ANOTACE A SEZNAMY LITERATURY K SEMINÁŘŮM 2004/05

Rozvrh 2004/05 Další anotace


Dalibor ANTALÍK: Úvod do dějin náboženství
Anotace:
Cílem kursu je podat základní vhled do problematiky historického diskursu religionistiky a prostředkovat základní informace o náboženských kulturáchEurasie. V první řadě se výklad zabývá východisky, cíly a některými metodickými problémy historického přístupu k náboženství (otázkou historické podmíněnosti náboženských daností, typy pramenného materiálu a jeho interpretace). Těžištěm kursu však je deskripce a charakterizování konkrétních náboženských útvarů v eurasijském prostoru. V zimním semestru výklad systematicky probírá nejdůležitější náboženské kultury prejudaistického a preislámského Předního východu (Egypt, Mezopotámie, Malá Asie) a předkřesťanské Evropy (Řekové, Římani, helénismus, Keltové, Germáni, Slovani). V letním semestru se pozornost soustřeďuje na velké náboženské systémy jak teistické (mazdaismus, judaismus, křesťanství, islám) tak neteistické (hinduismus, buddhismus, konfucianismus, taoismus, šintoismus). Propedeutický charakter kursu jej může zpřístupnit i studentům jiných oborů (etnologie, historie, archeologie apod.).

Sylabus:
1. Prolegomena
: východiska historického přístupu k náboženství (historický kontext náboženských daností), jeho cíle (deskripce a dějinně-náboženská interpretace pramenného materiálu), typy pramenů a metodická pravidla práce s nimi, historicko-geograficko-etnografická typologie náboženských kultur Eurasie.
2. Prehistorická náboženství: metodická východiska, periodizace pravěku a prehistorických náboženských kultur: paleolit (pohřební ritus, úložiště zvířecích kostí, zoomorfní symbolika), mezolit (přechodové formy mezi paleolitickými a neolitickými strukturami), neolit (antropomorfní a sexuální symbolika, tzv. „kult plodnosti“, počátky kultu předků, první sakrální objekty: konkrétní příklady: Jericho, Çatal Hüyük, Haçilar, Čechy), exkurs: megalitické památky.
3. Egypt: vznik písma, lokální panteony (On, Chemenu, Mennefer, Veset), ot. zoomorfismu, Achnatonova reforma solárního kultu, univerzalistické pojetí božství v sapienciální literatuře, koncept divinizovaného řádu Maat, božný panovník jako ztělesnění Maat, pohřební ritus a thanatologie (mumifikace, funerální konstrukce, posmrtný soud).
4. Mezopotámie: sumero-akkadská syntéza, „nejvyšší“ a „astrální“ triáda, Nabonidova reforma lunárního kultu, monolatrické tendence v Mardukově, Aššurově a Nabuově kultu, Enúma eliš a jeho revokace o akítu, osud jako řád světa, antropologie a thanatologie, Epos o Gilgamešovi.
5. Malá Asie: spojnice semitského a indoevropského světa, chetito-churritská syntéza, panteon, mýtus o Tešubově zápasu s Illujankašem a jeho revokace o purulli, Cyklus o Kumarbim jako kosmologický „Chaoskampfmythos“, thanatologie.
6. Řecko: „olympská“ a „podsvětní“ božstva, Theogonia a ot. jejího vztahu k analogickým předoorientálním látkám, thanatologie, hierarchizace kosmu, héroické tradice a Héraklovská epopej, „héraklovská dogmatika“.
7. Řím: „prekapitolská“ a „kapitolská“ trojice, další reprezentanti panteonu, interpretatio graeca, vztah kposvátnému (sacer, religio, pietas, pax deorumsacra publica a jejich organizace (rex sacrorum, flamines, collegium pontificum, virgines Vestales), sacra privata (privátní domestikace prostoru a kult předků).
8. Helénismus: Tyché a Fortuna, rozvoj astrologie, překonávání fatalismu: magie (exkurs: rozvoj démonologie) a „náboženství spásy“ (dynastické kulty, císařský kult, mystéria: vznik a struktura, eleusínská, dionýská, Ísidina mystéria, mithraismus).
9. Keltové: lokální panteony (galský, britský, irský), interpretatio romana, koncepce božství („potrojná“ teologie, feth fiada, božské metamorfózy), Lebor Gabála Érenn a dějiny světa, thanatologie (metempsychóza nebo posmrtný život v zásvětí?), kněžské stavy (druidové, bardové, vatové).
10. Germáni: Ásové a Vanové, interpretatio romana, thanatologie (hel, valhöll), dějiny světa a jeho obraz podle Völuspá (kosmogonie, antropogonie, Yggdrasill, norny, ragnarök a eschatologie), „aktivní fatalismus“ (poznání, přijetí a naplnění osudu).
11. Slovani: lokální panteony (východo- a jihozápadoslovanský, polabsko-pobaltský), démonologie, rezidua dualistické kosmologie podle etnografických dat, thanatologie (navъ, raj) a kult předků (tzv. „návný den“).
12. Mazdaismus: předmazdejský polyteismus v Íránu, kánon (Avesta a její části), Zarathuštrovo vystoupení a staroavestský mazdaismus (jedinost boží, Ameša Spenta, ontická polarita, ot. antiritualismu, důraz na etickou volbu), mladoavestský mazdaismus (regrese k „umírněnému polyteismu“ a zpětná ritualizace), středoperský mazdaismus (pehlévské písemnictví, dualizace, teologie dějin), pársismus: kult (chrámy, bohoslužebné dění), přechodové rituály, thanatologie.
13. Judaismus: předexilní polyteismus v Izraeli, otázka historicity Mojžíše, kánon (Tenach a jeho části), rabínské písemnictví, základní teologické důrazy (jedinost boží, smlouva, primát slyšení, prorocká tradice, teologie dějin, ot. mesianismu), dějinné proměny judaismu (helénistický a rabínský judaismus, kabala, chasidismus), kult (synagogy, bohoslužebné dění), přechodové rituály, thanatologie.
14. Křesťanství: Ježíšovo vystoupení a učení (království boží, etické důrazy, ot. mesiášského nároku), kánon (Nový zákon a jeho části), pavlovská teologie (zvěst o Ježíšově vzkříšení, koncept milosti a ospravedlnění z víry), formování ortodoxie („trojiční“ teologie, Niceanum a Apostolicum), thanatologie, dějinné proměny křesťanství (předchalkedonské církve, pravoslaví, katolicismus, protestantismus).
15. Islám: předislámský polyteismus v Arábii, Muhammadovo vystoupení a učení, kánon (Korán) a hadíthy, základní teologické důrazy (jedinost boží, prorocká tradice, angelologie, démonologie, thanatologie), dějinné proměny islámu (sunnité, šíité, súfijci), etické povinnosti („pět pilířů“), kult (mešity, bohoslužebné dění), rituální čistota, přechodové rituály.
16. Hinduismus: jednotící prvky (autorita véd a kast), posvátné spisy (šruti a smrti) a jejich vrstvy, základní věroučné důrazy (karman, samsára, mókša, periodizace dějin), typy jógy, guruové a ášramová tradice, panteon (védské období, trimúrti), kult (chrámy, púdžá), životní fáze a přechodové rituály.
17. Buddhismus: Buddhovo vystoupení a učení, pálijský kánon (Tripitaka a její části), základní věroučné důrazy (árjasatja, arjáštángamárga, bódhi, nirvána, arhant), dějinné proměny buddhismu (hínajána, mahájána), obec věřících (sangha, bhikšu, upásaka), kult (chrámy, bohoslužebné dění), přechodové rituály.
18. Konfucianismus: Konfuciovo vystoupení a učení, kánon (Wu-ťing a jeho části), „deuterokanonické“ spisy (S’-šu), základní věroučné důrazy (li, ot. voluntarismu), postupná deifikace Konfucia, antropologie (ťün-c’, patero ctností), thanatologie (Chuang-čchüan), dějinné proměny konfucianismu (Meng-c’, Sün-c’, Chan-Jü, neokonfucianismus), kult (chrámy, bohoslužebné dění), přechodové rituály.
19. Taoismus: Lao-c’ovo vystoupení, ot. jeho historicity, kánon (Tao-cang a jeho vrstvy), filosofický a náboženský taoismus, základní věroučné důrazy (tao, te, wu-wej, c’-žan), deifikace Lao-c’ v učení některých škol, antropologie (pět cyklů, šeng-žen, tchaj-pching), thanatologie (ideál: čchang-šeng pu-s’), panteon a „osm nesmrtelných“, dějinné proměny taoismu (školy Čeng-i-tao a Čchüan-čen-tao), kult (chrámy, bohoslužebné dění), přechodové rituály.
20. Šintoismus: význam pojmu kami, panteon, posvátné spisy (Šinten a jeho vrstvy) a další písemnosti (Fudoki, Kogošúi), ot. věroučných důrazů, antropologie (tama, musubi, hidžiri), thanatologie (Jomi), dějinné proměny šintoismu (buddhistické vlivy, suiga-šintó, fukko-šintó, kokka-šintó), šintoistická „sacra publica“ a „sacra privata“, přechodové rituály.

Literatura:
povinná:

• ELIADE, Mircea ; CULIANU, Ioan Petru [ve spolupráci s Hillary S. Wiesnerem]. Slovník náboženství. Praha : Český spisovatel, 1993.

doporučená:

• ELIADE, Mircea. Dějiny náboženského myšlení, sv. I-III. Praha : Oikúmené, 1995-97.
• BLEEKER, CLAAS JOUCO ; WIDENGREN, GEO (eds.). Historia religionum : handbook for the history of religions. 2 sv. Leiden : Brill, 1969-1971.
• ASMUSSEN, JES PETER ; LAESSOE, JORGEN ; COLPE, CARSTEN (hrgs.). Handbuch der Religionsgeschichte. 3 Bdn. Göttingen : Vandenhoeck & Ruprecht, 1971-1975.
• LENOIR, FRÉDÉRIC ; MASQUELIER, YSÉ TARDAN (eds.). Encyclopédie des religions. 2 vol. Paris : Bayard, 1997.


Dalibor ANTALÍK: Náboženství Babylónie a Asýrie

Anotace:

Cílem kursu je zprostředkovat základní informace o semitské vrstvě náboženských kultur starověké Mezopotámie. U nesemitských (především sumerských) prvků se výklad zastavuje pouze z kontextuálních důvodů a okrajově. K uvedení do problematiky slouží stručné shrnutí výsledků dosavadního archeologického výzkumu, dějinný nástin (od prehistorického do helénistického období), charakteristika jazyka a písma (klínopisu), utřídění pramenů ke studiu a bibliografická orientace. Po prolegomenální části je cca do konce zimního semestru pozornost věnována asyrsko-babylónskému panteonu, charakterizování jeho nejdůležitějších představitelů a problému jejich příležitostného identifikování se západosemitskými, sumerskými, chetito-churritskými, případně dalšími božstvy. Zhruba od začátku letního semestru se výklad postupně obírá dílčími aspekty východosemitské teologie (koncepce božství, systemizace panteonu), kosmologie (vznik a zánik světa, osud jako kosmický řád, světoobraz), antropologie (stvoření člověka, etika, hamartologie) a thanatologie. Celý kurs je ukončen přehledem asyrsko-babylónského kultu: bohoslužebné prostory, kněžské stavy a jejich kompetence, bohoslužebné symboly, bohoslužebné úkony, nejdůležitější svátky, deduktivní a intuitivní divinace, magie a exorcismus, přechodové rituály a kult předků.

Sylabus: 1. Kulturně-historický přehled I: etnická situace, vymezení pojmu «Semité», sumero-akkadská syntéza, přehled dějin, aktuální stav archeologického výzkumu
2. Kulturně-historický přehled II: jazyk (akkadština a její babylónský a asyrský dialekt, užívání aramejštiny), písmo (sylabický klínopis), transliterace a transkripce
3. Povaha pramenů ke studiu: archeologické nálezy materiální kultury (sakrální objekty, chrámové vybavení, kultovní instalace, amulety, divinační modely atd.), piktografické dokumenty (reliéfy, drobné plastiky, pečetní válečky atd.), písemné prameny neliterární (výčty teonym, soupisy obětí, votivní inskripce, právní ujednání atd.) a literární (mýty, eposy, hymny, rituální scénáře, divinační texty, mudrosloví atd.), onomastika
4. Panteon v předsargonovském období: generické pojmy, Il-aba, Ilum, Sín, Šamaš, Ištar, Addu, Ea, Padan, Álum, Nárum, Apsúm
5. Panteon v období sumero-akkadské syntézy I: triáda nejvyšších bohů – úranický Anu, atmosférický Ellil, akvatický Ea
6. Panteon v období sumero-akkadské syntézy II: astrální triáda – lunární Sín, solární Šamaš, venušovská Ištar
7. Panteon v období sumero-akkadské syntézy III: atmosférický Adad, válečnický Zababa, podsvětní dvojice Nergal a Ereškigal
8. Panteon v období sumero-akkadské syntézy IV: chtónický Ninurta, pastevecký Tamúzu, patroni ohně Išum, Girrum a Nusku
9. Panteon v období monolatrických tendencí I: říšští bohové Aššur, Marduk a Nabú
10. Panteon v období monolatrických tendencí II: Nabonidova reforma Sínova kultu, monolatrické tendence v Ninurtově kultu
11. Teologie: antropomorfní a zoomorfní reprezentace božství, výtvarná, matematická a astrální symbolizace božství, sociomorfní reprezentace panteonu, ot. božské přítomnosti
12. Kosmologie: kosmogonie (přehled starších sumerských a typologizace akkadských koncepcí), kosmografie, osud (šímtu) jako řád světa, kolektivní eschatologie (zánik světa podle Béróssova podání)
13. Antropologie: antropogonie, hmotná a nehmotná složka lidské osobnosti, úděl člověka, hamartologie, etika, rituální čistota, vztah lidství – božství, kategorie tzv. „osobního“ božstva
14. Thanatologie: smrtelnost jako základní charakteristika lidství, „duchové zemřelých“ (etemmu) a jejich posmrtný úděl, obraz podsvětí
15. Bohoslužebné prostory: chrámové komplexy (bít ili) a věže (ziqqurratu), jejich funkce, dispozice, orientace, výbava
16. Bohoslužební aktéři: společenský statut, ot. dědičného kněžství, intronizace, hierarchie chrámového kléru, jednotlivé sacerdotální stavy, kněžství žen
17. Bohoslužebné symboly: výtvarné idoly, standarty a emblémy, absence archeologické evidence a její možné příčiny, ontologický statut bohoslužebných symbolů
18. Bohoslužebné úkony: intronizace idolů (tzv. mís-pí-rituály), jejich purifikace a zdobení, revokace hierogamie, obětní praxe, adorace (liturgická recitace hymnů, zpěv, hudba a tanec), rituální gesta
19. Bohoslužebné slavnosti: lokální platnost liturgických kalendářů, obecné rysy (přinášení obětí, obecenstevní hodokvas, procesní praxe), příklad: novoroční svátek akítu a revokace kosmogonie
20. Deduktivní divinace I: úřad věštce, resp. věštkyně, jejich společenský statut, božšká garance deduktivní divinace (Šamaš, Adad, Ea)
21. Deduktivní divinace II: základní modality věštného počínání (astromancie, chronomancie, teratomancie, iatromancie, fyziognomancie, splanchnomancie, libanomancie, aleuromancie, kléromancie, klédónomancie, oniromancie atd.)
22. Intuitivní divinace: úřad proroka, resp. prorokyně, jejich společenský statut, božská garance intuitivní divinace (Ištar), novoasyrská proroctví
23. Magie a exorcismus: ášipútu a její verbální (zaříkávání, zlořečení a dobrořečení) a gestická složka, sbírky Šurpu a Maqlû, přísaha
24. Přechodové rituály: narození, adopce a její anulování, ot. iniciace do dospělosti, sňatek a jeho anulování (rozluka), exkomunikace, pohřeb
25. Kult předků: zádušní obřady (kispu), ot. jejich periodicity, jejich ústrojné prvky (obětiny, zádušní zpěvy atd.)

Povinná literatura:
• Jean Bottéro, La plus vieille religion: En Mésopotamie. Gallimard, Paris 1998. [Angl. překl.: Religion in Ancient Mesopotamia. University of Chicago Press, Chicago 2001.]
• Jiří Prosecký, Blahoslav Hruška & Marek Rychtařík, Epos o Gilgamešovi. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2003.
Mýty staré Mezopotámie: Sumerská, akkadská a chetitská literatura na klínopisných tabulkách. Přel. Blahoslav Hruška, Lubor Matouš, Jiří Prosecký a Jana Součková. Živá díla minulosti 83; Odeon; Praha 1977: s.149-274 (= 2. část: „Akkadské mýty“).

Doporučená literatura:
• Adolph Leo Oppenheim, Starověká Mezopotámie: Portrét zaniklé civilizace. Academia, Praha 2001.
• Jean-Jacques Glassner, Mezopotámie (34. století př. n. l. až 539 př. n. l.). Nakladatelství Lidové noviny, Praha 1994.
• Jan Heller, Starověká náboženství: Náboženské systémy starého Egypta, Mezopotámie a Kenaanu. Kalich, Praha 1978; 19882: s.101-233 (= 2. část: „Mezopotámské náboženství“).
• Jeremy Black & Anthony Green, Bohové, démoni a symboly starověké Mezopotámie: Ilustrovaný slovník. Historia 1; Volvox Globator, Praha 1999.
• Helmer Ringgren, Religions of the Ancient Near East. SPCK, London 1973: s.49-123 (= 2. část: „Babylonian and Assyrian Religion“). [Něm. překl.: Die Religionen des Alten Orients. Vandenhoeck & Ruprecht, Göttingen 1979: s.113-184 (= 3. část: „Babylonische und assyrische Religion“).]
• Jack M. Sasson (ed.), Civilizations of the Ancient Near East. Hendrickson Publishers, Peabody 2000: s.423-454, 1815-1958, 2117-2134, 2265-2366.<


Dalibor ANTALÍK: Náboženství Etrusků a Římanů


Anotace:

Kurs je rozdělen podle semestrů na dva víceméně samostatné celky. První část nabízí úvod do studia etruského náboženství: dějinný kontext, stopy po preindoevropských náboženských kulturách Apeninského poloostrova, přehled pramenů, základní struktury etruského náboženství (panteon, tradice o zjevení, kosmologie a rituální domestikace prostoru, eschatologie, thanatologie, divinační techniky atd.) a jejich romanizace. Druhá část poskytuje prolegomena ke studiu dějin římského náboženství: přehled pramenů, panteon a jeho proměny v souvislosti s interpretatio graeca, otázka původní mytologie a její tzv. historizace, sacra publica (chrámy, kněžské instituce a kolégia, obětní praxe, svátky, divinace), sacra privata (kult předků, přechodové rituály), orientální kulty a faktory jejich šíření v římském impériu za helénismu (Ísidina mystéria, mitraismus atd.), císařský kult, solární teologie. Kromě studentů religionistiky může být kurs vhodný i pro posluchače klasické filologie a archeologie.

Sylabus:
1. Náboženství Etrusků
1.1 Kulturně-historický přehled I: geografické vymezení, prehistorie Apeninského poloostrova v předetruském období, otázka etnogeneze Etrusků, etapy etruských dějin, hospodářský život, společenské zřízení, společenské vrstvy, písmo, jazyk a aktuální stav jeho interní rekonstrukce
1.2 Povaha pramenů ke studiu: archeologické nálezy materiální kultury (sakrální objekty, nekropole, sochy, kanopy atd.), piktografické dokumenty (zrcadla, cisty, keramika, nástěnné malby atd.), písemné prameny (epigrafický materiál, zprávy řeckých a latinských autorů)
1.3 Nedochované posvátné texty etruské provenience: „kánon“ (Etrusci libri) a jeho jednotlivé části (Libri haruspicini, L. fulgurales, L. rituales), otázka vztahu ostatních písemností (Libri Acheruntici, L. fatales, L. ostentarii) k tomuto souboru
1.4 Tradice o zjevenosti etruského náboženství: podání o Tagetovi, Vegoii a jejich interpretace
1.5 Panteon I: generické pojmy, interpretatio græca a romana, ot. řecko-římsko-etruské synkretizace, dvojice nejvyšších božstev Tin/Tina/Tinia a Uni
1.6 Panteon II: Tecum, Turan, Fufluns, Laran, Ca(u)tha
1.7 Panteon III: Nethuns, Culsans, Sethlans, Vetis, Usil, Tiv, Thesan, Cel
1.8 Panteon IV: recepce řeckých (Hercle, Aritimi, Latva, Semla, Areatha atd.) a římských (Satres, Selvans, Vesuna atd.) božstev, systemizace panteonu
1.9 Kosmologie: kosmogonické fragmenty, kosmografie a rituální domestikace prostoru, kolektivní eschatologie (sæcula a ostenta sæcularia)
1.10 Antropologie a thanatologie: maximální délka lidského života, posmrtná existence v podsvětí (achrum) a jeho božští vládcové (Aite a Persipnei), průvodce duší zemřelých na onen svět (Turms), podsvětní démoni (Charun, Tuchulcha, Vanth), rituální divinizace duší zemřelých (divinæ animæ)
1.11 Cultus deorum: bohoslužebné prostory (posvátné okrsky, chrámy, zakládací rituál, dispozice, orientace, výzdoba), bohoslužební aktéři (eisnev, cepen, celu, trutnut) a jejich kompetence, bohoslužebné úkony (obětní praxe, adorace)
1.12 Cultus sacrorum: divinace (Ostentaria Tusca, keraunoskopie, hepatoskopie, oiónomancie), magie (inkantace, apotropeické obřady), přechodové rituály (zejména funerálie)

2. Náboženství Římanů

2.1 Kulturně-historický přehled: etnická situace, etapy římských dějin, hospodářský život, společenské zřízení, společenské vrstvy, písmo a jazyk
2.2 Povaha pramenů ke studiu římského náboženství: archeologické nálezy materiální kultury (sakrální objekty, nekropole, sochy, atd.), piktografické dokumenty (reliéfy, keramika, nástěnné malby, mince atd.), neliterární (epigrafický materiál) a literární písemné prameny (historické, encyklopedické a antikvární, poetické a beletristické, filosofické)
2.3 Sakrální terminologie: sacer, religio, pietas, pax deorum
2.4 Panteon I: božstva, numina, spirituální složky jednotlivce (genius, iuno), „prekapitolská“ (Iuppiter, Mars, Quirinus) a „kapitolská“ (Iuppiter, Iuno, Minerva) triáda
2.5 Panteon II: Ianus, Vesta, Neptunus, Fons, Portunus, Saturnus, Fortuna, Mercurius, Volcanus, Ceres, Liber, Libera, Flora, Pomona, Pales, Tellus, Faunus, Silvanus, Diana, Venus
2.6 Panteon III: recepce řeckých božstev (Apollo, Hercules, Æsculapius, Castor a Pollux atd.) v republikánském období, systematické interpretatio græca, zbožšťování personifikovaných abstrakt (Concordia, Victoria, Libertas atd.) a konkrét (Vaticanus, Potina, Insitor atd.)
2.7 Historizace mýtu: transpozice dědictví indoevropských mýtů do podání o nejstarších dějinách Říma, pozitivní zhodnocení historie jako specifická struktura římského náboženství
2.8 Sacra publica I: bohoslužebné prostory (dispozice, orientace, výzdoba), sacerdotální kolégia (rex sacrorum, flamines, pontifices, virgines Vestales, augures, decemviri sacris faciundis, septemviri epulones) a sodality (Fetiales, Salii, Luperci, Fratres Arvales)
2.9 Sacra publica II: bohoslužebné úkony (obětní praxe, adorace), bohoslužebné slavnosti, divinace (haruspicium, auspicium, sibylská tradice)
2.10 Sacra privata I: domácí kult (Lares, Penates) a kult předků (Manes, Lemures, Larvæ)
2.11 Sacra privata II: přechodové rituály (narození, iniciace do dospělosti, sňatek, pohřeb)
2.12 Orientální kulty v císařském období: faktory jejich šíření, Ísidina mystéria, mithraismus, kult tzv. Syrské bohyně (Atargatis), kult tzv. Velké Matky (Kybelé)
2.13 Kult císařů: jejich kněžské role v sacra publica, božské atributy v ikonografii, personifikace jejich ctností a dosažených úspěchů, božstva jako comitatus Augustorum, císař jako adresát bohoslužebné adorace
2.14 Solární teologie: kult Sol invictus, monolatrické tendence v náboženské praxi, monoteistické spekulace v náboženském myšlení, politické motivy reformy sacra publica

Povinná literatura:
La religion romaine archaïque suivi d’un appendice sur la religion des Étrusques. Payot, Paris 1966; 19742: s.593-660. [Angl.: Archaic Roman Religion, with an Appendix on the Religion of the Etruscans. 2 sv. Chicago of University Press, Chicago 1970: s.625-696.]
• Robert Turcan, Rome et ses dieux. Hachette, Paris 1998. [Angl.: The Gods of Ancient Rome. Edinburgh University Press, Edinburgh 2000.]

Doporučená literatura:
• Ladislav Vidman, Od Olympu k Panteonu: Antické náboženství a morálka. Vyšehrad, Praha 1986.
• Jean-René Jannot, Devins, dieux et démons: Regards sur la religion de l’Étrurie antique. Picard, Paris 1998.
• Ambros Josef Pfiffig, Religio etrusca. Akademische Druck-u. Verlagsanstalt, Graz 1975.
• Mary Beard, J. North & Simon Price, Religions of Rome. 2 sv. Cambridge University Press, Cambridge 1998.
• Jacqueline Champeaux, La religion romaine. Librairie Générale Française, Paris 1998.
• Kurt Latte, Römische Religionsgeschichte. Beck, München 1960.



Ladislav BENYOVSZKY: Fichte: Grundlage der gesammten Wissenschaftslehre - četba a komentář


Anotace:

Cílem kurzu je  porozumět Fichtově filosofii, s nasazením na vypracování z let 1794 – 1795, tedy z vypracování, které je směrodatné pro  recepci tohoto stanoviska jak ze strany bezprostředních následovníků, tak ze strany   pozdějších samostatných filosofů. Akcent je přitom kladen na pochopení centrální ontologické úlohy obrazotvornosti.

Četba pokračuje již několik let a v současné chvíli se po studiu teoretické části  Grundlage nachází v četbě a interpretaci vědosloví zvláštního (Grundri3 des Eigentümlichen der Wissenschaftslehre), §3, C. ( s. 50 Meinerova vydání z r. 1975), tzn. v podrobné dedukci počitku z obrazotvornosti a analýzách jeho vztahu k pocitu – všeobecně řečeno, v analýzách základní a původní „souvislosti“ racionality a emocionality lidství.

Předpokladem orientace v četbě je znalost Fichtova konceptu obrazotvornosti vypracovaného v Grundlage a zvládnutí základních výkladových kroků  doposud sledované části Grundri3. Bezprostředním cílem pro tento  (zimní 2004/5) semestr je dokončení četby a interpretace Fichtovy dedukce názoru a vstup do sledování analýz časoprostorových významů čití, analýz, jimiž Grundri3 vrcholí.

 Všeobecně filosoficky tkví význam kurzu nejen v tom, že nabízí získání konkrétní znalosti Fichtova stanoviska, nýbrž především v tom, že na straně jedné ukazuje společné zakotvení tzv. racionálních a iracionálních lidských aktivismů v jejich původní půdě a sleduje její časoprostorové ohledy (často plastičtěji a hlouběji než moderní teorie vnímání), na straně druhé umožňuje  (za předpokladu základní znalosti Descarta, Spinozy, Kanta, Hegela, Kierkeggarda a Heideggera) uvědomit si, jak se postupně na půdě epochy skutečnosti (Wirklichkeit) a (pouhého) stanovování (Gestell) postupně pro filosofii ustavuje jako základní téma stav přechodu k reflexi (termín Fichte, Hegel, Kierkegaard), tzn. – věcně vzato - naladění (Stimmung).
 
 



Mary I. BOCKOVER: Asian Philosophy (seminar)


Syllabus:
This Asian Philosophy course will examine the Chinese philosophies of Taoism, Confucianism, and Buddhism in the first semester.  In the second, the East Indian philosophies of Hinduism and Buddhism will be examined.  The main goal is to provide students with an understanding of the significance of these philosophies in their own right, as well as a comparative understanding of them.  This comparison will involve an analysis of their similarities and differences, as well as an analysis of how they stand in relation to some traditional Western views.  Paradoxically, achieving this goal can lead to an even fuller understanding of what it means to be a human being, in spite of our differences.  The method for accomplishing this goal is philosophical -- achieved through the rational analysis of the main principles of these philosophies (a) in themselves, (b) in contrast with each other, and (c) in contrast with some mainstream Western philosophical and religious traditions.

 
Tentative syllabus:
          
1st Semester
Primary Sources
    The Way and Its Power translated by D. C. Lau
    The Analects: A Philosophical Translation by Ames and Rosemont
    Xeroxed Lotus and Heart Sutras

Contemporary (Secondary) Source
    Confucius-- the Secular As Sacred by Herbert Fingarette

2nd Semester
Primary Sources
    The Bhagavad Gita (Penguin Classics)
    The Upanishads (Penguin Classics)
    Buddhist Scriptures (Penguin Classics)
         

Requirements:
1)    Reading to be done prior to the relevant class.
2)    Weekly précis (not more than one page): for credit only.


Some Websites


CHINA
Taoism

Dao House; Daodejing Sampler:
http://www.geocities.com/dao_house/daodejing.html

Chan version of the Tau Teh Ching:
http://www.wayist.org/ttc%20compared/chan.htm

Lin Yu Tang’s version of the above:
http://www.geocities.com/onkellotus/TTK/English_Yutang_TTK.html

James Legges’ version of the above:
http://members.surfbest.net/jparsons@surfbest.net/art-of-virtue/

Confucianism

Lun yu – The Analects of Confucius
http://afpc.asso.fr/wengu/wg/wengu.php?l=Lunyu

Exploring Ancient World Cultures
The Analects of Confucius
http://eawc.evansville.edu/anthology/analects.htm

Analects – Sayings of Confucius
http://www.chinapage.org/confucius/kungtze1.html

Buddhism

The Heart Sutra
The Heart of Prajna Paramita Sutra
Dharma Realm Buddhist Association
http://www.drba.org/dharma/heartsutra.asp

The Heart of the Perfection of Wisdom Sutra
Translated into Chinese by Hs•an-tsang
Translated into English by Charles D. Patton, II
www.cdpatton.net/gp/canon/03Prajna/T0251-e.pdf

The Lotus Sutra, translated by Burton Watson
http://www.sgi-usa.org/buddhism/library/Buddhism/LotusSutra/

The Lotus Sutra, translated by H. Kern
http://www.sacred-texts.com/bud/lotus/
 
Comparative

Jewel in the Lotus - Complete Daily Readings
"Theosophy Library Online"
http://theosophy.org/jewel/jewel.php


Readings and Topics for Semester One

Primary Sources

The Way and Its Power translated by D. C. Lau

The Analects: A Philosophical Translation by Ames and Rosemont

Xeroxed Lotus and Heart Sutras

Contemporary (Secondary) Source

Confucius-- the Secular As Sacred by Herbert Fingarette


Hand-outs
[RTF]: Themes in the Daodejing. - The Tao (Waley). - The Tao (Wu). - Actionless Action (Waley Wu) . - The Sage. - Confucian Themes. - Confucian Morality. - Taoism Paper Instructions. - Confucius Paper Instructions. - Buddha's Teaching's. - Buddhist Themes. - Buddhism Paper Instructions


Tentative Calendar

Week 1:     Introduction and discussion of Chinese philosophy – the subject matter for the first semester – in general.

Week 2:     Discussion of main Taoist themes (tao, te, and the Sage) and how they are connected.  Discussion of the theme of Tao in particular: definition of Tao given and defended. (yin-yang metaphysics introduced).

Week 3     Discussion of the power of the tao (te) which is Wu Wei or Actionless Activity: definition given and defended.

Week 4:     Discussion of the Sage: definition given and defended.

Week 5:     Overall discussion the themes with respect to their practical and philosophical implications.  Lead in to Confucianism at the end.

Week 6:     Introduction to Confucianism and discussion of main Confucian themes (li, ren, and junzi), and how they are connected.

Week 7:     Discussion of li: definition given and defended.

Week 8:     Discussion of ren: definition given and defended.

Week 9:     Discussion of the Confucian Sage. 

Week 10:     Overall discussion of how the Confucian themes with respect to their practical and philosophical implications.  Lead in to Chinese Buddhism.

Week 11:     Introduction to Chinese Buddhism: The four Noble truths.

Week 12:     Buddhism continued.

Week 13:     Buddhism continued.


Readings and Topics for Semester Two

Primary Sources

The Bhagavad Gita (Penguin Classics)

The Upanishads (Penguin Classics)

Xeroxed Buddhist Scriptures (Penguin Classics)


Secondary Source

Mapping Responsibility by Herbert Fingarette


Tentative Calendar (more specific readings and topics will be explained in class)

Week 1:     Introduction and discussion of (East) Indian philosophy - the subject matter for the second semester - in general.

Week 2:     Discussion of some of the main themes, principles, and events found in the Bhagavad Gita, including a discussion of how they are connected.

Week 3     Discussion of more of the main themes, principles, and events found in the Bhagavad Gita, including a discussion of how they are connected.

Week 4:     Final discussion of main themes, principles, and events found in the Bhagavad Gita, including a discussion of how they are connected.

Week 5:     Discussion of some of the main themes, principles, and events found in the Upanishads, including a discussion of how they are connected.

Week 6:     Discussion of some of the main themes, principles, and events found in the Upanishads, including a discussion of how they are connected.

Week 7:     Final Discussion of main themes, principles, and events found in the Upanishads, including a discussion of how they are connected.

Week 8:     Discussion of some Indian Buddhist Scriptures.

Week 9:     Discussion of some Indian Buddhist Scriptures, cont. 

Week 10:     Discussion of the similarities and differences between themes found in the Bhagavad Gita, Upanishads, and Buddhist Scriptures.

Week 11:     Discussion of the similarities and differences between themes found in the Bhagavad Gita, Upanishads, and Buddhist Scriptures cont..

Week 12:     Discussion of Chapter 9 of Mapping Responsibility, "The Hindu Perspective: The Bhagavad Gita".

Week 13:     Concluding class.


Websites for Semester Two: Indian Philosophy



Translations of the Bhagavad Gita Online

http://www.bhagavad-gita.org/

http://eawc.evansville.edu/anthology/gita.htm

http://www.bhagavad-gita.org/Gita/intro.html

http://www.sacred-texts.com/hin/gita/

http://www.asitis.com/ - devotional translation



Translations of the Upanishads Online

http://www.sacred-texts.com/hin/upan/

http://www.san.beck.org/EC7-Vedas.html

http://sanatan.intnet.mu/



Translations of Buddhist Scriptures

http://www.buddhanet.net/e-learning/sutras.htm

http://buddhism.about.com/od/scriptures/

http://www.accesstoinsight.org/ - with text archive link



Mary I. BOCKOVER: Moral Controversies East and West (lectures)

Syllabus:
This course will introduce you to some basic moral controversies confronted globally, and from a comparative perspective.  It will not be just a survey of diverse opinions from a variety of different traditions, however.  Whether in the East or the West, ethics  must appeal to principle in order to offer a justifiable view.  This is the main goal for this class: to introduce students to some ethical problems or “moral controversies” that can be reasonably supported and critiqued from different standpoints.  Students will discover, among other things, that a moral controversy is such because of the great variety of principles whose truth has been taken to be “self-evident” or “self-justifying".  These “first” principles supply the basis for further moral consideration, and the simple fact is that they often conflict.  We see this most fully in comparing ethical views from fundamentally different cultural and historical roots.  The methodology is critical analysis in any case; students are expected to exercise their reason and not just state a point of view.  The goal is to understand how any view, even one’s own can be supported and critiqued.  In short, ethics is a branch of philosophy, so any intelligent discussion about a moral controversy must first clearly define the principles and distinctions taken to be relevant.  Then arguments can be given that express this moral relevancy -- or lack thereof -- as seen from a variety of diverse perspectives.

Text:
Reason and Insight: Western and Eastern Perspectives by Shanahan and Wang

Calendar:
Western Ethical Perspectives
    Greek Virtue Ethics
    Christian Natural Law Ethics
    The Ethics of Duty
    Utilitarianism
   
Eastern Ethical Perspectives    
    Confucianism
    Taoism
    Hinduism
    Buddhism

A General Introduction to the Moral Controveries
    Abortion
    Suicide and Euthanasia
    Morality within the Family
    The Environment
    Ethics in Media

Requirements:
1)    Reading to be done prior to the relevant class.
2)    Weekly précis (not more than one page): for credit only.

Readings:

Part Two: Western Ethical Perspectives
1st lecture: Chapter 1: Greek Virtue Ethics
2nd lecture: Chapter 2: Christian Natural Law Ethics (and the above)
3rd lecture: Chapter 3: The Ethics of Duty
4th lecture: Chapter 4: Untilitarianism

Part Three: Eastern Ethical Perspectives
5th lecture: Chapter 5: Confucianism
6th lecture: Chapter 6: Daoism
7th lecture: Chapter 7: Hinduism
8th lecture: Chapter 8: Buddhism

Part Four: Some Contemporary Moral Issues
9th lecture: Chapter 10: Abortion
10th lecture: Chapter 11: Suicide and Euthanasia
11th lecture: Chapter 12: Morality within the Family
12th lecture: Chapter 16: The Environment
13th lecture: Chapter 14: Ethics in the Media


Next semester, the moral controversies introduced above with be analyzed ingreater depth. We well cover two articles per week (or per class), and so theschedule will go as follows.


Moral Controversies Lectures (and Readings): Semester Two

• Reason and Insight: Western & Eastern Perspectives on the Pursuit of Moral Wisdom
• A Chinese Mirror
• Mapping Responsibility

1st lecture: R & I: Chapter 10: Abortion, first two articles
2nd lecture: R & I: Chapter 10: Abortion, last two articles
3rd lecture: R & I: Chapter 11: Suicide & Euthanasia, first two articles
4th lecture: R & I: Chapter 11: Suicide & Euthanasia, last two articles
5th lecture: R & I: Chapter 12: Morality within the Family, first two articles
6th lecture: R & I: Chapter 12: Morality within the Family, last two articles
7th lecture: R & I: Chapter 16: The Environment, first two articles
8th lecture: R & I: Chapter 16: The Environment, last two articles
9th lecture: R & I: Chapter 14: Ethics in the Media, first two articles
10th lecture: R & I: Chapter 14: Ethics in the Media, last two articles
11th lecture: A Chinese Mirror, Chapter 3, Interlude: Modern Western & Ancient Chinese Concepts of the Person
12th lecture: Mapping Responsibility, Chapter 10, The Confucian Perspective: The Self
13th lecture: Mapping Responsibility, Chapter 9, The Hindu Perspective: The Bagavad Gita


Hand-outs
[RTF]: Greek Virtue and Natural Law. - Ethical First Principles (1) . - Ethical First Principles (2). - Confucian Morality. - Buddha's Teaching's. - Hindu Themes.



Mary I. BOCKOVER: Chinese Philosophy from a Comparative Perspective (seminar)

(to 2nd Semester)

Syllabus:
This course will first examine some main ideas expressed by the ancient Chinese philosophers, Lao Tzu and Confucius, and found in the Heart and Lotus Sutras of Chinese Buddhism.  analysis of some main Western Philosophers: Plato, Aristotle, and Descartes.  Finally, two contemporary comparative texts will be examined that are authored by American philosophers: A Chinese Mirror (by Henry Rosemont, Jr.) and Mapping Responsibility (by Herbert Fingarette).  As primarily a course in comparative philosophy, the goal will be to clearly frame some of the main principles or ideas held by the philosophies considered, and to discuss their similarities and differences from a number of philosophical viewpoints: metaphysical, ethical, epistemological, etc.  As a philosophy course more generally, though, it is acknowledged that a highly interpretive and speculative approach must be taken.  Thus, the method is to offer good supporting arguments or convincing refutations, as most claims are debatable in the end, which is what makes philosophy the enterprise that it is.
 

Ancient Primary Sources from China:

Lao Tzu’s Tao Te Ching (The Way and Its Power)

Confucius’s Lun Yu (Analects)

Buddhist Scriptures and/or Xeroxed Heart and Lotus Sutras


Primary European Sources:

Plato’s Republic

Aristotle's De Anima and Nicomachean Ethics

Descartes' Meditations


Contemporary Secondary and Comparative Sources from America:

A Chinese Mirror by Henry Rosemont, Jr.

Mapping Responsibility: Explorations in Mind, Law, Myth, and Culture by Herbert Fingarette


Requirements

1)    Reading to be done prior to the relevant class.

2)    Weekly précis (not more than one page): for credit only.

Topics and Readings

1)    Lao Tzu’s Tao Te Ching (The Way and Its Power)

2)    Lao Tzu’s Tao Te Ching (The Way and Its Power)

3)     Confucius’s Lun Yu (Analects)

4)    Confucius’s Lun Yu (Analects)

5)     Buddhist Scriptures and/or Xeroxed Heart and Lotus Sutras

6)    Plato’s Republic

7)     Aristotle's Nicomachean Ethics (First Three Chapters)

8)    Descartes' Meditations (One and Two)

9)    A Chinese Mirror  (Introduction, Chapters One and Two)

10)    A Chinese Mirror  (Chapters Three and Four)

11)    Mapping Responsibility (Chapter Ten, The Confucian Perspective: The Self)

12)    Mapping Responsibility (Chapter Nine, The Hindu Perspective: The Bhagavaad Gita)

13)    Mapping Responsibility (Chapter Thirteen, Out of the Whirlwind: The Book of Job)


Hand-outs [RTF]: Themes in the Daodejing. - The Tao (Waley). - The Tao (Wu). - Actionless Action (Waley Wu). - The Sage. - Taoism Final Lecture. - Confucian Themes. - Confucian Morality. - Buddha's Teaching's. - Buddhist Themes.


Some Websites

CHINA
Taoism

Dao House; Daodejing Sampler:
http://www.geocities.com/dao_house/daodejing.html

Chan version of the Tau Teh Ching:
http://www.wayist.org/ttc%20compared/chan.htm

Lin Yu Tang’s version of the above:
http://www.geocities.com/onkellotus/TTK/English_Yutang_TTK.html

James Legges’ version of the above:
http://members.surfbest.net/jparsons@surfbest.net/art-of-virtue/

Confucianism

Lun yu – The Analects of Confucius
http://afpc.asso.fr/wengu/wg/wengu.php?l=Lunyu

Exploring Ancient World Cultures
The Analects of Confucius
http://eawc.evansville.edu/anthology/analects.htm

Analects – Sayings of Confucius
http://www.chinapage.org/confucius/kungtze1.html

Buddhism

The Heart Sutra
The Heart of Prajna Paramita Sutra
Dharma Realm Buddhist Association
http://www.drba.org/dharma/heartsutra.asp

The Heart of the Perfection of Wisdom Sutra
Translated into Chinese by Hs•an-tsang
Translated into English by Charles D. Patton, II
www.cdpatton.net/gp/canon/03Prajna/T0251-e.pdf

The Lotus Sutra, translated by Burton Watson
http://www.sgi-usa.org/buddhism/library/Buddhism/LotusSutra/

The Lotus Sutra, translated by H. Kern
http://www.sacred-texts.com/bud/lotus/
 
Comparative

Jewel in the Lotus - Complete Daily Readings
"Theosophy Library Online"
http://theosophy.org/jewel/jewel.php


Texts in European Philosophy

Aristotle’s Nicomachean Ethics
http://classics.mit.edu/Aristotle/nicomachaen.html

Descartes’ Meditations
http://www.wright.edu/cola/descartes/index.html


Mary I. BOCKOVER: Chinese Philosophy: Essentials of Neo-Confucianism (seminar)

2nd Semester

Syllabus:

Primary Sources:

The Works of Mencius
The Ta-shueh or Great Learning
The Chung-yung or Doctrine of the Mean
Chou Tun-i: An Explanation of the Diagram of the Great Ultimate
            Penetrating the Book of Changes (I Ching)
Chang Tsai: Western Inscription
             Correcting Youthful Ignorance
Cheng Hao: Selected Readings
Cheng I: Selected Readings
Chu Shi: Selected Readings
Wang Yang-ming, Inquiry on the Great Learning

Selected Readings from Contemporary Secondary Sources:

A Sourcebook in Chinese Philosophy by Wing-tsit Chan
Chinese Texts and Philosophical Contexts by Henry Rosemont, Jr.
Various Internet and other resources (xeroxed from the public domain)

Other Contemporary American Sources used as Comparative References:

Confucius-- the Secular As Sacred by Herbert Fingarette
A Chinese Mirror by Henry Rosemont


Requirements
1) Reading to be done prior to the relevant class.
2) Weekly précis (not more than one page): for credit only.


Seminar Discussion Topics
Note: Readings are available from both libraries (East Asian Studies, Philosophy & Religion) and the more specific reading assignments will be given in class.

Class One: Introduction to class and discussion of the Philosophy of Change

Class Two: Mencius

Class Three: Mencius

Class Four: Mencius

Class Five: Great Learning

Class Six: Doctrine of the Mean

Class Seven: Chou Tun-i

Class Eight: Chang Tsai

Class Nine: Cheng Hao & Cheng I (Er Cheng)

Class Ten: Chu Hsi

Class Eleven: Chu Hsi

Class Twelve: Chu Hsi

Class Thirteen: Wang Yang-ming


Website Resources
Mencius
http://www.sacred-texts.com/cfu/menc/
http://members.tripod.com/wckfc_library/mencius.htm
http://www.chinapage.com/philosophy/mencius/mencius.html (Chinese translation)

The Great Learning
http://classics.mit.edu/Confucius/learning.html http://zhongwen.com/daxue.htm (Chinese translation)
http://www.hm.tyg.jp/~acmuller/contao/greatlearning.htm
http://www.wsu.edu:8080/~wldciv/world_civ_reader/world_civ_reader_1/ta.html

The Doctrine of the Mean
http://www.hm.tyg.jp/~acmuller/contao/docofmean.htm
http://classics.mit.edu/Confucius/doctmean.html
http://zhongwen.com/zhong.htm (Chinese translation)

Comparative Sites
http://www.humanistictexts.org/
http://www.hds.harvard.edu/cswr/research/ecology/confucian.html
http://www.drba.org/drbu/
http://www.advite.com/sf/drba/drbaindex.html
http://environment.harvard.edu/religion/religion/confucianism/texts/



Jakub ČAPEK: Continental philosophy of action (lecture)

Description:

First of all, the course will try to clarify some basic distinctions (action/event, scientific/philosophical account of action). Than it will deal with the main figures of the continental philosophy that have some impact on the problem of action (Heidegger, Gadamer, Ricoeur). Thirdly it will try to make clear the difference between analytical and continental philosophy of action. For more information, please click here: www.volny.cz/jakub_capek/action




Jakub ČAPEK: Continental philosophy of action (seminar)

Description:
We’ll go through the following texts:

• Paul Ricoeur, An Agentless Semantics of Action, in: Oneself as Another, Chicago 1992, pp. 56 – 87 (a clear exposition of basic concept of the analytical account of action and intention given by Anscombe, Davidson and others. This exposition is followed by a critical discussion which is inspired by phenomenology and which arrives at a different idea of intention as a constituent feature of human being.)

• H – G Gadamer, The Hermeneutic Relevance of Aristotle, in: Truth and Method, New York, Crossroad 1986, pp. 278 – 289 (concept of action that takes as a starting point the aristotelian distinction poiesis – praxis and arrives at a new, hermeneutic notion of action).

• Hannah Arendt, What is Freedom, in: Between Past and Future. Eight Exercises in Political Thought, Penguin Books, pp. 143 – 171 (Arendt opposes here the political, public action and the idea of action based on inner freedom).

• for further specification, please click here: www.volny.cz/jakub_capek/action



Petr DVOŘÁK: Středověká filosofie

Anotace:
Středověká filosofie - skeletový pořad pro posluchače filosofie (může být zapsán i jako výběrový pořad pro posluchače filosofie nebo religionistiky). Kurs se dělí na dvě části:

1. část - Patristická a středověká filosofie
(L. Karfíková, D. Rukriglová): pořad je věnován hlavním postavám křesťanské filosofické tradice s přihlédnutím k teologickému kontextu jejich díla (Origenes, Řehoř z Nyssy, Marius Victorinus, Augustin, Dionysius Areopagita, Boethius, Eriugena, Anselm z Canterbury, škola v Chartres, škola Sv. Viktora, Petr Abelard). Stručně budou představeni též hlavní zástupci arabské filosofie al-Fárábí, Avicenna, ibn Tufajl a Averroes (připraví D. Rukriglová). Kurs přináší úvod do myšlení těchto autorů a četbu ukázek z hlavních děl
2. část - Aristotelská tradice (P. Dvořák): pořad je věnován filosofickému dílu Tomáše Akvinského, Dunse Scota, Viléma Ockhama a autorům druhé scholastiky s hlavním zaměřením na jejich přínos v oblasti filosofie a logiky. Kurs přináší úvod do myšlení těchto autorů a četbu ukázek z hlavních děl.

(Alternativně lze položku "Středověká filosofie" ve studijním plánu absolvovat také v kursu dr. Polívky "Historicko- systematický úvod do metafysiky".)


Atestace:

Z, Z, Zk - studenti 1. a 2. ročníku, kteří chtějí absolvovat kurs Středověké filosofie, si musí zapsat obě části, v obou získat zápočet za seminární práci a podrobit se na konci kursu komisionální zkoušce.

Z, Z, Kv, Kv - studenti vyšších ročníků, kteří chtějí absolvovat skeletový kurs, si musí rovněž zapsat obě části a v obou získat zápočet za seminární práci, poté absolvují na konci kursu ústní zkoušku.

Z - posluchači, kteří chtějí získat zápočet z jedné části (příp. obou částí) pořadu jako výběrového kursu, musí splnit požadavky k zápočtu v dané části (seminární práce).


Literatura k 2. části viz seznam literatury ke komisionální zkoušce ze Středověké filosofie


Zdroje ke studiu středověké filosofie a scholastiky

Témata seminárních prací:
1. Tomášova teorie vztahu duše a těla.
2. Rozdíl mezi esencí a aktem bytí u Tomáše Akvinského.
3. Pojmy kontingence a nutnosti u Tomáše Akvinského.
4. Důkaz Boží existence u Jana Dunse Scota (z De Primo principio).
5. Srovnání Tomášovy a novodobé, fregovské teorie predikace.
6. Problematika ontologické fundace možných jsoucen.
7. Problematika univerzálií.
8. Problematika vypovídání o Bohu u Tomáše.
9. Problém budoucích nahodilých událostí.
10. Tomášovy důkazy Boží existence.
11. Teorie příčinnosti ve scholastice.
12. Anselmův důkaz Boží existence a Tomášova kritika.
13. Pojetí separovaných forem u Tomáše.
14. Tomášova nauka o participaci.
15. Problém věčnosti světa.
16. Filozofická analýza pojmu stvoření.
17. Ockhamova teorie vědy
18. Ockhamova sémantika a aplikace supoziční teorie
19. Tomášova nauka o zákonech.
20. Přirozenoprávní teorie ve středověku.



Petr DVOŘÁK: Topics in analytic and medieval metaphysics and philosophy of religion

Course description:
The course deals with selected issues of interest both for the medieval philosopher as well as his contemporary counterpart within the analytic tradition. These topics include the problem of a language concerning the divine, possibles and the possible worlds, universals, divine foreknowledge and human freedom, etc. Reference will be made to some Baroque Prague thinkers of interest dealing with the issues. The course assumes the form of a lecture accompanied with selected readings.

Course form:
Explanatory and survey lecture 1h per week, followed by seminar reading 1h per week.


Texts (a wide array of selected material will be used in the course):
Primary sources:
Scotus vs. Ockham. A Medieval Dispute over Universals. Trans. and ed. M. M. Tweedale, The Edwin Mellen Press, Lewiston, Queenston, Lampeter 1999.
Five Texts on the Medieval Problem of Universals: Porphyry, Boethius, Abelard, Duns Scotus, Ockham. Trans. and ed. P. V. Spade, Hackett Publishing Co., Cambridge 1994.
• Scotus, J. D., Lectura, I dist. 39, in: Contingency and Freedom: Lectura I 39, transl., introduction and footnotes A. Vos Jaczn et al. Kluwer, Dordrecht, Boston, London 1994.
• Molina, L., Liberi arbitrii cum gratiae donis, divina praescientia, providentia, praedestinatione et reprobatione concordia, ed. J. Rabeneck, Collegium Maximum, Oňa and Madrid 1953; Trans. A. J. Freddoso, On Divine Foreknowledge: Part IV of the ‘Concordia’, Cornell University Press, Ithaca 1988, Part IV, Disp. 49-53.

Contemporary sources (selected): 
Contemporary Readings in the Foundations of Metaphysics, Part III Universals and Properties, S. Laurence, C. Macdonald (Ed.), Blackwell, Oxford 1998, pp. 129-230.
Analytical Metaphysics: A Collection of Essays, M. Tooley (Ed.), vol. 3 The Nature of Properties: Nominalism, Realism, and Trope Theory, Garland Publishing, New York, London 1999.
• Knuuttila, S., Modalities in Medieval Philosophy, Routledge London, New York 1993.
• Loux, M.J., The Possible and the Actual, Cornell University Press, Ithaca 1979.
• God, Foreknowledge, and Freedom, J. M. Fischer (Ed.), Stanford University Press, Stanford 1989.



Tomáš HALÍK: Psychologie náboženství

Anotace:

Dvousemestrový kurs nabízí pro religionisty, psychology a zájemce z jiných oborů především historický přehled hlavních směrů, postav a tématických oblastí psychologie náboženství od jejího vzniku (resp. „předdějin“) po současnost. Zvláštní pozornost bude věnována pojetí náboženství v hlubinné psychologii – u S. Freuda a C.G. Junga.

Hlavní tématické oblasti:

1.    Psychologie náboženství : předmět, metody, vztah k příbuzným oborům

2.    Vztah psychologie a náboženství v dějinách

3.    W. James a americké počátky psychologie náboženství

4.    Wundt a počátky psychologie náboženství v Evropě

5.    Dorpatská škola

6.    Freudova teorie náboženství

7.    Jungova psychologie   náboženství

8.     Neoanalýza a pojetí náboženství      ( Winnicott,  Pruyser, Rizzuto,  Kohut)

9.    Ericson a psychologie náboženství

10.    Fenomenologie a psychologie náboženství  

11.    Adlerova a Franklova teorie náboženství

12.    Frommova teorie náboženství

13.    Humanistická psychologie a náboženství (Allport, Maslow)

14.    Severská psychologie náboženství

15.    Náboženství v pojetí transpersonální psychologie

16.    Psychologie náboženství a pastorální psychologie

17.    Psychologické výzkumy religiozity, typy religiozity

18.    Religiozita v pohledu vývojové psychologie

19.    Náboženství a psychoterapie

20.    Rituály, magie;modlitba, meditace

21.    Psychopatologie náboženství; „eklesiogenní neurózy“

22.    Fundamentalismus a náboženský fanatismus

23.    Náboženství a sociální psychologie


Povinná literatura:

• Wulf D., Psychology of Religion, New York 1997

• S. Freud: Totem a tabu (nebo: S. Freud: Budoucnost jedné iluze; S. Freud: Mojžíš a monoteistické náboženství)

•  C.G. Jung: K psychologii západ. a východ. náboženství, ( Sebr. spisy, sv.4)

• C.G. Jung: Odpověď  Jobovi ( Sebr. spisy, sv.4))

• E. Ericson: Mladý muž Luther

• E. Fromm: Budete jako bohové (nebo: E. Fromm: Dogma o Kristu)

• Holm N.G.: Úvod do psychologie náboženství 

• Hole G.: Fanatismus

• Maslow, A.H., Religions, Values and Peak Experiences


Doporučená literatura:

• P.C. Vitz: Sigmund Freud´s Christian Unsconscious

• V. White: Bůh a nevědomí

• C.G. Jung: Člověk a duše

• C.G. Jung: Duše moderního člověka

• P. Riceoeur: De l´Iterpretation. Essai sur Freud

• J. Jakobi: Psychologie C.G.Junga

• V. Frankl: Der unbewusste Gott




Tomáš HALÍK: Filosofie náboženství

Anotace:

Dvousemestrový kurs je jednak jednou z alternativ kursu filozofie pro  studenty nefilozofických oborů FF UK (pro splnění požadavku z filosofie v rámci společného základu), jednak součástí programu oboru religionistiky, příp. volitelným kursem pro studenty filozofie.

Podává přehled dějin filozofické reflexe náboženských témat v dílech nejvýznamnějších západních filozofů náboženství s důrazem na myslitele a filozofické směry 19. a 20.století.

Sylabus:

1.  Různá pojetí oboru filozofie náboženství
2.  Vztah filozofie a náboženství ve starověku
3.  Středověká scholastika a mystika
4.   Osvícenské počátky filozofie náboženství
5.   Kantova filozofie náboženství
6.  Hegelova filozofie náboženství
7.  Schleiermacherova filozofie náboženství  
8.  Feuerbachova teorie náboženství
9.  Pojetí náboženství u Marxe a v marxismu
10.  Kierkegaard a filozofie náboženství
11.   Nietzsche a náboženství
12.  Nietzschova kritika křesťanství
13.  Myšlenka smrti Boha u Hegela a Nietzsche  
14.   Heidegger a jeho vliv na filozofie náboženství a teologii
15.  Reakce teologů na kritiku náboženství  (protestantská teologie od Bartha po „teologii smrti Boha“)
16.  Filozofie náboženství u Tillicha a Rahnera
17.  Pojetí náboženství ve „ filozofii dialogu“ (Buber, Rosenzweieg, Ebner, Marcel)
18.  Náboženství v myšlení E.Levinase
19.   Filozofie jazyka a náboženství (Wittgenstein)
20.   Hermeneutický a fenomenologický přístup k náboženství  (fenomenologie náboženství, Ricoeur)

Atestace:
-  Zkouška pro studenty religionistiky a filozofie : ústní v rozsahu přednášené látky
-  Zkouška pro studenty nefilozofických oborů: esej v rozsahu 5-10 stran na jedno z následujících témat (případné jiné téma je třeba výslovně odsouhlasit přednášejícím) + znalost základních reálií dějin filozofie (tj. stručná charakteristika nejdůležitějších postav a směrů v dějinách filozofie).

Témata písemných prací:
1.  Osvícenské pojetí náboženství (charakteristika a kritika)
2.  Náboženství ve filozofii I. Kanta
3.  Kantova kritika metafyzických důkazů Boží existence
4.  Hegelova filozofie náboženství
5.  Schleiermacherova filozofie náboženství, její prameny a vliv
6.  Motiv odcizení a projekce ve Feuerbachově teorii náboženství
7.  Náboženství jako projekce (srovnání Feuerbacha, Marxe a Freuda)
8.  Pojetí náboženství u Marxe a v marxismu
9.  Kierkegaard a filozofie náboženství
10.  Nietzsche a náboženství
11.  Nietzschova kritika křesťanství
12.  Myšlenka smrti Boha u Hegela a Nietzsche 
13.  Heidegger a jeho vliv na filozofii náboženství a teologii
14.  Reakce teologů na kritiku náboženství  (protestantská teologie od Bartha po „teologii smrti Boha“)
15.  Bonhoefferovo nenáboženské křesťanství
16.  Filozofie náboženství u Tillicha
17.  Kristus a evoluce u Teilharda de Chardin
18.  Náboženství ve „filozofii dialogu“ ( vybrat si jednoho autora anebo srovnat navzájem: Buber, Rosenzweieg, Marcel)
19.  Význam E. Levinase pro filozofii náboženství
20.  Filozofie jazyka a náboženství (Wittgenstein)
21.  Hermeneutický a fenomenologický přístup k náboženství  (Ricoeur )

Povinná literatura:
• Schaeffler, Filozofie náboženství

Pro nefilozofické obory: literatura, relevantní  k téma písemné práce
Pro religionisty a filozofy: bude upřesněna

Doporučená literatura
sekundární:
• Weischädl, W.: Der Gott der Philosophen, Darmstadt: Wissenschaftliche Buchgesellschaft,1983
• Küng, H.: Existiert Gott? München: Piper, 1978
• Allen D., Filozofie jako brána k teologii, Mlýn, Třebenice 1999
• J.B. Lotz: Vědění a láska, Praha: Vyšehrad – Herder, 1999
• J. Poláková: Perspektiva naděje, Prah: Vyšehrad 1994
• T. de Boer: Bůh filozofů a Bůh Pascalův, Eman, Benešov 2003

Tomáš HALÍK: Křesťanství a sekularita

Anotace:

Volitelný seminář v letním semestru, určený zejména pro studenty religionistiky, historie, sociologie, event. zájemce z jiných oborů, doplňující přednášky „Sociologie náboženství“  i „Křesťanství“(absolvování těchto kursů předem není podmínkou). V semináři se nad vybranými texty bude diskutovat  o teoriích soudobých  filozofů, teologů, historiků a  sociologů, kteří vidí v sekulárním světě legitimní plod křesťanství, o různých teoriích sekularizace,vztahu náboženství, moderny a postmoderny  a o otázce, zda „postmoderní svět je postsekulární“.

Atestace: zápočet za aktivní účast na semináři, vypracovaní alespoň jednoho protokolu a přednesení alespoň jednoho referátu.

Literatura:

Halík T., Vzýván i nevzýván. Evropské přednášky k filozofii a sociologii dějin křesťanství, LN 2004 (v tisku)

Gauchet M., Odkouzlení světa, Brno 2004 (v tisku)

Berger P.L., Vzdálená sláva, Brno 1997

Vattimo G., Credere di credere (existuje i v angl. a něm.)

Vattimo, G., Jenseits des Christentums (existuje též angl. a italsky)

Derrida J., Víra a vědění, Praha 2003

Atest: zápočet za aktivní účast na semináři, vypracovaní alespoň jednoho protokolu a přednesení alespoň jednoho referátu.




Tomáš HALÍK, Radek CHLUP, Milan LYČKA: Úvod do religionistiky

Anotace:

Cílem kursu je v řadě přednášek představit klasiky oboru, shrnout jejich přístup ke studiu náboženství a zhodnotit jejich význam z hlediska současné religionistiky. Studenti budou zároveň seznámeni se základní literaturou ke každému probíranému autorovi. Kurs je určen primárně pro studenty prvního ročníku, ale může být užitečný i pro studenty vyšších ročníků, kteří v minulosti neměli možnost žádný podobný kurs absolvovat.

Sylabus:
4. 10.      Úvod (Radek Chlup)
11. 10.    Friedrich Schleiermacher (Tomáš Halík)
18. 10.    Rudolf Otto (Milan Lyčka)
25. 10.    Edward B. Tylor a James G. Frazer (Radek Chlup)
1. 11.      Sigmund Freud (Tomáš Halík)
8. 11.      Émile Durkheim (Radek Chlup)
15. 11.    Max Weber (Tomáš Halík)
22. 11.    Joachim Wach (Milan Lyčka)
29. 11.    Bronislaw Malinowski a A. R. Radcliffe-Brown (Radek Chlup)
6. 12.     Gerardus van der Leeuw (Milan Lyčka)
13. 12.   Mircea Eliade (Milan Lyčka)
3. 1.       Lucien Lévy-Bruhl a Edward E. Evans-Pritchard (Radek Chlup)
10. 1.     Peter L. Berger (Tomáš Halík)

Atestace:
Zápočet z Úvodu do religionistiky lze  získat napsáním klausurní práce na zadané téma vycházející z níže uvedené povinné četby k probíraným religionistům. Na psaní bude k dispozici devadesát minut. Pro klausury budou každoročně vypsány tři termíny: v únoru, červnu a září. Pro každý termín klausur budou připravena dvě témata, z nichž si studenti budou moci vybrat. Úkolem bude o zadaném tématu pojednat tak, aby byl výklad naprosto srozumitelný pro začátečníka a mohl hypoteticky sloužit jako učební text k našemu kursu. Je proto třeba např. vysvětlit význam všech odborných termínů, které budou při výkladu použity. Bude-li úkolem vysvětlit u daného autora nějaké úzké téma (např. pojetí posvátna), bude často pro ozřejmění kontextu zapotřebí předestřít též obecnější nástin autorova pojetí náboženství. Jedno ze zadaných témat bude vždy koncipováno jako srovnání dvou různých religionistických koncepcí. Bude-li např. zadáno téma „Původ náboženství u Tylora a Frazera“, úkolem studenta bude: 1) vysvětlit Tylorovo pojetí, 2) vysvětlit Frazerovo pojetí a 3) vysvětlit, co mají obě koncepce společného a v čem se liší.


Povinná literatura:

1) Texty k F. Schleiermacherovi, L. Lévy-Bruhlovi, R. Ottovi, M. Weberovi, C. G. Jungovi, A. R. Radcliffe-Brownovi, B. Malinowskému, J. Wachovi, G. van der Leeuwovi a P. Bergerovi jsou shromážděny v interních skriptech ÚFaR Úvod do religionistiky [signatura I 2-Ant-1,a,b]. Přesný seznam textů ve formátu pro Word je k dispozici zde.


2) Pramenem pro zbývající autory je Daniel L. Pals, Seven Theories of Religion, Oxford: Oxford University Press, 1996 [signatura I 4-Pal-1,a-c], a to v následujícím rozsahu:


Edward Tylor – s. 18–29, 44–47

James G. Frazer – s. 30–47

Sigmund Freud – s. 57–73, 77–83

Émile Durkheim – s. 98–118

Mircea Eliade – s. 161–192

Edward E. Evans-Pritchard – s. 202–210, 214–5, 219–227


Nejbližší termín konání klausury




James HILL: Descartes a Gassendi

Anotace:
V prvním semestru budeme studovat Descartovy Meditace o první filosofii. Zvláštní pozornost bude věnována následujícím tématům: radikálním pochybnostem v prvních třech meditacích; substanciálnímu dualismu; vztahu mezi dokonalostí a realitou; a především dalšímu typu dualismu u Descarta, to jest rozlišení schopností lidské mysli na schopnosti závislé na těle (smysly, imaginaci, požitky) a schopnosti na těle nezávislé (čistou chápavost, vůli). Tento mentální dualismus, jak uvidíme, je nedílnou součástí Descartových argumentů, a je i předpokladem celého projektu Meditací, v němž by se měla mysl odpoutat od smyslů.

V druhém semestru se budeme věnovat polemice s Pierrem Gassendim na půdě pátých námitek k Meditacím a Descartových odpovědí. Gassendiho námitky, které se soustředí především na kritiku zmíněného mentálního dualismu, jsou prvním vyjádřením empiristického stanoviska v novověku. Polemika je často vyjádřena ostře — např. Descartes píše, že jeho odpůrce „je natolik utopený ve smyslech, že se naprosto štítí metafyzických myšlenek“ —ale pod tímto hrubým povrchem se formulují dvě základní tradice novověké filosofie. Budeme se také zabývat pokračováním polemiky proti Descartovi, vedené pseudonymním dopisovatelem Hyperaspistem.

Primární literatura:
• Descartes, Meditace o první filosofii
• Gassendi, Páté námitky k Meditacím
• Descartes, Odpovědi na Páté námitky
Hyperaspistovy námitky (dopis Descartovi, červenec 1641)
Descartova odpověď Hyperaspistovi (dopis,  srpen 1641)

Užitečná sekundární literatura:
• Olivier René Bloch, La philosophie de Gassendi, Nijhoff, 1971
• John Cottingham (ed.), The Cambridge Companion to Descartes, Cambridge, 1992
• Matthias Egiziano, ‘L’épistémologie de Gassendi face à celle de Descartes’, www.gassendi.net/sap1.html
• Stephen Gaukroger, Descartes: an intellectual biography, OUP, 1995
• Gary Hatfield, Descartes and the Meditations, Routledge, 2003
• Margaret Osler, Divine Will and the Mechanical Philosophy: Gassendi and Descartes on contingency and necessity in the created world, Cambridge
University Press, 1994
• Bernard Williams, Descartes: The Project of Pure Enquiry, Penguin, 1978
• Margaret Wilson, Descartes, Routledge, 1978



James HILL: Dreaming

Anotace:
Perhaps the classic contribution to modern philosophical debate about sleep is Norman Malcolm’s monograph Dreaming (1959). Even if the theory that Malcolm puts forward is in many respects controversial, his discussion raises basic questions—in particular: Is dreaming a conscious experience? Is it possible to think and judge in sleep? Can we know we are not at present dreaming? We will study Dreaming and we will look at discussion and criticisms of Malcolm in the subsequent literature (Dennett, Putnam, Flanagan, Williams).

Our course will also involve an examination of key positions on sleep and dreaming in the history of philosophy. Malcolm claimed that “dreams are none of the things that philosophers have commonly supposed them to be” and we shall compare his view of sleep and dreaming with the views he opposed—of Aristotle, Lucretius, Descartes, Leibniz, Hobbes and others.

Literature:

Central text:
• Norman Malcolm, Dreaming, Routledge, 1959

Contemporary discussion:
• Daniel Dennett, ‘Are Dreams Experiences?’, Brainstorms: Philosophical Essays on Mind and Psychology, Harvester (1978), 1981, 129-148
• Owen Flanagan, Dreaming Souls: Sleep, Dreams and the Evolution of the Conscious Mind, Oxford University Press, 2000
• Hilary Putnam, ‘Dreaming and “Depth Grammar”’, Mind, Language and Reality: Philosophical Papers, Volume 2, Cambridge University Press, 1975
• Bernard Williams, ‘Dreaming’, in Descartes: The Project of Pure Enquiry, Pelican, 1978, Appendix 3

Historical:  
• Aristotle, On Sleep and On Dreams
• Lucretius, On the Nature of the Universe, Book IV
• Descartes, Meditations, II and VI
• Hobbes, Leviathan, Part I, chapter ii
• Leibniz,)Gottfried, Nouveaux Essais sur l’entendement humaine, II. i



Radek CHLUP: Teorie rituálu

Anotace:


Cílem semináře bude představení nejzajímavějších přístupů k rituálu vyvinutých ve druhé polovině 20. století. Naším primárním zájmem ovšem nebudou postupy používané při interpretaci konkrétních rituálů (k těm viz můj seminář Kategorie ženství v řeckém rituálu), nýbrž spíše obecné teoretické otázky s rituálem spojené: co je rituál, proč jej lidé provádějí, jaká je jeho funkce a jeho smysl. Rituály nebudeme sledovat jen v jejich specificky náboženské podobě, nýbrž se náboženskému rituálu budeme naopak snažit porozumět s ohledem na širší souvislosti fenoménu ritualizace. Metodologicky bude kurs zakotven zejména v sociální antropologii, v závěru se však rituálem budeme zabývat i z hermeneutického hlediska.

Kostru semináře budou tvořit zadané texty k teorii rituálu, které budou všichni účastníci povinni si na každou hodinu přečíst a o nichž poté budeme diskutovat. Podmínkou získání zápočtu bude vedle aktivní účasti na semináři především prezentace referátu na některý z probíraných textů. Referent nebude mít za úkol shrnout obsah daného textu (ten již budou všichni znát z domácí přípravy), nýbrž tento text kriticky rozebrat: upozornit na jeho předpoklady, podtrhnout body, které mu v daném textu připadají zásadní a které naopak problematické, vztáhnout argumentaci textu k přístupu jiných probíraných autorů, a vytvářet tak půdu pro diskusi.

Seminář bude náročný a je určen pro studenty s vážným zájmem o teoretickou reflexi náboženství a jevů s ním souvisejícím.

Upozornění: Počet účastníků je omezený. Výběr bude proveden na první hodině.


Sylabus:

• Edmund Leach, “Ritual as an Expression of Social Status” a “Ritualisation in Man”, obojí in S. Hugh-Jones and James Laidlaw (eds.), The Essential Edmund Leach, vol. I, New Haven – London: Yale University Press, 2000, s. 153–165

• Mary Douglas, Purity and Danger. An Analysis of Concept of Pollution and Taboo, London – New York: Routledge, 20022 (19661), kap. 4, s. 72–90

• Victor Turner, “Symbols in Ndembu Ritual”, in The Forests of Symbols, Ithaca – London: Cornell University Press, 1967, s. 19–25, 27–30, 39–44

• Victor Turner, Ritual Process: Structure and Antistructure, Chicago: Aldine Publishing, 1969, s. 94–97, 106–113, 125–133

• Victor Turner, From Ritual to Theatre: The Human Seriousness of Play, New York: PAJ Publications, 1982, s. 79–85

• Maurice Bloch, “Symbols, Song, Dance and Features of Articulation”, in Ritual, History and Power: Selected Papers in Anthropology, London: Athlone Press, 1986, s. 19–45 (původně in Archives européennes de sociologie 15 (1974): 55–81)

• Roy A. Rappaport, “The Obvious Aspects of Ritual”, in Ecology, Meaning, and Religion, Richmond, California: North Atlantic Books, 1979, s. 173–217 (možno vynechat sekce IX–X, vyjma posledních tří odstavců na str. 206)

• Mary Douglas, “The Contempt of Ritual”, New Blackfriars 49.1–2 (1968): 475-482, 528-535

• Frits Staal, “The Meaninglessness of Ritual”, Numen 26 (1979): 2–22 [PCI], přetištěno in R. Grimes (ed.), Readings in Ritual Studies,  Upper Saddle River: Prentice-Hall, 1996, s. 483–494 (možno vynechat sekce II a V)

• Ronald L. Grimes, “Interpreting Ritual in the Field” a “Defining Nascent Ritual”, obojí in Beginnings in Ritual Studies, Lanham: University Press of America, 1982, s. 1–17, 53–69




Radek CHLUP: Kategorie ženství v řeckém rituálu

Anotace:

Kurs si klade za cíl předvést různé interpretační postupy, které jsou dnes aplikovány při výkladu řeckých rituálů. Bude se ptát, jaký byl smysl těchto rituálů, co pro jejich účastníky znamenaly, jaká je jejich vnitřní logika a jak se vztahují k uspořádání řecké společnosti. Specificky se zaměříme na rituály, v nichž figurují ženy. Budeme na jedné straně sledovat, jakým způsobem tyto rituály pomáhaly formovat a artikulovat ženskou zkušenost, na druhé straně pak budeme zkoumat, jakou roli ve strukturálním poli řeckého náboženství hrají ideální obrazy ženství, které ženy ve svých rituálech ztvárňují, a jakým způsobem tyto obrazy zapadají do klasifikačního systému vymezujícího základní vztahy, na nichž řecká společnost stojí.

Seminář bude mít i komparativní stránku. Na řeckém náboženství budeme sledovat obecnější religionistická témata a budeme si osvojovat interpretační postupy, které lze aplikovat i na jiné náboženské oblasti. Příležitostně budeme dokonce rozbor řeckých rituálů prokládat exkursy do jiných oblastí a srovnávat je s antropologickými výklady obdobných rituálů v Africe či jihovýchodní Asii. Metodologicky bude kurs zakotven v sociální a strukturální antropologii.

Kostru semináře tvoří zadané texty, které budou všichni účastníci povinni si přečíst a které poté budeme společně rozebírat a diskutovat o nich. Doplňkem k těmto společně čteným textům budou referáty z dalších článků a knih. Podmínkou získání zápočtu bude vedle aktivní účasti na semináři především prezentace některého z takovýchto referátů.

Kurs je určen nejen pro zájemce o antické náboženství, ale i pro studenty, kteří se specializují na odlišné kulturní oblasti. Bez základní orientace v řeckém náboženství by nicméně sledování semináře bylo velmi obtížné, a je proto požadováno, aby účastníci měli složenu nějakou zkoušku z řeckého náboženství nebo si ji do konce zimního semestru u mne složili.

Seminář je náročný a je koncipován pro studenty se zájmem o metodologické otázky v religionistice. Je vhodným praktickým doplňkem ke kursu Teorie rituálu.

Upozornění: Počet účastníků je omezený. Výběr bude proveden na první hodině.


Sylabus ZS

• H. S. Versnel, Transition and Reversal in Myth and Ritual, Leiden: E. J. Brill, 1994, str. 6–13, 235–260, 274–88

• Barbara E. Goff, Citizen Bacchae: Women's Ritual Practice in Ancient Greece, Berkeley : University of California Press, 2004, s. 9–17, 125–38

• Marcel Detienne, The Gardens of Adonis: Spices in Greek Mythology, Princeton: Princeton University Press, 1994 (fr. orig. Les jardins d’Adonis, Paris: Gallimard, 1972)

• J. Winkler, „Laughter of the Oppressed“, in The Constraints of Desire, London – New York: Routledge, 1990, s. 188-209

• Barbara E. Goff, Citizen Bacchae, s. 138–44, 211–20

• Jan Bremmer, „Greek Maenadism Reconsidered“, Zeitschrift für Papyrologie und Epigraphik 55 (1984): 267-286

• Janice Boddy, „Spirits and Selves in Northern Sudan: The Cultural Therapeutics of Possession and Trance“, in Michael Lambek (ed.), A Reader in the Anthropology of Religion, Oxford: Blackwell, 2002, s. 398–418 (původně in American Ethnologist 15 (1988): 4–27)

• Barbara E. Goff, Citizen Bacchae, s. 271–88


Program LS bude upřesněn na začátku semestru, v kursu však budeme pracovat mj. s následujícími pracemi:

James Redfield, „From Sex to Politics: The Rites of Artemis Triklaria and Dionysus Aisymnetes at Patras“, in Halperin, Winkler, and Zeitlin (eds.), Before Sexuality, Princeton: Princeton University Press, 2003, s. 115–134

James Redfield, Locrian Maidens, Princeton: Princeton University Press, 2003, kap. 4: „The Locrian Maidens at Troy“, s. 85–150

Susan G. Cole, Landscapes, Gender, and Ritual Space, Berkeley: University of California Press, 2004, kap. 7: „Domesticating Artemis“

Helen King, Hippocrates’ Woman: Reading the Female Body in Ancient Greece, London – New York: Routledge, 1998, kap. 4: „Blood and the Goddesses“, s. 75–98

J.-P. Vernant, „The Figure and Functions of Artemis in Myth and Cult“, in Mortals and Immortals: Collected Essays, ed. by F. I. Zeitlin, Princeton: Princeton University Press, 1991, s. 195–206



Radek CHLUP: Seminář k úvodu do religionistiky

Anotace:
Základní kurs určený primárně pro studenty prvního ročníku religionistiky. Kurs se skládá ze dvou odlišně koncipovaných částí, které se budou průběžně střídat. První část tvoří seminář, v jehož rámci budou účastníci pravidelně odevzdávat resumé ze zadaných religionistických článků. Tyto články budeme poté na hodinách rozebírat a diskutovat o základních problémech religionistické metodologie v nich nadnesených (vymezení náboženství a magie, vztah vědeckého a náboženského myšlení, různé interpretační přístupy k rituálu apod.). Ve své druhé části bude mít kurs spíše přednáškový ráz a bude systematickým úvodem do základních technik religionistické práce: knihovny, religionistické příručky, bibliografie, vytváření rešerší, psaní odborných prací apod. Výstupem této části kursu bude na závěr vypracovaná rešerše k tématu dle vlastní volby.

Atestace:
Podmínkou získání atestu je 80% účast (povoleny jsou tři absence, pozdní příchod o více než deset minut bude počítán jako absence) a odevzdání všech písemných úkolů. Úkoly je třeba odevzdávat ve stanovených termínech, tj. každé resumé v pondělí týden před rozborem daného článku do 17:30, rešerši pak do pátku 10. června, 16:00. Tolerováno bude pozdní odevzdání dvou resumé (nikoli však rešerše). V případě vícenásobného opoždění ztrácí student na atest nárok a musí kurs v následujícím roce opakovat.


Užitečné webové adresy ke stažení ve formátu Excell nebo RTF.

Seznam všeobecných a oborových encyklopedií ve formátu DOC nebo PDF.


Sylabus:
21. 2.   Cíl a náplň semináře. Požadavky na zápočet. Technika zpracování dat - práce s prameny.

28. 2.   Pražské knihovny. Vyhledávání v knihovních katalozích. Meziknihovní výpůjční služba. Internetová knihkupectví a antikvariáty.

7. 3.   William E. Arnal, "Definition", in W. Braun and R. T. McCutcheon (eds.), Guide to the Study of Religion, London and New York: Cassell, 2000, s. 21-34

Úkoly pro resumé: Charakterizujte rozdíl mezi "substantivistickými" a "funkcionalistickými" definicemi náboženství a ukažte, v čem jsou oba typy problematické. Charakterizujte definici náboženství Clifforda Geertze a vysvětlete, co má společného a čím se liší od "substantivistických" a "funkcionalistických" definic. Na základě poslední části článku vysvětlete, jaké řešení navrhuje sám autor článku. Pokuste se zaujmout vlastní stanovisko k celému problému.

Rozsah: 300 slov.

14. 3.   Přehled základních postupů při vytváření rešerše. Všeobecné a oborové encyklopedie. Religionistické encyklopedie a příručky.

21. 3.   H. S. Versnel, "Some Reflections on the Relationship Magic - Religion", Numen 38 (1991): 177-197

Úkoly pro resumé: Jaký je rozdíl mezi "esencialistickým" a "funkcionalistickým" pohledem na magii a jak se k oběma těmto přístupům staví Versnel? Jaký je rozdíl mezi emickým a etickým přístupem a jak se oba promítají do problematiky magie? Jaký je autorův přístup k definicím religionistických pojmových kategorií? Jakým způsobem mají příklady z antiky ilustrovat Versnelův metodologický přístup? [K protikladu etický/emický viz R. T. McCutcheon (ed.), The Insider/Outsider Problem in the Study of Religion, London - New York: Cassell, 1999, s. 15-17.]

Rozsah: 300 slov.

Článek ke stažení (pouze z počítačů v síti FFUK) ve formátu DOC (A5) nebo PDF (A4).
28. 3.   Velikonoce

4. 4.   Bibliografické příručky. Internetové katalogy světových knihoven. Časopisy a jejich on-line databáze I.

11. 4.   Časopisy a jejich on-line databáze II. Citační index. ATLA Religious Database. Abstrakta a indexy disertací.

18. 4.   Peter Winch, "Understanding a Primitive Society", in B. R. Wilson (ed.), Rationality, Oxford: Blackwell, 1970, s. 78-94, 101-106

Úkoly pro resumé: Čím se podle Evans-Pritcharda liší naše myšlení od myšlení primitivů? V čem Winch s Evans-Pritchardem souhlasí a v čem ne? V čemspočívá nelegitimní metafyzický nárok, který podle Winche Evans-Pritchard vznáší? Proč věda neodkrývá nezávislou skutečnost? Čím se Winchova pozice liší od prótagorovského relativismu? Jaká jsou Winchova kritéria skutečnosti? Existují čarodějnice? Lze náboženské představy kritizovat? Lze racionalitu měřit bezrozporností? Jak se má Evans-Pritchardova pozice ke stanoviskům raného a pozdního Wittgensteina? Jak kritizuje zandskou magii Alasdair MacIntyre a jak se Winch jeho kritiku snaží vyvrátit? V čem podle Winche spočívá pravý smysl magie? Jak je třeba rozumět jiným kulturám? Připadá vám Winchova argumentace přijatelná a pro religionistiku přínosná? [K Wittgensteinovi viz J. Peregrin, "Obrat k jazyku a analytická filosofie", in Obrat k jazyku: Druhé kolo, Praha: Filosofia, 1998, s. 15-17]

Rozsah: 500 slov.

25. 4.   Způsob psaní různých typů školních prací. Volba tématu. Tvorba osnovy. Vedení osobní bibliografie. Způsoby četby a poznámky z četby. Zpracování pramenů.

2. 5.   Rituál v interpretacích slavných religionistů: Thesmoforie

Účastníci kursu si po dvojicích zvolí vždy jednoho klasika religionistiky (J. Frazer, É. Durkheim, A. R. Radcliffe-Brown, S. Freud, G. Jung, R. Otto, G. van der Leeuw, M. Eliade) a budou mít za úkol v souladu s jeho metodologickým přístupem interpretovat řecký svátek Thesmoforie, jehož podrobný popis obdrží. Výstupem bude desetiminutová ústní prezentace.

9. 5.   Dikce. Žánr vědecké práce. Odkazování. Kdy citovat. Poznámkový aparát.

16. 5.   Formální náležitosti prací. Základní typografická pravidla. Poznámkový aparát. Syntax bibliografických odkazů. Korektury. Kritéria pro hodnocení prací

23. 5.   H. S. Versnel, "Introduction" a "The Roman Festival for Bona Dea and the Greek Thesmophoria", obojí in Inconsistencies in Greek and Roman Religion II: Transition and Reversal in Myth and Ritual, Leiden: E. J. Brill, 1994, s. 6-13, 235-260, 275-286

Úkoly pro resumé: V čem spočívá "substantivistická", "funkcionalistická" a "kosmologická" interpretace náboženství a jak se k sobě navzájem mají? Předveďte, jak lze každou z těchto interpretací aplikovat na Thesmoforie. Na konkrétních příkladech ukažte, proč jsou nedostatečné monolitní výklady rituálu vycházející z kteréhokoli jediného z uvedených tří přístupů. Jaký je hlavní paradox Thesmoforií a jak se s ním různí interpreti vypořádávají? Jak vykládá paradox sám Versnel (s. 275-286)?

Rozsah: 600 slov.



 

Rozvrh 2004/05

Další anotace



© Moskyt

Domovská stránka

Aktualizováno: 7.3.2005