Anotace a četby k předná‘kám a seminářům ÚFaR v ak.
r. 1999-00.
Lubomír ONDRAČKA: DĚJINY INDICKÝCH
NÁBOŽENSTVÍ
Anotace:
Cílem předná‘ky je podat základní přehled dějin indických náboženství.
Předmětem na‘eho zájmu budou pouze autochtonní náboženské tradice (védismus,
bráhmanismus, hinduistická náboženství, buddhismus, džinismus, sikhismus,
kmenová náboženství, předhinduistické náboženství Drávidů), nebudeme se
tedy věnovat náboženstvím do Indie importovaným (pársismus, islám, křesťanství
a judaismus). Ve snaze zachytit dynamiku proměny té které náboženské tradice,
bude snaha pojednat jednotlivé tradice chronologicky (védismus-bráhmanismus-hinduistická
náboženství-...; raný buddhismus-mahájána-važdrajána). Nebudeme se zabývat
náboženskými reáliemi (svátky, poutě, rituály přechodu, chrámové obřady),
tato látka bude námětem předná‘ky v pří‘tím roce. Kurs je určen předev‘ím
studentům niž‘ích ročníků religionistiky, kterým se započítává jako splnění
položky Indická náboženství (126, 226).
Obvyklým atestem předná‘ky je zkou‘ka, v odůvodněných případech je možné
žádat o kolokvium či zápočet.
Požadavky na atesty:
-
Kolokvium: krátký pohovor ověřující znalosti v rozsahu odpředná‘ené
látky.
-
Zápočet: jako kolokvium plus písemná práce.
-
Zkou‘ka: absolvování zkou‘ky předpokládá nastudování ve‘keré předepsané
literatury (viz níže, jedná se předev‘ím o primární texty) a alespoň části
doporučené literatury. Rozsah zkou‘ky tedy bude výrazně přesahovat rozsah
odpředná‘ené látky (např. hinduistická mytologie nebude předmětem předná‘ky,
ale bude zkou‘ena). Samotná zkou‘ka bude sestávat ze dvou částí: z odpovědí
na vylosovanou trojotázku (zku‘ební otázky budou předem k dispozici) a
z rozpravy nad doneseným seznamem přečtené literatury.
Sylabus
Zimní semestr:
-
Úvodní hodina, periodizace indických dějin, obecné problémy indických náboženství
-
Prehistorie a protoindická civilizace
-
Védismus
-
Bráhmanismus
-
Upani‘ady
-
Hinduismus
-
Eposy a purány
-
Filosofické ‘koly hinduismu
-
Šivaismus
-
Vi‘nuismus
-
Šaktismus
-
Tantrismus
Letní semestr:
-
Bhakti
-
Neohinduismus
-
Současný hinduismus
-
Náboženství Drávidů (přednese prof. Zvelebil)
-
Kmenová náboženství (přednese prof. Zvelebil)
-
Džinismus
-
Raný buddhismus
-
Mahájánový buddhismus
-
Vadžrajánový buddhismus
-
Santové a sikhismus
-
Vzájemné pochopení Indie a Evropy
-
Rezerva (promítání)
Četba:
Předepsaná literatura:
-
Bhagavadgíta. Ze sanskrtu přel. Jan Filipský a Jaroslav Vacek. 1. vyd.
Praha: Odeon, 1976. 203 s. Živá díla minulosti, sv. 80. [ÚFaR]
-
Buddhovy rozpravy, sv. 1. Z páli přel. Miroslav Rozehnal. 1. vyd. Praha:
DharmaGaia a Sdružení přátel Indie, 1994. 38 s. ISBN 80-901225-8-2. [ÚFaR]
-
Duchovní prameny života. Stvoření světa ve starých mýtech a náboženstvích.
2. roz‘. vyd. Praha: Vy‘ehrad, 1997. 543 s. (1. vyd. 1982). ISBN 80-7021-223-3.
Str. 233-325. [ÚFaR]
-
Džátaky. Příběhy z minulých životů Buddhy. Přel. Du‘an Zbavitel. 1. vyd.
Praha: DharmaGaia, 1992. 170 s. ISBN 80-901225-3-1. [ÚFaR]
-
Lopez, Donald S. (ed.). Religions of India in practice. 1st ed. Princeton
University Press, 1995. xvi, 655 p. ISBN 0-691-04324-8. Povinně je třeba
přečíst strany: 3-158, 375-388, 412-417, 449-461, 533-546, 598-626, 637-648;
ostatní je doporučené. [ÚFaR, presenčně.]
-
Mahábhárata aneb Velký boj. Podle staroindického. orig. vypráví Vladimír
Miltner. 1. vyd. Praha: Albatros, 1988. 377 s.
-
Rámájana. Podle staroindického. orig. vypráví Du‘an Zbavitel. 1. vyd. Praha:
Argo, 1999. [Vyjde snad v květnu]
-
Singh, Nikky-Guninder Kaur. Sikhismus. Z angl. přel. Ivana Husáková. 1.
vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. 126 s. Světová náboženství.
ISBN 80-7106-189-1. Str. 9-61. [ÚFaR]
-
Šántidéva: Uvedení na cestu k probuzení (Bodhičarjávatára). 1. vyd. Praha:
DharmaGaia, 1999. [Vyjde v dubnu]
-
Upani‘ady I. Í‘á, Katha, Mundaka, Kéna, Aitaréja, Pra‘na. Ze sanskrtu přel.
Du‘an Zbavitel. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 2000. Prameny hinduismu, sv.
3. [Rukopis k dispozici v knihovně ÚFaR.]
-
Védské hymny. Z védského jazyka přel. Oldřich Fri‘. Úvodní studii napsal
Petr Vavrou‘ek. 1. vyd. Praha: DharmaGaia, 1999. Prameny hinduismu, sv.
1. [Vyjde v dubnu]
-
Zbavitel, Du‘an (ed.). Bohové s lotosovýma očima. Hinduistické mýty v indické
kultuře tří tisíciletí. 1. vyd. Praha: Vy‘ehrad, 1986. 455 s. (2. vyd.
[reprint], 1997. ISBN 80-7021-215-2). [ÚFaR]
-
Zbavitel, Du‘an a Jaroslav Vacek. Průvodce dějinami staroindické literatury.
1. vyd. Třebíč: Arca JiMfa,1996. 537 s. ISBN 80-85766-34-5. Str. 5-173,
394-461. [ÚFaR]
Doporučená literatura:
Doporučená literatura bude k dispozici během předná‘ek.
Jiří PEŠEK: POJETÍ SVĚTA A ČASU
U M. HEIDEGGERA
Anotace:
Existenciální pojetí časování světa v moderní fenomenologické ontologii
bytí jsoucího, resp. časování a dějinnost světa v pojetí M. Heideggera
Miroslav PETŘÍČEK: MAJESTÁT ZÁKONA
čili pozdní dekonstrukce a R. Chandler
Zkrácená verze předná‘ek (HTML
a Word 6.0)
Anotace:
Téma: Dekonstrukce a možnost spravdelnosti. Derridovy texty z konce
80. let a z let 90. v kontextu. Recepce francouzské filosofie v Americe.
Právo, zákon, spravedlnost a násilí (Derrida a Walter Benjamin). Alternativní
paradigmata zákona: L. Wittgenstein; vztah text-interpretace-překlad; obecné
a zvlá‘tní; literární žánr (román jako žánr); kanonická literatura a "pulp
fiction". Holmes a Marlowe: sebereflexní narativita a román-komplexita.
Četba:
Literatura:
-
předpokládá se zejména důkladná znalost díla R. Chandlera; ostatní literatura
a texty viz navazující seminář
Miroslav PETŘÍČEK: MAJESTÁT ZÁKONA
- ČETBA
Četba:
Základní texty, jejichž četba se předpokládá:
-
Benjamin, W.: Ke kritice násilí
-
Lyotard, J.-F.: Rozpor (Le différand)
-
Wittgenstein, L.: Filosofická zkoumání (příp. Über Gewissheit)
Texty k interpretaci:
-
Derrida, J.: Préjugés. Devant la loi
-
Derrida, J.: La force de la loi
Miroslav PETŘÍČEK: "AKTUÁLNÍ MYŠLENÍ"
Anotace:
Základní téma: Ne-aristotelská ontologie ve 20. století.
Četba:
-
rané texty Derridy (Problém geneze), Deleuze (Hume, Spinoza. Logika smyslu)
a J.-F. Lyotarda
Zdeněk PINC: KOŘENY EVROPSKÉ TRADICE
+ ČETBA
Anotace:
Filozofické základy evropského my‘lení; jeho řecké a hebrejské kořeny,
jeho motivy, vývoj, tradice péče o du‘i. Kurz probíhá formou hromadné předná‘ky
i semináře. Pro‘kolení je důkladné, ověřené několika písemnými pracemi
studentů.
Podmínky atestace pro studenty UK
FF - IZV
-
PedFUK
Martin PUTNA: ORIGENÉS
Anotace:
Podtitul předná‘ky by mohl znít buď "kapitola z dějin setkání antiky a
křesťanství" nebo "hodina zrození křesťanské mystiky". Obojí totiž bude
na Órigenově postavě a díle demonstrováno. Předná‘ka se bude pohybovat
v soustředných kruzích: "Věk úzkosti" pozdní antiky, duchovní dějiny Alexandrie,
uzlové bodoy Órigenova života a problémy v nich se zrcadlící (hranice asketizmu,
místo intelektuála v církvi, pokus o "křesťanskou pedagogiku"), rozvrstvení
nesmírných ploch textů, obrysy jeho názorové soustavy - a konečně Komentář
k Písni písní jakožto text zakládající principy křesťanské mystiky. Závěr
semestru bude tvořit přehled sporů o Órigenovo místo v dějinách my‘lení
a v dějinách církve (Jeroným, Řehoř z Nissy, Bernard z Claivaux, Adolf
von Harnack, Hans Urs von Balthasar).
Milan SOBOTKA: HEGEL V JENĚ 1801-1803
Anotace:
Předná‘ka se nejprve zabývá problémem kontinuity či diskontinuity Hegelova
filosofického vývoje vzhledem k Hegelovým rukopisům bernského a frankfurtského
období. Hegel byl svou teorií neosobního mravního principu, jehož jsme
odnožemi či modifikacemi, připraven k recepci Schellingovy koncepce neosobního
absolutna. Následuje rozbor Hegelova spisu o diferenci Schellingovy a Fichtovy
filosofické soustavy. Hegel se vyslovuje emfaticky pro Schellingovu filosofii,
ale v teorii rozvažovacího poznání, které svou systematičností překonává
svůj původní orientační ráz a dobírá se v‘estranného, a tím i pravdivého
poznání, stejně jako v důrazu na dialektický pohyb poznání, se Hegel od
Schellinga odchyluje. V předná‘ce bude provedena konfrontace s Schellingovým
Systémem
transcendentálního idealismu a Brunem. Ve spise Glauben und Wissen
jsou Kant, Fichte a Jacobi kritizováni jako představitelé filosofie uzavírající
se rozumovému poznání absolutna a tedy jako představitelé krajního subjektivismu.
Četba:
Literatura:
-
Hegel: Differenz des Fichteschen und Schellingschen Systems
-
Hegel: Glauben und Wissen
-
Hegel: Die wiisenschaftlichen Behandlungsarten des Naturrechts
Jan SOKOL: ÚVOD DO FILOSOFICKÉHO
DISKURSU
Anotace:
Úvodní dvousemestrový kurz pro posluchače různých oborů, zakončený standardní
zkou‘kou. V tématickém přehledu se posluchači seznámí s hlavními problémy
a oblastmi filosofického my‘lení, zejména my‘lení o člověku. Základy fenomenologické
metody, pojmovost, pobyt, svět; prostor a čas, jazyk a řeč, pravda a věda.
Život a příroda, jednání a svoboda, hodnoty, mrav a étos. Člověk, rodina
a společnost, dějiny, lidské poslání a odpovědnost.
Podmínky atestace pro studenty FF
- IZV
Četba:
Povinná literatura:
-
Petříček: Úvod do současné filosofie
-
Sokol: Malá filosofie člověka (tam i dal‘í doporučená literatura)
Jan SOKOL: MOC, PENÍZE a PRÁVO
Anotace:
Dvousemestrový kurz pro posluchače různých humanitních oborů, zakončený
zápočtem nebo zkou‘kou. Posluchači získají přehled o hlavních institučních
(neosobních) mechanismech lidských společností. Vznik, účel a různé formy
uspořádání společenské moci, uzavřené a otevřené společnosti, legitimita
a delegace. Původ a smysl peněz, hlavní ekonomické a etnologické teorie:
směna a trh, dar, závazek, dluh. Marginalismus. Role peněz v moderních
společnostech, vztah peněz a politické moci, princip "zákazu kalkulovat".
Antroplogický původ práva, nejstar‘í kodifikace, struktura a povaha práva.
Právo, morálka a etika.
Četba:
Povinná literatura:
-
Arendtová: Moc a násilí aj.
-
Simmel: Philosophie des Geldes aj.
-
Kincl; Urfus; Skřejpek: Učebnice římského práva
- dal‘í literatura bude uvedena na předná‘kách
Prokop SOUSEDÍK: VYBRANÁ TÉMATA
Z ANALYTICKÉ FILOSOFIE
Anotace:
Kurs volně navazuje na předná‘ku Doc. J. Peregrina
(Úvod do analytické filosofie). V jeho rámci se budou diskutovat některé
dosud živé (nicméně již tradiční) problémy analytické filosofie. Cílem
kursu je ukázat, že ře‘ení těchto problémů (analýza výroku, singulární
termíny, obecné termíny atd.) je předpokladem k pochopení dne‘ních diskusí,
které se týkají založení teorie významu.
Sylabus:
1) Úvod (připomenutí některých základních pojmů předev‘ím
z oblasti sémiotiky)
2) Analýza výroku (tradiční pojetí v návaznosti
na Aristotela a jeho na tradiční logiku současná pojetí)
3) Úvod do tradiční logiky (logický čtverec,
sylogismus)
4) Problematika termínů, které stojí na místě
subjektu a predikátu
-
singulární termíny – vlastní jména a deskripce
-
obecné termíny – Fregův přístup k problematice predikátu
5) Russellovo ře‘ení
-
deskripce jako neúplný symbol
-
analýza výroku a neúplné symboly
6) Kripkeho ře‘ení, jako možnost návratu k aristotelismu.
-
vlastní jména
-
termíny pro přirozené druhy
7) Historické kořeny současných diskusí o významu
-
Russellovy a Fregovy koncepce jako anticipace holismu
-
Carnapův, Kripkův a Tichého sémantický atomismus
8) Možnost a nutnost (analytická nebo metafyzická
nutnost)
-
tradiční definice analytických výroků
-
Quinovy pochybnosti
-
Ře‘ení problému analytičnosti zastánci Kripkeho pozic
9) Problematika existence
-
tradiční přístup k problematice existence
-
Fregeho ře‘ení
Četba:
Povinná literatura:
-
Aristoteles, Kategorie, Praha 1952.
-
Aristoteles, O vyjadřování, Praha 1955.
-
Frege, Pojmové písmo, český překlad k dispozici v rukopisu.
-
Frege, O smyslu a významu, v: Scientia & Philosophia 4, Praha 1992.
-
Frege, Funktion, Begriff, Bedeutung, vyd. G. Patzig, Götingen 1962,
1975.
-
Kolář, Argumenty filosofické logiky, Praha 1999.
-
Kripke, Naming and Necessity, Dordrecht 1972.
-
Mill, A System of Logic, Londýn 1843.
-
Quine, Dvě dogmata empirismu, v: Co je analytický výrok? Praha 1995.
-
Russell, O označování, v: Logika, jazyk a věda, Praha 1967.
-
Strawson On Referring, v: Logico – Linguistic Papers Londýn 1971.
-
Tugendhat, Wolf, Logicko – sémantická propedeutika, Praha 1997.
Stanislav SOUSEDÍK a Petr DVOŘÁK:
TEORIE MOŽNÝCH SVĚTŮ V DÍLE JANA DUNSE SCOTA
Četba:
Pramen:
-
Joannes Duns Scotus: Lectura 1, d. 39
Literatura:
-
J. R. Söder: Kontingenz und Wissen. Die Lehre von den futura contingentia
bei Johannes Duns Scotus. Mönster 1999
-
A. Vos Jaczn.: Contingency and freedom. Lectura 1, 39. Dodrecht 1994
-
S. Knuutila: Modalities in medieval philosophy. London 1993
Štěpán ŠPINKA: OBRAT K LOGU A
PŘIPODOBNĚNÍ BOHU
(Platónova dialektika jako nový typ filosofické zbožnosti)
Anotace:
Předná‘ka je pokusem interpretovat Platónovo dílo jako svědectví "obratu
filosofie k logu" a ukázat, že je to právě tento obrat, který Platónovi
umožnil zásadním způsobem proměnit nejen star‘í filosofické, ale také náboženské
tradice, a stát se tak klíčovým myslitelem pro proměnu řecké zbožnosti
a pro proces vydělování filosofie z původních náboženských souvislostí.
Z této perspektivy pak může být nejen Platónova filosofie středního období
rozpracovávající "hypotézu idejí", ale také "pozdní" Platónova dialektika
a kosmologie interpretována jako jakási prohloubená a rozpracovaná filosofická
podoba
původní sókratovské zbožnosti. Tedy toho postoje, jež v reflexivním vědění
o svém nevědění nachází odpověď na delfskou výzvu gnóthi seauton, a tak
také novou, pro dal‘í evropské duchovní dějiny zcela klíčovou podobu podílu
na božském. Předná‘ka se při svém postupu bude přidržovat vybraných pasáží
a klíčových témat těchto Platónových dialogů: Obrana Sókrata, Euthyfrón,
Faidón, Ústava, Faidros, Theaitétos, Sofistés, Timaios, Zákony X.
Vzhledem ke svému zaměření je předná‘ka nabízena také v rámci studijního
plánu religionistiky jako jedna z možných alternativ absolvování kursu
"Filosofie náboženství II".
Požadavky k atestacím a literatura (zvlá‘ť pro studenty filosofie
a zvlá‘ť pro religionisty) viz níže.
Štěpán ŠPINKA: PLATÓNŮV DIALOG
THEAITÉTOS
Anotace:
Kurs je zamý‘len jako nedílná součást Platónského semináře a klade si předev‘ím
dvojí úkol: 1) Předvést možnosti precizněj‘í interpretace jednoho Platónova
dialogu. 2) Ukázat dialog Theaitétos jako svědectví Platónova přesvědčení,
že pouze na základě odvratu od fascinace smyslovou zku‘eností (chápané
jako bezprostřední dotyk se skutečností) k úkolu porozumět logu (a tak
také vztahu celku a části) je možné pochopit pravý smysl Sókratovy teze,
že smyslem filosofického úsilí je "připodobnit se bohu". Kurs bude vycházet
z českého překladu Platónova textu; nevyžaduje tedy hlub‘í znalost řeckého
jazyka, jeho základní znalosti jsou v‘ak velmi žádoucí
Podmínky pro získání atestů v rámci Platónského
semináře:
(Předpokládá se společné absolvování obou kursů - předná‘ky
i četby)
Podmínkou úspě‘ného absolvování Platónského semináře je mj.: základní znalost
Platónových dialogů; předložení písemné práce k vybrané pasáži dialogu
Theaitétos; prokázaná schopnost interpretovat Platónův filosofický text
a pracovat se sekundární literaturou. Obdobné, byť poněkud odli‘ně zaměřené
jsou podmínky absolvování religionistického kursu "Filosofie náboženství
II" (viz níže uvedený podrobněj‘í rozpis podmínek pro získání atestů).
I. Zápočet za zimní semestr:
Předložení 10ti stránkové písemné práce o vybrané pasáži dialogu Theaitétos.
(Práce musí obsahovat zpracování minimálně jednoho cizojazyčného článku
vztahujícího se k této pasáži.) Pasáž si student volí na základě konzultace
s předná‘ejícím.
II. Zápočet za letní semestr:
-
Písemná část: Je nutno nejméně týden před konáním ústní části předložit
tematické členění dialogu Theaitétos vyhovující kritériím, která
budou specifikována během kursu.
-
Ústní část:
-
Interpretace jedné pasáže z dialogu Theaitétos.
-
Interpretace jedné pasáže z Platónových děl: Obrana Sókrata, Faidón,
Ústava, Faidros, Sofistés, Zákony X.
Pasáže si student volí na místě losem.
III. Kolokvia za zimní a letní semestr (konají se v jeden termín
po závěru letního semestru; předpokladem pro přistoupení ke kolokviím je
získání obou zápočtů; kolokvia bude možné konat v přímé návaznosti na absolvování
zápočetu za letní semestr):
-
Zodpovězení otázky týkající se témat, která byla probrána v rámci předná‘ky.
Seznam tematických okruhů bude oznámen na závěr kursu. Tato část kolokvia
předpokládá kromě znalosti vý‘e uvedených Platónových dialogů základní
obeznámenost s následujícími Platónovými díly: Gorgias, Euthyfrón, Menón,
Symposion, Timaios, Sedmý list.
Pozn.: V případě absolvování kursů v rámci některého ze star‘ích studijních
programů studia filosofie je možné po dohodě s examinátorem přizpůsobit
typ udělovaných atestů, při absolvování pouze jednoho z kursů mimo rámec
platónského semináře také následnost atestů; požadovaný obsah atestů zůstává
i v těchto případech týž.
Četba:
Předepsaná literatura:
Platónova díla:
-
Theaitétos (úspě‘né aboslvování semináře předpokládá dobrou orientaci v
celkové strukutře dialogu a důkladnou znalost v‘ech pasáží přečtených během
kursu).
-
Obrana Sókrata, Faidón, Ústava, Faidros, Sofistés, Zákony X (úspě‘né aboslvování
semináře předpokládá základní znalost celkové strukutry těchto dialogů
a dobrou orientaci v jejich klíčových pasážích vztahujících se tématu předná‘ky).
-
Gorgias, Euthyfrón, Menón, Symposion, Timaios, Sedmý list (úspě‘né aboslvování
semináře předpokládá základní obeznámenost s těmito Platónovými díly).
Doporučená literatura bude doplněna v září
Podmínky k udělení atestů v rámci studia religionistiky
(kurs
"Filosofie náboženství II")
Zkou‘ka:
-
Interpetace jedné pasáže z Platónových děl: Obrana Sókrata, Faidón,
Ústava, Faidros, Zákony X. Pasáž si student volí na místě losem.
-
Zodpovězení otázky týkající se témat, která byla probrána v rámci předná‘ky
nebo která jsou zevrubněji tématizována v předepsané literatuře.
Předepsaná literatura:
-
W. Burkert: Griechische Religion der archaischen und klassischen Epoche,
Stuttgart 1977 (popř. anglický překlad tohoto díla).
-
F. Solmsen: Plato's Theology, Ithaca 1942.
(Po dohodě s examinátorem možno případně zaměnit za jiné cizojazyčné
monografie k řeckému náboženství a k tématu předná‘ky.)
-
J. Patočka, Platón. Předná‘ky z antické filosofie, Praha 1991.
Štěpán ŠPINKA: INTERPRETACE DIALOGU
SOFISTÉS
II
Anotace:
Kurs je vypisován předev‘ím pro účastníky kursu "Interpretace dialogu Sofistés",
který byl v minulých dvou semestrech součástí Platónského semináře, vítáni
jsou v‘ak i dal‘í zájemci. V minulém roce jsme s interpretací skončili
na straně 250 e.
Dialog Sofistés byl zvolen předev‘ím ze dvou důvodů: 1) Tento
dialog před nás ve vyostřené podobě staví otázku jednoty Platónovy filosofie,
neboť v něm vystupují do popředí jiné momenty Platónovy filosofie než tomu
bylo v předcházejících obdobích jeho tvorby, předev‘ím nově pojatá, eleatskou
tradicí silně ovlivněná dialektika a ontologie. Předkládaná interpetace
je pokusem ukázat i tuto pozdní dialektiku a ontologii jako dal‘í rozvedení
Platónova "obratu k logu", které neopou‘tí původní sókrastovské motivy
včetně centrálního významu otázky po dobru. 2) Dialog Sofistés je
navíc velmi cenným příkladem toho, jak Platón ve své filosofii navazuje
na star‘í my‘lenkové proudy a jakým způsobem toto své rozvinutí a proměnu
star‘ích filosofických tradic reflektuje. Dialog Sofistés tak umožňuje
lépe pochopit, v jakém smyslu je možné interpretovat Platónovu "pozdní"
filosofii nejen jako pokus o "druhou (eleatskou) plavbu" k dosažení původní
"sókratovských" cílů, ale také jako pokus o novou syntézu star‘ích filosofických
a náboženských motivů na nových, "dialektických" základech.
Četba bude nadále vycházet z českého překladu. Vzhledm k tomu, že se
během četby budeme často obracet k řeckému originálu, jsou základní znalosti
řeckého jazyka velmi žádoucí. Podmínkami úspě‘ného absolvování kursu jsou:
prokázaná schopnost interpretovat Platónův filosofický text; vypracování
písemné práce k zvolené pasáži dialogu Sofistés či k některému klíčovému
tématu tohoto dialogu.
Štěpán ŠPINKA: FENOMENOLOGIE NÁBOŽENSTVÍ
A FENOMENOLOGIE 20. STOLETÍ
Anotace:
Jednosemestrální kurs seminárního charakteru určený předev‘ím pro studenty
religionistiky. Kurs bude věnován srovnání některých klíčových my‘lenek
tří reprezentantů fenomenologie náboženství (R. Otto, G. van der Leeuw,
M. Eliade) s pojetím fenomenologie u E. Husserla, M. Heideggera, J. Patočky
a P. Ricoeura.
Kurs se bude snažit hledat odpovědi na následují otázky:
Čím se fenomenologie náboženství a fenomenologie čtyř vý‘e zmíněných
autorů mohou navzájem inspirovat?
V jakém smyslu může být fenomenologie náboženství čímsi více než prostou
„regionální fenomenologií“ aplikující obecné fenomenologické postupy na
hierofanii jakožto na jeden specifický typ fenoménů? Může fenomenologie
náboženství díky svému zájmu o hierofanii upozornit na cosi, co je
podstatné pro jakékoli zjevování, co by v‘ak bez specifického porozumění
religiosním fenoménům mohlo zůstat skryto? Jakým způsobem může například
zohlednění specifické povahy hierofanie pomoci porozumět samotnému zjevování
jako tomu, co se v každém jevu skrývá a zůstává samo nezjevné, ačkoli každou
zjevnost umožňuje?
Jakým způsobem může naopak filosofie čtyř vý‘e zmíněných autorů pomoci
při hledání náležité hermeneutiky náboženských jevů a při promý‘lení metodologických
problémů s nimiž se religionistika jakožto primárně nenáboženský přístup
k náboženským fenoménům musí vyrovnávat?
Témata kursu a primární texty jednotlivých autorů, z nichž bude kurs
vycházet:
I. R. Otto: posvátné
II. G. van der Leeuw: náboženský fenomén a fenomenologie
Phänomenologie der Religion § 109-111; 1-4. (k dispozici též anglický
překlad)
III. M. Eliade: dialektika hierofanie
-
Traité d’histoire des religions, kap. 1., závěr (k dispozici též anglický
a německý překlad)
-
The Quest, History and Meaning in Religion, kap. 1. (k dispozici též francouzská
a německá verze)
IV. E. Husserl: intencionalita a přirozený svět
-
Die reine Phänomenologie, ihr Forschungsgebiet und ihre Methode (Freiburgská
nástupní předná‘ka), v: Husserliana XXV, str. 68-81
-
Krize evropského lidství a filosofie (Vídeňská předná‘ka) v: Krize evropských
věd
a transcendentální fenomenologie, str. 332- 364
-
Die Psychologie in der Krise der europäischen Wissenschaft (Pražské předná‘ky
1935), v: Husserliana XXIX, str. 103-139
V. M. Heidegger: fenomenologie a ontologie
-
Bytí a čas, § 1-7.
-
Co je metafyzika?
VI. J. Patočka: přirozený svět, mýtus a dějiny
-
Filosofie krize věd podle E. Husserla a jeho koncepce fenomenologie „světa
na‘eho života“, v: Přirozený svět a pohyb lidské existence, svazek III
(Archivní soubor prací J. Patočky), str. 3.3.1-20
-
Kacířské eseje o filosofii dějin, 1-2 kap. (Pre-historické úvahy, Počátek
dějin); I. vlastní glosa ke Kacířským esejům
VII. P. Ricoeur: fenomenologie a hermeneutika
-
Symbol a mýtus, Existence a hermeneutika, Filosofie a zvlá‘tnost náboženské
mluvy (v‘e v: Život, pravda, symbol)
Karel ŠPRUNK: PROBLÉM ZLA V LEIBNIZOVĚ
TEODICEJI
Anotace:
Analýza hlavních problémů Leibnizovy Teodiceje na základě vybraných textů
z jeho díla.
Základní témata: Co je dobro, co je zlo, pojem negace a privace.
Formy zla, pojem metafyzického zla. Původ zla ve světě, pojem čistého zla,
dualismus, pojem připu‘tění zla. Leibnizovy důkazyBoží existence. Podstata
svobodné vůle, pojem možnosti a nutnosti, nahodilosti, druhy pravdy, princip
dostatečného důvodu, princip nejlep‘ího. Pojem nejlep‘ího možného světa.
Podmínky absolvování semináře:
-
pro v‘echny účastníky semináře: prezence a pohovor o tématice semináře
-
pro ty, kteří budou chtít známku: krat‘í referát na téma určené vedoucím
semináře
Četba:
Základní literatura:
-
Leibniz, G. W.: Teodicea, pojednání o dobrotě Boha, svobodě člověka a původu
zla
Literatura k uvedení do Leibnizovy filosofie:
-
Leibniz, G.W.: Monadologie a jiné práce, 1982 (s úvodem: Sobotka, M.: Život
a dílo Gottfrieda Wilhelma Leibnize)
-
Copleston, Frederic: A history of philosophy, vol. IV, s. 270-336
Literatura k problému teodiceje:
-
Sparn, Walter: Leiden - Erfahrung und Denken. Materialien zum Theodizeeproblem.
München 1980
-
Journet, Charles: Zlo, 1998
-
Peterson, Michael L. (ed.): The problem of evil. Selected readings. University
of Notre Dame Press, 1992
Karel THEIN: SOUCIT, SMĚNA A ČAS.
ZROZENÍ KAPITALISMU JAKO FILOSOFICKÝ PROBLÉM
Anotace:
V návaznosti na téma "vá‘ní" a struktury lidské du‘e přistoupíme k novému
způsobu odpovídání na otázku "co je člověk?". Formální struktura této otázky
bude letos přizpůsobena tematice vztahu jedince a společenství, východiskem
v‘ak zůstanou individuální vá‘ně jakožto pohyby du‘e.
Některé základní motivy: tradice boje s vá‘němi poukazem k ekonomickým
zájmům (např. láska vá‘nivá / láska k penězům) - soukromé neřesti jako
zdroj veřejného blaha - "homologie" du‘e a peněz - smysl výroku "čas jsou
peníze" - sympatie a nezaujatý divák podle Adama Smithe.
Četba:
Některé základní texty
-
Platón: Ústava I-III
-
Aristotelés: Ekonomiky a vybrané pasáže Etiky Nikomachovy, vybrané texty
z dějin problému lichvářství, úroku a času
-
David Hume: Pojednání o lidské přirozenosti
-
Adam Smith: Teorie mravních citů a Pojednání o podstatě a původu bohatství
národů
-
Marx: Kapitál. Evoluční dodatek: předná‘ka bude lep‘í než loni, ale hor‘í
než pří‘tí rok.
Karel THEIN: ČETBA K DS - SPINOZA:
ETIKA
Anotace:
Četba Spinozovy Etiky; důraz bude kladen na knihy III ("O původu
a přirozenosti afektů") a IV ("O lidské nesvobodě neboli o síle afektů).
Ivo TRETERA: DĚJINY FILOSOFIE
Anotace:
Předná‘ky jsou určené pro v‘echny studijní obory na FF UK.
Podmínky atestace pro studenty FF
Četba:
-
Tretera, I.: Nástin dějin evropského my‘lení
Ivo TRETERA: ÚVOD DO MODERNÍ FRANCOUZSKÉ
FILOSOFIE
Anotace:
Předná‘ky jsou určeny pro oborvé studenty filosofie, otevřeny jsou v‘ak
i pro studenty jiných oborů. Na programu bude Bergson, Marcel, Sartre,
Teilhard de Chardin, Ricoeur, Lévinas.
© Moskyt |
Zpět na
homepage |
Aktualizováno: 5.1.2000 |