interpretaci:

Miroslav PETŘÍČEK: "AKTUÁLNÍ MYŠLENÍ"

Anotace:

Základní téma: Ne-aristotelská ontologie ve 20. století.

Četba:


Zdeněk PINC: KOŘENY EVROPSKÉ TRADICE + ČETBA

Anotace:

Filozofické základy evropského my‘lení; jeho řecké a hebrejské kořeny, jeho motivy, vývoj, tradice péče o du‘i. Kurz probíhá formou hromadné předná‘ky i semináře. Pro‘kolení je důkladné, ověřené několika písemnými pracemi studentů.

Podmínky atestace pro studenty UK FF - IZV - PedFUK


Martin PUTNA: ORIGENÉS

Anotace:

Podtitul předná‘ky by mohl znít buď "kapitola z dějin setkání antiky a křesťanství" nebo "hodina zrození křesťanské mystiky". Obojí totiž bude na Órigenově postavě a díle demonstrováno. Předná‘ka se bude pohybovat v soustředných kruzích: "Věk úzkosti" pozdní antiky, duchovní dějiny Alexandrie, uzlové bodoy Órigenova života a problémy v nich se zrcadlící (hranice asketizmu, místo intelektuála v církvi, pokus o "křesťanskou pedagogiku"), rozvrstvení nesmírných ploch textů, obrysy jeho názorové soustavy - a konečně Komentář k Písni písní jakožto text zakládající principy křesťanské mystiky. Závěr semestru bude tvořit přehled sporů o Órigenovo místo v dějinách my‘lení a v dějinách církve (Jeroným, Řehoř z Nissy, Bernard z Claivaux, Adolf von Harnack, Hans Urs von Balthasar).


Milan SOBOTKA: HEGEL V JENĚ 1801-1803

Anotace:

Předná‘ka se nejprve zabývá problémem kontinuity či diskontinuity Hegelova filosofického vývoje vzhledem k Hegelovým rukopisům bernského a frankfurtského období. Hegel byl svou teorií neosobního mravního principu, jehož jsme odnožemi či modifikacemi, připraven k recepci Schellingovy koncepce neosobního absolutna. Následuje rozbor Hegelova spisu o diferenci Schellingovy a Fichtovy filosofické soustavy. Hegel se vyslovuje emfaticky pro Schellingovu filosofii, ale v teorii rozvažovacího poznání, které svou systematičností překonává svůj původní orientační ráz a dobírá se v‘estranného, a tím i pravdivého poznání, stejně jako v důrazu na dialektický pohyb poznání, se Hegel od Schellinga odchyluje. V předná‘ce bude provedena konfrontace s Schellingovým Systémem transcendentálního idealismu a Brunem. Ve spise Glauben und Wissen jsou Kant, Fichte a Jacobi kritizováni jako představitelé filosofie uzavírající se rozumovému poznání absolutna a tedy jako představitelé krajního subjektivismu.

Četba:

Literatura:

Jan SOKOL: ÚVOD DO FILOSOFICKÉHO DISKURSU

Anotace:

Úvodní dvousemestrový kurz pro posluchače různých oborů, zakončený standardní zkou‘kou. V tématickém přehledu se posluchači seznámí s hlavními problémy a oblastmi filosofického my‘lení, zejména my‘lení o člověku. Základy fenomenologické metody, pojmovost, pobyt, svět; prostor a čas, jazyk a řeč, pravda a věda. Život a příroda, jednání a svoboda, hodnoty, mrav a étos. Člověk, rodina a společnost, dějiny, lidské poslání a odpovědnost.

Podmínky atestace pro studenty FF - IZV

Četba:

Povinná literatura:

Jan SOKOL: MOC, PENÍZE a PRÁVO

Anotace:

Dvousemestrový kurz pro posluchače různých humanitních oborů, zakončený zápočtem nebo zkou‘kou. Posluchači získají přehled o hlavních institučních (neosobních) mechanismech lidských společností. Vznik, účel a různé formy uspořádání společenské moci, uzavřené a otevřené společnosti, legitimita a delegace. Původ a smysl peněz, hlavní ekonomické a etnologické teorie: směna a trh, dar, závazek, dluh. Marginalismus. Role peněz v moderních společnostech, vztah peněz a politické moci, princip "zákazu kalkulovat". Antroplogický původ práva, nejstar‘í kodifikace, struktura a povaha práva. Právo, morálka a etika.

Četba:

Povinná literatura:
- dal‘í literatura bude uvedena na předná‘kách

Prokop SOUSEDÍK: VYBRANÁ TÉMATA Z ANALYTICKÉ FILOSOFIE

Anotace:

Kurs volně navazuje na předná‘ku Doc. J. Peregrina (Úvod do analytické filosofie). V jeho rámci se budou diskutovat některé dosud živé (nicméně již tradiční) problémy analytické filosofie. Cílem kursu je ukázat, že ře‘ení těchto problémů (analýza výroku, singulární termíny, obecné termíny atd.) je předpokladem k pochopení dne‘ních diskusí, které se týkají  založení teorie významu.

Sylabus:

1) Úvod (připomenutí některých základních pojmů předev‘ím z oblasti sémiotiky)
2) Analýza výroku  (tradiční pojetí v návaznosti na Aristotela a jeho na tradiční logiku současná pojetí)
3) Úvod do tradiční logiky (logický čtverec, sylogismus)
4) Problematika termínů, které stojí na místě subjektu a predikátu 5) Russellovo ře‘ení 6) Kripkeho ře‘ení, jako možnost návratu k aristotelismu. 7) Historické kořeny současných diskusí o významu 8) Možnost a nutnost (analytická nebo metafyzická nutnost) 9) Problematika existence

Četba:

Povinná literatura:
 

Stanislav SOUSEDÍK a Petr DVOŘÁK: TEORIE MOŽNÝCH SVĚTŮ V DÍLE JANA DUNSE SCOTA

Četba:

Pramen:
Literatura:

Štěpán ŠPINKA: OBRAT K LOGU A PŘIPODOBNĚNÍ BOHU 
(Platónova dialektika jako nový typ filosofické zbožnosti)

Anotace:

Předná‘ka je pokusem interpretovat Platónovo dílo jako svědectví "obratu filosofie k logu" a ukázat, že je to právě tento obrat, který Platónovi umožnil zásadním způsobem proměnit nejen star‘í filosofické, ale také náboženské tradice, a stát se tak klíčovým myslitelem pro proměnu řecké zbožnosti a pro proces vydělování filosofie z původních náboženských souvislostí. Z této perspektivy pak může být nejen Platónova filosofie středního období rozpracovávající "hypotézu idejí", ale také "pozdní" Platónova dialektika a kosmologie interpretována jako jakási prohloubená a rozpracovaná filosofická podoba původní sókratovské zbožnosti. Tedy toho postoje, jež v reflexivním vědění o svém nevědění nachází odpověď na delfskou výzvu gnóthi seauton, a tak také novou, pro dal‘í evropské duchovní dějiny zcela klíčovou podobu podílu na božském. Předná‘ka se při svém postupu bude přidržovat vybraných pasáží a klíčových témat těchto Platónových dialogů: Obrana Sókrata, Euthyfrón, Faidón, Ústava, Faidros, Theaitétos, Sofistés, Timaios, Zákony X.

Vzhledem ke svému zaměření je předná‘ka nabízena také v rámci studijního plánu religionistiky jako jedna z možných alternativ absolvování kursu "Filosofie náboženství II".

Požadavky k atestacím a literatura (zvlá‘ť pro studenty filosofie a zvlá‘ť pro religionisty) viz níže.
 
 

Štěpán ŠPINKA: PLATÓNŮV DIALOG THEAITÉTOS

Anotace:

Kurs je zamý‘len jako nedílná součást Platónského semináře a klade si předev‘ím dvojí úkol: 1) Předvést možnosti precizněj‘í interpretace jednoho Platónova dialogu. 2) Ukázat dialog Theaitétos jako svědectví Platónova přesvědčení, že pouze na základě odvratu od fascinace smyslovou zku‘eností (chápané jako bezprostřední dotyk se skutečností) k úkolu porozumět logu (a tak také vztahu celku a části) je možné pochopit pravý smysl Sókratovy teze, že smyslem filosofického úsilí je "připodobnit se bohu". Kurs bude vycházet z českého překladu Platónova textu; nevyžaduje tedy hlub‘í znalost řeckého jazyka, jeho základní znalosti jsou v‘ak velmi žádoucí

Podmínky pro získání atestů v rámci Platónského semináře:
(Předpokládá se společné absolvování obou kursů - předná‘ky i četby)

Podmínkou úspě‘ného absolvování Platónského semináře je mj.: základní znalost Platónových dialogů; předložení písemné práce k vybrané pasáži dialogu Theaitétos; prokázaná schopnost interpretovat Platónův filosofický text a pracovat se sekundární literaturou. Obdobné, byť poněkud odli‘ně zaměřené jsou podmínky absolvování religionistického kursu "Filosofie náboženství II" (viz níže uvedený podrobněj‘í rozpis podmínek pro získání atestů).

I. Zápočet za zimní semestr:
Předložení 10ti stránkové písemné práce o vybrané pasáži dialogu Theaitétos. (Práce musí obsahovat zpracování minimálně jednoho cizojazyčného článku vztahujícího se k této pasáži.) Pasáž si student volí na základě konzultace s předná‘ejícím.

II. Zápočet za letní semestr:

  1. Písemná část: Je nutno nejméně týden před konáním ústní části předložit tematické členění dialogu Theaitétos vyhovující kritériím, která budou specifikována během kursu.
  2. Ústní část:
  3. Pasáže si student volí na místě losem.
III. Kolokvia za zimní a letní semestr (konají se v jeden termín po závěru letního semestru; předpokladem pro přistoupení ke kolokviím je získání obou zápočtů; kolokvia bude možné konat v přímé návaznosti na absolvování zápočetu za letní semestr): Pozn.: V případě absolvování kursů v rámci některého ze star‘ích studijních programů studia filosofie je možné po dohodě s examinátorem přizpůsobit typ udělovaných atestů, při absolvování pouze jednoho z kursů mimo rámec platónského semináře také následnost atestů; požadovaný obsah atestů zůstává i v těchto případech týž.

Četba:

Předepsaná literatura:
Platónova díla:
Doporučená literatura bude doplněna v září

Podmínky k udělení atestů v rámci studia religionistiky (kurs "Filosofie náboženství II")

Zkou‘ka:
  1. Interpetace jedné pasáže z Platónových děl: Obrana Sókrata, Faidón, Ústava, Faidros, Zákony X. Pasáž si student volí na místě losem.
  2. Zodpovězení otázky týkající se témat, která byla probrána v rámci předná‘ky nebo která jsou zevrubněji tématizována v předepsané literatuře.
Předepsaná literatura:

Štěpán ŠPINKA: INTERPRETACE DIALOGU SOFISTÉS II

Anotace:

Kurs je vypisován předev‘ím pro účastníky kursu "Interpretace dialogu Sofistés", který byl v minulých dvou semestrech součástí Platónského semináře, vítáni jsou v‘ak i dal‘í zájemci. V minulém roce jsme s interpretací skončili na straně 250 e.

Dialog Sofistés byl zvolen předev‘ím ze dvou důvodů: 1) Tento dialog před nás ve vyostřené podobě staví otázku jednoty Platónovy filosofie, neboť v něm vystupují do popředí jiné momenty Platónovy filosofie než tomu bylo v předcházejících obdobích jeho tvorby, předev‘ím nově pojatá, eleatskou tradicí silně ovlivněná dialektika a ontologie. Předkládaná interpetace je pokusem ukázat i tuto pozdní dialektiku a ontologii jako dal‘í rozvedení Platónova "obratu k logu", které neopou‘tí původní sókrastovské motivy včetně centrálního významu otázky po dobru. 2) Dialog Sofistés je navíc velmi cenným příkladem toho, jak Platón ve své filosofii navazuje na star‘í my‘lenkové proudy a jakým způsobem toto své rozvinutí a proměnu star‘ích filosofických tradic reflektuje. Dialog Sofistés tak umožňuje lépe pochopit, v jakém smyslu je možné interpretovat Platónovu "pozdní" filosofii nejen jako pokus o "druhou (eleatskou) plavbu" k dosažení původní "sókratovských" cílů, ale také jako pokus o novou syntézu star‘ích filosofických a náboženských motivů na nových, "dialektických" základech.

Četba bude nadále vycházet z českého překladu. Vzhledm k tomu, že se během četby budeme často obracet k řeckému originálu, jsou základní znalosti řeckého jazyka velmi žádoucí. Podmínkami úspě‘ného absolvování kursu jsou: prokázaná schopnost interpretovat Platónův filosofický text; vypracování písemné práce k zvolené pasáži dialogu Sofistés či k některému klíčovému tématu tohoto dialogu.


Štěpán ŠPINKA: FENOMENOLOGIE NÁBOŽENSTVÍ A FENOMENOLOGIE 20. STOLETÍ

Anotace:

Jednosemestrální kurs seminárního charakteru určený předev‘ím pro studenty religionistiky. Kurs bude věnován srovnání některých klíčových my‘lenek tří reprezentantů fenomenologie náboženství (R. Otto, G. van der Leeuw, M. Eliade) s pojetím fenomenologie u E. Husserla, M. Heideggera, J. Patočky a P. Ricoeura.

Kurs se bude snažit hledat odpovědi na následují otázky:
Čím se fenomenologie náboženství a fenomenologie čtyř vý‘e zmíněných autorů mohou navzájem inspirovat?
V jakém smyslu může být fenomenologie náboženství čímsi více než prostou „regionální fenomenologií“ aplikující obecné fenomenologické postupy na hierofanii jakožto na jeden specifický typ fenoménů? Může fenomenologie náboženství díky svému zájmu o hierofanii upozornit na cosi, co je  podstatné pro jakékoli zjevování, co by v‘ak bez specifického porozumění religiosním fenoménům mohlo zůstat skryto? Jakým způsobem může například zohlednění specifické povahy hierofanie pomoci porozumět samotnému zjevování jako tomu, co se v každém jevu skrývá a zůstává samo nezjevné, ačkoli každou zjevnost umožňuje?

Jakým způsobem může naopak filosofie čtyř vý‘e zmíněných autorů pomoci při hledání náležité hermeneutiky náboženských jevů a při promý‘lení metodologických problémů s nimiž se religionistika jakožto primárně nenáboženský přístup k náboženským fenoménům musí vyrovnávat?

Témata kursu a primární texty jednotlivých autorů, z nichž bude kurs vycházet:

I. R. Otto: posvátné

II. G. van der Leeuw: náboženský fenomén a fenomenologie III. M. Eliade: dialektika hierofanie IV. E. Husserl: intencionalita a přirozený svět V. M. Heidegger: fenomenologie a ontologie VI. J. Patočka: přirozený svět, mýtus a dějiny VII. P. Ricoeur: fenomenologie a hermeneutika

Karel ŠPRUNK: PROBLÉM ZLA V LEIBNIZOVĚ TEODICEJI

Anotace:

Analýza hlavních problémů Leibnizovy Teodiceje na základě vybraných textů z jeho díla.

Základní témata: Co je dobro, co je zlo, pojem negace a privace. Formy zla, pojem metafyzického zla. Původ zla ve světě, pojem čistého zla, dualismus, pojem připu‘tění zla. Leibnizovy důkazyBoží existence. Podstata svobodné vůle, pojem možnosti a nutnosti, nahodilosti, druhy pravdy, princip dostatečného důvodu, princip nejlep‘ího. Pojem nejlep‘ího možného světa.

Podmínky absolvování semináře:

Četba:

Základní literatura:
Literatura k uvedení do Leibnizovy filosofie:
Literatura k problému teodiceje:

Karel THEIN: SOUCIT, SMĚNA A ČAS. ZROZENÍ KAPITALISMU JAKO FILOSOFICKÝ PROBLÉM

Anotace:

V návaznosti na téma "vá‘ní" a struktury lidské du‘e přistoupíme k novému způsobu odpovídání na otázku "co je člověk?". Formální struktura této otázky bude letos přizpůsobena tematice vztahu jedince a společenství, východiskem v‘ak zůstanou individuální vá‘ně jakožto pohyby du‘e.

Některé základní motivy: tradice boje s vá‘němi poukazem k ekonomickým zájmům (např. láska vá‘nivá / láska k penězům) - soukromé neřesti jako zdroj veřejného blaha - "homologie" du‘e a peněz - smysl výroku "čas jsou peníze" - sympatie a nezaujatý divák podle Adama Smithe.

Četba:

Některé základní texty

Karel THEIN: ČETBA K DS - SPINOZA: ETIKA

Anotace:

Četba Spinozovy Etiky; důraz bude kladen na knihy III ("O původu a přirozenosti afektů") a IV ("O lidské nesvobodě neboli o síle afektů).


Ivo TRETERA: DĚJINY FILOSOFIE

Anotace:

Předná‘ky jsou určené pro v‘echny studijní obory na FF UK.

Podmínky atestace pro studenty FF

Četba:


Ivo TRETERA: ÚVOD DO MODERNÍ FRANCOUZSKÉ FILOSOFIE

Anotace:

Předná‘ky jsou určeny pro oborvé studenty filosofie, otevřeny jsou v‘ak i pro studenty jiných oborů. Na programu bude Bergson, Marcel, Sartre, Teilhard de Chardin, Ricoeur, Lévinas.


Rozvrh 99/00


© Moskyt Zpět na  homepage Aktualizováno: 5.1.2000